Logo České astronomické společnostiTiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 108 ze dne 27. února 2008
V letošním roce, tak jako téměř každý čtvrtý rok, bude únor o jeden den delší. V našem současném občanském kalendáři, který vznikl již v roce 1582, platí následující pravidla pro zavádění přestupného dne:
Přestupný den se zavádí vždy na konci února v letech dělitelných beze zbytku čtyřmi.
Roky, které jsou dělitelné stem, nejsou přestupné, pokud nejsou současně dělitelné čtyřmi sty; v tom případě přestupné jsou. Pro názornost uveďme, že např. roky 1700, 1800 a 1900 přestupné nebyly, zatímco rok 2000 ano.
Z činnosti Západočeské pobočky ČASDovolte mi, abych Vás pozval na tradiční setkání členů Západočeské pobočky ČAS a zájemců o astronomii z řad veřejnosti, pro které se vžilo označení „Astrovečer“. Naše setkání se uskutečňují v nepravidelných intervalech v průběhu roka na půdě Pedagogické fakulty ZČU a to minimálně čtyřikrát do roka. Cílem tohoto setkání je popularizovat astronomii formou popularizačních přednášek a informovat členskou základnu o aktivitách pobočky.
LivingstoneV souvislosti s "nebeským poselstvím", jež organizace NASA před několika dny v podobě jedné písně skupiny Beatles vyslala ke hvězdám, je třeba připomenout jeden téměř pětatřicet let starý příběh, který se k NASA, projektu Apollo a pilotovaným letům vůbec vztahuje.
U příležitosti desátého výročí úmrtí skvělého amerického vědce a popularizátora Carla Sagana lze v posledních týdnech konečně i u nás pořídit filmové zpracování legendárního populárně naučného seriálu Cosmos, který v letech 1979 a 1980 vytvořil především spolu se svou družkou Ann Druyanovou.
Podle sdeleni Dr. Z. Sekaniny [JPL]zemrel 23. ledna 2008 v Kalifornii
cestny clen Ceske astronomicke spolecnosti Miroslav J. Plavec [*1925],
emer. profesor astronomie UCLA.
Motto:
"a přede mnou se otevřely hlubiny,
kterým se říká nebe.
(Jaroslav Seifert – Halleyova kometa)
Společnost pro meziplanetární hmotu (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS) a Sekcí pro mládež ČAS vyhlašuje vítěze 3. ročníku výtvarné a fotografické soutěže „Moje vánoční kometa...“ se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.
V roce 1750 založil páter Stepling při jezuitské koleji v Klementinu pražskou hvězdárnu, která se na dlouhá léta stala astronomickým centrem naší země. Věž Klementina sice záhy přestala vyhovovat astronomickým pozorováním pro své nevýhodné umístění uprostřed města, avšak všechny snahy o založení nové observatoře ztroskotaly. Hvězdárna ale pracovala nadále a stala se důležitým centrem časové služby, meteorologickou stanicí a první geofyzikální observatoří. Zásluhou profesora Seidlera se česká univerzita postarala o zřízení univerzitní hvězdárny v Praze na Letné, později přemístěné na Smíchov do Švédské ulice.
Astronomická olympiáda v kategoriích pro 6. až 9. ročníky ZŠ (a
odpovídající ročníky víceletých gymnázií) zahájila ve svém pátém ročníku
2. (korespondenční) kolo. Z prvního (školního) kola do něj postoupilo
4 154 žáků. Kromě toho v letošním roce také probíhá kategorie pro studenty 1. a 2. ročníku SŠ. Podrobnosti najdete na http://olympiada.astro.cz/.
Titulní strana Atheny 20/2008Na začátku ledna 2008 vyšlo nové, tentokrát jubilejní, 20. číslo čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA. Ten přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně. V aktuálním čísle najdete například obsáhlé informace o ukončené misi STS-120 amerického raketoplánu Discovery nebo připravované misi STS-122 Atlantis a mnoho dalších článků.Petr HorálekOstatní
Baron Artur KrausSoučasný vedoucí Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích při DDM Delta, Petr Komárek, přišel se zajímavým návrhem zahájit novou tradici na počest nejen astronomicky, ale i historicky velmi zajímavé osobnosti Pardubicka, barona Artura Krause. Pardubický rodák byl svobodný baron, který miloval astronomii stejně jako hory a sport. Zjista by si zasloužil nějakou tradici na jeho počest, takže Petr Komárek a já jsme absolvovali první ročník tzv. Krausových pochodů. Navíc dosavadní a dlouholetý vedoucí hvězdárny Václav Knoll je nyní vážně nemocný, takže bychom mu rádi touto cestou popřáli pevné nervy v boji se svou nemocí a co možná nejrychlejší uzdravení, protože nám všem chybí.
Tuto neděli, 6. ledna se můžete od 10 do 15 hodin přijít podívat na program "Potkejte Tři krále při jejich pouti za betlémskou hvězdou". Pražská pobočka ČAS zajišťuje informační stánek s pozorováním astronomickými dalekohledy. Těšíme se na Vás u ledních medvědů.redakceOstatní
Obal knihy Stručná historie času.Kniha se stala světovým bestsellerem a byla přeložena do více než čtyřiceti jazyků. Jeden z nejvýznamnějších vědců současnosti, britský matematik a astrofyzik Stephen Hawking, v ní odpovídá na otázky jako: Jaká je povaha prostoru a času? Kde se vzal vesmír a kam směřuje? Co se stane astronautovi v černé díře? Do češtiny přeložil Doc. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR.
Knihu vydalo nakladatelství Dokořán ve spolupráci s nakladatelstvím Argo.
Další informace o publikaci na http://www.nva.cz.
Arthur C. ClarkeJeden z nejznámějších spisovatelů literatury sci-fi, vynálezce a popularizátor vědy, autor románu „2001: Vesmírná odysea“ Sir Arthur Charles Clarke se narodil 16. prosince 1917 v Mineheadu (Velká Británie).Michal VáclavíkOstatní
První československá družice Magion 1 a první amatérská družice czCube.V úterý 27. listopadu 2007 se konalo v zasedacím sále Ministerstva kultury České republiky unikátní Setkání českých a slovenských odborníků v kosmickém výzkumu [1]. Organizaci a záštitu nad celou akcí mělo Národní technické muzeum a již předem musím poznamenat že šlo o setkání velmi podařené. Měl jsem to štěstí, že jsem byl mezi téměř 80 pozvanými účastníky a mohl si tak vychutnat setkání s významnými vědci jak z České republiky, tak i ze Slovenska.Tomáš BezouškaOstatní
Právě vyšlo letošní čtvrté číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vychází již 14 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o předplatném a objednávkový formulář starších čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.
Vánoční nadílka Astropisu!
Hledáte vhodný vánoční dárek? Za cenu běžného předplatného nyní můžete navíc dostat pěkný barevný dárkový certifikát vystavený speciálně na jméno obdarovaného, který mu potom dáte pod stromeček.
A co víc, nyní také každý nový předplatitel (tedy takový, který vloni Astropis neodebíral a nyní začne) obdrží zdarma Hvězdářský kalendář 2008. Akce platí do 31. ledna nebo do vyčerpání (omezených!) zásob. (Kalendář obdržíte k obyčejnému i dárkovému předplatnému).
Vyšla nová čísla
Povětroně
- Královéhradeckého astronomického časopisu.
V běžném čísle se mimo jiné věnujeme výjimečným kometám
17P/Holmes a 8P/Tuttle. Přinášíme reportáže z několika
podzimních akcí, například ve Valašském Meziříčí úspěšně proběhlo
setkání slunečních hodinářů, o čemž informuje sám organizátor Jaromír Ciesla.
Povětroň speciál "Galaktická stezka" slouží jako průvodce
naučnou stezkou, kterou jsme vybudovali u hradecké hvězdárny v roce 2007.
Zobrazujeme na ní jedenáct nejznámějších nebeských objektů
v naší Galaxii, a navíc jednu sousední galaxii Velké Magellanovo mračno.
Zvolenému měřítku 1 ku 180 biliardám
odpovídají vzdálenosti zastávek i rozměry objektů znázorněné na informačních tabulích.
Celková délka naučné stezky je 9,5 kilometru.
Nejprve vede podél "panoramatické" silnice ke kostelu na Novém Hradci Králové
a pak pokračuje hlubokými lesy do malebného Bělečka.
Česká astronomická společnost byla založena 8. prosince 1917 za účasti padesáti zájemců o astronomii v posluchárně České techniky v Náplavní ulici 6. Vytkla si tři hlavní cíle: vybudovat v Praze lidovou hvězdárnu, zřídit knihovnu s čítárnou a popularizovat výsledky moderní astronomie. Toho dosáhla o 11 let později, kdy v roce 1928 byla slavnostně otevřena Lidová hvězdárna na Petříně. Členskou základnou České astronomické společnosti prošla řada dnes již světově uznávaných osobností a mnoho významných astronomů dnešní doby. V historii české, respektive československé astronomie sehrála společnost nezanedbatelnou úlohu.Pavel SuchanOstatní
Česká astronomická společnost udělila první čestnou Kopalovu přednášku
Česká astronomická společnost udělila historicky první Kopalovu přednášku 2007 RNDr. Pavlu Spurnému, CSc. z Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. za jeho nedávné významné výsledky při výzkumu malých těles sluneční soustavy a jejich interakce s atmosférou Země. Slavnostní předání ceny proběhne v rámci shromáždění k 90. výročí založení České astronomické společností v Zrcadlové kapli Národní knihovny v Praze 8. 12. 2007 v 11 hodin. Po předání ceny bude přednesena přednáška „Systematické sledování bolidů ve Střední Evropě a v Západní Austrálii – nové metody, přístroje a některé zajímavé výsledky.“
Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti, zdarma.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“
Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,
