Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Ve dnech 27.-28. března 2010 se v Astronomickém ústavu AV ČR, pracoviště observatoře v Ondřejově, uskuteční 18. sjezd České astronomické společnosti Jednání sjezdu se zúčastní na 60 amatérských i profesionálních astronomů z celé republiky. Sjezd bude bilancovat činnost za uplynulé tři roky a volit nové vedení ČAS na další tříleté období.
Paranal - foto ESOV sobotu 27. února 2010 v 7:34 našeho času zasáhlo střední Chile zemětřesní o síle 8,8 stupňů. Epicentrum leželo 115 kilometrů severovýchodně od města Concepción a 325 km jihozápadně od hlavního města Santiago. Zemětřesení v zemi způsobilo oběti na životech, zranění a velké škody.
Pohled na závaží orloje a zadní stranu kalendářového kola Seminář u příležitosti výročí stavby pražského orloje se koná 27. března 2010 od 14 do 17 hod. v Modré posluchárně v Karolínu v Celetné ul. č. 20 ve 2. patře, Praha 1.
Rok 2009 se stal Mezinárodním rokem astronomie na návrh Itálie na základě toho, že v roce 1609, tedy o 400 let dříve, byly objeveny Jupiterovy měsíce Io, Europa, Ganymedes a Callisto. Tato soustava představuje hned na první pohled Sluneční soustavu, což tomuto objevu dodalo veliký symbolický význam. Poprvé člověk na vlastní oči spatřil, že někde ve vesmíru reálně existuje něco, co velmi připomíná Koperníkův heliocentrický model. Ačkoli do teoretického potvrzení heliocentrismu bylo ještě daleko, tento objev nebylo možné přehlédnout. Historický význam této planety je umocněn její vysokou a stálou jasností a snadnou pozorovatelností jejích 4 měsíců i malým dalekohledem. I začínající astronom-amatér může bez velké znalosti oblohy snadno pozorovat velké množství astronomických úkazů — právě na planetě Jupiteru a jeho měsících. V tomto směru bývá Jupiter astronomy-amatéry, ale i některými popularizátory astronomie poněkud nedoceňován.
Vladimír Mlejnek12. února 2010 uběhlo 90 let od narození pana Vladimíra Mlejnka, prvního ředitele úpické hvězdárny.
Historie hvězdárny vlastně začala již na počátku února roku 1952, na chodbě závodu TONAVA v Úpici. Předseda závodní rady tehdy oznámil tehdejšímu vedoucímu podnikové účtárny panu Vladimíru Mlejnkovi, že byl zvolen předsedou závodního klubu. Pan Mlejnek miloval astronomii a ihned využil této situace pro založení astronomického kroužku. A již 14. února se konala první schůzka astronomického kroužku pod patronací klubu.
Science Café logoScience Café se uskuteční ve čtvrtek 18. února 2010 od 19 hodin poprvé v Poděbradech v kavárně Viola. Tématem bude výzkum exoplanet, o kterém bude hovořit ředitel Štefánikovy hvězdárny v Praze Jakub Rozehnal a Stanislav Poddaný z Astronomického ústavu MFF UK.
Sluneční skvrna a okolí. Autor: Kitt Peak Observatory.V článku Největší sluneční dalekohled ze dne 1. 2. 2010 jsme vás informovali o přípravě velkého slunečního dalekohledu ATST (Advanced Technology Solar Telescope) s objektivem o průměru 4 m, který by měl od roku 2017 pracovat na vrcholu sopky Haleakala na Havajských ostrovech. Připravuje se však i velký evropský sluneční dalekohled EST s českou účastí, rovněž vybavený objektivem o průměru 4 m.
V této době si připomínáme sté výročí narození Jana Zajíce. Ač malé postavy, byl od doby svého přestěhování do Vlašimi nepřehlédnutelnou persónou ve vlašimské továrně i v kulturním a společenském životě města.
Václav KnollVe středu 10. února odpoledne zemřel ve věku nedožitých 46 let pardubický astronom a popularizátor astronomie Václav Knoll. Byl to člověk, který svým svérázným humorně laděným způsobem vedl astronomický kroužek na pardubické hvězdárně a ve stejném duchu popularizoval astronomii nejen v Pardubicích, ale i na mnoha jiných místech České republiky. Pod jeho vedením pak vyrostlo mnoho amatérských astronomů, z nichž se mnozí této krásné vědě věnují dodnes.
Model slunečního dalekohledu ATST.National Science Foundation (NSF) přidělila 298 miliónů dolarů asociaci AURA (Association of Universities for Research in Astronomy) na výstavbu nového slunečního dalekohledu ATST (Advanced Technology Solar Telescope) o průměru 4 m. ATST se stane největším a nejvýkonnějším dalekohledem k pozorování Slunce. Žádné srovnatelné zařízení neexistuje, ani se neplánuje. ATST se stane světovou vlajkovou lodí pro výzkum magnetických jevů ve sluneční atmosféře.
Společné foto s vlajkou v Everest Base Campu. Autor: Petr SkalákPo dobytí Everest Base Campu (5208 metrů nad mořem) se ale zatáhlo úplně. Rokle z obou stran ohraničená stěnami z téměř šestitisícovek se začala naplňovat hustou a mrazivou mlhou a nám nezbylo nic, než se prostě v klidu nasnídat, zavzpomínat na tu "krávu v oblacích", hrdě roztáhnout dovezené vlajky a spustit "Kde domov můj..." + "Nad Tatrou sa blíska hromy ďivo bijú..." + "Oid mortales! el grito sagrado: Libertad, Libertad, Libertad!...". Zážitek to byl fajn, to se musí nechat, ale mně to k vítězství moc nestačilo.
Řez dalekohledem.Před určitým časem byly uvedeny na trh sluneční dalekohledy firmy "Lunt Solar systems", které si velmi rychle získaly oblibu.Dalekohledy jsou určeny pro pozorování naší nejbližší hvězdy na vlnové délce Halfa (656.3 nm). Na loňském MHV (podzim 2009) byla jedinečná možnost si vyzkoušet a porovnat všechny tři uvedené rozměry. Pohled i tím nejmenším (35 mm) přístrojem byl zajímavý. Větší průměry (60 a 100 mm) pak vysloveně nadchly. Snadno pozorovatelná granulace na Slunci s fakulovými poli byla samozřejmostí. Protuberace na okraji kotouče byly zejména u větších modelů patrné s četnými detaily.
Odhalený Everest. Autor: Petr HorálekMožná se teď ptáte: Co má vlastně Everest společného s astronomií? Ono popravdě nic moc. Ale když napovím, že jeho spatření bylo součástí VI. expedice SAROS za úplným zatměním Slunce do Číny v roce 2009, pak hádám, že tím získám trochu víc volnosti. A koneckonců spatřit nejvyšší horu světa má svou astronomickou podstatu. Pokud se za astronomické považuje horentní číslo její nadmořské výšky či vzdálenost od České republiky, pak jsem s tímto článkem přeci jen na správné adrese. I když přiznávám, že následující řádky budou vesměs čistě cestopisné.
Luboš KohoutekCelosvětově uznávaný český astronom Luboš Kohoutek, objevitel slavné Kohoutkovy komety, slaví v pátek 29. ledna 2010 toto krásné životní jubileum. Pracoval na mnoha observatořích po celém světě, publikoval velké množství vědeckých děl a věnoval se především studiu planetárních mlhovin. Pojďme si při této příležitosti trochu přiblížit jeho kariéru a úspěchy, kterých dosáhl.
Hlavní dalekohled na Hvězdárně v PardubicíchV pátek 29. ledna 2010 Vás na pardubické hvězdárně čeká skutečně mimořádně pestrý program. Zveme Vás na Den otevřených dveří od 9 hodin do 21 hodin. Při této příležitosti bude promítání všech pořadů pardubické hvězdárny (Turecko v záři i ve stínu, Tajemná zatmění, Kometa století, Za černým Sluncem do Ruské velkozemě), výstava "Z našich expedic za zatměními Slunce", přednáška pro veřejnost, nepostradatelné pozorování oblohy v případě jasného počasí a v dopoledním bloku si na své příjdou i ti nejmenší. Rozhodně si toto datum poznamenejte do kalendáře a přijďte se podívat!
Mladí účastníci tábora před nočním pozorováním.Na konci prázdnin roku 2009 se uskutečnil astronomicko-kosmonautický tábor v Říčkách v Orlických horách. Ohlédnutí za tímto specifickým táborem je zároveň nabídkou pro děti a mládež na nadcházející ročník. Z následujícího článku si totiž můžete udělat představu, jak takový tábor vypadá, a jestli byste se jej nechtěli zúčastnit či přihlásit tam vaše ratolesti.
Dotkni se hvězd...Co jsou hvězdy? Jak vznikají a kdy zanikají? Z čeho jsou složeny? Jak se jmenují? Kde je můžeme nalézt? Odpovědi na tyto a další otázky z oblasti astronomie budeme společně nacházet při hledání tajemství kosmických objektů a vesmíru vůbec v rámci naší astronomické expedice.
Vzdálenosti ve světelných letechV minulém díle jsme se zabývali roky, které bezprostředně souvisí s astronomií. Dnes na to navážeme definicemi roků, se kterými se setkáváme v běžném životě, roků v přeneseném slova smyslu, roků okrajového významu a vysvětlíme si též paradox světelného roku, který není jednotkou času, nýbrž délky. Nakonec se také seznámíme s některými významnými osobnostmi, o nichž už byla či bude řeč.
Třetí keplerův zákonV občanském životě nemá "průměrný" člověk s rokem zvláštní potíže. Dotaz na trvání obyčejného roku by mohl sloužit za test sníženého IQ. Pro někoho může být problémem zapamatovat si měsíce s 31 dny. (Na obecné škole nás učili, že existuje spolehlivá mnemotechnická pomůcka, totiž prstní klouby a dolíky mezi nimi, a to tak, že kloubu přísluší delší měsíc a dolíku kratší.) Méně lidí zná pravidlo výpočtu přestupného roku a už velmi málo jich zná pravidlo pro rok sekulární. Podstata gregoriánské reformy byla (z mé zkušenosti) pro žáky střední školy novum. Trvání tropického roku si žáci zapamatovali na 4 desetinná místa dobře. Tím ale znalosti maturantů v tomto směru vrcholily. Pochybuji, že člověk nezajímající se o astronomii má rozsáhlejší znalosti, než tyto zmíněné.
Krajina severního pólu. Autor: Petr HorálekTrochu dobrodružství nás čekalo hned po úvodu, kdy jsme na bílé pláni omylem odbočili na polskou cestu a místo k Luční boudě nás vztyčené klacky vedly kamsi dolů z hřebenu. Dnešní doba ale vyžaduje i správnou technickou výbavu, takže Petr okamžitě při první nejistotě vytáhl svou GPS navigaci, která - kdyby měla zapnutého komentátora - by okamžitě začala řvát "Ostře vlevo!" Tímto malým omylem se nám ovšem naskytly hned dva pohledy. Prvním byla náhražka za cestu na severní (jižní) pól. Byli jsme totiž nuceni jít přímo proti větru, který za polárně vzhlížejícího počasí a proudících vzdušných řekách prašného sněhu vyvolával dojem, že za sebou táhneme stany a zásoby jídla na 14 dnů a naše psí spřežení už jsme snědli za účelem přežít. Tak silný dojem tahle "polární" krajina vyvolala.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“
Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
