Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Zemřel Ladislav Košinár, zakladatel hvězdárny v Sobotišti
Ivo Míček Vytisknout článek

Zemřel Ladislav Košinár, zakladatel hvězdárny v Sobotišti

L. Košinár (druhý zleva) s ebicyklisty u dalekohledu v kopuli hvězdárny v Sobotišti.
Autor: Zdeněk „Sir“ Štorek, ebicykl 1991.

Ve středu 27. července 2016 nás opustila další významná osobnost československé astronomie - ve věku 87 let odešel zakladatel hvězdárny v Sobotišti Mgr. Ladislav Košinár (6. 2. 1929 – 27. 7. 2016). Všem, kteří ho znali, přinášíme krátkou vzpomínku na tohoto úžasného člověka.

Poznal jsem ho začátkem r. 1980 jako ředitele Základní devítileté školy v Sobotišti, kde na školním dvoře vybudoval a od r. 1972 provozoval malou hvězdárnu. Přijel tenkrát na hvězdárnu do Veselí nad Moravou i s dětmi z astronomického kroužku a zcela nás dostal svým nadšením a milým humorem. Rádi jsme se pak s tímto zajímavým sousedem setkávali, vždyť přes Vrbovce to na kole nebo vlakem a autobusem nebylo do Sobotiště až tak daleko a hlavně nás spojoval společný zájem o pozorování meteorů, práce s dětmi v astronomickém kroužku a popularizaci astronomie.

Velmi významné bylo i jeho působení při organizování aktivit slovenských amatérských astronomů, dlouhá léta pracoval v různých funkcích ve Slovenském zväzu astronómov amatérov (SZAA – dnes SZA), 9 let byl jeho předsedou, byl členem Slovenské astronomické společnosti.

Naše vztahy pokračovaly při pořádání společných astronomických akcí, např. pro naše meteorářské expedice nám rád a ochotně poskytl zázemí nebo doporučil i pozorovací stanoviště – jako vášnivý turista znal Bílé Karpaty víc než dobře. Vždy nás ochotně přijal a vyslechl a stejně tak ochotně i pomáhal, jeho elán byl nakažlivý.

V jeho společnosti jsem se vždy cítil velmi příjemně a uměl vytvořit domácí prostředí – toto jsme mohli vidět a hlavně zažít i při zavítání Ebicyklu v r. 1991 na hvězdárně v Sobotišti, kde nás osobně vítal u vjezdu do školy s chlebem, solí a štamprličkou slivovice – tenkrát se počet ebicyklistů znásobil opakovanými „příjezdy“ a vítáním. Podruhé se ebicyklisté na hvězdárně v Sobotišti setkali v r. 2011.

Naposledy aktivně vystoupil 29. 6. 2016 v Radošovciach při odhalení pamětní desky dr. Ľudmile Pajdušákové a ještě 16. 7. 2016 se zúčastnil turistického výšlapu na Bradlo  při příležitosti narození M. R. Štefánika. Tím více překvapila zpráva o jeho odchodu. Slovenská i česká astronomie ztratila nadšeného a milého přítele, astronoma a obdivovatele krás Země i vesmíru.

Pozn. redakce: K jeho 80. narozeninám byla po něm pojmenována planetka č. 16869 (Košinár).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Město Senica: Košinár má planétku



O autorovi

Štítky: Ladislav Košinár


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »