Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká republika vstupuje do Evropské kosmické agentury
redakce Vytisknout článek

Česká republika vstupuje do Evropské kosmické agentury

Logo Evropské kosmické agentury ESA.
Logo Evropské kosmické agentury ESA.
Píše se 15. červen 2007 a Česká republika zahajuje vstupní rozhovory s Evropskou kosmickou agenturou. Téměř přesně rok poté, 25. června 2008, oznámilo Ministerstvo školství České republiky, že Rada Evropské kosmické agentury (ESA) schválila naše členství. Nyní už zbývá pouze podepsat přístupovou smlouvu, kterou musí následně schválit náš parlament. Pokud půjde vše dobře, mohla by se Česká republika 1. ledna 2009 stát plnohodnotným členem ESA, organizace, která provozuje řadu kosmických sond, podílí se na stavbě Mezinárodní kosmické stanice (ISS) nebo buduje Evropský navigační systém Galileo.

Tisková zpráva Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy:

Praha, 25. června 2008 - Generální ředitel Evropské kosmické agentury (ESA) Jean-Jacques Dordain oficiálně informoval Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) o jednomyslném souhlasu Rady ESA se vstupem České republiky do této prestižní mezinárodní organizace.

Po podpisu přístupové dohody mezi vládou ČR a vedením ESA a následném schválení Parlamentem ČR se Česká republika stane plnoprávným členem Evropské kosmické agentury. "Je to završení několikaleté práce a já jsem rád, že mohu být u té poslední fáze naší cesty do ESA. Pro českou vědu bude mít plné členství v této organizaci obrovský význam," konstatoval ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška.

Evropská kosmická agentura je mezivládní výzkumná a vývojová organizace v oblasti výzkumu kosmu a kosmonautických technologií. Byla založena v roce 1975 a v současné době má 17 členských zemí. Po celou dobu své existence je uznávaným a rovnocenným partnerem jiných významných kosmických agentur, jako je americká NASA, Ruská kosmická agentura či japonská NASDA.

Mezi hlavní úspěchy ESA patří vývoj evropských nosných raket Ariane a Vega, instalace modulu Columbus na mezinárodní stanici ISS a úspěšná funkce nákladní kosmické lodě ATV. Unikátní je výzkum planety Venuše sondou Venus Express, za pozornost stojí i detailní stereosnímkování povrchu Marsu sondou Mars Express, která zajišťuje i spojení s americkou sondou Phoenix na povrchu Marsu, nebo přistání sondy Huygens na povrchu Saturnova měsíce Titan. ESA zajišťuje také celou řadu technologických výzkumných družic, jejichž výsledky nalézají uplatnění v hlavních evropských programech Galileo a Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES).

Česká republika navázala prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy oficiální kontakty s ESA v roce 1996, kdy byla uzavřena rámcová dohoda o spolupráci. Od té doby se MŠMT podařilo vzájemné vztahy neustále rozšiřovat.

V současné době završuje Česká republika čtyřleté působení v programu ESA pro evropské spolupracující státy (PECS). Jeho smyslem je příprava národních kapacit na úspěšné plné členství v ESA. V tomto programu bylo dosud řešeno 27 projektů z různých oborů v celkovém objemu 8,5 mil. Euro.

Výsledky dosažené Českou republikou v programu PECS ocenila ESA i při auditu připravenosti národní infrastruktury a staly se tak základem k vyslovení souhlasu všech nynějších členských zemí s přijetím České republiky za nového člena. Touto zkouškou zatím ze všech zemí bývalého socialistického bloku prošla jen Česká republika.

MŠMT se podařilo ve spolupráci s Českou kosmickou kanceláří konsolidovat české kapacity v oblasti kosmického výzkumu a průmyslu, navázat efektivní pracovní vztahy s Evropskou kosmickou agenturou a tak vytvořit podmínky pro úspěšné zapojení českých výzkumných a vývojových pracovišť do mezinárodní spolupráce.

Programy ESA představují pro české vědecké, výzkumné a průmyslové organizace široké možnosti zapojení do mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu kosmického prostoru, výzkumu Země, družicové telekomunikace a navigace a kosmonautických technologií. Spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou zvyšuje konkurenceschopnost českých ústavů a průmyslových firem a zlepšuje jejich mezinárodní uplatnění. Plné členství poskytne ČR významné ekonomické a kulturní přínosy založené na výrobě zařízení pro kosmonautiku a její využívání ve sféře služeb a vzdělávání.

Zdroj: Tisková zpráva MŠMT


Doporučené odkazy:




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »