Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Soutěž: Pojmenujte dalekohled

Soutěž: Pojmenujte dalekohled

Nainstalovaný nový dalekohled Newton
Nainstalovaný nový dalekohled Newton
Stejně jako námořníci dávají jména svým korábům nebo piloti svým létajícím strojům, tak občas i někteří astronomové rádi pojmenovávají své "pracovní nářadí" - dalekohledy. Na vsetínské hvězdárně je od pondělí 14. července 2008 nainstalován zbrusu nový dalekohled typu Newton, který dosud na jméno čeká. Pracovníci hvězdárny proto přichází s výzvou: "Navrhněte jméno pro náš nový dalekohled!"

Ještě však než přejdeme k vlastní soutěži, tak se podívejme na historii přístrojového vybavení Hvězdárny Vsetín. Jako první byl po jejím otevření v roce 1950 do kopule umístěn reflektor Newton s průměrem zrcadla 200 mm, který vlastnoručně sestrojil zakladatel hvězdárny Oldřich Křenek. Tento přístroj později nahradila trojice čočkových dalekohledů (refraktorů), z nichž ten největší měl průměr objektivu 200 mm a ohniskovou vzdálenost 3 metry. V první polovině 60. let byla původní optika v refraktorech nahrazena kvalitní německou od firmy Carl Zeiss Jena a o tři roky později prošla kompletní výměnou také paralaktická montáž.

Newton 300/1700
Newton 300/1700
Na dlouhou dobu poslední významná aktivita ve spojení s optickými přístroji hvězdárny proběhla v roce 1970, kdy byl na montáž instalován protuberanční dalekohled (v současnosti však již nefunkční). Od té doby se pak po 35 let na vybavení pozorovatelny téměř nesáhlo.

V průběhu let sice proběhly dílčí provozní opravy a úpravy, ale na nový dalekohled si odborní pracovníci museli počkat až do 1. prosince 2005. Tehdy k vybavení pozorovatelny přibyl reflektor Newton o průměru primárního zrcadla 150 mm a ohniskové vzdálenosti 1,2 metru. Sestrojil ho tehdejší pracovník vsetínské hvězdárny Jiří Srba, který jej využíval ke své odborné činnosti - CCD fotometrii komet. Dalekohled dostal jméno Black Pearl (Černá perla) a používal se až do poloviny letošního roku, kdy přišla další významná a historická změna.

Hvězdárna si "pořídila" nový a zatím největší dalekohled, jaký kdy v její výbavě byl. Jedná se stejně jako v předchozím případě o dalekohled Newton, ale s průměrem hlavního zrcadla 300 mm a ohniskovou vzdáleností 1,7 metru. Tento teleskop zhotovil ve své dílně známý výrobce optických přístrojů pan Jiří Drbohlav. Stejně jako jeho předchůdce Black Pearl bude sloužit zejména k práci se CCD kamerou - k CCD fotometrii komet, k CCD pozorování zákrytů hvězd planetkami atd.

Nový teleskop byl tedy nainstalován 14. července 2008 a první astronomické objekty jím byly pozorovány o dva dny později. Jednalo se o kulovou hvězdokupu M13 v souhvězdí Herkula a planetární mlhovinu M27 Činku v souhvězdí Lištičky. V pondělí 21. července pak byly pořízeny snímky komety C/2007 W3 (LINEAR), jež byly následně jako první využity pro CCD fotometrii. Dalekohled byl tedy úspěšně otestován, ale pořád je to bezejmenný přístroj. A tím se vracíme zpět k soutěži.

Planetární mlhovina M27
Planetární mlhovina M27
Jejím hlavním úkolem je najít jméno pro nový dalekohled. Nejsou kladena žádná omezení na navrhovaná pojmenování. Záleží jenom na vás a vaší fantazii, co vymyslíte. Návrhy společně s vašim jménem, emailovou adresou a zdůvodněním, proč jste takový název zvolili, zasílejte na emailovou adresu info@hvezdarna-vsetin.cz nebo je můžete vkládat přímo do komentáře pod původní článek. Uzávěrka soutěže bude na konci prázdnin 31. srpna 2008. Poté ze zaslaných návrhů pracovníci hvězdárny vyberou vítězný a na jeho autora čeká věcná odměna a věčná sláva v podobě jména dalekohledu.

Převzato z Hvězdárny Vsetín





O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »