Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Zemřel Ladislav Košinár, zakladatel hvězdárny v Sobotišti
Ivo Míček Vytisknout článek

Zemřel Ladislav Košinár, zakladatel hvězdárny v Sobotišti

L. Košinár (druhý zleva) s ebicyklisty u dalekohledu v kopuli hvězdárny v Sobotišti.
Autor: Zdeněk „Sir“ Štorek, ebicykl 1991.

Ve středu 27. července 2016 nás opustila další významná osobnost československé astronomie - ve věku 87 let odešel zakladatel hvězdárny v Sobotišti Mgr. Ladislav Košinár (6. 2. 1929 – 27. 7. 2016). Všem, kteří ho znali, přinášíme krátkou vzpomínku na tohoto úžasného člověka.

Poznal jsem ho začátkem r. 1980 jako ředitele Základní devítileté školy v Sobotišti, kde na školním dvoře vybudoval a od r. 1972 provozoval malou hvězdárnu. Přijel tenkrát na hvězdárnu do Veselí nad Moravou i s dětmi z astronomického kroužku a zcela nás dostal svým nadšením a milým humorem. Rádi jsme se pak s tímto zajímavým sousedem setkávali, vždyť přes Vrbovce to na kole nebo vlakem a autobusem nebylo do Sobotiště až tak daleko a hlavně nás spojoval společný zájem o pozorování meteorů, práce s dětmi v astronomickém kroužku a popularizaci astronomie.

Velmi významné bylo i jeho působení při organizování aktivit slovenských amatérských astronomů, dlouhá léta pracoval v různých funkcích ve Slovenském zväzu astronómov amatérov (SZAA – dnes SZA), 9 let byl jeho předsedou, byl členem Slovenské astronomické společnosti.

Naše vztahy pokračovaly při pořádání společných astronomických akcí, např. pro naše meteorářské expedice nám rád a ochotně poskytl zázemí nebo doporučil i pozorovací stanoviště – jako vášnivý turista znal Bílé Karpaty víc než dobře. Vždy nás ochotně přijal a vyslechl a stejně tak ochotně i pomáhal, jeho elán byl nakažlivý.

V jeho společnosti jsem se vždy cítil velmi příjemně a uměl vytvořit domácí prostředí – toto jsme mohli vidět a hlavně zažít i při zavítání Ebicyklu v r. 1991 na hvězdárně v Sobotišti, kde nás osobně vítal u vjezdu do školy s chlebem, solí a štamprličkou slivovice – tenkrát se počet ebicyklistů znásobil opakovanými „příjezdy“ a vítáním. Podruhé se ebicyklisté na hvězdárně v Sobotišti setkali v r. 2011.

Naposledy aktivně vystoupil 29. 6. 2016 v Radošovciach při odhalení pamětní desky dr. Ľudmile Pajdušákové a ještě 16. 7. 2016 se zúčastnil turistického výšlapu na Bradlo  při příležitosti narození M. R. Štefánika. Tím více překvapila zpráva o jeho odchodu. Slovenská i česká astronomie ztratila nadšeného a milého přítele, astronoma a obdivovatele krás Země i vesmíru.

Pozn. redakce: K jeho 80. narozeninám byla po něm pojmenována planetka č. 16869 (Košinár).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Město Senica: Košinár má planétku



O autorovi

Štítky: Ladislav Košinár


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »