Mladý český architekt Tomáš Rousek navrhl pro americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku NASA nový design kosmické lodě s umělou gravitací pro misi k asteroidu. Návrh rotující kosmické lodě byl v srpnu na konferenci "Explore NOW", pořádané NASA, oceněn jako nejvýraznější inovace konference.
Návrh představil prestižní časopis NewScientist, americká kosmická asociace AIAA, televizní stanice MSNBC a další média ve světě. Rotující kosmickou loď s umělou gravitací navrhl T. Rousek ve dvou variantách: s nafukovacím obytným modulem AG-HAB speciálně navrženým pro umělou gravitaci anebo s využitím již existujícího a funkčního modulu NODE3 (Tranquillity) Mezinárodní kosmické stanice ISS. Obytný modul s posádkou by spojovala s hlavní pohonnou části kosmické lodě 150 až 200 metrů dlouhá lana z kevlaru (který je až 5x pevnější než ocel při stejné hmotnosti) a obě části by se vzájemně otáčely kolem sebe rychlostí dvě otáčky za minutu. Nové využití modulu NODE3 tak přichází s řešením, co udělat s orbitální stanicí ISS na konci její životnosti v roce 2020.
"V minulých dnech byla dojednána spolupráce mezi architektem Tomášem Rouskem, jeho společností A-ETC a Českou kosmickou kanceláří, v rámci které budeme koordinovat vzdělávací a popularizační aktivity zaměřené na nové vize kosmonautiky, jako jsou právě výše zmiňované návrhy nových kosmických lodí s umělou inteligencí," dodává Milan Halousek z České kosmické kanceláře.
Architektonický projekt AG-NEO (Artificial Gravity Mission to Near Earth Object, Mise s umělou gravitací k asteroidu), v rámci kterého architektonický návrh českého architekta vznikl, je součástí širšího výzkumu umělé gravitace "Artificial Gravity Systems Concepts, Koncepty stanic a kosmických lodí s umělou gravitací". Sérii sedmi návrhů nové generace těchto kosmických stanic a lodí, které z tohoto výzkumu vzešly, následně převzala NASA do nové technologické mapy vývoje pro další období.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov.
Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
9.6. až 23.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
