Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Český lékař oslaví Vánoce na polární stanici Concordia

Český lékař oslaví Vánoce na polární stanici Concordia

Antaktická stanice Concordia
Antaktická stanice Concordia
Na výzkumné stanici Concordia na Antarktidě působí od prosince český lékař Aleš Rybka na pozici lékařského výzkumného pracovníka. Rybka byl vybrán Evropskou kosmickou agenturou (ESA) z více kandidátů a jeho úkolem je provádět experimenty, které mají připravit půdu pro dlouhodobé lety s lidskou posádkou po lékařské stránce.

Tisková zpráva České kosmické kanceláře

Nejvýznamnějším experimentem, který bude na stanici Concordia Aleš Rybka provádět, je projekt CHOICE. Ten má zjistit změny imunitního systému při dlouhotrvající hypoxii (nedostatku kyslíku) a psychické zátěži plynoucí z nemožnosti evakuace, těsného prostoru, tmy apod. Další projekty se týkají mikrobiologického zatížení, sledování EEG před a po fyzické zátěži a nalezení častých identifikačních znaků psychických odchylek. Posledním projektem, na kterém bude Aleš Rybka pracovat, je výzkum jak často je nutné procvičovat u laiků kardiopulmonální resuscitaci, což je postup pro zpomalení nástupu smrti u osoby se zástavou srdeční, resp. zástavou dechu.

"Ve Francii není tak nemožné dostat se na Antarktidu, v České republice je to ale jistě vzácnost. Proto si této příležitosti velice vážím, a kdybych odmítnul, už bych ji asi nikdy nedostal podruhé," říká Aleš Rybka a dodává: "Ale už cesta na stanici byla zážitkem na celý život. Z Nového Zélandu jsme letěli americkým vojenským letadlem na americkou základnu McMurdo na Rossově ostrově u Antarktidy, potom malým letadlem Twin Otter na italskou pobřežní stanici Mario Zucchelli a poté, s mezipřistáním v zemi nikoho v Midpoint, což je čerpací stanice, už přímo na Concordii."

ESA vyhlásila v polovině letošního roku výzvu, ve které hledala vhodného kandidáta na pozici lékařského výzkumného pracovníka na polární stanici Concordia. Výběr vhodného kandidáta začal koncem července, kdy byli do užšího výběru vybráni tři kandidáti, mezi nimiž byl i český lékař Aleš Rybka. Ti museli splňovat jak náročné psychické a fyzické podmínky pro pobyt na stanici, tak být dostatečně motivovaní a odhodlaní jít pracovat na polární stanici. Samozřejmostí také byla velmi dobrá znalost angličtiny u všech uchazečů a vysokoškolské vzdělání v oblasti medicíny.

"Jsme rádi, že jsme mohli zprostředkovat a pomoci zorganizovat tuto šanci pro české vědce. Podobné projekty pomáhají české výzkumníky, i vědu jako takovou, udržovat v kontaktu s nejnovějšími světovými trendy a poznatky," dodává k tomu Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Fotografie z polární stanice Concordia

Polární stanici Concordia provozuje Francouzský polární institut IPEV (L'Institut polaire français Paul Emile Victor) a Italský antarktický program PNRA (Programma Nazionale di Ricerche in Antartide). ESA ve spolupráci s těmito institucemi využívá polární stanici ke svým experimentům za využití podmínek, jež panují na stanici, ke sledování a simulaci některých situací specifických pro budoucí pilotované kosmické mise. Jedná se například o dlouhodobou izolaci, omezenost pohybu, samostatnost, nezávislost, omezené zdroje atd. Základna se nachází ve výšce 3 200 m nad hladinou moře a tlak vzduchu zde dosahuje hodnoty 645 hPa, což může vést k chronické hypobarické hypoxii. Průměrná teplota v létě (listopad až únor) dosahuje -30°C, v zimě (únor až listopad) potom klesá až k -60°C. Zatím nejnižší teplota vůbec naměřená v této oblasti byla -85°C v zimě roku 2002.

Česká kosmická kancelář, o.p.s., je neziskovou společností, která působí od roku 2003 jako administrativní organizace pro koordinaci kosmických aktivit v České republice. Je kontaktní organizací pro spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a jinými mezinárodními kosmickými organizacemi. Usiluje o co nejširší a nejefektivnější zapojení českých výzkumných a vývojových pracovišť především do evropských kosmických programů. Kancelář také zastupuje Českou republiku v odborných orgánech EU, ESA a v Mezinárodní astronautické federaci (IAF). Internetové stránky: www.czechspace.cz

Kontakt: Jakub Řehák
GSM: +420 602 141 313
E-mail: jakub.rehak@stance.cz




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »