Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká republika vstupuje do Evropské kosmické agentury
redakce Vytisknout článek

Česká republika vstupuje do Evropské kosmické agentury

Logo Evropské kosmické agentury ESA.
Logo Evropské kosmické agentury ESA.
Píše se 15. červen 2007 a Česká republika zahajuje vstupní rozhovory s Evropskou kosmickou agenturou. Téměř přesně rok poté, 25. června 2008, oznámilo Ministerstvo školství České republiky, že Rada Evropské kosmické agentury (ESA) schválila naše členství. Nyní už zbývá pouze podepsat přístupovou smlouvu, kterou musí následně schválit náš parlament. Pokud půjde vše dobře, mohla by se Česká republika 1. ledna 2009 stát plnohodnotným členem ESA, organizace, která provozuje řadu kosmických sond, podílí se na stavbě Mezinárodní kosmické stanice (ISS) nebo buduje Evropský navigační systém Galileo.

Tisková zpráva Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy:

Praha, 25. června 2008 - Generální ředitel Evropské kosmické agentury (ESA) Jean-Jacques Dordain oficiálně informoval Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) o jednomyslném souhlasu Rady ESA se vstupem České republiky do této prestižní mezinárodní organizace.

Po podpisu přístupové dohody mezi vládou ČR a vedením ESA a následném schválení Parlamentem ČR se Česká republika stane plnoprávným členem Evropské kosmické agentury. "Je to završení několikaleté práce a já jsem rád, že mohu být u té poslední fáze naší cesty do ESA. Pro českou vědu bude mít plné členství v této organizaci obrovský význam," konstatoval ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška.

Evropská kosmická agentura je mezivládní výzkumná a vývojová organizace v oblasti výzkumu kosmu a kosmonautických technologií. Byla založena v roce 1975 a v současné době má 17 členských zemí. Po celou dobu své existence je uznávaným a rovnocenným partnerem jiných významných kosmických agentur, jako je americká NASA, Ruská kosmická agentura či japonská NASDA.

Mezi hlavní úspěchy ESA patří vývoj evropských nosných raket Ariane a Vega, instalace modulu Columbus na mezinárodní stanici ISS a úspěšná funkce nákladní kosmické lodě ATV. Unikátní je výzkum planety Venuše sondou Venus Express, za pozornost stojí i detailní stereosnímkování povrchu Marsu sondou Mars Express, která zajišťuje i spojení s americkou sondou Phoenix na povrchu Marsu, nebo přistání sondy Huygens na povrchu Saturnova měsíce Titan. ESA zajišťuje také celou řadu technologických výzkumných družic, jejichž výsledky nalézají uplatnění v hlavních evropských programech Galileo a Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES).

Česká republika navázala prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy oficiální kontakty s ESA v roce 1996, kdy byla uzavřena rámcová dohoda o spolupráci. Od té doby se MŠMT podařilo vzájemné vztahy neustále rozšiřovat.

V současné době završuje Česká republika čtyřleté působení v programu ESA pro evropské spolupracující státy (PECS). Jeho smyslem je příprava národních kapacit na úspěšné plné členství v ESA. V tomto programu bylo dosud řešeno 27 projektů z různých oborů v celkovém objemu 8,5 mil. Euro.

Výsledky dosažené Českou republikou v programu PECS ocenila ESA i při auditu připravenosti národní infrastruktury a staly se tak základem k vyslovení souhlasu všech nynějších členských zemí s přijetím České republiky za nového člena. Touto zkouškou zatím ze všech zemí bývalého socialistického bloku prošla jen Česká republika.

MŠMT se podařilo ve spolupráci s Českou kosmickou kanceláří konsolidovat české kapacity v oblasti kosmického výzkumu a průmyslu, navázat efektivní pracovní vztahy s Evropskou kosmickou agenturou a tak vytvořit podmínky pro úspěšné zapojení českých výzkumných a vývojových pracovišť do mezinárodní spolupráce.

Programy ESA představují pro české vědecké, výzkumné a průmyslové organizace široké možnosti zapojení do mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu kosmického prostoru, výzkumu Země, družicové telekomunikace a navigace a kosmonautických technologií. Spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou zvyšuje konkurenceschopnost českých ústavů a průmyslových firem a zlepšuje jejich mezinárodní uplatnění. Plné členství poskytne ČR významné ekonomické a kulturní přínosy založené na výrobě zařízení pro kosmonautiku a její využívání ve sféře služeb a vzdělávání.

Zdroj: Tisková zpráva MŠMT


Doporučené odkazy:




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »