Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  2. místo na Mezinárodní astronomické olympiádě získal Jan Fait z Prahy

2. místo na Mezinárodní astronomické olympiádě získal Jan Fait z Prahy

ceska_delegace_iao-jan_fait.jpg
V neděli 7. října 2007 přiletěla zpět do České republiky pětičlenná skupina žáků, která poprvé v historii zastupovala Českou republiku na Mezinárodní astronomické olympiádě. Letošní XII. Mezinárodní astronomická olympiáda se konala na Krymu na Ukrajině. Stříbrnou medaili – 2. místo získal Jan Fait z Prahy. Ostatní řešitelé z České republiky přivezli čestná uznání.

Snímek: Jan Fait – stříbrná medaile na Mezinárodní astronomické olympiádě (dole uprostřed).

Českou reprezentaci na Mezinárodní astronomickou olympiádu tvořilo pět řešitelů Astronomické olympiády, kteří se nejen dostali do finále české Astronomické olympiády, ale také prošli soustředěním finalistů na hvězdárně ve Valašském Meziříčí, kde se zájemci o reprezentaci v zahraničí připravovali a kde nakonec byli vybráni ti nejlepší.

Historicky první účast české delegace na XII. Mezinárodní astronomické olympiádě má za sebou tedy také první úspěch. Získali jsme jedno druhé místo a obstáli jsme tak v konkurenci států jako například Indie, Írán a Korea, které věnují přípravě a výběru studentů na mezinárodní soutěže podstatně větší pozornost.

Astronomickou olympiádu v České republice pořádá Česká astronomická společnost (vědecká společnost sdružená v Radě vědeckých společností České republiky). Letošní ročník je pátý a jsou opět vyhlášeny kategorie pro žáky 6. a 7. ročníků ZŠ (a ekvivalentu na víceletých gymnáziích), žáky 8. a 9. ročníků ZŠ (a ekvivalentu na víceletých gymnáziích) a letos poprvé byla otevřena kategorie pro studenty 1. a 2. ročníků SŠ (organizuje spolu s Českou astronomickou společností Hvězdárna a planetárium J. Palisy v Ostravě). V tomto jubilejním ročníku 2007/2008 je také vyhlášena soutěž o logo Astronomické olympiády. Veškeré informace o Astronomické olympiádě najdete na http://olympiada.astro.cz. Pátý ročník je na začátku a žáci a jejich učitelé se do něj mohou stále zapojit!

V minulých ročnících Astronomické olympiády se školního kola účastnily 3 000 až 4 000 žáků ze stovek škol, do korespondenčního kola přišlo v posledním ročníku 349 prací.

Podrobnější informace

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyslalo ve spolupráci s Českou astronomickou společnosti (ČAS) sedmičlennou delegaci na XII. Mezinárodní astronomickou olympiádu (XII. IAO) konanou ve dnech 29.09.2007 – 07.10.2007 v osadě Simeiz na poloostrově Krym, Ukrajina.

Členové delegace

Do delegace byli na základě výběrového soustředění, které proběhlo v červnu 2007 na hvězdárně ve Valašském Meziříčí, nominováni byli:

Jan Fait (Praha)
Jana Smutná (Praha)
Truong An Nguyen (Cheb)
Martin Lexa (Havířov)
Josef Ondřej (Zubří)

Delegaci vedli

Mgr. Tomáš Prosecký (Matematicko-fyzikální fakulta UK, Astronomický ústav AV ČR) a Ing. Jan Kožuško (Vedoucí české delegace a člen mezinárodní jury na XII. IAO, Výbor Astronomické olympiády, Česká astronomická společnost, Technische Universität Dresden).

Program soutěže

Účastníci řešili teoretické a praktické úlohy ve dvou blocích (1.10. a 4.10.) v prostorách školy v osadě Simeiz a 2.10. večer proběhlo pozorovací kolo, jehož cílem bylo prokázat znalosti aktuální hvězdné oblohy, provést a zpracovat jednoduchá pozorování. Před každým kolem probíhal překlad úloh do jazyků jednotlivých delegací, soutěžící mohli úlohy řešit buď ve svém jazyce nebo v jazyce anglickém, popřípadě ruském.

Na programu byly kromě soutěžních úloh také dva kulturní večery (mezinárodní a ukrajinský), exkurze na radioteleskop RT 22 v Simeiz, Krymskou astronomickou observatoř, exkurze do jeskyni Khosar a četné přehledové přednášky odborníků z Krymské astronomické observatoře (v anglickém jazyce).

Účastníci soutěže

XII. IAO se zúčastnilo 23 delegací z 21 zemí (Arménie, Bulharsko, Bělorusko, Brazílie, Čína, ČR, Estonsko, Chorvatsko, Indonésie, Indie, Írán, Itálie, Jižní Korea, Kazachstán, Litva, Rumunsko, Rusko, Srbsko, Švédsko, Thajsko a Ukrajina). Moskevská správní oblast a Krymská správní oblast jsou oprávněny do IAO vysílat vlastní delegace. Dále se XII. IAO zúčastnil pozorovatel z Mezinárodní matematické olympiády. Celkem se XII. IAO účastnilo 114 soutěžících.

Výsledky

Jan Fait se umístil na druhém místě, ostatní členové české delegace získali čestné uznání. Nejlepších výsledků dosáhli Sadatmoosavi Seyedamir z Íránu a Lee Jong Yeon z Koreje.

Tisková zpráve je ke stažení ve formátu MS Word




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »