Kolik je měsíců? - díl první

1. Měsíc kalendářní
V této věci lze především poznamenat, že sedm kalendářních měsíců má 31 dnů, čtyři 30 dnů a jeden 28 dnů, v přestupném roce pak 29. Zajímavější je však názvosloví měsíců, neboť v češtině se liší od názvosloví v jazycích okolních národů. U nich totiž názvy měsíců souvisejí s názvy latinskými (např. ve slovenštině, angličtině, francouzštině, italštině, němčině, ruštině, španělštině), ale ne např. v polštině. Latinské názvy měsíců a jejich původ jsou tyto:

Ianuarius - podle řím. boha počátku Ianuse.

Februarius - z lat. februare = čistit, v souvislosti s římským rituálem očišťování.

Martius - podle římského boha války Marta.

Aprilis - patrně z lat. aperire = odkrývat, souvisejícím s odkrýváním poupat.

Maius - podle jména Atlantovy dcery: Maia nebo podle římského boha Maia, ochránce růstu rostlin.

Iunius - podle jména Jupiterovy manželky: Juno.

Iulius - podle císaře Gaia Iulia Caesara, reformátora kalendáře.

Augustus - podle císaře Gaia Iulia Caesara Octaviana Augusta, druhého reformátora kalendáře.

September - od lat. septem = sedm.

October - od lat. octo = osm.

November - od lat. novem = devět.

December - od lat. decem = deset.

Poznamenávám, že v starém římském kalendáři počínal rok měsícem Martiem.

V české terminologii souvisí únor s nořením ledů, březen s březostí zvířat, červen s červenáním ovoce nebo s červy, září a říjen s říjí zvířat, prosinec se slovem prosiněti = prosvítati.

2. Měsíc "právnický"
Měření času je významné i v právu. Například § 122 odst. (1) zákona č. 40/1964 Sb. (Občanský zákoník) obsahuje větu: "Polovinou měsíce se rozumí 15 dní." Z toho by plynulo, že dobou 1 měsíc je myšleno 30 dnů. To však není pravda. Odstavec (2) téhož paragrafu totiž začíná větou: "Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná." Odtud plyne, že takto definovaný měsíc nemá pevnou dobu trvání, jednoznačná je délka pouze poloviny měsíce.

3. Měsíc ve smyslu astronomickém
Máme-li na mysli časový interval, pak bez přívlastku není tento pojem definován.

3.1 Siderický měsíc
Název siderický pochází z latinského slova sidus, což znamená "hvězda". Dalo by se tedy slovo siderický přeložit pojmem "hvězdný", ale není to zvykem. Siderický měsíc je doba, za kterou oběhne Měsíc Zemi ve vztažné soustavě pevné vůči hvězdám. Tato doba je podle Gutha aj. 27.3217 dnů, podle Kleczka a Švestky. 27d 7h 43min 11.54s , tj. 27.3216613 dnů, podle Vanýska 27.321666 dnů, tj 27d 7h 43min 11.9s. Je to doba, za kterou měsíc dosáhne opakovaně astronomické délky téže hvězdy. (Astronomická délka je souřadnice v ekliptikální soustavě.) Za jeden den se Měsíc posune mezi hvězdami průměrně asi o 13,2 stupně, za 1 hodinu asi o 33 úhlových minut, což je hodnota zhruba o 10% větší než úhlový průměr Měsíce. Je to tedy hodnota pozorovatelná, zvlášť v dalekohledu. Není stálá.

3.1.1 Poznámka z fyziologie člověka: Trvání gravidity se udává jako 267 dnů od poslední ovulace nebo 280 dnů od poslední menstruace. Průměrná hodnota 273.5 dnů je téměř přesně 10 siderických měsíců.

3.2 Synodický měsíc
Přívlastek synodický souvisí s řeckým slovem sýnodos, znamenajícím m.j. "setkání" (zde tedy patrně "setkání" Měsíce se Sluncem). Synodický měsíc je doba, která uplyne mezi okamžiky, kdy je Měsíc v téže fázi, např. v úplňku. Tato doba činí podle Gutha aj. 29 dnů 12h 44 min. 2.82s, tj. 29.5305882 dnů, podle Kleczka a Švestky 29 dnů 12h 44min. 2.7s, tj. 29.530587 dnů.

Samozřejmě se naskýtá otázka, proč je synodický měsíc delší než siderický. Je to způsobeno zdánlivým ročním pohybem Slunce mezi hvězdami. Během siderického měsíce urazí Slunce od okamžiku novu mezi hvězdami úhlovou dráhu 360x 27.3216613/365.25636 = 26.9 stupně, takže Měsíc musí ještě Slunce "dohánět". 365.25636 dnů je trvání siderického roku, tj. doby, za kterou Slunce zaujme na obloze původní polohu vůči hvězdám.

Názorněji si můžeme problém vysvětlit na hodinových ručičkách: V kterém okamžiku po 12. hodině se poprvé ručky hodin překryjí? K výsledku dojdeme na základě úvahy, že úhlová dráha minutové ručky musí být právě o 360 stupňů větší než úhlová dráha hodinové ručky. Výpočtem zjistíme, že překrytí dojde za 12 jedenáctin hodiny.

Použijeme-li postupu z uvedeného příkladu zjistíme, že trvání synodického měsíce vyhovuje rovnici:

Reference:
[1] Guth V. aj., Astronomie I (Nakladatelství ČSAV, Praha 1954)
[2] Kleczek J., Švestka Z., Astronomický a astronautický slovník (Orbis, Praha 1963)
[3] Ottův slovník naučný
[4] Sbírka zákonů ČR (na www.podnikatel.cz)
[5] Vanýsek V., Základy astronomie a astrofyziky (Academia, Praha 1980)
[6] www.Wikipedia.org
[7] Zachová I., FF MU Brno, soukromé sdělení
[8] Zamarovský V., Bohové a hrdinové antických bájí (Mladá fronta, Praha 1970)