Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Soutěž: Pojmenujte dalekohled

Soutěž: Pojmenujte dalekohled

Nainstalovaný nový dalekohled Newton
Nainstalovaný nový dalekohled Newton
Stejně jako námořníci dávají jména svým korábům nebo piloti svým létajícím strojům, tak občas i někteří astronomové rádi pojmenovávají své "pracovní nářadí" - dalekohledy. Na vsetínské hvězdárně je od pondělí 14. července 2008 nainstalován zbrusu nový dalekohled typu Newton, který dosud na jméno čeká. Pracovníci hvězdárny proto přichází s výzvou: "Navrhněte jméno pro náš nový dalekohled!"

Ještě však než přejdeme k vlastní soutěži, tak se podívejme na historii přístrojového vybavení Hvězdárny Vsetín. Jako první byl po jejím otevření v roce 1950 do kopule umístěn reflektor Newton s průměrem zrcadla 200 mm, který vlastnoručně sestrojil zakladatel hvězdárny Oldřich Křenek. Tento přístroj později nahradila trojice čočkových dalekohledů (refraktorů), z nichž ten největší měl průměr objektivu 200 mm a ohniskovou vzdálenost 3 metry. V první polovině 60. let byla původní optika v refraktorech nahrazena kvalitní německou od firmy Carl Zeiss Jena a o tři roky později prošla kompletní výměnou také paralaktická montáž.

Newton 300/1700
Newton 300/1700
Na dlouhou dobu poslední významná aktivita ve spojení s optickými přístroji hvězdárny proběhla v roce 1970, kdy byl na montáž instalován protuberanční dalekohled (v současnosti však již nefunkční). Od té doby se pak po 35 let na vybavení pozorovatelny téměř nesáhlo.

V průběhu let sice proběhly dílčí provozní opravy a úpravy, ale na nový dalekohled si odborní pracovníci museli počkat až do 1. prosince 2005. Tehdy k vybavení pozorovatelny přibyl reflektor Newton o průměru primárního zrcadla 150 mm a ohniskové vzdálenosti 1,2 metru. Sestrojil ho tehdejší pracovník vsetínské hvězdárny Jiří Srba, který jej využíval ke své odborné činnosti - CCD fotometrii komet. Dalekohled dostal jméno Black Pearl (Černá perla) a používal se až do poloviny letošního roku, kdy přišla další významná a historická změna.

Hvězdárna si "pořídila" nový a zatím největší dalekohled, jaký kdy v její výbavě byl. Jedná se stejně jako v předchozím případě o dalekohled Newton, ale s průměrem hlavního zrcadla 300 mm a ohniskovou vzdáleností 1,7 metru. Tento teleskop zhotovil ve své dílně známý výrobce optických přístrojů pan Jiří Drbohlav. Stejně jako jeho předchůdce Black Pearl bude sloužit zejména k práci se CCD kamerou - k CCD fotometrii komet, k CCD pozorování zákrytů hvězd planetkami atd.

Nový teleskop byl tedy nainstalován 14. července 2008 a první astronomické objekty jím byly pozorovány o dva dny později. Jednalo se o kulovou hvězdokupu M13 v souhvězdí Herkula a planetární mlhovinu M27 Činku v souhvězdí Lištičky. V pondělí 21. července pak byly pořízeny snímky komety C/2007 W3 (LINEAR), jež byly následně jako první využity pro CCD fotometrii. Dalekohled byl tedy úspěšně otestován, ale pořád je to bezejmenný přístroj. A tím se vracíme zpět k soutěži.

Planetární mlhovina M27
Planetární mlhovina M27
Jejím hlavním úkolem je najít jméno pro nový dalekohled. Nejsou kladena žádná omezení na navrhovaná pojmenování. Záleží jenom na vás a vaší fantazii, co vymyslíte. Návrhy společně s vašim jménem, emailovou adresou a zdůvodněním, proč jste takový název zvolili, zasílejte na emailovou adresu info@hvezdarna-vsetin.cz nebo je můžete vkládat přímo do komentáře pod původní článek. Uzávěrka soutěže bude na konci prázdnin 31. srpna 2008. Poté ze zaslaných návrhů pracovníci hvězdárny vyberou vítězný a na jeho autora čeká věcná odměna a věčná sláva v podobě jména dalekohledu.

Převzato z Hvězdárny Vsetín





O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »