Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  O čase - Díl druhý

O čase - Díl druhý

Čas v nejznámější podobě...
Čas v nejznámější podobě...
V minulém díle našeho povídání o čase jsme si vysvětlili základní pojmy o čase a jejich původ. Dále jsme zmínili nejdůležitělší aspekty času spojené s pohybem Slunce a jeho projekcí na obloze. Dnes se budeme zabývat dalším druhem v astronomii velmi užívaného času, a sice času hvězdného.

2. Hvězdný čas. V astronomické praxi je důležitějším časovým intervalem doba, za kterou se dostanou do stejné polohy na nebeské sféře hvězdy. Je to tedy doba za kterou se Země otočí jedenkrát kolem své osy. Tato doba se nazývá hvězdný den. Jeho trvání je 23 h 56 min. 4,04 s. Tento časový interval je dělen na 24 hodin hvězdného času a jejich části – minuty a sekundy hvězdného času.

K přesné definici hvězdného času je zapotřebí zavést několik dalších pojmů.

Světový rovník je na sféře kružnice vzniklá protětím roviny zemského rovníku s nebeskou sférou. Ekliptika je kružnice na sféře vzniklá protětím roviny dráhy Země kolem Slunce s nebeskou sférou. Je to trajektorie zdánlivého pohybu Slunce na sféře během roku. Ekliptika a světový rovník se protínají v jarním a podzimním bodě. V těchto bodech se nachází Slunce v okamžiku jarní a podzimní rovnodennosti.

Meridián je kružnice na sféře vzniklá protětím roviny poledníku pozorovatele s nebeskou sférou. Deklinační kružnice je kružnice na sféře, procházející světovými póly a nějakým objektem na sféře. Úhel sevřený rovinou deklinační kružnice a rovinou meridiánu, měřený od jihu směrem na západ, se nazývá hodinový úhel. Udává se v hodinách a jejích částech. Hvězdný čas Θ (théta) je definován jako hodinový úhel jarního bodu. Hvězdný čas se shoduje s pravým slunečním časem v okamžiku podzimní rovnodennosti.

Hvězdný čas v daném místě pro daný okamžik se určí z pásmového času takto:

  1. 1. K danému datu se ve Hvězdářské ročence nalezne hvězdný čas o půlnoci na 0. poledníku.
  1. 2. K pásmovému času v daném místě se určí světový čas pro daný okamžik (v ČR odečtením 1 hodiny v zimním období, 2 hodin v letním období).
  1. 3. Získaná hodnota se převede na interval hvězdného času podle tabulky ve Hvězdářské ročence nebo úměrou podle vztahu, že 23 h 56 min. 04,4 s slunečního času odpovídá 24 h 00 min. 00 s hvězdného času, tj. 86164,4 s slunečního času odpovídá 86400 s hvězdného času.
  1. 4. K této hodnotě se přičte hodnota z bodu „1“ a zeměpisná délka pozorovacího stanoviště převedená z úhlové míry do časové ( 15o odpovídá 1 h, 1o odpovídají 4 minuty atd.). Východní zeměpisná délka je kladná, západní záporná.

 

3. Různé časy? Na základě výše uvedeného by mohla vzniknout domněnka, že existuje více fyzikálních časů, různě rychle plynoucích. To ovšem není pravda. V klasické fyzice je čas absolutní, pro všechny vztažné soustavy jeden, rovnoměrně plynoucí. Byl by to stejný omyl jako tvrdit, že rozměr tělesa je závislý na tom, zda jej měříme v metrech nebo stopách. Tuto skutečnost můžeme vyjádřit rovnicí

 

{t}.[t] = {Θ}.[Θ],

 

kde složená závorka označuje číselné hodnoty a hranatá závorka jednotky.veličin. Zmatkům se vyhýbá astronomie tím, že sluneční (hvězdný) čas označuje jako hodinový úhel Slunce (jarního bodu),udávaný ovšem v časových jednotkách. Takto definovaný čas, ať s přívlastkem „sluneční“ , „hvězdný“ či jiným, je pojem s užším rozsahem, než jak byl uveden v úvodu článku v metrologické definici.

Literatura:
Guth V. a j., Astronomie (Nakladatelství ČSAV, Praha 1954)
Šindelář V., Smrž L., Nová soustava jednotek (SPN, Praha 1989)




Seriál

  1. O čase - Díl první
  2. O čase - Díl druhý
  3. O kalendáři - Díl první
  4. O kalendáři - Díl druhý
  5. Kolik je měsíců? - díl první
  6. Kolik je měsíců? - díl druhý
  7. Příliš mnoho roků - díl první
  8. Příliš mnoho roků - díl druhý


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Čas


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »