Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zpráva o Evropské noci vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Zpráva o Evropské noci vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
V pátek 28. září 2007 se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila již ke třetímu ročníku Evropské noci vědců, kterou vyhlásila Evropská komise. Ke 150 městům z 29 států v Evropě se přidalo dalších 23 astronomických míst v České republice, mezi nimi i Hvězdárna Valašské Meziříčí.

Přesto, že počasí nebylo této akci zrovna příznivě nakloněno, zavítala na večerní program na Hvězdárně Valašské Meziříčí, který byl zahájen v 19 hodin, více než šedesátka zájemců. Vše začalo krátkou přednáškou na téma „Od Sputniku k projektu Apollo a ještě dál“, připomínající start první umělé družice Země a výzkum Měsíce. Počasí se nakonec alespoň trochu umoudřilo, a tak se návštěvníci účastnili programu v hlavní kopuli hvězdárny, kde pomocí dalekohledu pozorovali planetu Jupiter, dále Měsíc, vybrané hvězdy a dvojhvězdy. Druhá skupina návštěvníků se mezitím seznamovala venku pod oblohou s některými známějšími souhvězdími a s jasnými hvězdami.

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.

V prostoru před hlavní budovou hvězdárny se mohli zájemci seznámit s „pohyblivým“ modelem Sluneční soustavy. Slunce představoval balón o průměru 2 m, ve stejném poměru byly zmenšeny i modely jednotlivých planet. Po doplnění informací o vzdálenostech si mohli návštěvníci udělat názornou představu o skutečné velikosti planet a o rozloze Sluneční soustavy. Zájemci mohli rovněž navštívit v doprovodu pracovníků hvězdárny kopuli odborného pracoviště, kde se provádí mj. snímkování Slunce (pořizování celkových snímků, detailů slunečních skvrn, záznamy protuberancí a jevů ve sluneční chromosféře), a také sledování vybraných proměnných hvězd, případně měření okamžiků zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy.

Po celou dobu akce byla přístupná historická Ballnerova hvězdárnička z roku 1929, ve které je po rekonstrukci zřízena malá výstavní síň. V současné době jsou v ní umístěny panely, informující o historii astronomie na Valašsku.

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.

Pokud zrovna návštěvníci nepozorovali dalekohledem v kopuli nebo se neučili poznávat jednotlivá souhvězdí, mohli využít malý přenosný dalekohled před budovou hvězdárny a pozorovat s ním Měsíc či jiné objekty. Dále si mohli prohlédnout velký panel s názvem „Analema nad Valašským Meziříčím“ a přečíst si, co to analema je, co vyjadřuje a jak vzniká. Ve vstupní hale byla kromě stálé obrazové výzdoby a modelu družice Iridium přístupná v předpremiéře také výstava s názvem „Sputnikem to začalo“, která je věnována 50. výročí vypuštění první umělé družice Sputnik na oběžnou dráhu kolem Země.

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.

Program byl zakončen další krátkou přednáškou s názvem „Co nového na Marsu a na Saturnu“, která seznámila návštěvníky s některými zajímavými snímky těchto dvou planet, které jsou v současné době studovány několika kosmickými sondami. Pro případ zcela nepříznivého počasí byla v záloze ještě přednáška „Nové projekty výzkumu Sluneční soustavy“.

Každý z návštěvníků si kromě jiného odnesl z Hvězdárny Valašské Meziříčí balíček propagačních materiálů. Akci hodnotíme jako vydařenou a věříme, že návštěvníci Noci vědců při dalších příležitostech opět na hvězdárnu zavítají.


Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »