Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vyšla Baronesa speciál

Vyšla Baronesa speciál

Baronesa speciál na léto 2008
Baronesa speciál na léto 2008
Pravidelný čtvrtletník Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích má nové, speciální číslo. Dozvíte se v něm o nejbližších astronomických úkazech, akcích hvězdárny a otevíracích dobách pro veřejnost. Tento speciál je navíc obohacen o 4 články, mezi nimž se například dozvíte, proč má hvězdárna mnoho společného s letectvím a prvním letem Jana Kašpara. Speciál byl vydán při příležitosti srpnových zatmění a Aviatické pouti v Pardubicích.

Baronesa byla vydávána od roku 1996 do roku 1999 jako občasník pardubické hvězdárny k mimořádným úkazům na obloze či mimořádným akcím hvězdárny. Od roku 2003 začal vycházet bezejmenný pravidelný čtvrtletník hvězdárny a ten byl na podzim roku 2005 nazván opět Baronesou. Od roku 2003 tedy vychází tento čtvrtletník na každé další roční období a informuje veřejnost o úkazech v nejbližších třech měsících, akcích hvězdárny, otevíracích dobách a přednáškách pro veřejnost. Nechybí v ní občasný astronomicko-populární článek.

Během 5 let Baronesa několikrát změnila tvář, především pak díky Lence Kopřivové z Astronomické společnosti Pardubice, která se postarala alespoň částečně o její typografickou stránku. Současnou redakční radu tvoří Petr Horálek, Petr Komárak, Lenka Kopřivová a Adéla Šrutová.

Baronesa je neprodejná, dává se lidem zdarma během jejich návštěvy na hvězdárně, při účasti hvězdárny (či ASP) na nějaké propagační akci nebo před přednáškami pořádanými ASP v DDM Delta, kde hvězdárna sídlí. Letošní letní Baronesa byla vydána k příležitosti především těchto akcí:

  • Přednáška Jaroslava Vlka o „Krotitelích raket“ v pátek 30. května od 19 hodin ve Velkém sále DDM Delta
  • Aviatická pouť 31. 5. – 1. 6. 2008 v Pardubicích (Hvězdárna b. A. Krause a členové ASP se zde budou prezentovat a zajišťovat zajímavý program)
  • Indiánské prázdniny v pražském Motolu 10. – 11. 6. od 15 do 17 hodin (Hvězdárna b. A. Krause a členové ASP zde již třetím rokem budou ukazovat nemocným dětem Slunce, povídat si s nimi o hvězdách a připravovat různě soutěže; Indiánské prázdniny pořádá Klub interaktivního domu Pardubice)
  • Pozorování částečného zatmění Slunce 1. srpna 2008 (Astronomická společnost Pardubice bude zajišťovat pozorování úkazu pro veřejnost na hvězdárně, v případě zatažené oblohy se bude promítat webcast projektu Exploratorium ve Velkém sále DDM Delta)

Barevnou Baronesu si můžete stáhnout ZDE (pdf; 879 kB), archiv Barones naleznete na stránkách pardubické hvězdárny. Více o hvězdárně naleznete i na jejím letáku (pdf; 70 kB).




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »