Baron Artur KrausJeště než odtikaly pomyslné hodiny života roku 2009, uskutečnil se v pořadí již třetí ročník Krausova pochodu. Tento pochod pořádá každoročně mezi vánočními svátky a Silvestrem Astronomická společnost Pardubice, aby uctila památku významného pardubického rodáka barona Artura Krause. Ten měl mimo astronomii na přelomu 19. a 20. století i jiné záliby, při nichž dokonce vlastnil mnoho primátů ve střední Evropě. Patřily k nim i lyže, se kterými sjížděl pláně nad Harrachovem.
Země a Měsíc v době rozpínajícího se SlunceRádi bychom vám představili projekt Gimeda, jehož cílem je na základě vyprávění příběhu Hvězdného rytíře
Ylema, probudit v dětech zájem o astronomii a touhu po poznání. Projekt
"Gimeda" přináší dětem zábavu a s ní i nového hrdinu. Životním posláním
Hvězdného rytíře Ylema je naučit mladou, nastupující dětskou generaci
ohleduplnosti k přírodě i k sobě navzájem, dříve, než lidská civilizace si
svůj svět zničí sama. Touží je učit, vážit si hmotných i duchovních pokladů,
které planeta Země nabízí všem stejným dílem a snažit se je využívat ku
prospěchu celé lidské společnosti, tak, aby jí nezničenou zachovali a jednou
s hrdostí předali svým potomkům.
Časová pásma světaMožná jste už někdy přemýšleli o tom, jak je vlastně tenká ta pomyslná hranice mezi budoucností a minulostí? Jak dlouho trvá to "teď", které přesouvá události z kolonky "má se státi" do sloupečku "stalo se"? Asi si myslíte, že mířím k otázkám kvantování času. Kdepak, to je příliš hutné téma na tuhle roční dobu. Kdysi, s příchodem nového milénia, jsem si poprvé prakticky uvědomil a televizním přenosem také "ohmatal", že to naše silvestrovské "teď" trvá pro celou planetu neuvěřitelně dlouhých 24 hodin. To zas není tak rychlý konec, nemyslíte?
Stejně dlouho bude trvat i globální konec Mezinárodního roku astronomie 2009.
Prošel jsem tedy všechny časové zóny a co mne zaujalo, tak naleznete v tomhle silvestrovském menu o 24 chodech. Někde je až neuvěřitelně pusto, jinde jsem musel vybírat z velkého množství informací a tak jsem volil velmi subjektivně. Nejedná se však o žádnou encyklopedii ani přímé přenosy v pravém smyslu slova a tak jsem si to mohl dovolit :-).
Přeji pevné zdraví všem, bez výjimky! A to po celý "Rok pražského orloje", tedy rok 2010.
Technická poznámka - časová pásma jsou označena časovým rozdílem proti světovému času (UT), tj. času na nultém poledníku v Greenwichi.
Vrchol Kletě s kopulemi observatořeNa vrcholu jihočeské Kleti se nachází nejvýše položená hvězdárna
v České republice. Je známá po celém světě objevy planetek a komet
i sledováním blízkozemních asteroidů. Jihočeští astronomové se
tu věnují jak astronomickému výzkumu, tak předávání poznatků
z astronomie dětem i dospělým.
Dopplerovský snímek galaxie M33 v TrojúhelníkuV minulém díle jsme ze zabývali osobností Christiana Dopplera a popsali si podstatu nerelativistického pohledu na Dopplerův jev. Uvedli jsme přitom všechny možnosti, které je třeba vzít v úvahu při jeho užití. Dnes se zaměříme na Dopplerův jev při rychlosti světla a budeme se tedy zabývat relativistickým pohledem na celý fyzikální problém.
Christian DopplerExistence Dopplerova jevu je známa snad každému, kdo si trochu zajímá o fyziku nebo astronomii, třebaže ve školních osnovách pro gymnázia (ostatně nyní zrušených) se jako učební látka v posledních dvou desítiletích nevyskytoval. Možná méně známý je jeho přesnější matematický popis.
Antaktická stanice ConcordiaNa výzkumné stanici Concordia na Antarktidě působí od prosince český lékař Aleš Rybka na pozici lékařského výzkumného pracovníka. Rybka byl vybrán Evropskou kosmickou agenturou (ESA) z více kandidátů a jeho úkolem je provádět experimenty, které mají připravit půdu pro dlouhodobé lety s lidskou posádkou po lékařské stránce.
Hlavní dalekohled na Hvězdárně v PardubicíchMezi instituce, které se budou symbolicky loučit s IYA 2009, patří i Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích. Ta se s rokem astronomie rozhodla loučit s poměrně nabitým večerním programem již v pátek 18. prosince 2009 od 19 hodin. Návštevníci si budou moci kromě poznatků z přednášky o Galileovi odnést také malý dárek a zúčastnit se společného fotografování s gigantickým bannerem IYA 2009.
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2009 Doc. RNDr. Vladimíru Karasovi, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR za nedávné významné výsledky v relativistické astrofyzice zejména při studiu okolí černých děr a zdařilou konfrontaci těchto teoreických údajů s pozorováním rentgenových dvojhvězd a aktivních jader galaxií.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 136 ze 16. prosince 2009
IYA 2009Dovolujeme si Vás pozvat na slavnostní rozloučení s Mezinárodním rokem astronomie, které proběhne v den zimního slunovratu, v pondělí 21. prosince 2009 v Zrcadlové kapli Národní knihovny v Praze s doprovodným programem. Veškerý program je zdarma.
Hvězdárna a planetárium České BudějoviceHvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích si pro vás na sobotu 12. prosince připravila mimořádně bohatý program. Celodenní program pro malé i velké návštěvníky na bude začínat už v 10 hodin a mimo pozorvání denní i noční oblohy (samozřejmě jen za jasného počasí) bude zahrnovat prohlídku výstavy "Digitální kometárium".
ALMA 35-2009Evropská organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli (Evropská jižní observatoř, ESO) schválila vznik jednoho z evropských center projektu nejvýkonnějšího rádiového interferometru světa ALMA v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově.
Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. z 9. prosince 2009
Obr. 5: Schéma zařízení s kruhovým výměníkem filtrů, umístěným před okulárem: P) pouzdro, F) filtr, OV) ovládací kolečko výměníku, O) otočný výměník, OK) tubus pro okulár, U) kroužek pro uchycení zařízení na okulárovém výtahu dalekohledu. Optickým filtrem nazýváme optické prostředí, které propouští určitou oblast spektra světelných vln a zadržuje jiné spektrální oblasti. Kromě tohoto typu optických filtrů poznáme ještě tzv. neutrální filtry, které zeslabují intenzitu propouštěného světla víceméně rovnoměrně ve všech spektrálních oblastech.
Zdeněk Ceplecha (1929-2009)V pátek 4. prosince 2009 zemřel ve věku 80 let Zdeněk Ceplecha, pracovník Astronomického ústavu AV ČR nedávno oceněný státním vyznamenáním - Medailí Za zásluhy, kterou mu udělil prezident republiky Václav Klaus 28. října 2009. Zdeněk Ceplecha zemřel právě v roce, ve kterém si celý svět připomněl 50. výročí pádu Příbramského meteoru, při jehož výzkumu se Z. Ceplecha stal celosvětově uznávaným odborníkem.
Pavel ProcházkaIng. Arch. Pavel Procházka, projektant kopule dvoumetrového dalekohledu Astronomického ústavu Akademie věd, zemřel 12. listopadu 2009 ve věku 79 let. Jeho podíl na vybudování dalekohledu byl podstatný po celých osm let výstavby, 1958-1967. Byl to velký projekt, který umožnil v šedesátých letech rozvoj astronomie u nás na světové úrovni, zejména v získávání spekter těsných dvojhvězd.
Lidské okoV předcházejících dvou dílech jsme se věnovali pouze radiometrickým veličinám. V dnešní závěřečné části se zaměříme na veličiny fotometrické. Vysvětlíme si například vnímání elektromagnetického vlnění zrakovým orgánem, spektrální světelnou účinnost záření nebo veličinu známou jako světelný tok. Také nás čeká celkové shrnutí radiometrických a fotometrických veličin v přehledné tabulce.
Bohuslav Mašek, František Nušl a Josef FantaJevany a Ondřejov jsou dvě známé středočeské obce, které mají více společného, než se může na první pohled zdát. Počátky jejich společné historie dohledáme někde v raného středověku, kdy byla celá zdejší oblast jakýmsi pásem hraničních lesů mezi pražskou a kouřimskou sídelní oblastí. Přes období společné příslušnosti k panství Zlenice a k panství Černokosteleckému se dostaneme až k dnešní říčanské části okresu Praha – východ.
SpektrumV minulém díle jsme si definovali důležité údaje související s prostorovým úhlem. Dále jsme se věnovali radiometrickým veličinám, jako je zářivý tok, zářivost a intenzita vyzařování. Dále jsme si okrajově vysvětlili význam Stefan-Boltzmannova zákona. V druhém pokračování článku se zaměříme na další radiometrické veličiny, mezi které patří například spektrální vyzařování a spektrální tok. Blíže se též seznámíme s Planckovým zákonem.
Kulová hvězdokupa NGC 6397Měření světelných veličin v astronomii je úloha
zásadního významu. Že hvězdy svítí různě jasně vnímá již dítě v předškolním
věku, pokud ovšem v současných poměrech má vůbec možnost hvězdnou oblohu
spatřit. Proto také pokus o jakési změření jasnosti hvězd pochází již ze
starověku. Hipparchos (asi 190 až asi 125 r. př. Kr.) rozdělil hvězdy podle
jasnosti do šesti tříd ( bohužel klasifikoval jak se dodnes činí ve škole)
takže nejjasnějším přisoudil klasifikaci 1, nejslabším 6. Poněkud nepříjemné
matematické důsledky této skutečnosti se uplatňují i v současnosti.
Karel Jaromír ErbenErbenova Kytice patří k pokladům naší literatury a není snad Čecha, který by alespoň jednu báseň z této sbírky nečetl. Důvod, proč se o ní zmiňujeme na těchto stránkách, je kupodivu astronomický. Jedná se totiž o líčení noci v básni Svatební košile. Erben v ní předkládá sugestivní obraz noční krajiny, bohužel ale alespoň v jednom ohledu málo pravděpodobný...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“
Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
