Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Deštivé znovuotevření Holešovské hvězdárny

Deštivé znovuotevření Holešovské hvězdárny

Zámecká hvězdárna v zimě
Zámecká hvězdárna v zimě
Ve středu 24. 6. 2009 byla po rekonstrukci otevřena Holešovská hvězdárna. Jako tradičně při většině akcí na hvězdárně pršelo a pršelo... Hvězdárna má skoro 60 let dlouhou tradici a úspěchy v pozorování například družic. Bohužel v 90. letech byla devastována a rozkradena.

Opravený historický interiér
Opravený historický interiér
Něco z historie
Historie Holešovské hvězdárny sahá do 50. let, kdy astronomický kroužek jednal o vybudování lidové hvězdárny. Nové místo nedostali, ale tehdejší památkáři svolili k uskutečnění plánu přestavění altánku v Růžové zahradě (součást zámecké zahrady v Holešově) na hvězdárnu. Již v roce 1959 byla původní střecha nahrazena kopulí, která je volně posazena na ozubeném kole a pomocí elektromotoru ji lze natáčet libovolným směrem. V ten samý rok proběhla v Holešově astronomická konference, které se zúčastnili astronomové ze všech hvězdáren, mezi nejvýznamnější patřili Mrkos či Kohoutek, objevitelé známých komet. Nejlepší léta astronomického kroužku na hvězdárně byla v letech 1965 až 1987, kdy tři desítky členů podnikali různé akce pro veřejnost, jako výpravy s dalekohledem do okolních obcí, přednášky nejen v Holešově, zaučování nových členů apod. Hlavním programem hvězdárny bylo pozorování přeletu umělých družic, hlavně sovětských, kdy se výborné výsledky dostaly až do Moskvy a Holešovská hvězdárna byla obdarována desítkou velkých a kvalitních ruských dalekohledů. V té době bylo hlavním dalekohledem v kopuli 15 cm zrcadlo Newton.

Interiér při opravě - srovnejte s předchozím snímkem!
Interiér při opravě - srovnejte s předchozím snímkem!
V 90. letech již byla většina členů astrokroužku odrostlá anebo se odstěhovala z Holešova za prací či dalším studiem. Během této doby byla hvězdárna také několikrát vykradena a většina majetku byla odcizena či zničena vandaly. Až roku 2006, kdy městu Holešovu připadl zpět zámek se zahradou a hvězdárnou, bylo možno bývalý altánek hraběnky Wrbnové začít rekonstruovat. Podniklo se několik dní otevřených dveří a opět se založil astrokroužek.

A současnost?
Rekonstrukce trvala až do května 2009, kdy město Holešov vybavilo interiér hvězdárny novým nábytkem, koberci, ozvučením, historickou dekorací a knihovnou. Velkou opravu také prodělal samotný objekt, byla opravena fasáda a podlaha. Opraven byl také mechanismus otvírání kopule, ta byla vymalována a vyzdobena malbami souhvězdí. Pořízen byl také nový dalekohled, čočkový refraktor Nexstar 102/660 mm s naváděním.

Oprava fasády
Oprava fasády
Dne 24. 6. 2009 proběhlo slavnostní otevření s kulisou silného deště a bouřky, tedy v duchu stejné tradice jako všechny ostatní dny otevřených dveří. Pevná otevírací doba bude stanovena začátkem července, ale je v plánu mít otevřeno minimálně dvě hodiny denně, čtyři dny v týdnu z toho dvě denní a dvě večerní. Denní návštěvní hodiny budou výborným zpestřením po prohlídce zámku a zámeckého parku. Prohlídkou provází městský hvězdář Patrik Trnčák v historickém kostýmu. Vstupné je pouhých 20 Kč, ale toto je opravdu jen symbolické, protože jako vstupenku dostanete pamětní minci s motivem Holešovské hvězdárny.

Rekonstrukce prozatím ještě probíhá, v nejbližší době bude stanovena pevná otevírací doba, bude také otevřena prodejna astronomických pohlednic, mapek a podobných suvenýrů (prozatím nabízíme jen zdarma letáčky k IYA 2009 a světelnému znečištění) a snad bude v budoucnu pořízen i dataprojektor do kopule. Tak by se hvězdárna stala nejen příjemným zpestřením prohlídky zámku, ale i popularizační hvězdárnou pro školy v okolí.

Prohlídkou a výkladem provází městský hvězdář Patrik Trnčák
Prohlídkou a výkladem provází městský hvězdář Patrik Trnčák
V úterý 30. 6. proběhne náhradní, snad již méně deštivé znovuotevření i s programem v zahradách (loutkové divadlo, koně, šerm, hudba…). Začátek akce je v 18 hodin v areálu zámeckých zahrad v Holešově.

Autoři: Patrik Trnčák a Jan Kondziolka




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »