Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 104 ze 6. 12. 2007

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 104 ze 6. 12. 2007


Česká astronomická společnost devadesátiletá

Česká astronomická společnost byla založena 8. prosince 1917 za účasti padesáti zájemců o astronomii v posluchárně České techniky v Náplavní ulici 6. Vytkla si tři hlavní cíle: vybudovat v Praze lidovou hvězdárnu, zřídit knihovnu s čítárnou a popularizovat výsledky moderní astronomie. Toho dosáhla o 11 let později, kdy v roce 1928 byla slavnostně otevřena Lidová hvězdárna na Petříně. Členskou základnou České astronomické společnosti prošla řada dnes již světově uznávaných osobností a mnoho významných astronomů dnešní doby. V historii české, respektive československé astronomie sehrála společnost nezanedbatelnou úlohu.


V den 90. narozenin České astronomické společnosti, 8. prosince 2007, se Česká astronomická společnost schází na slavnostním setkání v Zrcadlové kapli v pražském Klementinu, tedy v místě, kde je astronomie historicky pevně zakotvena. Nedaleký Keplerův dům navíc dodává ke vzpomínkovému setkání dimenzi historickou i budoucí – rok 2009 byl vyhlášen UNESCO Mezinárodním rokem astronomie. Za dva roky si tak svět připomene 400. výročí prvního užití astronomického dalekohledu Galileo Galileim. Česká republika k tomu přidá „svůj vklad“ v připomínce 400. výročí vzniku zásadního Keplerova díla Astronomia nova. Na slavnostním setkání k devadesátinám ČAS se poprvé představí nově založená cena (čestná přednáška) pojmenovaná na počest významného českého astronoma Prof. Zdeňka Kopala „Kopalova přednáška“ a bude také udělena Nušlova cena za rok 2007. Obě ceny tentokrát putují do Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

Česká astronomická společnost dnes
Již druhé volební období má Česká astronomická společnost v čele ženu. Předsedkyní je ředitelka Hvězdárny v Úpici RNDr. Eva Marková, CSc. Čestným předsedou je RNDr. Jiří Grygar, CSc. z Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i. Česká astronomická společnost je členem Rady vědeckých společností ČR a kolektivním členem Evropské astronomické společnosti.

V současné době má ČAS sedm místních poboček a devět odborných sekcí. Pobočky působí v Praze, Západních Čechách, Východních Čechách, Jižních Čechách, Mostě, Třebíči a ve Valašském Meziříčí. Odborné sekce pracují v oborech proměnných hvězd, zákrytů a astrometrie, sluneční fyziky, kosmonautiky, historie astronomie, kosmologie, meziplanetární hmoty, přístrojové techniky a optiky a v ČAS pracuje také sekce pro mládež. ČAS má zřízeny dvě odborné skupiny: terminologickou a pro světelné znečištění.

Počet členů již několik let roste a průměrný věk naopak klesá. Kromě individuálního členství nabízí Česká astronomická společnost členství kolektivní. Za poslední roky přibyla řada kolektivních členů, v současné době je jich 15: Astronomický ústav Akademie věd ČR, v.v.i., Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, Hvězdárna a radioklub lázeňského města Karlovy Vary, o.p.s., Hvězdárna barona Artura Krause Pardubice, Hvězdárna Františka Pešty Sezimovo Ústí, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Astronomická společnost Most (se statutem pobočky), Astronomická společnost Pardubice, Astronomická společnost v Hradci Králové, Expresní astronomické informace, Jihlavská astronomická společnost, Společnost Astropis, Společnost pro meziplanetární hmotu (se statutem sekce), Vlašimská astronomická společnost a Valašská astronomická společnost (se statutem pobočky).

Česká astronomická společnost pořádá Astronomickou olympiádu, letos probíhá její pátý ročník. Postupně se rozrostl počet kategorií, takže v tomto školním roce probíhá Astronomická olympiáda pro žáky od 6. ročníku ZŠ až po studenty 2. ročníku SŠ. Na organizaci spolupracujeme s řadou dalších subjektů, mezi nejvýznamnější patří především Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Hvězdárna v Karlových Varech a Hvězdárna a planetárium J. Palisy v Ostravě. V letošním roce jsme ve spolupráci s MŠMT poprvé vyslali český žákovský tým na Mezinárodní astronomickou olympiádu. Jan Fait z Prahy přivezl stříbrnou medaili.

Mezi úspěšné projekty patří webové stránky společnosti www.astro.cz, které vznikly v samých začátcích internetu a které patří k nejstarším českým stránkám popularizujícím vědu. Kromě vnitřních organizačních věcí společnosti slouží především jako aktuální informační zdroj astronomických informací pro širokou veřejnost a pro novináře. Návštěvnost se pohybuje kolem 2200 čtenářů denně.

Závěrem
V době, kdy spolkový život příliš nekvete a v době, kdy se všichni snažíme propagovat vědu jako zajímavý obor lidské činnosti, se do České astronomické společnosti hlásí noví členové a práce je před námi více, než jsme schopni stihnout. To je snad ta nejlepší forma poděkování otcům zakladatelům, kteří se o vznik České astronomické společnosti v roce 1917 zasloužili. Čest jejich památce!

Česká astronomická společnost se schází v den 90. výročí založení, aby zavzpomínala na 90 let své existence, na svůj vznik a uctila tak památku předchůdců, kteří společnost založili. V rámci tohoto shromáždění budou uděleny dvě významné vědecké ceny a budou předneseny laureátské přednášky. Na místě bude ke shlédnutí expozice z historie ČAS s dobovými materiály. Program shromáždění je přístupný i široké veřejnosti. Zdarma.

Česká astronomická společnost si Vás dovoluje pozvat na slavnostní shromáždění konané u příležitosti 90. výročí vzniku ČAS, které se koná v sobotu 8. prosince 2007 od 10:00 do 17:00 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v Praze.

Program
10:00 - V úvodu vystoupí Pražské smyčcové kvarteto ARCO
10:15 - Úvodní slovo (RNDr. Jiří Grygar, CSc., čestný předseda), vystoupení hostů
11:00 - Slavnostní udělení Kopalovy přednášky (první udělení této ceny, přednáška)
12:30 - Přestávka na oběd
14:00 - Založení ČAS (RNDr. Alena Šolcová, CSc., předsedkyně Historické sekce ČAS)
15:15 - Slavnostní předání Nušlovy ceny, přednáška laureáta
16:45 - Závěrečné proslovy (RNDr. Eva Marková, CSc., RNDr. Jiří Grygar, CSc.)
17:00 - Závěr

Zrcadlová kaple Nachází se v barokním areálu na Starém Městě poblíž Karlova mostu. Vstup je z Mariánského náměstí, z Karlovy ulice nebo z Křižovnické ulice vchodem vedle kostela sv. Salvátora. Kaple zasvěcená Zvěstování Panny Marie vznikala po roce 1720. Její uměřená výzdoba, v níž harmonicky ladí užití mramoru na stěnách i dlažbě se zlacenou štukovou výzdobou, s barvou omítky i nástropních fresek, patří užitím zrcadel ve stropních pásech ke světovým unikátům. Autorem fresek je Jan Hiebl, jednotlivé pásy jsou ilustrací k veršům modlitby Ave Maria. Nástěnné obrazy s tématy o životě Panny Marie jsou dílem Václava Vavřince Reinera.

Více informací o historii České astronomické společnosti najdete na http://hisec.astro.cz/.

Pavel Suchan
tiskový tajemník České astronomické společnosti




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »