Společnost Sky Publishing, která mimo jiné vydává populární astronomický časopis Sky and Telescope, vydala v roce 2006 útlou knížku Slovník moderních názvů hvězd. V anglickém originále A Dictionary of Modern Star Names: A Short Guide to 254 Star Names and Their Derivations.
Hledacek Pod pojmem astronomický hledáček si zpravidla představí většina alespoň trochu věci znalých laiků malý přídavný dalekohled spojený s hlavním dalekohledem. Právě o tomto typu hledáčky bude dnešní pokračování miniseriálu o hledáčcích.
Jan FixelKrátce po svých osmdesátých narozeninách, 11. dubna 2009, zemřel Prof. Ing. Jan Fixel, CSc. Celý svůj profesionální život byl vysokoškolským pedagogem, působícím na Vojenské akademii a Vysokém učení technickém v Brně. Rodák z Veselí na Moravě, v roce 1952 ukončil studia zeměměřictví na Vysoké škole technické v Brně.
IYA 2009Astronomický ústav Akademie věd ČR vypisuje v rámci Mezinárodního roku astronomie soutěž pro středoškolské učitele fyziky o účast v mezinárodním projektu
Hands-On Universe, Europe (EU-HOU):
Bringing frontline interactive astronomy
to the classroom
astronomie.cz blogChtěli by jste si psát své poznámky a postřehy o astronomii? Nevíte kde publikovat své astronomické fotografie či kresby? Pak právě vám je určena novinka, kterou uvedla Amatérská prohlídka oblohy.
Štefánikova hvězdárna v PrazeDovolujeme si Vás pozvat na Přednáškové odpoledne na Štefánikově hvězdárně, které jsme připravili u příležitosti Mezinárodního roku astronomie. První za seriálu tří odpolední se uskuteční v sobotu 25. 4. 2009 od 15:00. Další se budou konat v květnu a v červnu.
V roce 2008 byly publikovány práce, které
dokázaly, že koncentrace skleníkových plynů uměle přidávaných do atmosféry již dávno přesáhly úroveň, která znamená nebezpečný zásah do klimatického systému
Země. Předtím se soudilo, že nebezpečné úrovně dosáhneme až v dalších
desetiletích, nebo že se jí můžeme i vyhnout, pokud emise skleníkových plynů dostatečně snížíme. Omezíme-li se na hlavní skleníkový plyn dlouhou životností ovzduší, oxid uhličitý, bezpečná koncentrace není nějaká budoucí 550 ppm nebo 450 ppm, ani ta dnešní 386 ppm. Bezpečná koncetnrace určitě
nepřesahuje hodnotu 350 ppm. Takovou, kterou jsme překročili již r. 1988...
Výbor Astronomické společnosti v Hradci Králové zve srdečně všechny zájemce
o astronomii a její historii na vzpomínkovou akci a přednášku o historii
této Společnosti k 80. výročí jejího založení, spojenou se slavnostním
otevřením výstavy astronomických fotografií. Zahájení proběhne v sobotu 18.
dubna 2009 v 17 h na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové.
Obr. 2: Malý astrograf Fotografie, které nacházejí široké využití ve všech odvětvích činnosti člověka, mají v astronomii specifické poslání. Neslouží zde jen k tomu, aby zachytily přesně a podrobně nejrůznější (často velmi rychle mizící) jevy, ale umožňují i zobrazení "neviditelných" objektů. Každý astronom-amatér ví, že fotografický materiál je při studiu vesmíru oproti lidskému oku v určité výhodě. Zatímco oko zaznamená jen ten zdroje světla, jehož intenzita překročila práh jeho citlivosti, ve fotografické emulzi se může akumulovat malé světelné množství delší dobu, a tak vytvořit předpoklad pro vznik viditelného obrazu i v případě velmi slabých zdrojů světla. I když podobnou úlohu dnes převzali i jiné moderní prostředky založené na elektronickém principu (CCD kamery), pro amatéra zůstává v tomto směru fotografie nejpřístupnější a nejzajímavější metodou studia mnohých objektů. Platí to především o fotografickém sledování hvězd, mlhovin, komet a pod.
Setkání složek ČAS Jihlava 2009 - logoZveme vás na setkání zástupců sekcí, poboček a kolektivních členů České astronomické společnosti. Zveme i další astronomické společnosti a subjekty, které by rády informovaly o své nabídce nebo naopak o potřebě pomoci nebo si chtějí vyslechnout nabídku ostatních. Setkání je přístupno nejen zástupcům výborů jednotlivých skupin ČAS, ale také členům ČAS a hostům. Setkání se uskuteční v sobotu 18. dubna 2009 v Jihlavě v sále Krajského úřadu kraje Vysočina (Žižkova 57, Jihlava) od 9:30 do 18:00 hodin.
Účastníci Letního astronomického tábora 2008.Ještě jste se nerozhodli, kam o prázdninách pošlete své děti na tábor? Pokud je baví astronomie, výlety, sportovní hry a soutěže, můžete využít následující nabídky Hvězdárny Valašské Meziříčí, která podobné akce organizuje již řadu let.
Společná fotografie před letadlem E. Čiháka
Za činy velikánů našich dějin vždy stálo několik jedinců, kteří napomáhali svými radami, skutky, či velikostí své osobnosti k pokroku. V dnešním druhém díle o životě a díle barona Krause Vám budeme vyprávět příběh o dobývání výšin nebeských a co má astronom vizionář a průkopník na poli technickém, Artur Kraus, společného s českou aviatikou.
Tycho BraheTřebíčská pobočka České astronomické společnosti a Hvězdárna MKS Třebíč pořádá ve dnech 19. - 22. června 2009 zájezd do Dánska a Švédska tématicky zaměřený především na velevýznamnou postavu astronomické historie, kterou není nikdo jiný, než Tycho Brahe.
Kolem světa s 80 teleskopyV rámci projektu 100 hodin astronomie probíhal od 3. do 4. dubna unikátní online přenos. 24 hodin živého vysílání video záběrů z 80 observatoří po celém světě i ve vesmíru, řídila Evropská jižní observatoř (ESO). Spatřit řadu nejlepších dalekohledů světa i astronomy, kteří s nimi pracují, můžete v archivu všech videí.
Bečvářova kopulePočet hvězdáren, které se zapojí do projektu 100 hodin astronomie, který probíhá v rámci Mezinárodního roku astronomie, se zvyšuje. Přinášíme programy Hvězdárny v Úpici a Hvězdárny a radioklubu lázeňského města Karlovy Vary
100 hodin astronomieV tomto týdnu prožije celá planeta stěžejní projekt Mezinárodního roku astronomie 2009 nazvaný 100 hodin astronomie (100 Hours of Astronomy). V rámci tohoto projektu se uskuteční na 1500 jednotlivých akcí ve 130 zemích světa. Projekt tak aspiruje na největší událost určenou k popularizaci jedné vědní disciplíny, jaká kdy byla zorganizována. Uskuteční se od 2. do 5. dubna 2009.
Tisková zpráva Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009 1. dubna 2009
IYA 2009Jak už je zajisté dobře známo, rok 2009 byl vyhlášen Mezinárodním rokem astronomie. Jedním z celosvětových projektů Mezinárodního roku astronomie je "100 hodin astronomie" čili veřejná astronomická pozorování (za jasného počasí) a další akce pro veřejnost na hvězdárnách i na internetu během čtyř dní od čtvrtka 2.dubna do neděle 5.dubna 2009.
100 hodin astronomie v Ondřejově Observatoř Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově se zapojí do projektu 100 hodin astronomie. Na denní obloze budeme pozorovat přes sluneční filtr Slunce, na večerní obloze pak především Měsíc a Saturn, na které před 400 lety poprvé namířil dalekohled Galileo Galilei.
Start raketoplánu Atlantis (STS-122)ZO ČSOP Žlutý květ ve spolupráci s Českou astronomickou společností Vás zve na letní Astronomicko-kosmonautický tábor, jehož uskutečnění je časově situováno tak, aby byly přínosem pro mládež dychtící po kráse noční oblohy i po technických vymoženostech pomáhajících současným letům do kosmu.
Dr. Jiří Grygar obdržel Čestnou medaili za zásluhy o Akademii věd České republikyČestný předseda České astronomické společnosti a současný předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie RNDr. Jiří Grygar, CSc. obdržel Čestnou medaili za zásluhy o Akademii věd České republiky.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
