Na otázku položenou nadpisem kupodivu nelze odpovědět bez další informace. Slovo "měsíc" je v češtině homonymem, tedy slovem s více významy. V běžné mluvě jím rozumíme nejčastěji měsíc kalendářní nebo časové období dlouhé jednu dvanáctinu roku tj. zaokrouhleně 30 dnů. Stejně dobře to však může znamenat satelit Země, pokud jej chápeme jako zářící objekt na obloze a nepíšeme zrovna astronomický text (v tom případě se používá tvar "Měsíc"); i meteorologové v odborném textu ho píší s malým "m". Konečně i v astronomickém textu pojem "měsíc" má význam kosmického tělesa, máme-li na mysli některý ze satelitů jiných planet. Upřesníme tedy naši otázku v tom smyslu, že máme na mysli časový interval.
Galileovské noci - logoV období od čtvrtka 22. do soboty 24. října probíhá celosvětová akce v rámci Mezinárodního roku astronomie - Gelileovské noci. Přinášíme přehled akcí v České republice podle tiskové zprávy českého výboru Mezinárodního roku astronomie 2009 z 20. října.
Obr. 2: Optické schéma systému objektivu (O) a Barlowovy čočky (R) Ohnisková vzdálenost objektivu je jednou z podstatných charakteristik každého dalekohledu. Určuje velikost vytvářeného obrazu a v závislosti na tom i zvětšení, kterého můžeme přístrojem dosáhnout. Z poměru průměru objektivu a ohniskové vzdálenosti vyplývá světelnost přístroje, která je důležitým faktorem při fotografování astronomických objektů. Možnost měnit ohniskovou vzdálenosti dalekohledu přináší celou řadu výhod, a bude tedy jistě vítaná.
Galileovské nociAstronomický ústav AV ČR Vás srdečně zve za jasného počasí na Galileovské noci na observatoři v Ondřejově ve dnech 22. až 24. října 2009. Denně od čtvrtka do soboty se bude za jasného počasí konat zdarma pozorování pro veřejnost, a to od 17 do 19 a od 19:30 do 21:30.
Galileovké noci 22. - 24. října 2009Poslední klíčový projekt Mezinárodního roku astronomie v globálním měřítku, vyhlášený dodatečně s ohledem na úspěch jarní akce "100 hodin astronomie", proběhne po celém světě ve dnech 22. až 24. října 2009 (čtvrtek až sobota).
KalendářV minulém díle jsme se seznámili s původem slova "kalendář" a popsali vznik i funkci Juliánského roku. Dnes se seznámíme s kaledářem Gregoriánským. Také nastíníme účel Juliánského data a blíže se seznámíme s astronomickým významem Velikonoc.
Aztécký kalendářČtenáře možná napadne, proč psát na astronomických stránkách o tak banální věci, jakou je kalendář. Máme možnost si jej v různých obměnách koupit v každém papírnictví a orientace v něm nečiní potíže snad ani šestiletému dítěti. V různě rozšířených formách vychází tiskem po staletí a nalezneme ho např. i na slavném Pražském orloji. Přesto při bližším zkoumání zjistíme, že záležitost je složitější, než se na pohled zdá.
ALMA 35-2009Práce na výstavbě astronomické observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pokračují a právě postoupily do další významné fáze. Jedna z řady technicky dokonalých antén byla převezena na náhorní plošinu Chajnantor v Chilských Andách. Přepravil ji obří transportér, jenž byl vyroben výhradně pro tuto práci. Anténa váží 100 tun a má průměr 12 metrů. Byla dopravena na operační stanoviště (Array Operations Site), kde je po celý rok takřka bezoblačné nebe a extrémně nízká vlhkost vzduchu. To činí z této polohy ideální pozorovací místo.
Mezní hvězdná velikostMHV neboli Mezní Hvězdná Velikost - pojem, který již není třeba dlouze představovat. Další běh nazvaný 8. MHV podzim 2009 proběhl na tradičním místě v rekreačním areálu BVV v Zubří u Nového Města na Moravě 25. - 28. září.
Logo České astronomické společnostiV roce 2010 bude opět udělována cena Zdeňka Kvíze (poprvé byla udělena v r. 1996). Cena je udělována jednou za dva roky k datu narození dr. Zdeňka Kvíze, tj. ke 4. březnu. Navrhněte české astronomy, kteří by cenu měli získat.
Abbey Ridge ObservatorySnem mnoha astronomů-amatérů je postavit si vlastní hvězdárnu. Soukromá hvězdárna má mnoho výhod: pozorovatelské zázemí, možnost nainstalovat přístroje natrvalo bez nutnosti ustavovat znovu paralaktickou montáž před každým pozorováním, pozorovatel cestuje v noci za tmou sám a neveze s sebou dalekohledy (ty už má na své hvězdárně). Nevýhoda je jen jedna: hvězdárna zpravidla nejde přesouvat na jiné místo.
Nový web Hvězdárny Valašské MeziříčíV květnu 2008 zprovoznila Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nové internetové stránky. Ve spolupráci s odbornými pracovníky hvězdárny je navrhla a vytvořila společnost WebConsult.cz - Internet & Marketing, s. r. o. Postupně byly internetové stránky zaplněny aktuálními informacemi pro naše návštěvníky, ale i další zájemce o astronomii. Najdete zde nejen přehled akcí, které jsme pro Vás připravili, ale také přehled zajímavých informací z astronomie, kosmonautiky, meteorologie apod.
Logo Noci vědcůAstronomický ústav AV ČR, v.v.i. v rámci Evropské noci vědců připravil následující mimořádnou nabídku pro veřejnost zahrnující prohlídku areálu observatoře, pozorování oblohy dalekohledy a prohlídku specializovaných pracovišť při jejich činnosti. Vše zdarma. Návštěvníci se na pracovištích setkají s vědci, kteří zde práci v průběhu roku přímo vykonávají. Uvidíte u nás také dvě mimořádné výstavy.
Zámecká hvězdárna v ziměV minulých měsících jste se mohli v článku Deštivé znovuotevření Holešovské hvězdárny dočíst o tom, že v Holešově mají nově opravenou hvězdárnu, mohli jste se také dočíst něco o historii hvězdárny, ale také o tom, že se čeká na stanovení oficiální otvírací doby...
Luboš Kohoutek Vyberte nejvýznamnější osobnost české vědy a techniky - tak zní název ankety, kterou vyhlásila nadace Česká hlava na serveru technet.cz. Hlasovat je možno do konce září. Mezi navrženými osobnostmi je také astronom Luboš Kohoutek. Připomeňme si jeho život a jakých úspěchů během své vědecké kariéry dosáhl.
Čas v nejznámější podobě...V minulém díle našeho povídání o čase jsme si vysvětlili základní pojmy o čase a jejich původ. Dále jsme zmínili nejdůležitělší aspekty času spojené s pohybem Slunce a jeho projekcí na obloze. Dnes se budeme zabývat dalším druhem v astronomii velmi užívaného času, a sice času hvězdného.
Sluneční hodiny v LondýněSlovo „čas“ patří k nejběžnějším pojmům používaným v mezilidské komunikaci. Jeho smysl chápeme intuitivně. Pokud bychom ho však chtěli definovat, dostaneme se do potíží.. Z hlediska klasické logiky jde o tzv. „kategorii“, tedy pojem tak obecný, že ho již definovat nelze. Chápeme ho na základě zkušenosti, že události ve světě lze seřadit podle toho, která nastala dříve a která později. V důsledku elementární životní praxe rozlišujeme minulost, přítomnost a budoucnost.
Ve středu 9. září v 17 hodin pořádá Hvězdárna a planetárium J. Palisy v Ostravě vernisáž výstavy Snové krajiny. Zároveň začíná 8. ročník Astronomického repetitoria.
Logo Noci vědcůI v roce 2009 se Česká astronomická společnost zapojí do projektu Evropská noc vědců. V pátek 25. září tak budete moci navštívit přes 20 míst v České republice, kde vás čeká zajímavý vědecký program s astronomickou tematikou směřovanou samozřejmě k Mezinárodnímu roku astronomie. Na této stránce následuje přehled všech programů jednotlivých institucí, které se zapojily.
Plastika Sluneční soustavyVe středu 2. září 2009 se v galerii Mázhaus na Perštýnském náměstí v Pardubicích uskutečnila vernisáž dětských prací na téma Mezinárodní rok astronomie. Tuto vernisáž uspořádala Základní škola Závodu Míru v Pardubicích, z níž také pochází vystavené práce. Členská škola ASPnet UNESCO (které vyhlásilo rok 2009 rokem astronomie) tak oslavila 30. výročí svého působení.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“
Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,
