Obr. 5: Schéma zařízení s kruhovým výměníkem filtrů, umístěným před okulárem: P) pouzdro, F) filtr, OV) ovládací kolečko výměníku, O) otočný výměník, OK) tubus pro okulár, U) kroužek pro uchycení zařízení na okulárovém výtahu dalekohledu. Optickým filtrem nazýváme optické prostředí, které propouští určitou oblast spektra světelných vln a zadržuje jiné spektrální oblasti. Kromě tohoto typu optických filtrů poznáme ještě tzv. neutrální filtry, které zeslabují intenzitu propouštěného světla víceméně rovnoměrně ve všech spektrálních oblastech.
Zdeněk Ceplecha (1929-2009)V pátek 4. prosince 2009 zemřel ve věku 80 let Zdeněk Ceplecha, pracovník Astronomického ústavu AV ČR nedávno oceněný státním vyznamenáním - Medailí Za zásluhy, kterou mu udělil prezident republiky Václav Klaus 28. října 2009. Zdeněk Ceplecha zemřel právě v roce, ve kterém si celý svět připomněl 50. výročí pádu Příbramského meteoru, při jehož výzkumu se Z. Ceplecha stal celosvětově uznávaným odborníkem.
Pavel ProcházkaIng. Arch. Pavel Procházka, projektant kopule dvoumetrového dalekohledu Astronomického ústavu Akademie věd, zemřel 12. listopadu 2009 ve věku 79 let. Jeho podíl na vybudování dalekohledu byl podstatný po celých osm let výstavby, 1958-1967. Byl to velký projekt, který umožnil v šedesátých letech rozvoj astronomie u nás na světové úrovni, zejména v získávání spekter těsných dvojhvězd.
Lidské okoV předcházejících dvou dílech jsme se věnovali pouze radiometrickým veličinám. V dnešní závěřečné části se zaměříme na veličiny fotometrické. Vysvětlíme si například vnímání elektromagnetického vlnění zrakovým orgánem, spektrální světelnou účinnost záření nebo veličinu známou jako světelný tok. Také nás čeká celkové shrnutí radiometrických a fotometrických veličin v přehledné tabulce.
Bohuslav Mašek, František Nušl a Josef FantaJevany a Ondřejov jsou dvě známé středočeské obce, které mají více společného, než se může na první pohled zdát. Počátky jejich společné historie dohledáme někde v raného středověku, kdy byla celá zdejší oblast jakýmsi pásem hraničních lesů mezi pražskou a kouřimskou sídelní oblastí. Přes období společné příslušnosti k panství Zlenice a k panství Černokosteleckému se dostaneme až k dnešní říčanské části okresu Praha – východ.
SpektrumV minulém díle jsme si definovali důležité údaje související s prostorovým úhlem. Dále jsme se věnovali radiometrickým veličinám, jako je zářivý tok, zářivost a intenzita vyzařování. Dále jsme si okrajově vysvětlili význam Stefan-Boltzmannova zákona. V druhém pokračování článku se zaměříme na další radiometrické veličiny, mezi které patří například spektrální vyzařování a spektrální tok. Blíže se též seznámíme s Planckovým zákonem.
Kulová hvězdokupa NGC 6397Měření světelných veličin v astronomii je úloha
zásadního významu. Že hvězdy svítí různě jasně vnímá již dítě v předškolním
věku, pokud ovšem v současných poměrech má vůbec možnost hvězdnou oblohu
spatřit. Proto také pokus o jakési změření jasnosti hvězd pochází již ze
starověku. Hipparchos (asi 190 až asi 125 r. př. Kr.) rozdělil hvězdy podle
jasnosti do šesti tříd ( bohužel klasifikoval jak se dodnes činí ve škole)
takže nejjasnějším přisoudil klasifikaci 1, nejslabším 6. Poněkud nepříjemné
matematické důsledky této skutečnosti se uplatňují i v současnosti.
Karel Jaromír ErbenErbenova Kytice patří k pokladům naší literatury a není snad Čecha, který by alespoň jednu báseň z této sbírky nečetl. Důvod, proč se o ní zmiňujeme na těchto stránkách, je kupodivu astronomický. Jedná se totiž o líčení noci v básni Svatební košile. Erben v ní předkládá sugestivní obraz noční krajiny, bohužel ale alespoň v jednom ohledu málo pravděpodobný...
J. Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV NoeRedakce astro.cz Vám s laskavým svolením RNDr. Jiřího Grygara, CSc. přináší obsah dopisu, ve kterém Jiří Grygar 6. listopadu 2009 odmítá cenu "Česká hlava" jako nesouhlas se současným postojem vlády České republiky k Akademii věd ČR. Připomínáme, že cenou "Česká hlava" jsou ocenění čeští vědci za mimořádné celoživotní výsledky v oblasti výzkumu, vývoje a nově i inovací. O nositeli ceny rozhoduje vláda České republiky na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Oceněný musí být státním občanem České republiky (oficiální znění ceny).
Václav KnollV sobotu 21. listopadu 2009 byl ve 14 hodin ve Velkém sále DDM Delta v Pardubicích (kde též sídlí pardubická hvězdárna) slavnostně předán certifikát s planetkou 80179 Vaclavknoll svému jmenovci. Václav Knoll se tak stal třetím astronomem působícím v Pardubicích, který byl vyznamenán touto poctou.
Superpočítač AmálkaJeden z nejvýkonnějších superpočítačů v ČR - Amálka - významně pomáhá s výzkumem Merkuru, Měsíce a Jupiteru. Jeho výkon odpovídá přibližně 650 běžným kancelářským stolním počítačům a zvládne zpracovat více než šest bilionů početních operací za sekundu.
Rub medaile.V pondělí 9. listopadu 2009 v 9.30 hodin navštívil RNDr. Jiří Grygar, předseda českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie, Českou mincovnu v Jablonci nad Nisou, která razí oficiální pamětní medaile při příležitosti Mezinárodního roku astronomie (IYA 2009). Při této návštěvě proběhlo odsouhlasení a předání prvního odražku oficiální pamětní medaile.
Galileoskop - logoV rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 bylo vyhlášeno několik celostátních soutěží, které právě vrcholí, či již skončily. Jednou z těch vrcholících je i "Po stopách Galilea". Uzávěrka soutěže se neskutečným tempem blíží - "deadline" je 22. listopadu 2009!
Zajímá vás fotografie nebo problematika světelného znečištění nebo dokonce oboje? Neváhejte a posílejte zajímavé snímky do soutěže "SVIŤME SI NA CESTU… NE NA HVĚZDY". Do uzávěrky zbývá necelý měsíc.
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2009 RNDr. Pavla Mayera, DrSc., vědeckého pracovníka Astronomického ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity. Slavnostní předání ceny proběhne v budově Akademie věd v Praze 11. 11. 2009 v 17:30. Poté bude přednesena laureátská přednáška "Z historie i současnosti výzkumu dvojhvězd". Na předání ceny i na laureátskou přednášku má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma).
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 134 z 9. 11. 2009
Měsíc v úplňku. Foto: T.A. Rector, I.P. Dell'Antonio.V minulém díle jsme si představili jednotlivé měsíce a historii jejich pojmenování. Dále jsme si nastínili astronomický význam měsíce, vysvětlili rozdíly v kalendářních měsících a též jsme se nakrátko octli v zákoníku, kde je k nalezení definice právnického měsíce. Dnes se podíváme na další měsíce (samozřejmě myšleno jako časové intervaly) ovlivněné přímo pohybem našeho přirozeného souputníka, Měsíce.
Na otázku položenou nadpisem kupodivu nelze odpovědět bez další informace. Slovo "měsíc" je v češtině homonymem, tedy slovem s více významy. V běžné mluvě jím rozumíme nejčastěji měsíc kalendářní nebo časové období dlouhé jednu dvanáctinu roku tj. zaokrouhleně 30 dnů. Stejně dobře to však může znamenat satelit Země, pokud jej chápeme jako zářící objekt na obloze a nepíšeme zrovna astronomický text (v tom případě se používá tvar "Měsíc"); i meteorologové v odborném textu ho píší s malým "m". Konečně i v astronomickém textu pojem "měsíc" má význam kosmického tělesa, máme-li na mysli některý ze satelitů jiných planet. Upřesníme tedy naši otázku v tom smyslu, že máme na mysli časový interval.
Galileovské noci - logoV období od čtvrtka 22. do soboty 24. října probíhá celosvětová akce v rámci Mezinárodního roku astronomie - Gelileovské noci. Přinášíme přehled akcí v České republice podle tiskové zprávy českého výboru Mezinárodního roku astronomie 2009 z 20. října.
Obr. 2: Optické schéma systému objektivu (O) a Barlowovy čočky (R) Ohnisková vzdálenost objektivu je jednou z podstatných charakteristik každého dalekohledu. Určuje velikost vytvářeného obrazu a v závislosti na tom i zvětšení, kterého můžeme přístrojem dosáhnout. Z poměru průměru objektivu a ohniskové vzdálenosti vyplývá světelnost přístroje, která je důležitým faktorem při fotografování astronomických objektů. Možnost měnit ohniskovou vzdálenosti dalekohledu přináší celou řadu výhod, a bude tedy jistě vítaná.
Galileovské nociAstronomický ústav AV ČR Vás srdečně zve za jasného počasí na Galileovské noci na observatoři v Ondřejově ve dnech 22. až 24. října 2009. Denně od čtvrtka do soboty se bude za jasného počasí konat zdarma pozorování pro veřejnost, a to od 17 do 19 a od 19:30 do 21:30.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
