Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Den s fyzikou
Jan Gulaš Vytisknout článek

Den s fyzikou

Matematicko-fyzikální fakulta, Ke Karlovu 3.
MFF UK, Ke Karlovu 3, Praha.
Chtěl bych se s vámi podělit o své zážitky z akce Den s fyzikou, která se konala 4. února 2010 na Matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze. Tohoto dne se účastnili hlavně studenti, kteří v budoucích letech se chtějí vydat na dráhu fyzika, matematika, astrofyzika a další.

Úvodní slovo jednoho z profesorů se konalo v budově ulici Ke Karlovu. V 9:00 se slova chopil, jak už jsem řekl jeden z profesorů, který nám přiblížil studium na MFF UK. Poté zůstal ve stejné posluchárně, kde se konala Velká fyzikální podívaná aneb pokusy, které hned tak neuvidíte. 3 profesoři nám ukazovali a vysvětlovali princip pokusů, jako byly například Meissnerův jev, Joule-Thomsonův jev, Thomsonův transformátor, vodivost vody a další.

Poté byla na řadě přednáška, na kterou jsem se těšil už od rána, a to prof. RNDr. P. Kulhánek, CSc. - Úspěchy Evropské kosmické agentury (ESA) - Planck a Herschel na scéně. Hodina strávená posloucháním pana profesora vám přijde, jako byste měli o misích naprostý přehled. Povídali jsme si o výhodách dalekohledů i nevýhodách. Možná jste také slyšeli o dalekohledu WISE, který byl v médiích propagován jako nejvýkonnější infračervený dalekohled. Jenom pro srovnání WISE průměr zrcadla 40 cm, Herschel 3,5 m.

Dále jsem se rozhodl pro přednášku, kterou měl na starosti Tomáš Petrásek, který také napsal knihu Vzdálené světy. Jeho přednáška se nazývala Mýty o životě ve vesmíru. Zde nám přiblížil zastoupení vody ve sluneční soustavě, konkrétně probral některé z měsíců, jako byly například Enceladus nebo Titan. Věnoval se také možnému přenosu různých bakteríí a mikroživočichů v meteoritech. Tuto hodinku jsem si naprosto užil, jelikož pan Petrásek to pojal velmi jednoduše a velmi přehledně, což umožnilo každému přísedícímu nové informace, které jen tak nezapomene.

Matematicko-fyzikální fakulta, areál Trója, V 
MFF UK, V Holešovičkách 2, Praha.
Poté jsme se přesunuli do budovy v Holešovičkách, kde začínal odpolední program dne s fyzikou. Ve 14:00 začala předposlední přednáška, kterou jsem navštívil.

Relativita v lidských životech i ve hvězdách - Mgr. D. Kofroň, Ph.D., jehož přednáška obsahovala hlavně fungování černých děr a kvasarů. Opět to bylo podáno velice jednoduše. Pan profesor je velmi vtipný a nebylo chvíle, kdy jsem se nezasmál.

A poslední přednáška, která mě čekala, byla Na cestě k absolutní nule (teploty) - doc. RNDr. M. Rotter, CSc. Od této přednášky jsem čekal trochu něco jiného. Zezačátku jsme se bavili o tom, co to vlastně absolutní nula je. Poté jsme přešli na historické zkapalnění různých látek, jako jsou například vodík či hélium.

Přednášky a ukázky fyzikálních experimentů na mě udělaly velký dojem a ukázaly lidem (nám studentům na středních školách), jak může být fyzika zajímavá.

Odkazy:
Program Dne s fyzikou: http://www.mff.cuni.cz/verejnost/jdf/program_jdf_10.pdf
Přednášky prof. RNDr. P. Kulhánek, CSc. - http://www.avc-cvut.cz/avc.php?id=1326
Info Herschel a Planck: /clanek/3766
Stránky Tomáše Petráska Vzdálené světy: http://www.vzdalenesvety.cz/

Převzato z http://cspp.astro.cz




O autorovi



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »