Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Vulkanické soumraky nad Českou republikou - fotogalerie čtenářů

Vulkanické soumraky nad Českou republikou - fotogalerie čtenářů

Posopečný soumrak 3. 7. 2009 v Jizerských horách. Autor: Tomáš Tržický
Posopečný soumrak 3. 7. 2009 v Jizerských horách.
Autor: Tomáš Tržický
Do redakce došlo několik moc pěkných fotografií zachycujících soumraky ovlivněné aerosoly ve stratosféře vychrlené při sopečné erupci Sarychev Peak. Velkou měrou se na tom podílel fakt, že další výrazný úkaz nastal včera 5. července večer během a po západu Slunce, kdy se nad severozápadním obzorem objevila skutečně rozsáhlá vláknitá oblaka a těm, kteří měli odkrytý obzor, se mohlo o hodinu později zdát, jakoby kdesi v dáli hořel les.

Sopečný prach putující vysoko nad střední Evropou nejspíš ovlivnil 5. července 2009 i zabarvení svitu Měsíce. Zdálo se, jakoby se kolem měsíčního "skoro" úplňku rozkládalo zvláštní narudlé halo. Měsíc v létě nevystoupá kolem úplňkové fáze přílš vysoko nad obzor, tudíž i jeho světlo (podobně jako u Slunce před západem) musí projít větším sloupcem zemské atmosféry, která jej - než se dostane do oka pozorovatele - poněkud otupí. Zda kontrastně narudlou barvu též způsobila stratosférická oblaka sopečného prachu, potvrdit nemůžeme. Ale zmíněné halo kolem něj nejspíše ano.

Fotogalerie čtenářů - 2. července 2009 večer


Červánky a pravděpodobně i posopečný soumrak 2. 7. 2009. Autor: Jiří Fojt
Červánky a pravděpodobně i posopečný soumrak 2. 7. 2009.
Autor: Jiří Fojt
Jméno pozorovatele: Jiří Fojt
Datum a čas (SELČ): 2. července 2009 ve 21:09
Místo pozorování: Doubrava u Mnichova Hradiště
Technické: Fotoaparát Nikon D-90
Červánky a pravděpodobně i posopečný soumrak 2. 7. 2009. Autor: Jiří Fojt
Červánky a pravděpodobně i posopečný soumrak 2. 7. 2009.
Autor: Jiří Fojt
Jméno pozorovatele: Jiří Fojt
Datum a čas (SELČ): 2. července 2009 ve 21:10
Místo pozorování: Doubrava u Mnichova Hradiště
Technické: Fotoaparát Nikon D-90


3. července 2009 večer


Čeřiny v oblacích sopečných aerosolů 3. 7. 2009 v Jizerských horách. Autor: Tomáš Tržický
Čeřiny v oblacích sopečných aerosolů 3. 7. 2009 v Jizerských horách.
Autor: Tomáš Tržický
Jméno pozorovatele: Tomáš Tržický, web
Datum a čas (SELČ): 3. července 2009 ve 20:59
Místo pozorování: Jizerské hory (50,8° s.š.; +15,3° v.d)
Posopečný soumrak 3. 7. 2009 v Jizerských horách. Autor: Tomáš Tržický
Posopečný soumrak 3. 7. 2009 v Jizerských horách.
Autor: Tomáš Tržický
Jméno pozorovatele: Tomáš Tržický, web
Datum a čas (SELČ): 3. července 2009 ve 21:45
Místo pozorování: Jizerské hory (50,8° s.š.; +15,3° v.d)
Posopečný soumrak 3. 7. 2009 v Jizerských horách. Autor: Tomáš Tržický
Posopečný soumrak 3. 7. 2009 v Jizerských horách.
Autor: Tomáš Tržický
Jméno pozorovatele: Tomáš Tržický, web
Datum a čas (SELČ): 3. července 2009 ve 21:46
Místo pozorování: Jizerské hory (50,8° s.š.; +15,3° v.d)
Posopečný soumrak 3. 7. 2009 v Jizerských horách. Autor: Tomáš Tržický
Posopečný soumrak 3. 7. 2009 v Jizerských horách.
Autor: Tomáš Tržický
Jméno pozorovatele: Tomáš Tržický, web
Datum a čas (SELČ): 3. července 2009 ve 21:54
Místo pozorování: Jizerské hory (50,8° s.š.; +15,3° v.d)
Posopečný soumrak 3. 7. 2009 ze Stolína u Červeného Kostelce. Autor: Zdeněk Kubát
Posopečný soumrak 3. 7. 2009 ze Stolína u Červeného Kostelce.
Autor: Zdeněk Kubát
Jméno pozorovatele: Zdeněk Kubát
Datum a čas (SELČ): 3. července 2009 ve 21:54
Místo pozorování: Stolín u Červeného Kostelce
Posopečný soumrak 3. 7. 2009 ze Stolína u Červeného Kostelce. Autor: Zdeněk Kubát
Posopečný soumrak 3. 7. 2009 ze Stolína u Červeného Kostelce.
Autor: Zdeněk Kubát
Jméno pozorovatele: Zdeněk Kubát
Datum a čas (SELČ): 3. července 2009 ve 21:59
Místo pozorování: Stolín u Červeného Kostelce
Posopečná oblaka 3. 7.z Lutína u Olomouce ve 21:45. Autor: Ondřej Procházka
Posopečná oblaka 3. 7.z Lutína u Olomouce ve 21:45.
Autor: Ondřej Procházka
Jméno pozorovatele: Ondřej Procházka
Datum a čas (SELČ): 3. července 2009 ve 21:45
Místo pozorování: Lutín na Olomoucku
Technické: Fotoaparát Olympus E-510
Posopečná oblaka 3. 7.z Lutína u Olomouce ve 21:45. Autor: Ondřej Procházka
Posopečná oblaka 3. 7.z Lutína u Olomouce ve 21:45.
Autor: Ondřej Procházka
Jméno pozorovatele: Ondřej Procházka
Datum a čas (SELČ): 3. července 2009 ve 21:45
Místo pozorování: Lutín na Olomoucku
Technické: Fotoaparát Olympus E-510


3./4. července 2009 - unikátní snímek NLC a stratosférických oblaků ze sopečného prachu


Unikátní snímek NLC a stratosférických sopečných oblaků. Autor: Štěpán Roučka
Unikátní snímek NLC a stratosférických sopečných oblaků.
Autor: Štěpán Roučka
Jméno pozorovatele: Štěpán Roučka, web
Datum a čas (SELČ): 4. července 2009 ve 23:45
Místo pozorování: Luční hora, Krkonoše
Poznámka: Na snímku jsou patrná výrazná noční svítící
oblaka (NLC) nad polským horizontem. Nad NLC je pak výrazná
"vláknitá" stratosférická oblačnost aerosolů
ze sopky Sarychev Peak.


5. července 2009 večer


Posopečný soumrak 5. 7. 2009 v Praze 8. Autor: Helena Svobodová
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 v Praze 8.
Autor: Helena Svobodová
Jméno pozorovatele: Helena Svobodová
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 ve 21:36
Místo pozorování: Praha 8
Technické: Fotoaparát Olympus FE200
Posopečný soumrak 5. 7. v Praze 10. Autor: Pavel Duška
Posopečný soumrak 5. 7. v Praze 10.
Autor: Pavel Duška
Jméno pozorovatele: Pavel Duška
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 ve 21:15
Místo pozorování: Praha 10
Technické: Fotoaparát Panasonic DMC-FZ20
Posopečný soumrak 5. 7. v Praze 10. Autor: Pavel Duška
Posopečný soumrak 5. 7. v Praze 10.
Autor: Pavel Duška
Jméno pozorovatele: Pavel Duška
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 ve 21:26
Místo pozorování: Praha 10
Technické: Fotoaparát Panasonic DMC-FZ20
Posopečný soumrak 5. 7. v Praze 10. Autor: Pavel Duška
Posopečný soumrak 5. 7. v Praze 10.
Autor: Pavel Duška
Jméno pozorovatele: Pavel Duška
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 ve 21:27
Místo pozorování: Praha 10
Technické: Fotoaparát Panasonic DMC-FZ20
Posopečný soumrak 5. 7. v Praze 10. Autor: Pavel Duška
Posopečný soumrak 5. 7. v Praze 10.
Autor: Pavel Duška
Jméno pozorovatele: Pavel Duška
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 ve 21:29
Místo pozorování: Praha 10
Technické: Fotoaparát Panasonic DMC-FZ20
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 v Pardubicích. Autor: Petr Komárek
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 v Pardubicích.
Autor: Petr Komárek
Jméno pozorovatele: Petr Komárek
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 ve 21:27
Místo pozorování: Hvězdárna Pardubice
Technické: Fotoaparát Canon 300; Zenitar 16/2,8 Fish eye
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 v Pardubicích. Autor: Petr Komárek
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 v Pardubicích.
Autor: Petr Komárek
Jméno pozorovatele: Petr Komárek
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 ve 21:42
Místo pozorování: Hvězdárna Pardubice
Technické: Fotoaparát Canon 300; Zenitar 16/2,8 Fish eye
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 v Pardubicích. Autor: Petr Komárek
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 v Pardubicích.
Autor: Petr Komárek
Jméno pozorovatele: Petr Komárek
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 ve 21:47
Místo pozorování: Hvězdárna Pardubice
Technické: Fotoaparát Canon 300; Zenitar 16/2,8 Fish eye
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 v Pardubicích. Autor: Petr Komárek
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 v Pardubicích.
Autor: Petr Komárek
Jméno pozorovatele: Petr Komárek
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 ve 21:52
Místo pozorování: Hvězdárna Pardubice
Technické: Fotoaparát Canon 300; Zenitar 16/2,8 Fish eye
Posopečný soumrak 5. července z HK. Autor: Petr Soukeník
Posopečný soumrak 5. července z HK.
Autor: Petr Soukeník
Jméno pozorovatele: Petr Soukeník
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 ve 21:10
Místo pozorování: Hradec Králové, svah pod hvězdárnou
Technické: Fotoaparát Canon EOS 40D;
obj. Sigma 18-200; ISO 400
Posopečný soumrak 5. července z HK. Autor: Petr Soukeník
Posopečný soumrak 5. července z HK.
Autor: Petr Soukeník
Jméno pozorovatele: Petr Soukeník
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 ve 21:40
Místo pozorování: Hradec Králové, svah pod hvězdárnou
Technické: Fotoaparát Canon EOS 40D;
obj. Sigma 18-200; ISO 400
Narůžovělý soumrak 5. 7. 2009 z Břeclavi. Autor: Vlastimil Vojáček
Narůžovělý soumrak 5. 7. 2009 z Břeclavi.
Autor: Vlastimil Vojáček
Jméno pozorovatele: Vlastimil Vojáček
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 ve 21:20
Místo pozorování: Břeclav
Technické: Fotoaparát Panasonic DMC-FZ10
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 z Čeperky. Autor: Pavel Uhrin
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 z Čeperky.
Autor: Pavel Uhrin
Jméno pozorovatele: Pavel Urhin
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 kolem 21:30
Místo pozorování: Čeperka u Pardubic
Technické: Fotoaparát Canon 450-D
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 z Čeperky. Autor: Pavel Uhrin
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 z Čeperky.
Autor: Pavel Uhrin
Jméno pozorovatele: Pavel Urhin
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 kolem 21:30
Místo pozorování: Čeperka u Pardubic
Technické: Fotoaparát Canon 450-D
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 z Čeperky. Autor: Pavel Uhrin
Posopečný soumrak 5. 7. 2009 z Čeperky.
Autor: Pavel Uhrin
Jméno pozorovatele: Pavel Urhin
Datum a čas (SELČ): 5. července 2009 kolem 21:30
Místo pozorování: Čeperka u Pardubic
Technické: Fotoaparát Canon 450-D


6. července 2009 ráno


Posopečný soumrak 6. 7. 2009 ráno z Prahy 8. Autor: H. Svobodová
Posopečný soumrak 6. 7. 2009 ráno z Prahy 8.
Autor: H. Svobodová
Jméno pozorovatele: Helena Svobodová
Datum a čas (SELČ): 6. července 2009 ve 4:17
Místo pozorování: Praha 8
Technické: Fotoaparát Olympus FE200
Posopečný soumrak 6. 7. 2009 ráno z Prahy 8. Autor: H. Svobodová
Posopečný soumrak 6. 7. 2009 ráno z Prahy 8.
Autor: H. Svobodová
Jméno pozorovatele: Helena Svobodová
Datum a čas (SELČ): 6. července 2009 ve 4:32
Místo pozorování: Praha 8
Technické: Fotoaparát Olympus FE200
Posopečný soumrak 6. 7. 2009 ráno z Prahy 8. Autor: H. Svobodová
Posopečný soumrak 6. 7. 2009 ráno z Prahy 8.
Autor: H. Svobodová
Jméno pozorovatele: Helena Svobodová
Datum a čas (SELČ): 6. července 2009 ve 4:36
Místo pozorování: Praha 8
Technické: Fotoaparát Olympus FE200

Další fotografie převážně z České republiky:
[1] Fotogalerie Evy Neureiterové
[2] ukazy.astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Barevný soumrak, Krepuskulární paprsky, Čtenářská galerie


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »