Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Český lékař oslaví Vánoce na polární stanici Concordia

Český lékař oslaví Vánoce na polární stanici Concordia

Antaktická stanice Concordia
Antaktická stanice Concordia
Na výzkumné stanici Concordia na Antarktidě působí od prosince český lékař Aleš Rybka na pozici lékařského výzkumného pracovníka. Rybka byl vybrán Evropskou kosmickou agenturou (ESA) z více kandidátů a jeho úkolem je provádět experimenty, které mají připravit půdu pro dlouhodobé lety s lidskou posádkou po lékařské stránce.

Tisková zpráva České kosmické kanceláře

Nejvýznamnějším experimentem, který bude na stanici Concordia Aleš Rybka provádět, je projekt CHOICE. Ten má zjistit změny imunitního systému při dlouhotrvající hypoxii (nedostatku kyslíku) a psychické zátěži plynoucí z nemožnosti evakuace, těsného prostoru, tmy apod. Další projekty se týkají mikrobiologického zatížení, sledování EEG před a po fyzické zátěži a nalezení častých identifikačních znaků psychických odchylek. Posledním projektem, na kterém bude Aleš Rybka pracovat, je výzkum jak často je nutné procvičovat u laiků kardiopulmonální resuscitaci, což je postup pro zpomalení nástupu smrti u osoby se zástavou srdeční, resp. zástavou dechu.

"Ve Francii není tak nemožné dostat se na Antarktidu, v České republice je to ale jistě vzácnost. Proto si této příležitosti velice vážím, a kdybych odmítnul, už bych ji asi nikdy nedostal podruhé," říká Aleš Rybka a dodává: "Ale už cesta na stanici byla zážitkem na celý život. Z Nového Zélandu jsme letěli americkým vojenským letadlem na americkou základnu McMurdo na Rossově ostrově u Antarktidy, potom malým letadlem Twin Otter na italskou pobřežní stanici Mario Zucchelli a poté, s mezipřistáním v zemi nikoho v Midpoint, což je čerpací stanice, už přímo na Concordii."

ESA vyhlásila v polovině letošního roku výzvu, ve které hledala vhodného kandidáta na pozici lékařského výzkumného pracovníka na polární stanici Concordia. Výběr vhodného kandidáta začal koncem července, kdy byli do užšího výběru vybráni tři kandidáti, mezi nimiž byl i český lékař Aleš Rybka. Ti museli splňovat jak náročné psychické a fyzické podmínky pro pobyt na stanici, tak být dostatečně motivovaní a odhodlaní jít pracovat na polární stanici. Samozřejmostí také byla velmi dobrá znalost angličtiny u všech uchazečů a vysokoškolské vzdělání v oblasti medicíny.

"Jsme rádi, že jsme mohli zprostředkovat a pomoci zorganizovat tuto šanci pro české vědce. Podobné projekty pomáhají české výzkumníky, i vědu jako takovou, udržovat v kontaktu s nejnovějšími světovými trendy a poznatky," dodává k tomu Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Fotografie z polární stanice Concordia

Polární stanici Concordia provozuje Francouzský polární institut IPEV (L'Institut polaire français Paul Emile Victor) a Italský antarktický program PNRA (Programma Nazionale di Ricerche in Antartide). ESA ve spolupráci s těmito institucemi využívá polární stanici ke svým experimentům za využití podmínek, jež panují na stanici, ke sledování a simulaci některých situací specifických pro budoucí pilotované kosmické mise. Jedná se například o dlouhodobou izolaci, omezenost pohybu, samostatnost, nezávislost, omezené zdroje atd. Základna se nachází ve výšce 3 200 m nad hladinou moře a tlak vzduchu zde dosahuje hodnoty 645 hPa, což může vést k chronické hypobarické hypoxii. Průměrná teplota v létě (listopad až únor) dosahuje -30°C, v zimě (únor až listopad) potom klesá až k -60°C. Zatím nejnižší teplota vůbec naměřená v této oblasti byla -85°C v zimě roku 2002.

Česká kosmická kancelář, o.p.s., je neziskovou společností, která působí od roku 2003 jako administrativní organizace pro koordinaci kosmických aktivit v České republice. Je kontaktní organizací pro spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a jinými mezinárodními kosmickými organizacemi. Usiluje o co nejširší a nejefektivnější zapojení českých výzkumných a vývojových pracovišť především do evropských kosmických programů. Kancelář také zastupuje Českou republiku v odborných orgánech EU, ESA a v Mezinárodní astronautické federaci (IAF). Internetové stránky: www.czechspace.cz

Kontakt: Jakub Řehák
GSM: +420 602 141 313
E-mail: jakub.rehak@stance.cz




O autorovi



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »