Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zpráva o Evropské noci vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Zpráva o Evropské noci vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
V pátek 28. září 2007 se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila již ke třetímu ročníku Evropské noci vědců, kterou vyhlásila Evropská komise. Ke 150 městům z 29 států v Evropě se přidalo dalších 23 astronomických míst v České republice, mezi nimi i Hvězdárna Valašské Meziříčí.

Přesto, že počasí nebylo této akci zrovna příznivě nakloněno, zavítala na večerní program na Hvězdárně Valašské Meziříčí, který byl zahájen v 19 hodin, více než šedesátka zájemců. Vše začalo krátkou přednáškou na téma „Od Sputniku k projektu Apollo a ještě dál“, připomínající start první umělé družice Země a výzkum Měsíce. Počasí se nakonec alespoň trochu umoudřilo, a tak se návštěvníci účastnili programu v hlavní kopuli hvězdárny, kde pomocí dalekohledu pozorovali planetu Jupiter, dále Měsíc, vybrané hvězdy a dvojhvězdy. Druhá skupina návštěvníků se mezitím seznamovala venku pod oblohou s některými známějšími souhvězdími a s jasnými hvězdami.

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.

V prostoru před hlavní budovou hvězdárny se mohli zájemci seznámit s „pohyblivým“ modelem Sluneční soustavy. Slunce představoval balón o průměru 2 m, ve stejném poměru byly zmenšeny i modely jednotlivých planet. Po doplnění informací o vzdálenostech si mohli návštěvníci udělat názornou představu o skutečné velikosti planet a o rozloze Sluneční soustavy. Zájemci mohli rovněž navštívit v doprovodu pracovníků hvězdárny kopuli odborného pracoviště, kde se provádí mj. snímkování Slunce (pořizování celkových snímků, detailů slunečních skvrn, záznamy protuberancí a jevů ve sluneční chromosféře), a také sledování vybraných proměnných hvězd, případně měření okamžiků zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy.

Po celou dobu akce byla přístupná historická Ballnerova hvězdárnička z roku 1929, ve které je po rekonstrukci zřízena malá výstavní síň. V současné době jsou v ní umístěny panely, informující o historii astronomie na Valašsku.

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.

Pokud zrovna návštěvníci nepozorovali dalekohledem v kopuli nebo se neučili poznávat jednotlivá souhvězdí, mohli využít malý přenosný dalekohled před budovou hvězdárny a pozorovat s ním Měsíc či jiné objekty. Dále si mohli prohlédnout velký panel s názvem „Analema nad Valašským Meziříčím“ a přečíst si, co to analema je, co vyjadřuje a jak vzniká. Ve vstupní hale byla kromě stálé obrazové výzdoby a modelu družice Iridium přístupná v předpremiéře také výstava s názvem „Sputnikem to začalo“, která je věnována 50. výročí vypuštění první umělé družice Sputnik na oběžnou dráhu kolem Země.

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.

Program byl zakončen další krátkou přednáškou s názvem „Co nového na Marsu a na Saturnu“, která seznámila návštěvníky s některými zajímavými snímky těchto dvou planet, které jsou v současné době studovány několika kosmickými sondami. Pro případ zcela nepříznivého počasí byla v záloze ještě přednáška „Nové projekty výzkumu Sluneční soustavy“.

Každý z návštěvníků si kromě jiného odnesl z Hvězdárny Valašské Meziříčí balíček propagačních materiálů. Akci hodnotíme jako vydařenou a věříme, že návštěvníci Noci vědců při dalších příležitostech opět na hvězdárnu zavítají.


Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »