Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Soutěž: Pojmenujte dalekohled

Soutěž: Pojmenujte dalekohled

Nainstalovaný nový dalekohled Newton
Nainstalovaný nový dalekohled Newton
Stejně jako námořníci dávají jména svým korábům nebo piloti svým létajícím strojům, tak občas i někteří astronomové rádi pojmenovávají své "pracovní nářadí" - dalekohledy. Na vsetínské hvězdárně je od pondělí 14. července 2008 nainstalován zbrusu nový dalekohled typu Newton, který dosud na jméno čeká. Pracovníci hvězdárny proto přichází s výzvou: "Navrhněte jméno pro náš nový dalekohled!"

Ještě však než přejdeme k vlastní soutěži, tak se podívejme na historii přístrojového vybavení Hvězdárny Vsetín. Jako první byl po jejím otevření v roce 1950 do kopule umístěn reflektor Newton s průměrem zrcadla 200 mm, který vlastnoručně sestrojil zakladatel hvězdárny Oldřich Křenek. Tento přístroj později nahradila trojice čočkových dalekohledů (refraktorů), z nichž ten největší měl průměr objektivu 200 mm a ohniskovou vzdálenost 3 metry. V první polovině 60. let byla původní optika v refraktorech nahrazena kvalitní německou od firmy Carl Zeiss Jena a o tři roky později prošla kompletní výměnou také paralaktická montáž.

Newton 300/1700
Newton 300/1700
Na dlouhou dobu poslední významná aktivita ve spojení s optickými přístroji hvězdárny proběhla v roce 1970, kdy byl na montáž instalován protuberanční dalekohled (v současnosti však již nefunkční). Od té doby se pak po 35 let na vybavení pozorovatelny téměř nesáhlo.

V průběhu let sice proběhly dílčí provozní opravy a úpravy, ale na nový dalekohled si odborní pracovníci museli počkat až do 1. prosince 2005. Tehdy k vybavení pozorovatelny přibyl reflektor Newton o průměru primárního zrcadla 150 mm a ohniskové vzdálenosti 1,2 metru. Sestrojil ho tehdejší pracovník vsetínské hvězdárny Jiří Srba, který jej využíval ke své odborné činnosti - CCD fotometrii komet. Dalekohled dostal jméno Black Pearl (Černá perla) a používal se až do poloviny letošního roku, kdy přišla další významná a historická změna.

Hvězdárna si "pořídila" nový a zatím největší dalekohled, jaký kdy v její výbavě byl. Jedná se stejně jako v předchozím případě o dalekohled Newton, ale s průměrem hlavního zrcadla 300 mm a ohniskovou vzdáleností 1,7 metru. Tento teleskop zhotovil ve své dílně známý výrobce optických přístrojů pan Jiří Drbohlav. Stejně jako jeho předchůdce Black Pearl bude sloužit zejména k práci se CCD kamerou - k CCD fotometrii komet, k CCD pozorování zákrytů hvězd planetkami atd.

Nový teleskop byl tedy nainstalován 14. července 2008 a první astronomické objekty jím byly pozorovány o dva dny později. Jednalo se o kulovou hvězdokupu M13 v souhvězdí Herkula a planetární mlhovinu M27 Činku v souhvězdí Lištičky. V pondělí 21. července pak byly pořízeny snímky komety C/2007 W3 (LINEAR), jež byly následně jako první využity pro CCD fotometrii. Dalekohled byl tedy úspěšně otestován, ale pořád je to bezejmenný přístroj. A tím se vracíme zpět k soutěži.

Planetární mlhovina M27
Planetární mlhovina M27
Jejím hlavním úkolem je najít jméno pro nový dalekohled. Nejsou kladena žádná omezení na navrhovaná pojmenování. Záleží jenom na vás a vaší fantazii, co vymyslíte. Návrhy společně s vašim jménem, emailovou adresou a zdůvodněním, proč jste takový název zvolili, zasílejte na emailovou adresu info@hvezdarna-vsetin.cz nebo je můžete vkládat přímo do komentáře pod původní článek. Uzávěrka soutěže bude na konci prázdnin 31. srpna 2008. Poté ze zaslaných návrhů pracovníci hvězdárny vyberou vítězný a na jeho autora čeká věcná odměna a věčná sláva v podobě jména dalekohledu.

Převzato z Hvězdárny Vsetín





O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »