Logo SZAAV tomto roku si Slovenský zväz astronómov amatérov pripomína už 40. výročie svojho založenia. Rozhodli sme sa preto usporiadať pri tejto príležitosti seminár venovaný nielen SZAA, ale tiež astronómii na Slovensku.
Klášter Teplá Občanské sdružení Pod střechou pořádá Davidovu noc, která proběhne 21.
srpna 2010. Ve 14.00 hodin bude v klášteře Teplá
otevřena naučná stezka (s možností vycházky po ní až na Branišovský
vrch - trasa 15 km), večer občerstvení v Nežichově, od 20.00 hodin je
plánovaná akce na Branišovském vrchu s přednáškami a pozorováním noční
oblohy (v případě špatného počasí se akce přesouvá do Nežichova).
Země a Měsíc - tělesa, jejichž vlivy gravitačního pole jsou pro nás nejcitelnějšíV předchozím díle byla řeč o potenciálu gravitačního pole (a jeho alternativách pro různá tělesa). V samém závěru článku byl odvozen vztah mezi intenzitou gravitačního pole a jeho potenciálem. Na to dnes navážeme otázkou homogenity zemského gravitačního pole. Také si ukážeme zákonotosti silového pole na povrchu rotující koule.
Český astronom Josip Kleczek v Ondřejovské hvězdárně. Autor: Petr VilgusKaždý astronom, ať už amatér či profesionál, známý popularizátor či neznámý nadšenec, každý z nich se svou zálibou v astronomii musel někdy začít. U někoho to bylo v jeho útlém mládí, jiný k "hvězdařině" přišel až po vysokoškolských studiích. Někdo byl doslova unešen kouzlem okamžiku spojeném s nějakým úkazem na obloze. U jiného byla přízeň k této krásné vědě formována pozvolna i několik let. Redakce astro.cz vám přináší zbrusu nový nepravidelný seriál, který bude představovat astronomické začátky známých i méně neznámých astronomů především z České i Slovenské republiky tak, abyste pochopili, že stát se astronomem není žádná věda. A že k astronomii může "přičuchnout" skutečně každý, aniž by měl nějaké odborné vzdělání.
Příklad vlivu ekvipotenciálních ploch: přetok hmoty z hvězdy na hvězdu.V druhém díle tohoto seriálu byla řeč o intenzitě gravitačního pole. Vysvětlili jsme si pojmy jako centrální a homogenní pole, intenzita pole na povrchu tuhé homogenní kouli, intenzita uvnitř kulového pláště i homogenní koule. Ve třetím díle se podíváme na potenciál gravitačního pole (a jeho alternativy) a odvodíme si vztah mezi intenzitou gravitačního pole a jeho potenciálem.
Mayové konec světa nepředpovídajíV posledních letech se z nejrůznějších zdrojů (www.astro.cz nevyjímaje) dozvídáme, že 21. prosince 2012 končí mayský kalendář. V souvislosti s tím se šíří i zprávy o příchodu jakési blíže nespecifikované celosvětové katastrofy či dokonce konce světa. Samozřejmě v mayském kalendáři žádný takový údaj jako 21. prosinec 2012 nenalezneme! Mayský kalendář totiž vznikl zcela nezávisle na našem současném gregoriánském kalendáři a hlavně o mnoho staletí před ním. Jak tomu tedy ve skutečnosti je? K tomu si musíme nejdřív povědět několik základních informací o tom, jak vlastně mayský kalendář vypadá.
Intenzita gravitačního poleV minulém díle jsme se zabývali Newtonovým gravitačním zákonem. Vysvětlili jsme si pojem gravitace a definovali Gaussovu gravitační konstantu. V dnešním díle se blíže zaměříme na intenzitu gravitačního pole a vysvětlíme si všechny jeho alternativy.
Zvídavé děti. Autor: Věra BartákováPřipravit astronomický program pro děti ve věku 7 - 9 není právě jednoduché. Tentokrát nám však s nápady pomohlo samotné zaměření příměstského tábora v Týništi nad Orlicí. Pořádal ho místní Dům dětí a mládeže Sluníčko a letos se na táboře sešlo asi 30 "včelích medvídků". Po emailové domluvě jsme za nimi hned na počátku prázdnin vyrazili i my.
Isaac Newton na malbě Geofreho Knellera z roku 1702.Po delší době přinášíme další seriál pro teoretické fyziky, atrofyziky i zájemce o matematicko-fyzikální vysvětlení některých známých fyzikálních zákonů. Tentokráte se zameříme na gravitační a tíhové pole, a to jak z obecného pohledu, tak i pro konkrétní příklad - pole naší Země. Vysvětlíme si základní pojmy a ukážeme si jejich souvislosti nejen ve fyzikálním, ale i historickém úhlu pohledu.
Detail úhloměrného pravítka s posuvným vizírem Vzájemné vzdálenosti objektů na obloze vyjadřujeme vždy jen v úhlové míře. Jsou to totiž vzdálenosti zdánlivé, často nevíme ani přibližně, jak jsou od nás pozorovaná nebeská tělesa daleko, a proto můžeme měřit jen úhel, který svírají dvě přímky vycházející z našeho oka a směřující k jednomu a druhému objektu. Takováto měření mají v astronomii velký význam, protože umožňují určit polohu kosmických objektů, jejich vzájemný pohyb, jejich vzdálenost od Země a mnoho dalších údajů.
Mléčná dráha nad Ontariem. Autor: Kerry-Ann Lecky HepburnHvězdárna na jihočeské Kleti je nejvýše položenou hvězdárnou v České republice. Každou jasnou noc míří z Kleti k hvězdné obloze velké dalekohledy. Zdejší astronomové jsou u nás i ve světě jsou známi výzkumem komet a planetek včetně blízkozemních asteroidů. Ochotně však přibližují svoji práci široké veřejnosti. Na letní prázdniny, kdy se hora Kleť stává významným a lákavým turistickým bodem, připravili pro návštěvníky oblíbené letní exkurze včetně nové fascinující výstavní expozice pod názvem "PONOŘTE SE DO MLÉČNÉ DRÁHY".
Účastníci Letního astronomického tábora 2008.Doslova téměř ve dne v noci bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. otevřena v letním období pro veřejnost (organizované skupiny, rodiny či jednotlivce), a to v pracovní dny a v sobotu i v denní dobu. Navštívit nás můžete od 1. července do 31. srpna 2010 v době od 9:00 do 16:00 hodin.
První oficiální "Noc na hvězdárně" pořádala Sekce pro děti a mládež České astronomické společnosti v Pardubicích o víkendu 12-13.6. Začala podle plánu společným obědem na terase restaurace Pod košem. Než nám donesli objednaná jídla, stali se z našich mladých hvězdářů "kosmonauti ve výcviku": zkoušeli, co zvládnou na kolotočích, houpačkách a dalších atrakcích místního hřiště.
Obr. 10: Paválcové zobrazení MollweidovoV předposledním díle seriálu o zobrazení oblohy byla řeč o kuželovém zobrazování. Podívali jsme se například na Ptolemaiovo či Hammerovo zobrazování. Dnešní, závěrečný díl bude pojednávat o zobrazeních paválcových. Seznámíme se tak se zobrazením Sansonovým či Mollweidovým. V samotném závěru článku nebude chybět několik životopisných poznámek k jednotlivým v seriálu zmíněným osobnostem.
Hlavní dalekohled na Hvězdárně v PardubicíchUž jste někdy měli možnost strávit 24 hodin na nějaké hvězdárně? Pravděpodobně ne. Že nevíte, co byste tam tak dlouho dělali? Pokud se přidáte k akci Sekce pro děti a mládež ČAS, rozhodně vám nehrozí žádná nuda. První Noc na hvězdárně je naplánovaná do Pardubic, na Hvězdárnu barona Artura Krause. Doba pro akci je velmi příznivá, o víkendu 12. - 13. června bude Měsíc ve fázi novu a nebude rušit noční pozorování. Sraz je před hvězdárnou ve 14 hodin. Pro ty z vás, kteří společně budou chtít poobědvat v nedaleké (osvědčené) restauraci ještě o dvě hodinky dříve. Po obědě začne hlavní program. Bude opravdu bohatý.
Obr. 5: Válcové zobrazení Marinovo (Školní zeměpisný atlas, Praha 1952)V předchozích dílech tohoto seriálu jsme se zabývali azimutárními zobrazenímu. Dnes začneme další kapitolu. Podíváme se na zobrazení válcová. Mezi nimi bude řeč například o Marinově zobrazení nebo zobrazení Mercantově. Dozvíme se také, jaké zobrazení užíval Antonín Bečvář při tvorbě svých slavných hvězdných atlasů.
Symbolická kresba letu Jana KašparaAž s podivem a rozhodně i s obdivem se v posledních dvou letech můžeme dívat na významná výročí, která nám připomínají slavné skutky neméně slavných a vyznaných lidí. V roce 2009 jsme s úžasem pohlédli na oblohu a připomněli si 400 let od prvního zdokumentovaného užití dalekohledu k astronomickému pozorování. Téhož roku i rovných 40 let od prvního přistání člověka na Měsíci. A letošní rok je opět ve znamení čtyřstého výročí, tentokráte od prvního pozorování Saturnových prstenců. Mezi vším tím kosmickým dobrodružstvím jako by skoro zanikalo jedno neméně významné, kterému je nyní rovných 100 let.
Obr. 4: Azimutální Lambertovo zobrazení v poloze rovníkové (S laskavým svolením Ing. A. Rükla)Ve druhém díle našeho seriálu jsme se blíže podívali na další dva druhy azimutálního zobrazení, a sice zobrazení stereografické a Postelovo. Ukázali jsme si, kde se tato zobrazení běžně užívala. Dnes se podíváme na zobrazení Lambertovo a detailněji se seznámíme s gnómonickým zobrazením.
Obr. 3: Azimutální Postelovo zobrazení v poloze polární (Kapesní atlas ČSČK 1931)V minulém díle jsme se seznámili se základními pojmy. Definovali jsme si glóbus, mapu, měřítko mapy a zkreslení. Uvedli jsme si první z azimutálních zobrazení, a sice zobrazení ortografické. Dnes se blíže seznámíme s dalšími typy azimutárního zobrazení, jakými jsou zobrazení stereografické a Postelovo.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“
Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
m.jpg "Zvídavé děti. Autor: Věra Bartáková")
