Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Soutěž: Pojmenujte dalekohled

Soutěž: Pojmenujte dalekohled

Nainstalovaný nový dalekohled Newton
Nainstalovaný nový dalekohled Newton
Stejně jako námořníci dávají jména svým korábům nebo piloti svým létajícím strojům, tak občas i někteří astronomové rádi pojmenovávají své "pracovní nářadí" - dalekohledy. Na vsetínské hvězdárně je od pondělí 14. července 2008 nainstalován zbrusu nový dalekohled typu Newton, který dosud na jméno čeká. Pracovníci hvězdárny proto přichází s výzvou: "Navrhněte jméno pro náš nový dalekohled!"

Ještě však než přejdeme k vlastní soutěži, tak se podívejme na historii přístrojového vybavení Hvězdárny Vsetín. Jako první byl po jejím otevření v roce 1950 do kopule umístěn reflektor Newton s průměrem zrcadla 200 mm, který vlastnoručně sestrojil zakladatel hvězdárny Oldřich Křenek. Tento přístroj později nahradila trojice čočkových dalekohledů (refraktorů), z nichž ten největší měl průměr objektivu 200 mm a ohniskovou vzdálenost 3 metry. V první polovině 60. let byla původní optika v refraktorech nahrazena kvalitní německou od firmy Carl Zeiss Jena a o tři roky později prošla kompletní výměnou také paralaktická montáž.

Newton 300/1700
Newton 300/1700
Na dlouhou dobu poslední významná aktivita ve spojení s optickými přístroji hvězdárny proběhla v roce 1970, kdy byl na montáž instalován protuberanční dalekohled (v současnosti však již nefunkční). Od té doby se pak po 35 let na vybavení pozorovatelny téměř nesáhlo.

V průběhu let sice proběhly dílčí provozní opravy a úpravy, ale na nový dalekohled si odborní pracovníci museli počkat až do 1. prosince 2005. Tehdy k vybavení pozorovatelny přibyl reflektor Newton o průměru primárního zrcadla 150 mm a ohniskové vzdálenosti 1,2 metru. Sestrojil ho tehdejší pracovník vsetínské hvězdárny Jiří Srba, který jej využíval ke své odborné činnosti - CCD fotometrii komet. Dalekohled dostal jméno Black Pearl (Černá perla) a používal se až do poloviny letošního roku, kdy přišla další významná a historická změna.

Hvězdárna si "pořídila" nový a zatím největší dalekohled, jaký kdy v její výbavě byl. Jedná se stejně jako v předchozím případě o dalekohled Newton, ale s průměrem hlavního zrcadla 300 mm a ohniskovou vzdáleností 1,7 metru. Tento teleskop zhotovil ve své dílně známý výrobce optických přístrojů pan Jiří Drbohlav. Stejně jako jeho předchůdce Black Pearl bude sloužit zejména k práci se CCD kamerou - k CCD fotometrii komet, k CCD pozorování zákrytů hvězd planetkami atd.

Nový teleskop byl tedy nainstalován 14. července 2008 a první astronomické objekty jím byly pozorovány o dva dny později. Jednalo se o kulovou hvězdokupu M13 v souhvězdí Herkula a planetární mlhovinu M27 Činku v souhvězdí Lištičky. V pondělí 21. července pak byly pořízeny snímky komety C/2007 W3 (LINEAR), jež byly následně jako první využity pro CCD fotometrii. Dalekohled byl tedy úspěšně otestován, ale pořád je to bezejmenný přístroj. A tím se vracíme zpět k soutěži.

Planetární mlhovina M27
Planetární mlhovina M27
Jejím hlavním úkolem je najít jméno pro nový dalekohled. Nejsou kladena žádná omezení na navrhovaná pojmenování. Záleží jenom na vás a vaší fantazii, co vymyslíte. Návrhy společně s vašim jménem, emailovou adresou a zdůvodněním, proč jste takový název zvolili, zasílejte na emailovou adresu info@hvezdarna-vsetin.cz nebo je můžete vkládat přímo do komentáře pod původní článek. Uzávěrka soutěže bude na konci prázdnin 31. srpna 2008. Poté ze zaslaných návrhů pracovníci hvězdárny vyberou vítězný a na jeho autora čeká věcná odměna a věčná sláva v podobě jména dalekohledu.

Převzato z Hvězdárny Vsetín





O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »