Science Café logoScience Café se uskuteční ve čtvrtek 18. února 2010 od 19 hodin poprvé v Poděbradech v kavárně Viola. Tématem bude výzkum exoplanet, o kterém bude hovořit ředitel Štefánikovy hvězdárny v Praze Jakub Rozehnal a Stanislav Poddaný z Astronomického ústavu MFF UK.
Sluneční skvrna a okolí. Autor: Kitt Peak Observatory.V článku Největší sluneční dalekohled ze dne 1. 2. 2010 jsme vás informovali o přípravě velkého slunečního dalekohledu ATST (Advanced Technology Solar Telescope) s objektivem o průměru 4 m, který by měl od roku 2017 pracovat na vrcholu sopky Haleakala na Havajských ostrovech. Připravuje se však i velký evropský sluneční dalekohled EST s českou účastí, rovněž vybavený objektivem o průměru 4 m.
V této době si připomínáme sté výročí narození Jana Zajíce. Ač malé postavy, byl od doby svého přestěhování do Vlašimi nepřehlédnutelnou persónou ve vlašimské továrně i v kulturním a společenském životě města.
Václav KnollVe středu 10. února odpoledne zemřel ve věku nedožitých 46 let pardubický astronom a popularizátor astronomie Václav Knoll. Byl to člověk, který svým svérázným humorně laděným způsobem vedl astronomický kroužek na pardubické hvězdárně a ve stejném duchu popularizoval astronomii nejen v Pardubicích, ale i na mnoha jiných místech České republiky. Pod jeho vedením pak vyrostlo mnoho amatérských astronomů, z nichž se mnozí této krásné vědě věnují dodnes.
Model slunečního dalekohledu ATST.National Science Foundation (NSF) přidělila 298 miliónů dolarů asociaci AURA (Association of Universities for Research in Astronomy) na výstavbu nového slunečního dalekohledu ATST (Advanced Technology Solar Telescope) o průměru 4 m. ATST se stane největším a nejvýkonnějším dalekohledem k pozorování Slunce. Žádné srovnatelné zařízení neexistuje, ani se neplánuje. ATST se stane světovou vlajkovou lodí pro výzkum magnetických jevů ve sluneční atmosféře.
Společné foto s vlajkou v Everest Base Campu. Autor: Petr SkalákPo dobytí Everest Base Campu (5208 metrů nad mořem) se ale zatáhlo úplně. Rokle z obou stran ohraničená stěnami z téměř šestitisícovek se začala naplňovat hustou a mrazivou mlhou a nám nezbylo nic, než se prostě v klidu nasnídat, zavzpomínat na tu "krávu v oblacích", hrdě roztáhnout dovezené vlajky a spustit "Kde domov můj..." + "Nad Tatrou sa blíska hromy ďivo bijú..." + "Oid mortales! el grito sagrado: Libertad, Libertad, Libertad!...". Zážitek to byl fajn, to se musí nechat, ale mně to k vítězství moc nestačilo.
Řez dalekohledem.Před určitým časem byly uvedeny na trh sluneční dalekohledy firmy "Lunt Solar systems", které si velmi rychle získaly oblibu.Dalekohledy jsou určeny pro pozorování naší nejbližší hvězdy na vlnové délce Halfa (656.3 nm). Na loňském MHV (podzim 2009) byla jedinečná možnost si vyzkoušet a porovnat všechny tři uvedené rozměry. Pohled i tím nejmenším (35 mm) přístrojem byl zajímavý. Větší průměry (60 a 100 mm) pak vysloveně nadchly. Snadno pozorovatelná granulace na Slunci s fakulovými poli byla samozřejmostí. Protuberace na okraji kotouče byly zejména u větších modelů patrné s četnými detaily.
Odhalený Everest. Autor: Petr HorálekMožná se teď ptáte: Co má vlastně Everest společného s astronomií? Ono popravdě nic moc. Ale když napovím, že jeho spatření bylo součástí VI. expedice SAROS za úplným zatměním Slunce do Číny v roce 2009, pak hádám, že tím získám trochu víc volnosti. A koneckonců spatřit nejvyšší horu světa má svou astronomickou podstatu. Pokud se za astronomické považuje horentní číslo její nadmořské výšky či vzdálenost od České republiky, pak jsem s tímto článkem přeci jen na správné adrese. I když přiznávám, že následující řádky budou vesměs čistě cestopisné.
Luboš KohoutekCelosvětově uznávaný český astronom Luboš Kohoutek, objevitel slavné Kohoutkovy komety, slaví v pátek 29. ledna 2010 toto krásné životní jubileum. Pracoval na mnoha observatořích po celém světě, publikoval velké množství vědeckých děl a věnoval se především studiu planetárních mlhovin. Pojďme si při této příležitosti trochu přiblížit jeho kariéru a úspěchy, kterých dosáhl.
Hlavní dalekohled na Hvězdárně v PardubicíchV pátek 29. ledna 2010 Vás na pardubické hvězdárně čeká skutečně mimořádně pestrý program. Zveme Vás na Den otevřených dveří od 9 hodin do 21 hodin. Při této příležitosti bude promítání všech pořadů pardubické hvězdárny (Turecko v záři i ve stínu, Tajemná zatmění, Kometa století, Za černým Sluncem do Ruské velkozemě), výstava "Z našich expedic za zatměními Slunce", přednáška pro veřejnost, nepostradatelné pozorování oblohy v případě jasného počasí a v dopoledním bloku si na své příjdou i ti nejmenší. Rozhodně si toto datum poznamenejte do kalendáře a přijďte se podívat!
Mladí účastníci tábora před nočním pozorováním.Na konci prázdnin roku 2009 se uskutečnil astronomicko-kosmonautický tábor v Říčkách v Orlických horách. Ohlédnutí za tímto specifickým táborem je zároveň nabídkou pro děti a mládež na nadcházející ročník. Z následujícího článku si totiž můžete udělat představu, jak takový tábor vypadá, a jestli byste se jej nechtěli zúčastnit či přihlásit tam vaše ratolesti.
Dotkni se hvězd...Co jsou hvězdy? Jak vznikají a kdy zanikají? Z čeho jsou složeny? Jak se jmenují? Kde je můžeme nalézt? Odpovědi na tyto a další otázky z oblasti astronomie budeme společně nacházet při hledání tajemství kosmických objektů a vesmíru vůbec v rámci naší astronomické expedice.
Vzdálenosti ve světelných letechV minulém díle jsme se zabývali roky, které bezprostředně souvisí s astronomií. Dnes na to navážeme definicemi roků, se kterými se setkáváme v běžném životě, roků v přeneseném slova smyslu, roků okrajového významu a vysvětlíme si též paradox světelného roku, který není jednotkou času, nýbrž délky. Nakonec se také seznámíme s některými významnými osobnostmi, o nichž už byla či bude řeč.
Třetí keplerův zákonV občanském životě nemá "průměrný" člověk s rokem zvláštní potíže. Dotaz na trvání obyčejného roku by mohl sloužit za test sníženého IQ. Pro někoho může být problémem zapamatovat si měsíce s 31 dny. (Na obecné škole nás učili, že existuje spolehlivá mnemotechnická pomůcka, totiž prstní klouby a dolíky mezi nimi, a to tak, že kloubu přísluší delší měsíc a dolíku kratší.) Méně lidí zná pravidlo výpočtu přestupného roku a už velmi málo jich zná pravidlo pro rok sekulární. Podstata gregoriánské reformy byla (z mé zkušenosti) pro žáky střední školy novum. Trvání tropického roku si žáci zapamatovali na 4 desetinná místa dobře. Tím ale znalosti maturantů v tomto směru vrcholily. Pochybuji, že člověk nezajímající se o astronomii má rozsáhlejší znalosti, než tyto zmíněné.
Krajina severního pólu. Autor: Petr HorálekTrochu dobrodružství nás čekalo hned po úvodu, kdy jsme na bílé pláni omylem odbočili na polskou cestu a místo k Luční boudě nás vztyčené klacky vedly kamsi dolů z hřebenu. Dnešní doba ale vyžaduje i správnou technickou výbavu, takže Petr okamžitě při první nejistotě vytáhl svou GPS navigaci, která - kdyby měla zapnutého komentátora - by okamžitě začala řvát "Ostře vlevo!" Tímto malým omylem se nám ovšem naskytly hned dva pohledy. Prvním byla náhražka za cestu na severní (jižní) pól. Byli jsme totiž nuceni jít přímo proti větru, který za polárně vzhlížejícího počasí a proudících vzdušných řekách prašného sněhu vyvolával dojem, že za sebou táhneme stany a zásoby jídla na 14 dnů a naše psí spřežení už jsme snědli za účelem přežít. Tak silný dojem tahle "polární" krajina vyvolala.
Baron Artur KrausJeště než odtikaly pomyslné hodiny života roku 2009, uskutečnil se v pořadí již třetí ročník Krausova pochodu. Tento pochod pořádá každoročně mezi vánočními svátky a Silvestrem Astronomická společnost Pardubice, aby uctila památku významného pardubického rodáka barona Artura Krause. Ten měl mimo astronomii na přelomu 19. a 20. století i jiné záliby, při nichž dokonce vlastnil mnoho primátů ve střední Evropě. Patřily k nim i lyže, se kterými sjížděl pláně nad Harrachovem.
Země a Měsíc v době rozpínajícího se SlunceRádi bychom vám představili projekt Gimeda, jehož cílem je na základě vyprávění příběhu Hvězdného rytíře
Ylema, probudit v dětech zájem o astronomii a touhu po poznání. Projekt
"Gimeda" přináší dětem zábavu a s ní i nového hrdinu. Životním posláním
Hvězdného rytíře Ylema je naučit mladou, nastupující dětskou generaci
ohleduplnosti k přírodě i k sobě navzájem, dříve, než lidská civilizace si
svůj svět zničí sama. Touží je učit, vážit si hmotných i duchovních pokladů,
které planeta Země nabízí všem stejným dílem a snažit se je využívat ku
prospěchu celé lidské společnosti, tak, aby jí nezničenou zachovali a jednou
s hrdostí předali svým potomkům.
Časová pásma světaMožná jste už někdy přemýšleli o tom, jak je vlastně tenká ta pomyslná hranice mezi budoucností a minulostí? Jak dlouho trvá to "teď", které přesouvá události z kolonky "má se státi" do sloupečku "stalo se"? Asi si myslíte, že mířím k otázkám kvantování času. Kdepak, to je příliš hutné téma na tuhle roční dobu. Kdysi, s příchodem nového milénia, jsem si poprvé prakticky uvědomil a televizním přenosem také "ohmatal", že to naše silvestrovské "teď" trvá pro celou planetu neuvěřitelně dlouhých 24 hodin. To zas není tak rychlý konec, nemyslíte?
Stejně dlouho bude trvat i globální konec Mezinárodního roku astronomie 2009.
Prošel jsem tedy všechny časové zóny a co mne zaujalo, tak naleznete v tomhle silvestrovském menu o 24 chodech. Někde je až neuvěřitelně pusto, jinde jsem musel vybírat z velkého množství informací a tak jsem volil velmi subjektivně. Nejedná se však o žádnou encyklopedii ani přímé přenosy v pravém smyslu slova a tak jsem si to mohl dovolit :-).
Přeji pevné zdraví všem, bez výjimky! A to po celý "Rok pražského orloje", tedy rok 2010.
Technická poznámka - časová pásma jsou označena časovým rozdílem proti světovému času (UT), tj. času na nultém poledníku v Greenwichi.
Vrchol Kletě s kopulemi observatořeNa vrcholu jihočeské Kleti se nachází nejvýše položená hvězdárna
v České republice. Je známá po celém světě objevy planetek a komet
i sledováním blízkozemních asteroidů. Jihočeští astronomové se
tu věnují jak astronomickému výzkumu, tak předávání poznatků
z astronomie dětem i dospělým.
Dopplerovský snímek galaxie M33 v TrojúhelníkuV minulém díle jsme ze zabývali osobností Christiana Dopplera a popsali si podstatu nerelativistického pohledu na Dopplerův jev. Uvedli jsme přitom všechny možnosti, které je třeba vzít v úvahu při jeho užití. Dnes se zaměříme na Dopplerův jev při rychlosti světla a budeme se tedy zabývat relativistickým pohledem na celý fyzikální problém.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
