Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Český lékař oslaví Vánoce na polární stanici Concordia

Český lékař oslaví Vánoce na polární stanici Concordia

Antaktická stanice Concordia
Antaktická stanice Concordia
Na výzkumné stanici Concordia na Antarktidě působí od prosince český lékař Aleš Rybka na pozici lékařského výzkumného pracovníka. Rybka byl vybrán Evropskou kosmickou agenturou (ESA) z více kandidátů a jeho úkolem je provádět experimenty, které mají připravit půdu pro dlouhodobé lety s lidskou posádkou po lékařské stránce.

Tisková zpráva České kosmické kanceláře

Nejvýznamnějším experimentem, který bude na stanici Concordia Aleš Rybka provádět, je projekt CHOICE. Ten má zjistit změny imunitního systému při dlouhotrvající hypoxii (nedostatku kyslíku) a psychické zátěži plynoucí z nemožnosti evakuace, těsného prostoru, tmy apod. Další projekty se týkají mikrobiologického zatížení, sledování EEG před a po fyzické zátěži a nalezení častých identifikačních znaků psychických odchylek. Posledním projektem, na kterém bude Aleš Rybka pracovat, je výzkum jak často je nutné procvičovat u laiků kardiopulmonální resuscitaci, což je postup pro zpomalení nástupu smrti u osoby se zástavou srdeční, resp. zástavou dechu.

"Ve Francii není tak nemožné dostat se na Antarktidu, v České republice je to ale jistě vzácnost. Proto si této příležitosti velice vážím, a kdybych odmítnul, už bych ji asi nikdy nedostal podruhé," říká Aleš Rybka a dodává: "Ale už cesta na stanici byla zážitkem na celý život. Z Nového Zélandu jsme letěli americkým vojenským letadlem na americkou základnu McMurdo na Rossově ostrově u Antarktidy, potom malým letadlem Twin Otter na italskou pobřežní stanici Mario Zucchelli a poté, s mezipřistáním v zemi nikoho v Midpoint, což je čerpací stanice, už přímo na Concordii."

ESA vyhlásila v polovině letošního roku výzvu, ve které hledala vhodného kandidáta na pozici lékařského výzkumného pracovníka na polární stanici Concordia. Výběr vhodného kandidáta začal koncem července, kdy byli do užšího výběru vybráni tři kandidáti, mezi nimiž byl i český lékař Aleš Rybka. Ti museli splňovat jak náročné psychické a fyzické podmínky pro pobyt na stanici, tak být dostatečně motivovaní a odhodlaní jít pracovat na polární stanici. Samozřejmostí také byla velmi dobrá znalost angličtiny u všech uchazečů a vysokoškolské vzdělání v oblasti medicíny.

"Jsme rádi, že jsme mohli zprostředkovat a pomoci zorganizovat tuto šanci pro české vědce. Podobné projekty pomáhají české výzkumníky, i vědu jako takovou, udržovat v kontaktu s nejnovějšími světovými trendy a poznatky," dodává k tomu Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Fotografie z polární stanice Concordia

Polární stanici Concordia provozuje Francouzský polární institut IPEV (L'Institut polaire français Paul Emile Victor) a Italský antarktický program PNRA (Programma Nazionale di Ricerche in Antartide). ESA ve spolupráci s těmito institucemi využívá polární stanici ke svým experimentům za využití podmínek, jež panují na stanici, ke sledování a simulaci některých situací specifických pro budoucí pilotované kosmické mise. Jedná se například o dlouhodobou izolaci, omezenost pohybu, samostatnost, nezávislost, omezené zdroje atd. Základna se nachází ve výšce 3 200 m nad hladinou moře a tlak vzduchu zde dosahuje hodnoty 645 hPa, což může vést k chronické hypobarické hypoxii. Průměrná teplota v létě (listopad až únor) dosahuje -30°C, v zimě (únor až listopad) potom klesá až k -60°C. Zatím nejnižší teplota vůbec naměřená v této oblasti byla -85°C v zimě roku 2002.

Česká kosmická kancelář, o.p.s., je neziskovou společností, která působí od roku 2003 jako administrativní organizace pro koordinaci kosmických aktivit v České republice. Je kontaktní organizací pro spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a jinými mezinárodními kosmickými organizacemi. Usiluje o co nejširší a nejefektivnější zapojení českých výzkumných a vývojových pracovišť především do evropských kosmických programů. Kancelář také zastupuje Českou republiku v odborných orgánech EU, ESA a v Mezinárodní astronautické federaci (IAF). Internetové stránky: www.czechspace.cz

Kontakt: Jakub Řehák
GSM: +420 602 141 313
E-mail: jakub.rehak@stance.cz




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »