Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Český lékař oslaví Vánoce na polární stanici Concordia

Český lékař oslaví Vánoce na polární stanici Concordia

Antaktická stanice Concordia
Antaktická stanice Concordia
Na výzkumné stanici Concordia na Antarktidě působí od prosince český lékař Aleš Rybka na pozici lékařského výzkumného pracovníka. Rybka byl vybrán Evropskou kosmickou agenturou (ESA) z více kandidátů a jeho úkolem je provádět experimenty, které mají připravit půdu pro dlouhodobé lety s lidskou posádkou po lékařské stránce.

Tisková zpráva České kosmické kanceláře

Nejvýznamnějším experimentem, který bude na stanici Concordia Aleš Rybka provádět, je projekt CHOICE. Ten má zjistit změny imunitního systému při dlouhotrvající hypoxii (nedostatku kyslíku) a psychické zátěži plynoucí z nemožnosti evakuace, těsného prostoru, tmy apod. Další projekty se týkají mikrobiologického zatížení, sledování EEG před a po fyzické zátěži a nalezení častých identifikačních znaků psychických odchylek. Posledním projektem, na kterém bude Aleš Rybka pracovat, je výzkum jak často je nutné procvičovat u laiků kardiopulmonální resuscitaci, což je postup pro zpomalení nástupu smrti u osoby se zástavou srdeční, resp. zástavou dechu.

"Ve Francii není tak nemožné dostat se na Antarktidu, v České republice je to ale jistě vzácnost. Proto si této příležitosti velice vážím, a kdybych odmítnul, už bych ji asi nikdy nedostal podruhé," říká Aleš Rybka a dodává: "Ale už cesta na stanici byla zážitkem na celý život. Z Nového Zélandu jsme letěli americkým vojenským letadlem na americkou základnu McMurdo na Rossově ostrově u Antarktidy, potom malým letadlem Twin Otter na italskou pobřežní stanici Mario Zucchelli a poté, s mezipřistáním v zemi nikoho v Midpoint, což je čerpací stanice, už přímo na Concordii."

ESA vyhlásila v polovině letošního roku výzvu, ve které hledala vhodného kandidáta na pozici lékařského výzkumného pracovníka na polární stanici Concordia. Výběr vhodného kandidáta začal koncem července, kdy byli do užšího výběru vybráni tři kandidáti, mezi nimiž byl i český lékař Aleš Rybka. Ti museli splňovat jak náročné psychické a fyzické podmínky pro pobyt na stanici, tak být dostatečně motivovaní a odhodlaní jít pracovat na polární stanici. Samozřejmostí také byla velmi dobrá znalost angličtiny u všech uchazečů a vysokoškolské vzdělání v oblasti medicíny.

"Jsme rádi, že jsme mohli zprostředkovat a pomoci zorganizovat tuto šanci pro české vědce. Podobné projekty pomáhají české výzkumníky, i vědu jako takovou, udržovat v kontaktu s nejnovějšími světovými trendy a poznatky," dodává k tomu Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Fotografie z polární stanice Concordia

Polární stanici Concordia provozuje Francouzský polární institut IPEV (L'Institut polaire français Paul Emile Victor) a Italský antarktický program PNRA (Programma Nazionale di Ricerche in Antartide). ESA ve spolupráci s těmito institucemi využívá polární stanici ke svým experimentům za využití podmínek, jež panují na stanici, ke sledování a simulaci některých situací specifických pro budoucí pilotované kosmické mise. Jedná se například o dlouhodobou izolaci, omezenost pohybu, samostatnost, nezávislost, omezené zdroje atd. Základna se nachází ve výšce 3 200 m nad hladinou moře a tlak vzduchu zde dosahuje hodnoty 645 hPa, což může vést k chronické hypobarické hypoxii. Průměrná teplota v létě (listopad až únor) dosahuje -30°C, v zimě (únor až listopad) potom klesá až k -60°C. Zatím nejnižší teplota vůbec naměřená v této oblasti byla -85°C v zimě roku 2002.

Česká kosmická kancelář, o.p.s., je neziskovou společností, která působí od roku 2003 jako administrativní organizace pro koordinaci kosmických aktivit v České republice. Je kontaktní organizací pro spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a jinými mezinárodními kosmickými organizacemi. Usiluje o co nejširší a nejefektivnější zapojení českých výzkumných a vývojových pracovišť především do evropských kosmických programů. Kancelář také zastupuje Českou republiku v odborných orgánech EU, ESA a v Mezinárodní astronautické federaci (IAF). Internetové stránky: www.czechspace.cz

Kontakt: Jakub Řehák
GSM: +420 602 141 313
E-mail: jakub.rehak@stance.cz




O autorovi



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »