Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Srpen 2008 očima astro.cz
Petr Kubala Vytisknout článek

Srpen 2008 očima astro.cz

Úplné zatmění, Čína, NASA TV
Úplné zatmění, Čína, NASA TV
Přinášíme vám novou rubriku, ve které se vždy ohlédneme za nejzajímavějšími událostmi v astronomii a kosmonautice za uplynulý měsíc. K nápomoci nám budou články, novinky a další informace z astro.cz.

Jen málokdy se stane, že by se v jednom měsíci sešly hned dva významné astronomické úkazy. V srpnu k takové souhře náhod došlo. Hned 1. srpna proběhlo částečné zatmění Slunce. Více informací se dozvíte na stránkách k zatmění. Podívat se můžete i na rozsáhlou galerií, obsahující desítky fotografií i videi částečného i úplného zatmění.

V noci z 16. na 17. srpna jsme mohli pozorovat částečné zatmění Měsíce. Informace jsou dostupné na stránkách k zatmění. Přestože byla nad většinou území Česka zataženo, dorazily do redakce i zajímavé fotografie.

Ve stínu obou zatmění se nesly letošní Perseidy, o kterých se dočtete v článku.

Velký zájem vzbudil na poli úkazů i Mars. Ten byl sice během srpna sotva vidět, ale už legendárnímu a několik let starému Mars hoaxu skutečně uvěřilo mnoho lidí. O co jde? Podle hoaxu měl být 27. srpna Mars na obloze stejně velký jako Měsíc v úplňku. Jedná se samozřejmě o nesmysl, jak je to doopravdy se dočtete v článku od Jiřího Grygara.

Zajímavé výročí oslavil v srpnu Hubblův kosmický dalekohled, který uskutečnil svůj 100 000 oběh okolo Země. Více v článku od Františka Martinka. Hubblův dalekohled bude hlavní hvězdou našeho webu v září a v říjnu, chystá se totiž k němu raketoplán. Start byl původně naplánován na 8. října, ale k Floridě se blíží hurikán Hana a ten zřejmě přípravy zpozdí.

Na Marsu pochopitelně i nadále pracuje sonda Phoenix. Ta mimo jiné už více než dva měsíce monitoruje počasí rudé planety. Více se dočtete v článku od F. Martinka.

Víte jak a kdy vznikaly ve vesmíru první hvězdy? Pokud vás tato tématika zajímá, pak si určitě přečtěte článek na toto téma. Stelární astronomie se týká i článek Jedenáct hvězdných proudů v naší Galaxii.

Ke konci srpna rozvířila poklidné vody konce prázdnin zpráva, že by raketoplány mohly létat až do roku 2015. Připomeňme, že současné plány počínají s ukončením misí v roce 2010. Také jste si o posledním srpnovém víkendu všimli neobvykle zbarvené oblohy? Nebyla to náhoda, za vším je sopka na Aljašce. Více se dočtete v článku.

Samozřejmě, že i v srpnu byla vyhlášena Česká astrofotografie měsíce. Soutěž tentokrát vyhrála fotografie souhvězdí Labutě. V souvislosti s ČAM se v srpnu odehrála ještě jedna událost. V sobotu 9. srpna byly v Úpici slavnostně odhaleny plakety astrofotografů roku.

Plánované akce v září 2008:





O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »