Galileoskop - logoV rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 bylo vyhlášeno několik celostátních soutěží, které právě vrcholí, či již skončily. Jednou z těch vrcholících je i "Po stopách Galilea". Uzávěrka soutěže se neskutečným tempem blíží - "deadline" je 22. listopadu 2009!
Zajímá vás fotografie nebo problematika světelného znečištění nebo dokonce oboje? Neváhejte a posílejte zajímavé snímky do soutěže "SVIŤME SI NA CESTU… NE NA HVĚZDY". Do uzávěrky zbývá necelý měsíc.
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2009 RNDr. Pavla Mayera, DrSc., vědeckého pracovníka Astronomického ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity. Slavnostní předání ceny proběhne v budově Akademie věd v Praze 11. 11. 2009 v 17:30. Poté bude přednesena laureátská přednáška "Z historie i současnosti výzkumu dvojhvězd". Na předání ceny i na laureátskou přednášku má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma).
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 134 z 9. 11. 2009
Měsíc v úplňku. Foto: T.A. Rector, I.P. Dell'Antonio.V minulém díle jsme si představili jednotlivé měsíce a historii jejich pojmenování. Dále jsme si nastínili astronomický význam měsíce, vysvětlili rozdíly v kalendářních měsících a též jsme se nakrátko octli v zákoníku, kde je k nalezení definice právnického měsíce. Dnes se podíváme na další měsíce (samozřejmě myšleno jako časové intervaly) ovlivněné přímo pohybem našeho přirozeného souputníka, Měsíce.
Na otázku položenou nadpisem kupodivu nelze odpovědět bez další informace. Slovo "měsíc" je v češtině homonymem, tedy slovem s více významy. V běžné mluvě jím rozumíme nejčastěji měsíc kalendářní nebo časové období dlouhé jednu dvanáctinu roku tj. zaokrouhleně 30 dnů. Stejně dobře to však může znamenat satelit Země, pokud jej chápeme jako zářící objekt na obloze a nepíšeme zrovna astronomický text (v tom případě se používá tvar "Měsíc"); i meteorologové v odborném textu ho píší s malým "m". Konečně i v astronomickém textu pojem "měsíc" má význam kosmického tělesa, máme-li na mysli některý ze satelitů jiných planet. Upřesníme tedy naši otázku v tom smyslu, že máme na mysli časový interval.
Galileovské noci - logoV období od čtvrtka 22. do soboty 24. října probíhá celosvětová akce v rámci Mezinárodního roku astronomie - Gelileovské noci. Přinášíme přehled akcí v České republice podle tiskové zprávy českého výboru Mezinárodního roku astronomie 2009 z 20. října.
Obr. 2: Optické schéma systému objektivu (O) a Barlowovy čočky (R) Ohnisková vzdálenost objektivu je jednou z podstatných charakteristik každého dalekohledu. Určuje velikost vytvářeného obrazu a v závislosti na tom i zvětšení, kterého můžeme přístrojem dosáhnout. Z poměru průměru objektivu a ohniskové vzdálenosti vyplývá světelnost přístroje, která je důležitým faktorem při fotografování astronomických objektů. Možnost měnit ohniskovou vzdálenosti dalekohledu přináší celou řadu výhod, a bude tedy jistě vítaná.
Galileovské nociAstronomický ústav AV ČR Vás srdečně zve za jasného počasí na Galileovské noci na observatoři v Ondřejově ve dnech 22. až 24. října 2009. Denně od čtvrtka do soboty se bude za jasného počasí konat zdarma pozorování pro veřejnost, a to od 17 do 19 a od 19:30 do 21:30.
Galileovké noci 22. - 24. října 2009Poslední klíčový projekt Mezinárodního roku astronomie v globálním měřítku, vyhlášený dodatečně s ohledem na úspěch jarní akce "100 hodin astronomie", proběhne po celém světě ve dnech 22. až 24. října 2009 (čtvrtek až sobota).
KalendářV minulém díle jsme se seznámili s původem slova "kalendář" a popsali vznik i funkci Juliánského roku. Dnes se seznámíme s kaledářem Gregoriánským. Také nastíníme účel Juliánského data a blíže se seznámíme s astronomickým významem Velikonoc.
Aztécký kalendářČtenáře možná napadne, proč psát na astronomických stránkách o tak banální věci, jakou je kalendář. Máme možnost si jej v různých obměnách koupit v každém papírnictví a orientace v něm nečiní potíže snad ani šestiletému dítěti. V různě rozšířených formách vychází tiskem po staletí a nalezneme ho např. i na slavném Pražském orloji. Přesto při bližším zkoumání zjistíme, že záležitost je složitější, než se na pohled zdá.
ALMA 35-2009Práce na výstavbě astronomické observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pokračují a právě postoupily do další významné fáze. Jedna z řady technicky dokonalých antén byla převezena na náhorní plošinu Chajnantor v Chilských Andách. Přepravil ji obří transportér, jenž byl vyroben výhradně pro tuto práci. Anténa váží 100 tun a má průměr 12 metrů. Byla dopravena na operační stanoviště (Array Operations Site), kde je po celý rok takřka bezoblačné nebe a extrémně nízká vlhkost vzduchu. To činí z této polohy ideální pozorovací místo.
Mezní hvězdná velikostMHV neboli Mezní Hvězdná Velikost - pojem, který již není třeba dlouze představovat. Další běh nazvaný 8. MHV podzim 2009 proběhl na tradičním místě v rekreačním areálu BVV v Zubří u Nového Města na Moravě 25. - 28. září.
Logo České astronomické společnostiV roce 2010 bude opět udělována cena Zdeňka Kvíze (poprvé byla udělena v r. 1996). Cena je udělována jednou za dva roky k datu narození dr. Zdeňka Kvíze, tj. ke 4. březnu. Navrhněte české astronomy, kteří by cenu měli získat.
Abbey Ridge ObservatorySnem mnoha astronomů-amatérů je postavit si vlastní hvězdárnu. Soukromá hvězdárna má mnoho výhod: pozorovatelské zázemí, možnost nainstalovat přístroje natrvalo bez nutnosti ustavovat znovu paralaktickou montáž před každým pozorováním, pozorovatel cestuje v noci za tmou sám a neveze s sebou dalekohledy (ty už má na své hvězdárně). Nevýhoda je jen jedna: hvězdárna zpravidla nejde přesouvat na jiné místo.
Nový web Hvězdárny Valašské MeziříčíV květnu 2008 zprovoznila Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nové internetové stránky. Ve spolupráci s odbornými pracovníky hvězdárny je navrhla a vytvořila společnost WebConsult.cz - Internet & Marketing, s. r. o. Postupně byly internetové stránky zaplněny aktuálními informacemi pro naše návštěvníky, ale i další zájemce o astronomii. Najdete zde nejen přehled akcí, které jsme pro Vás připravili, ale také přehled zajímavých informací z astronomie, kosmonautiky, meteorologie apod.
Logo Noci vědcůAstronomický ústav AV ČR, v.v.i. v rámci Evropské noci vědců připravil následující mimořádnou nabídku pro veřejnost zahrnující prohlídku areálu observatoře, pozorování oblohy dalekohledy a prohlídku specializovaných pracovišť při jejich činnosti. Vše zdarma. Návštěvníci se na pracovištích setkají s vědci, kteří zde práci v průběhu roku přímo vykonávají. Uvidíte u nás také dvě mimořádné výstavy.
Zámecká hvězdárna v ziměV minulých měsících jste se mohli v článku Deštivé znovuotevření Holešovské hvězdárny dočíst o tom, že v Holešově mají nově opravenou hvězdárnu, mohli jste se také dočíst něco o historii hvězdárny, ale také o tom, že se čeká na stanovení oficiální otvírací doby...
Luboš Kohoutek Vyberte nejvýznamnější osobnost české vědy a techniky - tak zní název ankety, kterou vyhlásila nadace Česká hlava na serveru technet.cz. Hlasovat je možno do konce září. Mezi navrženými osobnostmi je také astronom Luboš Kohoutek. Připomeňme si jeho život a jakých úspěchů během své vědecké kariéry dosáhl.
Čas v nejznámější podobě...V minulém díle našeho povídání o čase jsme si vysvětlili základní pojmy o čase a jejich původ. Dále jsme zmínili nejdůležitělší aspekty času spojené s pohybem Slunce a jeho projekcí na obloze. Dnes se budeme zabývat dalším druhem v astronomii velmi užívaného času, a sice času hvězdného.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
M101 (také galaxie Větrník, M101 nebo NGC 5457) je spirální galaxie v souhvězdí Velké medvědice s magnitudou 7,9 a úhlovými rozměry 28,8'x26,9'.Objevil ji Pierre Méchain 27. března 1781. Drobné skvrny obklopující galaxii, které jsou ve skutečnosti jasnější části spirálních ramen, objevil a zapsal do katalogu William Herschel. Galaxie Větrník je od Země vzdálena 27 milionů světelných let a je nejjasnějším členem skupiny galaxií M 101
