Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zpráva o Evropské noci vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Zpráva o Evropské noci vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
V pátek 28. září 2007 se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila již ke třetímu ročníku Evropské noci vědců, kterou vyhlásila Evropská komise. Ke 150 městům z 29 států v Evropě se přidalo dalších 23 astronomických míst v České republice, mezi nimi i Hvězdárna Valašské Meziříčí.

Přesto, že počasí nebylo této akci zrovna příznivě nakloněno, zavítala na večerní program na Hvězdárně Valašské Meziříčí, který byl zahájen v 19 hodin, více než šedesátka zájemců. Vše začalo krátkou přednáškou na téma „Od Sputniku k projektu Apollo a ještě dál“, připomínající start první umělé družice Země a výzkum Měsíce. Počasí se nakonec alespoň trochu umoudřilo, a tak se návštěvníci účastnili programu v hlavní kopuli hvězdárny, kde pomocí dalekohledu pozorovali planetu Jupiter, dále Měsíc, vybrané hvězdy a dvojhvězdy. Druhá skupina návštěvníků se mezitím seznamovala venku pod oblohou s některými známějšími souhvězdími a s jasnými hvězdami.

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.

V prostoru před hlavní budovou hvězdárny se mohli zájemci seznámit s „pohyblivým“ modelem Sluneční soustavy. Slunce představoval balón o průměru 2 m, ve stejném poměru byly zmenšeny i modely jednotlivých planet. Po doplnění informací o vzdálenostech si mohli návštěvníci udělat názornou představu o skutečné velikosti planet a o rozloze Sluneční soustavy. Zájemci mohli rovněž navštívit v doprovodu pracovníků hvězdárny kopuli odborného pracoviště, kde se provádí mj. snímkování Slunce (pořizování celkových snímků, detailů slunečních skvrn, záznamy protuberancí a jevů ve sluneční chromosféře), a také sledování vybraných proměnných hvězd, případně měření okamžiků zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy.

Po celou dobu akce byla přístupná historická Ballnerova hvězdárnička z roku 1929, ve které je po rekonstrukci zřízena malá výstavní síň. V současné době jsou v ní umístěny panely, informující o historii astronomie na Valašsku.

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.

Pokud zrovna návštěvníci nepozorovali dalekohledem v kopuli nebo se neučili poznávat jednotlivá souhvězdí, mohli využít malý přenosný dalekohled před budovou hvězdárny a pozorovat s ním Měsíc či jiné objekty. Dále si mohli prohlédnout velký panel s názvem „Analema nad Valašským Meziříčím“ a přečíst si, co to analema je, co vyjadřuje a jak vzniká. Ve vstupní hale byla kromě stálé obrazové výzdoby a modelu družice Iridium přístupná v předpremiéře také výstava s názvem „Sputnikem to začalo“, která je věnována 50. výročí vypuštění první umělé družice Sputnik na oběžnou dráhu kolem Země.

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.

Program byl zakončen další krátkou přednáškou s názvem „Co nového na Marsu a na Saturnu“, která seznámila návštěvníky s některými zajímavými snímky těchto dvou planet, které jsou v současné době studovány několika kosmickými sondami. Pro případ zcela nepříznivého počasí byla v záloze ještě přednáška „Nové projekty výzkumu Sluneční soustavy“.

Každý z návštěvníků si kromě jiného odnesl z Hvězdárny Valašské Meziříčí balíček propagačních materiálů. Akci hodnotíme jako vydařenou a věříme, že návštěvníci Noci vědců při dalších příležitostech opět na hvězdárnu zavítají.


Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen a hvězdokupy

Jak se kometa Wirtanen pomalu blíží k Zemi, na obloze se zároveň přibližuje k nejkrásnější části své oblohové poutě - ke hvězdokupám Hyády a Plejády v souhvězdí Býka.Počasí bylo ovšem mizerné a musel jsem využít pouhých 17 minut na celkové hloubkové snímání. To nebylo zdaleka dost pro hezký čistý obrázek i s mlhovinami, nicméně aspoň jsou tam všechny tři objekty pěkně výrazné. Kometa je nyní úhlově už dvakrát větší jak Měsíc v úplňku a ještě "roste". V neděli 16. prosince bude při svém největším přiblížení právě u fotogenických Plejád...

Další informace »