Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mezinárodní astronautický kongres poprvé v Africe

Mezinárodní astronautický kongres poprvé v Africe

Logo Mezinárodního astronautického kongresu 2011
Logo Mezinárodního astronautického kongresu 2011
V pořadí již 62. ročník Mezinárodního astronautického kongresu IAC startuje dnes 3. října v jihoafrickém Kapském Městě. Kongres je nejvýznamnější událostí spojenou se světovou kosmonautikou. Výsledky kosmických aktivit v České republice představí účastníkům kongresu Česká kosmická kancelář, která zde bude mít vlastní expozici.

Kongres pořádá Mezinárodní astronautická federace spolu s místním organizačním výborem Jihoafrické republiky a probíhat bude v Kapském Městě od 3. do 7. října. Akce navazuje na loňský ročník, který se pod patronací České kosmické kanceláře uskutečnil v Praze a který od primátora hlavního města Prahy získal titul "Kongres roku 2010". S oficiálním mottem "Africa Astronaissance" se letos kongres poprvé ve své historii přesouvá na území Afriky.

"Konference IAC je z hlediska kosmických aktivit nepochybně nejvýznamnější událostí na světě. Prezentují se zde aktuální výsledky jednotlivých států v oblasti kosmického výzkumu a vědy a navazují se zde důležité kontakty, které můžou být pro další spolupráci mnohdy klíčové," říká o významu kongresu IAC Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře.

Mezinárodní astronautický kongres je rozdělen na dvě části - průmyslovou výstavu a vědecký kongres. Na výstavě jsou prezentovány produkty a technologie předních světových výrobců, ale také univerzit, akademií nebo národních kosmických agentur. Na vědeckém kongresu jsou představeny výsledky výzkumu ve všech oblastech souvisejících s kosmonautikou. Součástí IAC je také řada doprovodných programů pro studenty.

České instituce, zapojené do kosmických aktivit, bude na výstavě reprezentovat Česká kosmická kancelář, která bude mít ve výstavních prostorech svou vlastní expozici. "Speciálně pro tuto akci jsme přichystali ucelenou prezentaci, ve které seznámíme účastníky s vědeckými i technologickými kapacitami České republiky, a také s již úspěšně dokončenými projekty," doplňuje Kolář. Česká kosmická kancelář také při té příležitosti vydala speciální brožuru o českém kosmickém výzkumu a Katalog českých kosmických pracovišť s více než 60 kontakty na české soukromé i státní instituce zaměřené na kosmonautiku.

Odkazy:
[1] Stránky kongresu http://iac2011.com
[2] Stránky České kosmické kanceláře http://www.czechspace.cz




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »