Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Za neobvyklým zbarvením večerní oblohy je sopka na Aljašce
Petr Kubala Vytisknout článek

Za neobvyklým zbarvením večerní oblohy je sopka na Aljašce

Autor: Zdeněk Navrátil.
Autor: Zdeněk Navrátil.
V uplynulých dnech jsme mohli pozorovat velmi netypický západ slunce. Obloha se při něm zbarvila do neobvyklé oranžové barvy. Za vším je s největší pravděpodobností výbuch sopky Kasatochi na Aljašce.

Nejvýrazněji byl úkaz pozorovatelný v sobotu 30. srpna, kdy dostala obloha při západu slunce okolo 20. hodiny až strašidelný oranžový nádech. Podle všeho je za vším erupce sopky Kasatochi na Aljašce ze 7. srpna letošního roku. Při erupci se do atmosféry dostal oblak prachu a oxidu siřičitého. Během několika dní pak vítr zavál sopečný prach nad většinu Severní Ameriky a Evropy. Je možné, že netypický západ slunce budeme moci pozorovat i v dalších dnech.

Oblak oxidu siřičitého po erupci sopky Kasatochi
Oblak oxidu siřičitého po erupci sopky Kasatochi
Obr.: Oblak oxidu siřičitého nad severem amerického kontinentu dne 11. srpna 2008. Zdroj: http://earthobservatory.nasa.gov




V posledních dnech se tak na webu spaceweather.com objevují snímky netradičního západu Slunce z celého světa. Několik fotografií dorazilo do redakce astro.cz.

Za vším hledej sopku

Mezi 7. a 8. srpnem 2008 došlo celkem ke třem masivním erupcím sopky Kasatochi, která se nachází na ostrovech Aleutian na Aljašce. Celou situaci v dalších dnech bedlivě monitorovaly družice NASA a zjistily, že při erupcích se do atmosféry dostalo na 1,5 milionů tun oxidu siřičitého. Jednalo se o největší oblak sopečného prachu od výbuchu sopky Hudson v Chile v srpnu 1991.

Erupce Kasatochi si naštěstí nevyžádaly žádné oběti ani materiální škody, neboť se sopka nachází mimo obydlená území. Přesto musely aerolinie zrušit na 44 letů, které směřovaly nad oblastí výbuchu. Popel by mohl poškodit motory letadla.

Autor: Zdeněk Navrátil.
Autor: Zdeněk Navrátil.
Obr.: Západ slunce v neděli 31. srpna po 20. hodině z Miroslavi (okres Znojmo). Fotografie pořízena pomocí Olympus C-725. Autor: Zdeněk Navrátil.





Sopky ovlivňují nebeské úkazy

Nejen krásné západy slunce si pro nás může připravit erupce sopky. Dobrým příkladem jsou úplná zatmění Měsíce. Při nich náš kosmický soused z oblohy zcela nezmizí, ale dostane načervenalou barvu. Lunární povrch totiž v té době osvětluje sluneční světlo, které se láme o zemskou atmosféru. Modrá a fialová složka světla se lámou nejvíce, zatímco červená složka projde atmosféru téměř nepoznamenaná. Proto má Měsíc načervenalé zbarvení, které ale není konstantní a mění se v závislosti na obsahu aerosolů v zemské atmosféře. Důležitým hráčem jsou v tomto případě pozemské sopky a jejích exploze v době před zatměním.

Čím více je v atmosféře oxidu siřičitého, tím tmavší má Měsíc v době úplného zatmění barvu. Například při erupci filipínské sopky Pinatubo počátkem roku 1991 se do vrchních vrstev atmosféry dostalo až 20 milionů tun oxidu siřičitého. Při nejbližším zatmění Měsíce v prosinci 1992, tedy téměř dva roky po výbuchu, byl lunární kotouč tak tmavý, že nebyl na obloze téměř vidět.

Autor: Bořivoj Wojnar
Autor: Bořivoj Wojnar

Autor: Bořivoj Wojnar
Autor: Bořivoj Wojnar
Obr.: Západ slunce okolo 20. hodiny v neděli 31. srpna nad moravskou částí Ostravy. Autor: Bořivoj Wojnar.
Autor : Jaroslav Merc
Autor : Jaroslav Merc
Obr.: Fotografie ze Slovensko-Polských hranic z 31. srpna. Autor : Jaroslav Merc

P. Bartos, cas 5:52 misto Praha-Kolovraty
P. Bartos, cas 5:52 misto Praha-Kolovraty

P. Bartos, cas 5:53 misto Praha-Kolovraty
P. Bartos, cas 5:53 misto Praha-Kolovraty
Petr Bartoš, místo Praha-Kolovraty
čas 5:52, 5:53 zbarvení oblohy bylo pozorovatelné již 31.8.08 při východu ! Slunce

Zdroj:





O autorovi

Štítky: Barevný soumrak, Krepuskulární paprsky, Čtenářská galerie


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »