Příprava na pozorování - orientace ve slepé mapě.Společnost pro meziplanetární hmotu, o. s. uspořádala ve dnech 23. - 31. 8. 2008 na meteorologické stanici Maruška (Hostýnské vrchy) letní pozorovatelskou expedici LEPEX 2008. Jejím cílem bylo především sledování aktivity meteorického roje α Aurigidy (AUR), upevnění pozorovatelských návyků a otestování pozorovatelů. Denní program se skládal z odborných prezentací pozorovacího programu a zpracování získaných dat.
Akce se díky podpoře pana Milana Čermáka z Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, a dále Hvězdárny Vsetín a Hvězdárny Valašské Meziříčí zúčastnilo 9 pozorovatelů a další
3 hosté. Počasí dovolilo z plánovaných 8 nocí pozorovat 5 nocí, včetně poslední maximové.
Pozorovací stanoviště – meteorologická stanice MaruškaVe výsledných statistikách se ocitlo 1 497 meteorů, které byly spatřeny v průběhu 4 696 minut pozorování, souhrnné výsledky pozorovatelů jsou v připojené tabulce. Získaná data budou po základním zpracování odeslána do celosvětové databáze vizuálních pozorování IMO (International Meteor Organization), další detailní zpracování a rozbor výkonů pozorovatelů bude pokračovat.
Rád bych zvlášť poděkoval za přípravu odborné části Pavlovi Habudovi, Jakubovi Koukalovi a Jiřímu Srbovi, za technickou podporu děkuji Ing. Martinovi Leskovjanovi a samozřejmě velký dík patří všem zúčastněným pozorovatelům.
Tabulka 1: Přehled výkonů pozorovatelů.
Jméno pozorovatele
Počet nocí
Počet meteorů
Čas pozorování
Sýkorová Adéla
2
89
6:46
Březina Emil
2
118
7:05
Habuda Pavol
5
198
10:57
Kapuš Jakub
1
7
1:02
Koukal Jakub
2
310
9:56
Míček Ivo
5
228
10:56
Míček Juraj
2
175
7:43
Srba Jiří
3
173
12:09
Svozil Pavel
3
199
11:42
Celkem
5
1 497
78:16
Zapisovatelé: Habuda Pavol, Kapuš Jakub a Míček Ivo.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile).
Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy.
Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
19.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
