Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2009

Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2009

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2009 Doc. RNDr. Vladimíru Karasovi, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR za nedávné významné výsledky v relativistické astrofyzice zejména při studiu okolí černých děr a zdařilou konfrontaci těchto teoreických údajů s pozorováním rentgenových dvojhvězd a aktivních jader galaxií.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 136 ze 16. prosince 2009

Slavnostní předání ceny proběhne 18. prosince 2009 od 17:30 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě 3, Praha 1 v sále č. 108 v prvním patře. Po předání ceny bude přednesena laureátská přednáška "Bolavé zuby, zlámané kosti, zhroucené hvězdy: co společného má jejich studium? aneb o výzkumu kompaktních hvězd a černých děr metodami rentgenové astronomie". Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti, vstup zdarma.

Doc. Vladimír Karas se těmito problémy zabývá již od dob svých vysokoškolských studií a zejména v posledním desetiletí dosahuje sám, popř. ve spolupráci se svými studenty a domácími i zahraničními kolegy prvotřídních výsledků, jak o tom svědčí obsáhlý seznam 166 prací, které získaly až dosud 979 citací, tj. poměr téměř 6 citací / práci a Hirschův index H = 17. Jeho současná vědecká produktivita je opravdu výjimečná: jen v letech 2007-08 uveřejnil 35 prací, což je patrně současný český rekord. Obor, který Doc. Karas tak významně ovlivňuje, přitom patří v současné době díky kombinaci pozemních a kosmických pozorování i zásluhou velkého pokroku v numerické relativitě k nosným programům soudobé astrofyziky, takže v něm panuje zcela mimořádná konkurence.

Z těchto důvodů se Doc. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. stal letošním nositelem ocenění Kopalovou přednáškou České astronomické společnosti, historicky jejím třetím nositelem.


Kopalovu přednášku zřídila Česká astronomická společnost v roce 2007. Je udělována českým astronomům / astronomkám za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Poprvé byla udělena v r. 2007, tedy v roce 90. výročí založení České astronomické společnosti.

Numerický matematik a astronom Prof. RNDr. Zdeněk Kopal, DSc. (1914 -1993) se narodil 4. dubna 1914 v Litomyšli. Ve čtrnácti letech si postavil dalekohled a pečlivě pozoroval oblohu. Brzy se dozvěděl o existenci České astronomické společnosti, stal se jejím členem v roce 1929 a docházel na Štefánikovu hvězdárnu na Petříně. Soustředil se na výzkum proměnných hvězd. V průběhu tří let vykonal více než 10 000 pozorování. Když mu bylo šestnáct let, stal se předsedou odborné sekce pro pozorování hvězd měnlivých. Pod jeho vedením se stala sekce jedním z evropských středisek pro výzkum proměnných hvězd. Po absolvování Karlovy univerzity v roce 1937 pokračoval Kopal ve studiu v anglické Cambridgi u Arthura Stanleye Eddingtona. Výzkum těsných dvojhvězd u nás Kopal pozvedl na světovou úroveň. V roce 1948 vznikla komise pro fotometrické dvojhvězdy Mezinárodní astronomické unie a Kopal se stal jejím prvním předsedou.

V roce 1958, kdy se začalo uvažovat o letu člověka na Měsíc, navázal Kopal spolupráci s NASA. V roce 1959 se stal vedoucím projektu, který měl za úkol pořídit detailní mapy Měsíce. Během více než čtyřicetiletého působení v Manchesteru Kopal připravil k doktorátu přes sto svých žáků. Vydal kolem 25 monografií a publikoval zhruba 400 vědeckých článků. V rodném městě Litomyšli mu byl odhalen památník symbolizující těsnou dvojhvězdu na místě, kde kdysi stával rodný dům Z. Kopala.


Slavnostní předání ceny a přednesení přednášky proběhne 18. prosince 2009 od 17:30 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě 3, Praha 1 v sále č. 108 v prvním patře.

Doc. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. přednese Kopalovu přednášku na téma

"Bolavé zuby, zlámané kosti, zhroucené hvězdy: co společného má jejich studium? aneb o výzkumu kompaktních hvězd a černých děr metodami rentgenové astronomie".

Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti, vstup zdarma.

Ke stažení
[1] Tiskové prohlášení ve formátu MS Word (75 kB)
[2] Tiskové prohlášení ve formátu PDF (85 kB)




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



46. vesmírný týden 2019

46. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 11. 11. do 17. 11. 2019. Měsíc bude v úplňku. Merkur projde v pondělí před kotoučem Slunce. Večer za soumraku je vidět Jupiter a Saturn, ale velmi nízko na jihozápadě už se objevuje i jasná Venuše jako Večernice. Ráno je vidět Mars. Povedl se pěkný zákryt planetkou Sylvia a máme před sebou další zajímavé zákryt hvězd planetkou i Měsícem. Boeing provedl úspěšný test úniku Starlineru z rampy, ačkoli jeden z padáků selhal. SpaceX vyšle po delší odmlce další Falcon 9 s družicemi Starlink, a to s několika prvenstvími. Na ISS mají vystoupit do kosmu Andrew Morgan a Luca Parmitano. Před 50 lety odstartovala k Měsíci posádka v kosmické lodi Apollo 12.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko s Merkúrom a stopou po lietadle 11. 11. 2019

Fotené v primárnom ohnisku refraktora Celestron Astromaster 90/1000 EQ so Sony Alpha 3000. Použitý filter Astrosolar (vizuálna verzia). Mierne upravený jas a kontrast v programe GIMP. Čas 14:44, ISO 400, exp. 1/205 sek.,

Další informace »