Mladý český architekt Tomáš Rousek navrhl pro americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku NASA nový design kosmické lodě s umělou gravitací pro misi k asteroidu. Návrh rotující kosmické lodě byl v srpnu na konferenci "Explore NOW", pořádané NASA, oceněn jako nejvýraznější inovace konference.
Návrh představil prestižní časopis NewScientist, americká kosmická asociace AIAA, televizní stanice MSNBC a další média ve světě. Rotující kosmickou loď s umělou gravitací navrhl T. Rousek ve dvou variantách: s nafukovacím obytným modulem AG-HAB speciálně navrženým pro umělou gravitaci anebo s využitím již existujícího a funkčního modulu NODE3 (Tranquillity) Mezinárodní kosmické stanice ISS. Obytný modul s posádkou by spojovala s hlavní pohonnou části kosmické lodě 150 až 200 metrů dlouhá lana z kevlaru (který je až 5x pevnější než ocel při stejné hmotnosti) a obě části by se vzájemně otáčely kolem sebe rychlostí dvě otáčky za minutu. Nové využití modulu NODE3 tak přichází s řešením, co udělat s orbitální stanicí ISS na konci její životnosti v roce 2020.
"V minulých dnech byla dojednána spolupráce mezi architektem Tomášem Rouskem, jeho společností A-ETC a Českou kosmickou kanceláří, v rámci které budeme koordinovat vzdělávací a popularizační aktivity zaměřené na nové vize kosmonautiky, jako jsou právě výše zmiňované návrhy nových kosmických lodí s umělou inteligencí," dodává Milan Halousek z České kosmické kanceláře.
Architektonický projekt AG-NEO (Artificial Gravity Mission to Near Earth Object, Mise s umělou gravitací k asteroidu), v rámci kterého architektonický návrh českého architekta vznikl, je součástí širšího výzkumu umělé gravitace "Artificial Gravity Systems Concepts, Koncepty stanic a kosmických lodí s umělou gravitací". Sérii sedmi návrhů nové generace těchto kosmických stanic a lodí, které z tohoto výzkumu vzešly, následně převzala NASA do nové technologické mapy vývoje pro další období.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
