Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Soutěž: Pojmenujte dalekohled

Soutěž: Pojmenujte dalekohled

Nainstalovaný nový dalekohled Newton
Nainstalovaný nový dalekohled Newton
Stejně jako námořníci dávají jména svým korábům nebo piloti svým létajícím strojům, tak občas i někteří astronomové rádi pojmenovávají své "pracovní nářadí" - dalekohledy. Na vsetínské hvězdárně je od pondělí 14. července 2008 nainstalován zbrusu nový dalekohled typu Newton, který dosud na jméno čeká. Pracovníci hvězdárny proto přichází s výzvou: "Navrhněte jméno pro náš nový dalekohled!"

Ještě však než přejdeme k vlastní soutěži, tak se podívejme na historii přístrojového vybavení Hvězdárny Vsetín. Jako první byl po jejím otevření v roce 1950 do kopule umístěn reflektor Newton s průměrem zrcadla 200 mm, který vlastnoručně sestrojil zakladatel hvězdárny Oldřich Křenek. Tento přístroj později nahradila trojice čočkových dalekohledů (refraktorů), z nichž ten největší měl průměr objektivu 200 mm a ohniskovou vzdálenost 3 metry. V první polovině 60. let byla původní optika v refraktorech nahrazena kvalitní německou od firmy Carl Zeiss Jena a o tři roky později prošla kompletní výměnou také paralaktická montáž.

Newton 300/1700
Newton 300/1700
Na dlouhou dobu poslední významná aktivita ve spojení s optickými přístroji hvězdárny proběhla v roce 1970, kdy byl na montáž instalován protuberanční dalekohled (v současnosti však již nefunkční). Od té doby se pak po 35 let na vybavení pozorovatelny téměř nesáhlo.

V průběhu let sice proběhly dílčí provozní opravy a úpravy, ale na nový dalekohled si odborní pracovníci museli počkat až do 1. prosince 2005. Tehdy k vybavení pozorovatelny přibyl reflektor Newton o průměru primárního zrcadla 150 mm a ohniskové vzdálenosti 1,2 metru. Sestrojil ho tehdejší pracovník vsetínské hvězdárny Jiří Srba, který jej využíval ke své odborné činnosti - CCD fotometrii komet. Dalekohled dostal jméno Black Pearl (Černá perla) a používal se až do poloviny letošního roku, kdy přišla další významná a historická změna.

Hvězdárna si "pořídila" nový a zatím největší dalekohled, jaký kdy v její výbavě byl. Jedná se stejně jako v předchozím případě o dalekohled Newton, ale s průměrem hlavního zrcadla 300 mm a ohniskovou vzdáleností 1,7 metru. Tento teleskop zhotovil ve své dílně známý výrobce optických přístrojů pan Jiří Drbohlav. Stejně jako jeho předchůdce Black Pearl bude sloužit zejména k práci se CCD kamerou - k CCD fotometrii komet, k CCD pozorování zákrytů hvězd planetkami atd.

Nový teleskop byl tedy nainstalován 14. července 2008 a první astronomické objekty jím byly pozorovány o dva dny později. Jednalo se o kulovou hvězdokupu M13 v souhvězdí Herkula a planetární mlhovinu M27 Činku v souhvězdí Lištičky. V pondělí 21. července pak byly pořízeny snímky komety C/2007 W3 (LINEAR), jež byly následně jako první využity pro CCD fotometrii. Dalekohled byl tedy úspěšně otestován, ale pořád je to bezejmenný přístroj. A tím se vracíme zpět k soutěži.

Planetární mlhovina M27
Planetární mlhovina M27
Jejím hlavním úkolem je najít jméno pro nový dalekohled. Nejsou kladena žádná omezení na navrhovaná pojmenování. Záleží jenom na vás a vaší fantazii, co vymyslíte. Návrhy společně s vašim jménem, emailovou adresou a zdůvodněním, proč jste takový název zvolili, zasílejte na emailovou adresu info@hvezdarna-vsetin.cz nebo je můžete vkládat přímo do komentáře pod původní článek. Uzávěrka soutěže bude na konci prázdnin 31. srpna 2008. Poté ze zaslaných návrhů pracovníci hvězdárny vyberou vítězný a na jeho autora čeká věcná odměna a věčná sláva v podobě jména dalekohledu.

Převzato z Hvězdárny Vsetín





O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



33. vesmírný týden 2025

33. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 8. do 17. 8. 2025. Měsíc po úplňku ubývá do poslední čtvrti. 12. 8. nastává maximum roje Perseid a blízké setkání Jupiteru a Venuše na ranní obloze. Aktivita Slunce se zvýšila a nastala slabší geomagnetická bouře. Posádka Crew-10 z ISS přistála zpět na Zemi. Zemřel Jim Lowell, známý hlavně z Apolla 13. Před dvaceti lety se k Marsu vydal Mars Reconnaissance Orbiter.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Tulipán Sh2-101

Výsledok fotenia v rámci testovania automatizácie astrobúdky. Žiaľ dát je menej ako som čakal, ale občas to dopadlo tak, že teleskop kvôli falošnému poplachu z môjho safety systému čušal pod zatiahnutou strechou a ešte na truc fotil stenu astrobúdky ???? A k tomu ešte "výkonný" čínsky napájací zdroj rušil kompletne komunikáciu na USB zbernici. Trocha to trvalo kým som zistil kde je problém ???? Ale už to konečne začína fungovať k mojej spokojnosti ???? Sharpless 101 (Sh 2-101) je emisná hmlovina typu H II nachádzajúca sa v súhvezdí Labuť. Niekedy sa nazýva aj „Tulipánová hmlovina“, pretože na fotografiách pripomína obrys tulipánu. Do katalógu hmlovín ju v roku 1959 zaradil astronóm Stewart Sharpless. Od Zeme je vzdialená približne 6 000 svetelných rokov (5,7×10¹⁶ km; 3,5×10¹⁶ míľ). Sh 2-101 sa z pohľadu zo Zeme nachádza v blízkosti mikro-kvasaru Cygnus X-1, ktorý je miestom jedného z prvých podozrení na existenciu čiernej diery. Cygnus X-1 sa nachádza asi 15′ západne od Sh 2-101. Sprievodná hviezda objektu Cygnus X-1 je superobor spektrálnej triedy O9.7 Iab s hmotnosťou 21 hmotností Slnka a s polomerom 20-násobku polomeru Slnka. Obežná doba tejto dvojhviezdy je 5,8 dňa a ich vzájomná vzdialenosť je 0,2 astronomickej jednotky. Čierna diera má hmotnosť 15 hmotností Slnka a Schwarzschildov polomer 45 km. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 60x120sec. R, 55x120sec. G, 40x120sec. B, 80x60sec. L, 45x600sec Halpha, 18x600sec. O3, 20x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 5.7. až 2.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »