Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Soutěž "Po stopách Galilea" se chýlí ke konci!

Soutěž "Po stopách Galilea" se chýlí ke konci!

Galileoskop - logo
Galileoskop - logo
V rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 bylo vyhlášeno několik celostátních soutěží, které právě vrcholí, či již skončily. Jednou z těch vrcholících je i "Po stopách Galilea". Uzávěrka soutěže se neskutečným tempem blíží - "deadline" je 22. listopadu 2009!

Soutěž si klade za cíl vyrobit si jednoduchý dalekohled (galileoskop) a pozorovat jím objekty a úkazy tak, jako to dělal Galileo Galilei před 400 lety. Účastníci soutěže však mají skutečně široký výběr působnosti - pozorovaní Jupiteru a jeho měsíců, Mléčné dráhy a objektů v ní, útvarů na měsíční tváři, fází Venuše a mnoha dalšího. A věříme, že když to zvládl před 400 lety Galileo, určitě to nebyl a není problém ani pro Vás.

Důraz se však klade především na kvalitu pozorování a pozorovacího záznamu. Tedy nikoliv co největší počet pozorování, ale co nejzajímavější pozorvací záznamy doplněné o pokud možno co nejoriginálnější poznámky k pozorovacím podmínkám. Soutěž "Po stopách Galilea" měla a má zkrátka ukázat, že i úplný laik si dokáže pozorování oblohy vychutnat a pořídit přitom i hodnotný záznam.

Uzávěrka soutěže je 22. listopadu 2009. Do tohoto dne posílejte svá pozorvání na adresu pardubické hvězdárny:

Hvězdárna b. A. Krause
Gorkého 2658
Pardubice
530 02

Svá pozorování také můžete posílat e-mailem jako skeny, a to na adresu hvezpce@atlas.cz. Do hlavičky e-mailu napište "Po stopách Galilea - má pozorování" a nezapoměňte uvést svou poštovní adresu, jméno a věk.

Výsledky vyhodnocení soutěže se dozvíte 19. prosince 2009 na www.astro.cz a www.astronomie2009.cz.

Soutěží se o skutečně hodnotné ceny. Mezi nimi například celoroční předplatné časopisu Astropis či jednoroční členství v Amatérské prohlídce oblohy.

Více o celé soutěži včetně kompletních propozic se můžete dočíst na stránkách Mezinárodního roku astronomie.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »