Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Přehled akcí Galileovských nocí v České republice
IYA 2009 Vytisknout článek

Přehled akcí Galileovských nocí v České republice

Galileovské noci - logo
Galileovské noci - logo
V období od čtvrtka 22. do soboty 24. října probíhá celosvětová akce v rámci Mezinárodního roku astronomie - Gelileovské noci. Přinášíme přehled akcí v České republice podle tiskové zprávy českého výboru Mezinárodního roku astronomie 2009 z 20. října.

Název: Galileovská noc
Datum: 22.10.2009 - 23.10.2009
Místo konání: Hvězdárna prof. Františka Nušla při DDM v Jindřichově Hradci
Hvězdárna prof. Františka Nušla bude pro tuto příležitost otevřena ve čtvrtek a v pátek 22. a 23. 10. 2009 od 19:30 do 22:00 hodin. Oba dny bude otevřeno i odpoledne v běžných návštěvních hodinách, tedy od 13:30 do 15:30 hodin pro pozorování Slunce.

Název: Galileovský čtvrtek
Datum: 22.10.2009
Místo konání: Hvězdárna a planetárium České Budějovice
GALILEOVSKÝ ČTVRTEK na českobudějovické hvězdárně se koná ve čtvrtek 22. října 2009 od 18.00 do 20.00 hodin. Pozorování Jupitera a Galileovských měsíců a Měsíce v kopuli hvězdárny (pouze za jasného počasí!).

Název: Galileovské noci
Datum: 22.10.2009 - 24.10.2009
Místo konání: Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Za jasného počasí pozorování planety Jupiter - od 20.00 hodin do 22.00 hodin. Přijít ale můžete i v jiný termín, Jupiter je viditelný až do konce roku!

Název: Galileovská noc
Datum: 22.10.2009 - 24.10.2009
Místo konání: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové
20:30 Pozorování Měsíce, Jupitera a dalších nebeských objektů pomocí 20 cm refraktoru v hlavní kopuli hvězdárny a počítačem řízeného dalekohledu na terase. Návštěvníci dostanou brožurku "Po stopách Galilea" s návodem na vyrobení dalekohledu vydanou Českým organizačním výborem k Mezinárodnímu roku astronomie. Několik galileovských nocí jsme pro návštěvníky připravili již v září a na začátku října, pokračovat v nich budeme i v listopadu. Pozorování se koná vždy ve středu, v pátek a v sobotu od 20:30.

Název: 24 hodin astronomie aneb co viděl Galileo
Datum: 23.10.2009 - 24.10.2009
Místo konání: Hvězdárna v Úpici
Hvězdárna v Úpici a Východočeská pobočka České astronomické společnosti pořádají v rámci Mezinárodního roku astronomie a projektu Galileovské noci na Hvězdárně v Úpici "24 hodin astronomie aneb co viděl Galileo" s následujícím programem: v pátek 23.10. od 16. hodiny přednáška "Co viděl Galileo aneb postavte si malý dalekohled", v pátek 23.10. od 19. hodiny přednáška "Jupiter - král planet" a pozorování Jupitera a dalších objektů vesmíru, v sobotu 24.10. od 10. hodiny prohlídka slunečního oddělení a seismické stanice a pozorování Slunce projekcí tak, jak činil Galileo Galilei, i když menším dalekohledem.

Název: Galileovské noci
Datum: 22.10.2009 - 24.10.2009
Místo konání: Hvězdárna a planetárium J. Palisy VŠB-TU Ostrava
Pozorovací večery v rámci celosvětové akce Galileovské noci. Pozorovat se bude Měsíc, Jupiter a další objekty hvězdného nebe a povídat se bude o vývoji dalekohledů od dob Galilea po současnost. Koná se pouze v případě jasného počasí.

Název: Den na hvězdárně aneb 25 hodin s astronomií
Datum: 24.10.2009 - 25.10.2009
Místo konání: Hvězdárna v Rokycanech
Hvězdárna v Rokycanech je malou popularizační hvězdárnou, která nemá ani nejmenší ambice na to, aby do čtyř dnů vtěsnala 100 hodin astronomie jako velká světová astronomická centra v rámci nadnárodních projektů IYA 2009. Co však umíme a dokážeme, to je pozvat zájemce o astronomii na Den na hvězdárně, který bude mít celých 25 hodin! Takový den je ovšem v průběhu roku vždy pouze jeden. V Mezinárodním roce astronomie 2009 příležitost dostaneme mezi poledny 24. a 25. října. Pro ty, kteří ještě nevědí o čem je řeč malá nápověda - právě v noci ze soboty na neděli z 24. na 25. 10. 2009 se budeme od letního času vracet ke klasickému času středoevropskému. A právě tím získáme zmiňovanou mimořádnou 25. hodinu našeho "dlouhého" astronomického dne. Budeme rádi, pokud se k nám přidají o posledním říjnovém víkendu i další české hvězdárny a uvidíme, kolik astronomie dokážeme společně dát dohromady. Pevně věříme, že to bude více něž těch světových jarních sto.

Název: 1. hvězdářský večer v Rudné u Prahy
Datum: 25.10.2009
Místo konání: Rudná u Prahy
Neděle 25. října od 18:30 hodin, malé hřiště základní školy, Masarykova ul. Rudná je 10 minut autobusem od metra B, stanice Zličín. Základní škola se nachází uprostřed Rudné, mezi hlavní ulicí Masarykova a ulicí V Aleji. Za příznivého počasí pozorování oblohy dalekohledy - krátery na Měsíci, měsíce planety Jupiter, které pozoroval Galileo Galilei a další objekty. V budově základní školy proběhne promítání nádherných snímků z vesmíru i kosmonautiky.

Galileovské noci
Galileovské noci

Název: Galileovské noci v Ondřejově
Datum: 22.10.2009 - 24.10.2009
Místo konání: Ondřejov, observatoř Astronomického ústavu AV ČR
Astronomický ústav AV ČR Vás srdečně zve za jasného počasí na Galileovské noci na observatoři v Ondřejově ve dnech 22. až 24. října 2009. Denně od čtvrtka do soboty se bude za jasného počasí konat zdarma pozorování pro veřejnost, a to od 17 do 19 a od 19:30 do 21:30.
17:00 až 19:00 na historické hvězdárně pozorování přenosnými dalekohledy (zajišťuje Astronomický kroužek, pozorovat se bude Měsíc a Jupiter). 18:00 odchod od Muzea na historické hvězdárně k největšímu slunečnímu spektrografu ve střední Evropě (průměr objektivu 50 cm), který výjimečně nebude pozorovat Slunce, ale budete se moci podívat na Jupiter a v sobotu snad i na Měsíc (bude již zapadat později). HSFA 2 je v zadní části observatoře, můžete ho najít i sami, ale lépe bude využít organizovaného odchodu. Konec pozorování u HSFA 2 bude, až se všichni podívají a zodpoví se dotazy. 19:30 až 21:30 pozorování v historické Západní kopuli (Měsíc do západu a Jupiter). Dalekohledy budeme pozorovat Měsíc a největší planetu Sluneční soustavy Jupiter a připomeneme si tak v rámci celosvětové akce nazvané Galileovské noci Galileova pozorování před 400 lety. Budete si také moci vyzkoušet pohled replikou historického Galileova dalekohledu, abyste doslova zažili pocit Galilea, když svůj dalekohled poprvé namířil na Měsíc či Jupiter. Zveme i astronomy amatéry, majitele dalekohledů, přidejte se k nám a přijďte pozorovat svými přístroji s námi na historické hvězdárně v Ondřejově. Dohoda na telefonu 737 322 815 nebo na e-mailu suchan@astro.cz. V případě zatažené oblohy se pozorování nekoná. V sobotu 24. října 2009 od 17:30 se v případě špatného počasí uskuteční přednáška Dr. Pavla Ambrože na téma Jak to bylo s Galileovým dalekohledem? Sraz na historické hvězdárně u muzea.

Název: Přednáška a pozorování oblohy
Datum: 23.10.2009
Místo konání: Žďár nad Sázavou
Přednáška od 18:00 v Domě dětí a mládeže, Žďár nad Sázavou, Horní 3, následně pozorování oblohy na Hvězdárně (cyklostezka do Hamrů - u viaduktu).

Název: Večerní programy u dalekohledu
Datum: 1.2.2009 - 30.12.2009
Místo konání: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Hvězdárna Valašské Meziříčí pořádá každý pracovní den večer pozorování zajímavých objektů na obloze dalekohledem v centrální kopuli hvězdárny. Pozorování je doplněno odborným výkladem. Návštěvníci se dozvědí nejen jaké objekty pozorují, ale také to, co o nich astronomové pomocí velkých dalekohledů a astronomických družic zjistili. Můžete si tak vyzkoušet, jaké pocity asi zakoušel například Galileo Galilei, který přesně před 400 roky pravděpodobně jako první pozoroval dalekohledem hory a krátery na Měsíci, Jupiterovy měsíce, Saturnovy prstence, rozlišil hvězdy v Mléčné dráze apod. Během roku se začátky pozorování mění v závislosti na světelných podmínkách. Podrobnější informace o pozorovaných objektech a začátcích programů najdete na webových stránkách Hvězdárny Valašské Meziříčí.

Název: Co viděl Galileo?
Datum: 23.10.2009 - 24.10.2009
Místo konání: Hvězdárna Uherský Brod
Pozorování Jupiteru s pozorováním dobové i současné astronomické techniky od 19:00 na Hvězdárně DK. 23.10. Počátky astronomických pozorování dalekohledem - přednáší Ing. Rostislav Rajchl. Přednáška v rámci mezinárodní akce Co viděl Galileo?

Název: Galileovské noci
Datum: 22.10.2009 - 24.10.2009
Místo konání: Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích
Pozorování noční oblohy, především pak Jupiteru a Měsíce v rámci otevíracích dob hvězdárny (vždy od 19 do 21 hodin; výjimečně ve stejnou dobu pak i v sobotu). V případě zataženého počasí promítání filmu Tajemná zatmění.




O autorovi



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »