Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Za neobvyklým zbarvením večerní oblohy je sopka na Aljašce
Petr Kubala Vytisknout článek

Za neobvyklým zbarvením večerní oblohy je sopka na Aljašce

Autor: Zdeněk Navrátil.
Autor: Zdeněk Navrátil.
V uplynulých dnech jsme mohli pozorovat velmi netypický západ slunce. Obloha se při něm zbarvila do neobvyklé oranžové barvy. Za vším je s největší pravděpodobností výbuch sopky Kasatochi na Aljašce.

Nejvýrazněji byl úkaz pozorovatelný v sobotu 30. srpna, kdy dostala obloha při západu slunce okolo 20. hodiny až strašidelný oranžový nádech. Podle všeho je za vším erupce sopky Kasatochi na Aljašce ze 7. srpna letošního roku. Při erupci se do atmosféry dostal oblak prachu a oxidu siřičitého. Během několika dní pak vítr zavál sopečný prach nad většinu Severní Ameriky a Evropy. Je možné, že netypický západ slunce budeme moci pozorovat i v dalších dnech.

Oblak oxidu siřičitého po erupci sopky Kasatochi
Oblak oxidu siřičitého po erupci sopky Kasatochi
Obr.: Oblak oxidu siřičitého nad severem amerického kontinentu dne 11. srpna 2008. Zdroj: http://earthobservatory.nasa.gov




V posledních dnech se tak na webu spaceweather.com objevují snímky netradičního západu Slunce z celého světa. Několik fotografií dorazilo do redakce astro.cz.

Za vším hledej sopku

Mezi 7. a 8. srpnem 2008 došlo celkem ke třem masivním erupcím sopky Kasatochi, která se nachází na ostrovech Aleutian na Aljašce. Celou situaci v dalších dnech bedlivě monitorovaly družice NASA a zjistily, že při erupcích se do atmosféry dostalo na 1,5 milionů tun oxidu siřičitého. Jednalo se o největší oblak sopečného prachu od výbuchu sopky Hudson v Chile v srpnu 1991.

Erupce Kasatochi si naštěstí nevyžádaly žádné oběti ani materiální škody, neboť se sopka nachází mimo obydlená území. Přesto musely aerolinie zrušit na 44 letů, které směřovaly nad oblastí výbuchu. Popel by mohl poškodit motory letadla.

Autor: Zdeněk Navrátil.
Autor: Zdeněk Navrátil.
Obr.: Západ slunce v neděli 31. srpna po 20. hodině z Miroslavi (okres Znojmo). Fotografie pořízena pomocí Olympus C-725. Autor: Zdeněk Navrátil.





Sopky ovlivňují nebeské úkazy

Nejen krásné západy slunce si pro nás může připravit erupce sopky. Dobrým příkladem jsou úplná zatmění Měsíce. Při nich náš kosmický soused z oblohy zcela nezmizí, ale dostane načervenalou barvu. Lunární povrch totiž v té době osvětluje sluneční světlo, které se láme o zemskou atmosféru. Modrá a fialová složka světla se lámou nejvíce, zatímco červená složka projde atmosféru téměř nepoznamenaná. Proto má Měsíc načervenalé zbarvení, které ale není konstantní a mění se v závislosti na obsahu aerosolů v zemské atmosféře. Důležitým hráčem jsou v tomto případě pozemské sopky a jejích exploze v době před zatměním.

Čím více je v atmosféře oxidu siřičitého, tím tmavší má Měsíc v době úplného zatmění barvu. Například při erupci filipínské sopky Pinatubo počátkem roku 1991 se do vrchních vrstev atmosféry dostalo až 20 milionů tun oxidu siřičitého. Při nejbližším zatmění Měsíce v prosinci 1992, tedy téměř dva roky po výbuchu, byl lunární kotouč tak tmavý, že nebyl na obloze téměř vidět.

Autor: Bořivoj Wojnar
Autor: Bořivoj Wojnar

Autor: Bořivoj Wojnar
Autor: Bořivoj Wojnar
Obr.: Západ slunce okolo 20. hodiny v neděli 31. srpna nad moravskou částí Ostravy. Autor: Bořivoj Wojnar.
Autor : Jaroslav Merc
Autor : Jaroslav Merc
Obr.: Fotografie ze Slovensko-Polských hranic z 31. srpna. Autor : Jaroslav Merc

P. Bartos, cas 5:52 misto Praha-Kolovraty
P. Bartos, cas 5:52 misto Praha-Kolovraty

P. Bartos, cas 5:53 misto Praha-Kolovraty
P. Bartos, cas 5:53 misto Praha-Kolovraty
Petr Bartoš, místo Praha-Kolovraty
čas 5:52, 5:53 zbarvení oblohy bylo pozorovatelné již 31.8.08 při východu ! Slunce

Zdroj:





O autorovi

Štítky: Barevný soumrak, Krepuskulární paprsky, Čtenářská galerie


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »