Mladý český architekt Tomáš Rousek navrhl pro americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku NASA nový design kosmické lodě s umělou gravitací pro misi k asteroidu. Návrh rotující kosmické lodě byl v srpnu na konferenci "Explore NOW", pořádané NASA, oceněn jako nejvýraznější inovace konference.
Návrh představil prestižní časopis NewScientist, americká kosmická asociace AIAA, televizní stanice MSNBC a další média ve světě. Rotující kosmickou loď s umělou gravitací navrhl T. Rousek ve dvou variantách: s nafukovacím obytným modulem AG-HAB speciálně navrženým pro umělou gravitaci anebo s využitím již existujícího a funkčního modulu NODE3 (Tranquillity) Mezinárodní kosmické stanice ISS. Obytný modul s posádkou by spojovala s hlavní pohonnou části kosmické lodě 150 až 200 metrů dlouhá lana z kevlaru (který je až 5x pevnější než ocel při stejné hmotnosti) a obě části by se vzájemně otáčely kolem sebe rychlostí dvě otáčky za minutu. Nové využití modulu NODE3 tak přichází s řešením, co udělat s orbitální stanicí ISS na konci její životnosti v roce 2020.
"V minulých dnech byla dojednána spolupráce mezi architektem Tomášem Rouskem, jeho společností A-ETC a Českou kosmickou kanceláří, v rámci které budeme koordinovat vzdělávací a popularizační aktivity zaměřené na nové vize kosmonautiky, jako jsou právě výše zmiňované návrhy nových kosmických lodí s umělou inteligencí," dodává Milan Halousek z České kosmické kanceláře.
Architektonický projekt AG-NEO (Artificial Gravity Mission to Near Earth Object, Mise s umělou gravitací k asteroidu), v rámci kterého architektonický návrh českého architekta vznikl, je součástí širšího výzkumu umělé gravitace "Artificial Gravity Systems Concepts, Koncepty stanic a kosmických lodí s umělou gravitací". Sérii sedmi návrhů nové generace těchto kosmických stanic a lodí, které z tohoto výzkumu vzešly, následně převzala NASA do nové technologické mapy vývoje pro další období.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
