Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích má svojí Turistiskou známku

Vesmír je nepředstavitelně obrovský. Jeho výzkum vyžaduje mezinárodní spolupráci. Přesto má většina z nás bližší vztah k objevům učiněným “u nás doma” na jihu Čech. Koneckonců ukazují jihočeský příspěvek ke světové astronomii či dokonce nesou jihočeská jména. Jihočeští astronomové jsou známí zejména objevy planetek a komet. Planetky a komety jsou malá tělesa obíhající kolem Slunce sluneční soustavou, tedy nám nejbližší oblastí vesmíru.
Ve dnech 8.8.2007 až 19.8.2007 se uskuteční expedice LEPEX 2007, která bude organizována Společností pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH) ve spolupráci s Považským osvetovým stredis-kom v lokalitě Vrchteplá u Považské Bystrice. V lokalitě Vrchteplá se každoročně koná expedice Perseidy, kterou organizuje právě výše uvedené POS se sídlem v Považské Bystrici, letos poprvé proběhne kooperace české a slovenské strany a cílem této kooperace je sjednocení pozorovací metodiky v oblasti meteorických rojů, poukázání na chyby vyskytující se při pozorování a zpracování dat a hlavně zvýšení zájmu o pozorování meteorických rojů v ČR a SR. Akce je určena jak zkušeným pozorovatelům, tak i začínajícím, kteří se mohou pod vedením zkušených pozorovatelů zúčastnit jednotlivých experimentů týkajících se jak samotného pozorování, tak i pozdějšího vyhodnocování dat.
Fotografie: RNDr.Ladislav Křivský,CSc. (přednáší na Expedici v Úpici; léto 1973 ?)
Dne 13. dubna 2007 oznámila Evropská jižní observatoř vítěze. Ze 100 prací od studentů z 22 zemí se na prvním místě umístili studenti Jan Měšťan a Jan Kotek pod vedením učitele Marka Tyle z Gymnázia Písek, kteří zpracovali práci na téma Výzkum a pozorování zatmění Slunce.
O víkendu 14. – 15. 4. 2007 se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí bude konat 17. sjezd České astronomické společnosti – jedné z nejstarších vědeckých společností u nás. Jednání sjezdu se zúčastní na 40 delegátů jednotlivých složek společnosti a několik hostů. Jednání sjezdu bude přítomen předseda Rady vědeckých společností České republiky prof. MUDr. Ivo Hána, CSc., čestný předseda společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc., zástupce Slovenské astronomické společnosti RNDr. Ladislav Hric, CSc., ředitel Astronomického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc., ředitel Astronomického ústavu Slovenské Akademie věd Doc. RNDr. Ján Svoreň, DrSc. a předseda Sdružení hvězdáren a planetárií Ing. Marcel Grün. Sjezd bude bilancovat činnost za uplynulé tři roky a volit nové vedení České astronomické společnosti na další tři roky.
Tisková zpráva ČAS.
V rámci projektu "Pod společnou oblohou" proběhne začátkem května setkání astronomů a zájemců z řad mládeže. Hlavním tématem bude využití spektroskopie ve stelární astronomii. V současnosti se tato technika dostává i do rukou amatérských astronomů. Z tohoto důvodu budou přednášky věnovány využití této techniky i sestavení pozorovacího programu. Přesný program bude zvěřejněn na našich webovských stránkách.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
M101 (také galaxie Větrník, M101 nebo NGC 5457) je spirální galaxie v souhvězdí Velké medvědice s magnitudou 7,9 a úhlovými rozměry 28,8'x26,9'.Objevil ji Pierre Méchain 27. března 1781. Drobné skvrny obklopující galaxii, které jsou ve skutečnosti jasnější části spirálních ramen, objevil a zapsal do katalogu William Herschel. Galaxie Větrník je od Země vzdálena 27 milionů světelných let a je nejjasnějším členem skupiny galaxií M 101