Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká republika vstupuje do Evropské kosmické agentury
redakce Vytisknout článek

Česká republika vstupuje do Evropské kosmické agentury

Logo Evropské kosmické agentury ESA.
Logo Evropské kosmické agentury ESA.
Píše se 15. červen 2007 a Česká republika zahajuje vstupní rozhovory s Evropskou kosmickou agenturou. Téměř přesně rok poté, 25. června 2008, oznámilo Ministerstvo školství České republiky, že Rada Evropské kosmické agentury (ESA) schválila naše členství. Nyní už zbývá pouze podepsat přístupovou smlouvu, kterou musí následně schválit náš parlament. Pokud půjde vše dobře, mohla by se Česká republika 1. ledna 2009 stát plnohodnotným členem ESA, organizace, která provozuje řadu kosmických sond, podílí se na stavbě Mezinárodní kosmické stanice (ISS) nebo buduje Evropský navigační systém Galileo.

Tisková zpráva Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy:

Praha, 25. června 2008 - Generální ředitel Evropské kosmické agentury (ESA) Jean-Jacques Dordain oficiálně informoval Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) o jednomyslném souhlasu Rady ESA se vstupem České republiky do této prestižní mezinárodní organizace.

Po podpisu přístupové dohody mezi vládou ČR a vedením ESA a následném schválení Parlamentem ČR se Česká republika stane plnoprávným členem Evropské kosmické agentury. "Je to završení několikaleté práce a já jsem rád, že mohu být u té poslední fáze naší cesty do ESA. Pro českou vědu bude mít plné členství v této organizaci obrovský význam," konstatoval ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška.

Evropská kosmická agentura je mezivládní výzkumná a vývojová organizace v oblasti výzkumu kosmu a kosmonautických technologií. Byla založena v roce 1975 a v současné době má 17 členských zemí. Po celou dobu své existence je uznávaným a rovnocenným partnerem jiných významných kosmických agentur, jako je americká NASA, Ruská kosmická agentura či japonská NASDA.

Mezi hlavní úspěchy ESA patří vývoj evropských nosných raket Ariane a Vega, instalace modulu Columbus na mezinárodní stanici ISS a úspěšná funkce nákladní kosmické lodě ATV. Unikátní je výzkum planety Venuše sondou Venus Express, za pozornost stojí i detailní stereosnímkování povrchu Marsu sondou Mars Express, která zajišťuje i spojení s americkou sondou Phoenix na povrchu Marsu, nebo přistání sondy Huygens na povrchu Saturnova měsíce Titan. ESA zajišťuje také celou řadu technologických výzkumných družic, jejichž výsledky nalézají uplatnění v hlavních evropských programech Galileo a Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES).

Česká republika navázala prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy oficiální kontakty s ESA v roce 1996, kdy byla uzavřena rámcová dohoda o spolupráci. Od té doby se MŠMT podařilo vzájemné vztahy neustále rozšiřovat.

V současné době završuje Česká republika čtyřleté působení v programu ESA pro evropské spolupracující státy (PECS). Jeho smyslem je příprava národních kapacit na úspěšné plné členství v ESA. V tomto programu bylo dosud řešeno 27 projektů z různých oborů v celkovém objemu 8,5 mil. Euro.

Výsledky dosažené Českou republikou v programu PECS ocenila ESA i při auditu připravenosti národní infrastruktury a staly se tak základem k vyslovení souhlasu všech nynějších členských zemí s přijetím České republiky za nového člena. Touto zkouškou zatím ze všech zemí bývalého socialistického bloku prošla jen Česká republika.

MŠMT se podařilo ve spolupráci s Českou kosmickou kanceláří konsolidovat české kapacity v oblasti kosmického výzkumu a průmyslu, navázat efektivní pracovní vztahy s Evropskou kosmickou agenturou a tak vytvořit podmínky pro úspěšné zapojení českých výzkumných a vývojových pracovišť do mezinárodní spolupráce.

Programy ESA představují pro české vědecké, výzkumné a průmyslové organizace široké možnosti zapojení do mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu kosmického prostoru, výzkumu Země, družicové telekomunikace a navigace a kosmonautických technologií. Spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou zvyšuje konkurenceschopnost českých ústavů a průmyslových firem a zlepšuje jejich mezinárodní uplatnění. Plné členství poskytne ČR významné ekonomické a kulturní přínosy založené na výrobě zařízení pro kosmonautiku a její využívání ve sféře služeb a vzdělávání.

Zdroj: Tisková zpráva MŠMT


Doporučené odkazy:




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »