Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Oficiální pamětní medaile vydávaná u příležitosti IYA 2009
IYA 2009 Vytisknout článek

Oficiální pamětní medaile vydávaná u příležitosti IYA 2009

Rub medaile.
Rub medaile.
V pondělí 9. listopadu 2009 v 9.30 hodin navštívil RNDr. Jiří Grygar, předseda českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie, Českou mincovnu v Jablonci nad Nisou, která razí oficiální pamětní medaile při příležitosti Mezinárodního roku astronomie (IYA 2009). Při této návštěvě proběhlo odsouhlasení a předání prvního odražku oficiální pamětní medaile.

Na aversu medaile, kterou ve spolupráci s Českým organizačním výborem IYA 2009 vydala Mgr. Alena Šimková, je portrét vynikajícího italského matematika a fyzika Galilea Galileiho, který v roce 1609 zahájil s pomocí dalekohledu vlastní konstrukce vesmírná pozorování. Po 400 letech si připomínáme nejen zakladatelské dílo průkopníka teleskopické astronomie, ale také nesmírný pokrok této vědy, kterého bylo dosaženo za uplynulá čtyři staletí.

Revers medaile symbolizuje moderní astronomická pozorování.

Medaili vytvořil akademický sochař Michal Vitanovský. Ražba je provedena v ryzím zlatě a stříbře. Zlatá uncová medaile o průměru 37 mm váží 31.1 g, zlatá půluncová má průměr 28 mm a váží 15.6 g, stříbrná medaile má průměr 34 mm a váží 16 g. Všechny medaile vycházejí v omezeném počtu ražených kusů:

Ag 300 ks
Au 31.1 g 60 ks
Au 15.6 g 60 ks

Ke každé medaili je dodáván certifikát pravosti s uvedením veškerých charakteristik medaile. U všech ražených kusů číslo certifikátu odpovídá číslování na hraně medaile.

Líc medaile.
Líc medaile.
Český organizační výbor zastoupený RNDr. Jiřím Grygarem obdržel od Mgr. Aleny Šimkové první exemplář medaile. Dalších 30 stříbrných medailí dostane ČOV od vydavatele jako dar a budou určeny pro reprezentační účely ČOV IYA 2009.

Ražbu provádí Česká mincovna, a.s., v Jablonci nad Nisou. Kromě českého oběživa razí Česká mincovna také pamětní mince a medaile. Za svou vynikající práci získala řadu ocenění.

Bližší informace naleznete na stránkách www.numismatikus.cz.

Kontakty:
Mgr. Alena Šimková (vydavatel medaile), salena@cbox.cz
Pavel Suchan (Český organizační výbor Mezinárodního roku astronomie), suchan@astro.cz, 737 322 815




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »