Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní

Ostatní



Tomáš Bezouška Ostatní

Den s astropisem 2007

Společnost Astropis v sobotu dne 24. 11. 2007 bude pořádat již 6. přednáškový „Den s Astropisem“ v budově Akademie věd ČR na Národní třídě 3 v Praze 1 a to ve spolupráci s Českou astronomickou společností a za podpory Fondu T-Mobile. Přednášky na astronomická témata přednesou RNDr. Jiří Grygar, CSc. (FÚ AVČR), RNDr. Vladimír Kopecký, DrSc. (ÚFP AVČR), Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. (FEL ČVUT a HaP Praha), Mgr. Pavel Najser (HaP Praha), Mgr. Petr Scheirich (AsÚ AVČR) a RNDr. Michal Sobotka, CSc. (AsÚ AVČR). Vstup na akci je zdarma. Vzhledem ke kapacitě sálu je nutná rezervace na internetové stránce http://www.astropis.cz, která je možná od 16. 10. 2007, a kde naleznete i podrobný program.
František Martinek Ostatní

Setkání přátel slunečních hodin

Sluneční hodiny v Bystřici pod Hostýnem.
Sluneční hodiny v Bystřici pod Hostýnem.
Astronomická společnost Hradec Králové, pracovní skupina sluneční hodiny a Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. pořádají ve dnech 20. až 21. 10. 2007 dvoudenní setkání přátel slunečních hodin s praktickou ukázkou, přednáškami pro veřejnost a s okružní jízdou za slunečními hodinami střední Moravy.
Pavel Suchan Ostatní

2. místo na Mezinárodní astronomické olympiádě získal Jan Fait z Prahy

ceska_delegace_iao-jan_fait.jpg
V neděli 7. října 2007 přiletěla zpět do České republiky pětičlenná skupina žáků, která poprvé v historii zastupovala Českou republiku na Mezinárodní astronomické olympiádě. Letošní XII. Mezinárodní astronomická olympiáda se konala na Krymu na Ukrajině. Stříbrnou medaili – 2. místo získal Jan Fait z Prahy. Ostatní řešitelé z České republiky přivezli čestná uznání.

Snímek: Jan Fait – stříbrná medaile na Mezinárodní astronomické olympiádě (dole uprostřed).

Roman Šula Ostatní

Na památku Zdeňka Kvíze

pa060471.jpg
V sobotu 6. října 2007 byla na třebíčské hvězdárně odhalena pamětní deska RNDr. Zdeňku Kvízovi, CSc., významnému třebíčskému rodákovi, u příležitosti 50. výročí založení této hvězdárny právě Zdeňkem Kvízem. Slavnostního odhalení se za přítomnosti představitelů města ujal RNDr. Jiří Grygar, CSc., který pak měl pro přítomnou veřejnost přednášku jednak o samotném významu astronomie pro lidstvo, jednak připomněl význam Zdeňka Kvíze.
František Martinek Ostatní

Zpráva o Evropské noci vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
V pátek 28. září 2007 se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila již ke třetímu ročníku Evropské noci vědců, kterou vyhlásila Evropská komise. Ke 150 městům z 29 států v Evropě se přidalo dalších 23 astronomických míst v České republice, mezi nimi i Hvězdárna Valašské Meziříčí.
Pavel Suchan Ostatní

Evropská noc vědců za účasti 23 astronomických míst v ČR

noc_vedcu_logo.gif
Již potřetí se Česká astronomická společnost spolu s řadou dalších astronomických institucí a organizací v České republice zapojila do Evropské noci vědců. Ke 150 městům v 29 zemích Evropy se poslední zářijový pátek (28.9.2007) přidalo 23 astronomických míst v České republice. Počasí, které v minulých dvou letech přálo astronomickým pozorováním během Noci vědců, si ovšem letos vybralo deštivou daň. Program pod střechou však proběhl neohroženě. Kdo se zapojil do Evropské noci vědců, najdete na /akce/noc_vedcu/2007/.

Fotografie z některých akcí Evropské noci vědců

Pokud jste letošní příležitost promeškali, zatrhněte si v diáři poslední pátek září 2008!

Michal Václavík Ostatní

ATHENA 19 2007

Titulní strana Atheny 19/2007
Titulní strana Atheny 19/2007
Koncem září 2007 vyšlo nové číslo čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA, který přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně. V aktuálním čísle najdete např. obsáhlé informace o ukončené misi STS-118 amerického raketoplánu Endeavour, poohlédnutí za objevy měsíců planety Saturn či plány na hledání marsovského života.
Jan Měšťan Ostatní

Catch a Star! 2007: Vítězná cesta na Paranal 2

Pokračování textu z první části článku

Paranal - foto ESO
Paranal - foto ESO
Evropská jižní observatoř ESO a Evropská asociace pro vzdělávání v astronomii EAAE vyhlásily v roce 2006/2007 již pátý ročník mezinárodní středoškolské soutěže Catch a Star! (Chyť hvězdu), letos s oficiálním názvem Catch a Star! 2007. Soutěž byla rozdělena do tří kategorií. V kategorii „Artists“ zasílali studenti do soutěže své výtvarné práce s astronomickým námětem. V dalších dvou kategoriích s názvy "Adventurers" a "Researchers" se do soutěže zasílaly psané projekty na libovolná témata z oblasti astronomie. Kategorie Researchers byla hlavní kategorií celé soutěže a projekty studentů musely splňovat blíže specifikovaná kritéria - projekt musel být napsán v angličtině, musel obsahovat přesný výčet literatury, nastínění možností pozorování popisovaného jevu pomocí VLT, ALMA nebo E-ELT, atd. Pro vítěze v kategorii "Researchers" byl připraven týdenní výlet do Chile na horu Paranal, kde se nacházejí čtyři 8.2 metrové dalekohledy ESO VLT, následující tři ceny spočívaly v návštěvě evropských astronomických observatoří. Dalšími cenami ve všech kategoriích byly počítačové programy, plakáty, apod.
Jan Měšťan Ostatní

Catch a Star! 2007: Vítězná cesta na Paranal 1

Paranal - foto ESO
Paranal - foto ESO
Evropská jižní observatoř ESO a Evropská asociace pro vzdělávání v astronomii EAAE vyhlásily v roce 2006/2007 již pátý ročník mezinárodní středoškolské soutěže Catch a Star! (Chyť hvězdu), letos s oficiálním názvem Catch a Star! 2007. Soutěž byla rozdělena do tří kategorií. V kategorii „Artists“ zasílali studenti do soutěže své výtvarné práce s astronomickým námětem. V dalších dvou kategoriích s názvy „Adventurers“ a „Researchers“ se do soutěže zasílaly psané projekty na libovolná témata z oblasti astronomie. Kategorie Researchers byla hlavní kategorií celé soutěže a projekty studentů musely splňovat blíže specifikovaná kritéria - projekt musel být napsán v angličtině, musel obsahovat přesný výčet literatury, nastínění možností pozorování popisovaného jevu pomocí VLT, ALMA nebo E-ELT, atd. Pro vítěze v kategorii „Researchers“ byl připraven týdenní výlet do Chile na horu Paranal, kde se nacházejí čtyři 8.2 metrové dalekohledy ESO VLT, následující tři ceny spočívaly v návštěvě evropských astronomických observatoří. Dalšími cenami ve všech kategoriích byly počítačové programy, plakáty, apod.
Josef Jíra Ostatní

Věda a technika v ulicích Plzně – přijďte mezi nás

Jménem svým, ale i jménem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, si Vás dovoluji pozvat na druhý ročník Vědy a techniky v ulicích Plzně, který pořádá Česká hlava v termínu 21.-22.9. 2007. Stánek Západočeské pobočky České astronomické společnosti bude umístěn jako minulý rok v Šafaříkových sadech před Muzeem a bude součástí většího celku, který je prezentován heslem "Dotkněte se vesmíru". Kromě stánku ZpČAS zde najdete stánek H+P Plzeň, Hvězdárny v Rokycanech ale i stánek Katedry obecné fyziky, se kterou naše pobočka dlouhodobě spolupracuje.

Poznámka redakce: Program mnoha astronomických institucí k Noci vědců naleznete na www.astro.cz/akce/noc_vedcu/2007/

Milan Halousek Ostatní

Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích má svojí Turistiskou známku

turisticka-znamka-hbak.jpg
Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích (Dům dětí a mládeže Delta, Gorkého 2658, 530 02 Pardubice) má od tohoto týdne, jako čtvrtá organizace v Pardubicích, svojí turistickou známku. Známku zajistila a její prodej zabezpečuje Astronomická společnost Pardubice a bude k dispozici při akcích pořádaných Astronomickou společností Pardubice (přednášky, pozorování) a při dalších akcích pořádaných Hvězdárnou barona Artura Krause.
Miroslava Hromadová Ostatní

Ruská ponorka u severního pólu

miniponorka.jpg
Dvě ruské miniponorky dopluly pod arktickým ledem až k severnímu pólu. Zde expedice umístila v hloubce 4 261 m na mořské dno asi 1m kovové (titanové) pouzdro - ruskou vlajku.
Zprávu oficiálně oznámila ruská tisková agentura Itar-Tass a sdělila, že tato „odvážná a hrdinská“ mise je srovnatelná s „umisťováním vlajky na Měsíc“.
Lumír Honzík Ostatní

Meteorologická měření námětem SOČ

Meteostanice
Meteostanice
Od pátku 15. 6. do neděle 17. 6. probíhal v Prostějově již 29. ročník SOČ (Středoškolské odborné činnosti). Své želízko v ohni v něm měli i západočeští astronomové, a to v oboru fyzika. Jednalo se vlastně o vyhodnocení docela unikátního experimentu, který zasahuje jak do oblasti meteorologie, tak i do oblasti astronomie.
František Martinek Ostatní

První světlo pro dalekohled Gran Telescopio CANARIAS

Kresba dalekohledu Gran Telescopio Canarias (GTC).
Kresba dalekohledu Gran Telescopio Canarias (GTC).
Na Kanárských ostrovech brzy zahájí zkušební pozorování nový velký dalekohled Gran Telescopio Canarias (GTC). Příprava projektu dalekohledu byla zahájena před 17 lety a celkové finanční náklady na jeho realizaci dosáhnou 175 miliónů amerických dolarů. Jak je v poslední době zvykem, na výstavbě dalekohledu se podílí hned několik organizací. Hlavním investorem je Španělsko, na realizaci se podílejí také některé zahraniční vědecké společnosti. Především je to University of Florida a dvě mexické společnosti. Pozorovací čas bude rozdělen úměrně vloženým finančním prostředkům. Například na americkou univerzitu, která se podílela 5 % nákladů, připadne ročně 20 dnů pozorovacího času (jen aby zrovna bylo jasno).
Michal Václavík Ostatní

ATHENA 18/2007

Na začátku července 2007 vyšlo nové číslo čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA, který přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně. V aktuálním čísle najdete např. obsáhlé informace o ukončené misi STS-117 amerického raketoplánu Atlantis nebo krásné ohlédnutí za ještě krásnější kometou C/1995 O1 Hale-Bopp. Nelze také zapomenout na osobní zážitky ze 17. sjezdu České astronomické společnosti.
Miloš Tichý Ostatní

Výstava Jihočeský vesmír aneb planetky a komety z jihu Čech

Vesmír je nepředstavitelně obrovský. Jeho výzkum vyžaduje mezinárodní spolupráci. Přesto má většina z nás bližší vztah k objevům učiněným “u nás doma” na jihu Čech. Koneckonců ukazují jihočeský příspěvek ke světové astronomii či dokonce nesou jihočeská jména. Jihočeští astronomové jsou známí zejména objevy planetek a komet. Planetky a komety jsou malá tělesa obíhající kolem Slunce sluneční soustavou, tedy nám nejbližší oblastí vesmíru.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »