Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Zemřel Ladislav Košinár, zakladatel hvězdárny v Sobotišti
Ivo Míček Vytisknout článek

Zemřel Ladislav Košinár, zakladatel hvězdárny v Sobotišti

L. Košinár (druhý zleva) s ebicyklisty u dalekohledu v kopuli hvězdárny v Sobotišti.
Autor: Zdeněk „Sir“ Štorek, ebicykl 1991.

Ve středu 27. července 2016 nás opustila další významná osobnost československé astronomie - ve věku 87 let odešel zakladatel hvězdárny v Sobotišti Mgr. Ladislav Košinár (6. 2. 1929 – 27. 7. 2016). Všem, kteří ho znali, přinášíme krátkou vzpomínku na tohoto úžasného člověka.

Poznal jsem ho začátkem r. 1980 jako ředitele Základní devítileté školy v Sobotišti, kde na školním dvoře vybudoval a od r. 1972 provozoval malou hvězdárnu. Přijel tenkrát na hvězdárnu do Veselí nad Moravou i s dětmi z astronomického kroužku a zcela nás dostal svým nadšením a milým humorem. Rádi jsme se pak s tímto zajímavým sousedem setkávali, vždyť přes Vrbovce to na kole nebo vlakem a autobusem nebylo do Sobotiště až tak daleko a hlavně nás spojoval společný zájem o pozorování meteorů, práce s dětmi v astronomickém kroužku a popularizaci astronomie.

Velmi významné bylo i jeho působení při organizování aktivit slovenských amatérských astronomů, dlouhá léta pracoval v různých funkcích ve Slovenském zväzu astronómov amatérov (SZAA – dnes SZA), 9 let byl jeho předsedou, byl členem Slovenské astronomické společnosti.

Naše vztahy pokračovaly při pořádání společných astronomických akcí, např. pro naše meteorářské expedice nám rád a ochotně poskytl zázemí nebo doporučil i pozorovací stanoviště – jako vášnivý turista znal Bílé Karpaty víc než dobře. Vždy nás ochotně přijal a vyslechl a stejně tak ochotně i pomáhal, jeho elán byl nakažlivý.

V jeho společnosti jsem se vždy cítil velmi příjemně a uměl vytvořit domácí prostředí – toto jsme mohli vidět a hlavně zažít i při zavítání Ebicyklu v r. 1991 na hvězdárně v Sobotišti, kde nás osobně vítal u vjezdu do školy s chlebem, solí a štamprličkou slivovice – tenkrát se počet ebicyklistů znásobil opakovanými „příjezdy“ a vítáním. Podruhé se ebicyklisté na hvězdárně v Sobotišti setkali v r. 2011.

Naposledy aktivně vystoupil 29. 6. 2016 v Radošovciach při odhalení pamětní desky dr. Ľudmile Pajdušákové a ještě 16. 7. 2016 se zúčastnil turistického výšlapu na Bradlo  při příležitosti narození M. R. Štefánika. Tím více překvapila zpráva o jeho odchodu. Slovenská i česká astronomie ztratila nadšeného a milého přítele, astronoma a obdivovatele krás Země i vesmíru.

Pozn. redakce: K jeho 80. narozeninám byla po něm pojmenována planetka č. 16869 (Košinár).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Město Senica: Košinár má planétku



O autorovi

Štítky: Ladislav Košinár


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »