O čase - Díl druhý

2. Hvězdný čas. V astronomické praxi je důležitějším časovým intervalem doba, za kterou se dostanou do stejné polohy na nebeské sféře hvězdy. Je to tedy doba za kterou se Země otočí jedenkrát kolem své osy. Tato doba se nazývá hvězdný den. Jeho trvání je 23 h 56 min. 4,04 s. Tento časový interval je dělen na 24 hodin hvězdného času a jejich části – minuty a sekundy hvězdného času.

K přesné definici hvězdného času je zapotřebí zavést několik dalších pojmů.

Světový rovník je na sféře kružnice vzniklá protětím roviny zemského rovníku s nebeskou sférou. Ekliptika je kružnice na sféře vzniklá protětím roviny dráhy Země kolem Slunce s nebeskou sférou. Je to trajektorie zdánlivého pohybu Slunce na sféře během roku. Ekliptika a světový rovník se protínají v jarním a podzimním bodě. V těchto bodech se nachází Slunce v okamžiku jarní a podzimní rovnodennosti.

Meridián je kružnice na sféře vzniklá protětím roviny poledníku pozorovatele s nebeskou sférou. Deklinační kružnice je kružnice na sféře, procházející světovými póly a nějakým objektem na sféře. Úhel sevřený rovinou deklinační kružnice a rovinou meridiánu, měřený od jihu směrem na západ, se nazývá hodinový úhel. Udává se v hodinách a jejích částech. Hvězdný čas Θ (théta) je definován jako hodinový úhel jarního bodu. Hvězdný čas se shoduje s pravým slunečním časem v okamžiku podzimní rovnodennosti.

Hvězdný čas v daném místě pro daný okamžik se určí z pásmového času takto:

1. 1. K danému datu se ve Hvězdářské ročence nalezne hvězdný čas o půlnoci na 0. poledníku.

1. 2. K pásmovému času v daném místě se určí světový čas pro daný okamžik (v ČR odečtením 1 hodiny v zimním období, 2 hodin v letním období).

1. 3. Získaná hodnota se převede na interval hvězdného času podle tabulky ve Hvězdářské ročence nebo úměrou podle vztahu, že 23 h 56 min. 04,4 s slunečního času odpovídá 24 h 00 min. 00 s hvězdného času, tj. 86164,4 s slunečního času odpovídá 86400 s hvězdného času.

1. 4. K této hodnotě se přičte hodnota z bodu „1“ a zeměpisná délka pozorovacího stanoviště převedená z úhlové míry do časové ( 15o odpovídá 1 h, 1o odpovídají 4 minuty atd.). Východní zeměpisná délka je kladná, západní záporná.

3. Různé časy? Na základě výše uvedeného by mohla vzniknout domněnka, že existuje více fyzikálních časů, různě rychle plynoucích. To ovšem není pravda. V klasické fyzice je čas absolutní, pro všechny vztažné soustavy jeden, rovnoměrně plynoucí. Byl by to stejný omyl jako tvrdit, že rozměr tělesa je závislý na tom, zda jej měříme v metrech nebo stopách. Tuto skutečnost můžeme vyjádřit rovnicí

kde složená závorka označuje číselné hodnoty a hranatá závorka jednotky.veličin. Zmatkům se vyhýbá astronomie tím, že sluneční (hvězdný) čas označuje jako hodinový úhel Slunce (jarního bodu),udávaný ovšem v časových jednotkách. Takto definovaný čas, ať s přívlastkem „sluneční“ , „hvězdný“ či jiným, je pojem s užším rozsahem, než jak byl uveden v úvodu článku v metrologické definici.

Literatura:
Guth V. a j., Astronomie (Nakladatelství ČSAV, Praha 1954)
Šindelář V., Smrž L., Nová soustava jednotek (SPN, Praha 1989)