První oficiální "Noc na hvězdárně" pořádala Sekce pro děti a mládež České astronomické společnosti v Pardubicích o víkendu 12-13.6. Začala podle plánu společným obědem na terase restaurace Pod košem. Než nám donesli objednaná jídla, stali se z našich mladých hvězdářů "kosmonauti ve výcviku": zkoušeli, co zvládnou na kolotočích, houpačkách a dalších atrakcích místního hřiště.
Obr. 10: Paválcové zobrazení MollweidovoV předposledním díle seriálu o zobrazení oblohy byla řeč o kuželovém zobrazování. Podívali jsme se například na Ptolemaiovo či Hammerovo zobrazování. Dnešní, závěrečný díl bude pojednávat o zobrazeních paválcových. Seznámíme se tak se zobrazením Sansonovým či Mollweidovým. V samotném závěru článku nebude chybět několik životopisných poznámek k jednotlivým v seriálu zmíněným osobnostem.
Hlavní dalekohled na Hvězdárně v PardubicíchUž jste někdy měli možnost strávit 24 hodin na nějaké hvězdárně? Pravděpodobně ne. Že nevíte, co byste tam tak dlouho dělali? Pokud se přidáte k akci Sekce pro děti a mládež ČAS, rozhodně vám nehrozí žádná nuda. První Noc na hvězdárně je naplánovaná do Pardubic, na Hvězdárnu barona Artura Krause. Doba pro akci je velmi příznivá, o víkendu 12. - 13. června bude Měsíc ve fázi novu a nebude rušit noční pozorování. Sraz je před hvězdárnou ve 14 hodin. Pro ty z vás, kteří společně budou chtít poobědvat v nedaleké (osvědčené) restauraci ještě o dvě hodinky dříve. Po obědě začne hlavní program. Bude opravdu bohatý.
Obr. 5: Válcové zobrazení Marinovo (Školní zeměpisný atlas, Praha 1952)V předchozích dílech tohoto seriálu jsme se zabývali azimutárními zobrazenímu. Dnes začneme další kapitolu. Podíváme se na zobrazení válcová. Mezi nimi bude řeč například o Marinově zobrazení nebo zobrazení Mercantově. Dozvíme se také, jaké zobrazení užíval Antonín Bečvář při tvorbě svých slavných hvězdných atlasů.
Symbolická kresba letu Jana KašparaAž s podivem a rozhodně i s obdivem se v posledních dvou letech můžeme dívat na významná výročí, která nám připomínají slavné skutky neméně slavných a vyznaných lidí. V roce 2009 jsme s úžasem pohlédli na oblohu a připomněli si 400 let od prvního zdokumentovaného užití dalekohledu k astronomickému pozorování. Téhož roku i rovných 40 let od prvního přistání člověka na Měsíci. A letošní rok je opět ve znamení čtyřstého výročí, tentokráte od prvního pozorování Saturnových prstenců. Mezi vším tím kosmickým dobrodružstvím jako by skoro zanikalo jedno neméně významné, kterému je nyní rovných 100 let.
Obr. 4: Azimutální Lambertovo zobrazení v poloze rovníkové (S laskavým svolením Ing. A. Rükla)Ve druhém díle našeho seriálu jsme se blíže podívali na další dva druhy azimutálního zobrazení, a sice zobrazení stereografické a Postelovo. Ukázali jsme si, kde se tato zobrazení běžně užívala. Dnes se podíváme na zobrazení Lambertovo a detailněji se seznámíme s gnómonickým zobrazením.
Obr. 3: Azimutální Postelovo zobrazení v poloze polární (Kapesní atlas ČSČK 1931)V minulém díle jsme se seznámili se základními pojmy. Definovali jsme si glóbus, mapu, měřítko mapy a zkreslení. Uvedli jsme si první z azimutálních zobrazení, a sice zobrazení ortografické. Dnes se blíže seznámíme s dalšími typy azimutárního zobrazení, jakými jsou zobrazení stereografické a Postelovo.
Obr. 1: Azimutální ortografické zobrazení v poloze rovníkové.Na problém zobrazování hvězdné oblohy a kosmických těles lze pohlížet nejméně ze dvou hledisek - jakožto na záležitost převážně uměleckou (kdy jsou souhvězdí znázorněna naturalisticky) nebo především kartografickou. I když bychom však chtěli klást důraz především na umělecké ztvárnění, jakým je např. Bauerova Uranometrie z r. 1603, nevyhneme se problémům kartografickým. A jim chceme věnovat tento seriál, v jehož průběhu se seznámíme nejen s jednotlivými typy zobrazení, ale ukážeme si i jejich praktické využití.
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan KlusáčekV pátek 28. května 2010 se v Praze uskutečnilo finále 7. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky základních škol a studenty gymnázií. 50 finalistů z celé České republiky se sjelo do Prahy, kde dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd úlohy řešili na Gymnáziu Jana Keplera, tedy doslova v blízkosti základů domu, kde pobýval Tycho Brahe, žáci 6. a 7. tříd se sešli na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Odpoledne pak společně na Gymnáziu Jana Keplera obdrželi diplomy a řadu odměn.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 31. května 2010.
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan KlusáčekV pátek 28. května 2010 se v Praze uskuteční finále 7. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky základních škol a studenty gymnázií. 50 finalistů z celé České republiky se sjede do Prahy, aby dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd budou úlohy řešit na Gymnáziu Jana Keplera, žáci 6. a 7. tříd se sejdou na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Odpoledne pak společně na Gymnáziu Jana Keplera obdrží diplomy a řadu odměn. Výherci si odnesou astronomické dalekohledy věnované firmou Supra Praha, s.r.o. (www.celestron.cz). V sobotu pokračuje finále Astronomické olympiády exkurzí na observatoř Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Finalisté Astronomické olympiády se budou moci podívat na odborná pracoviště včetně kopule s největším dalekohledem u nás o průměru zrcadla 2 m a ptát se vědeckých pracovníků a pozorovatelů, kteří výzkum vesmíru vykonávají.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 27. května 2010.
Logo České astronomické společnosti
Při příležitosti konání 20. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (22. října 2010) udělí Česká astronomická společnost cenu Littera astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jenž svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie v České republice. Dle statutu Ceny lze návrhy na laureáty podávat do 30. května 2010.
Den Země 2010V sobotu 24.4. v Rudné u Prahy proběhla akce k mezinárodnímu Dni Země. Protože v této oblasti není o astronomii vidu ani slechu (kromě pár soukromníků s dalekohledem na své zahrádce v okolních obcích), snažím se královskou vědu a krásy vesmíru propagovat v Rudné na astronomických večerech a na zmíněném Dni Země s velkou účastní veřejnosti.
E-ELT. Autor: ESO.O ambiciózním projektu evropského extrémně velkého dalekohledu se mluví už dlouho. Delší dobu je také známo, že průměr hlavního zrcadla bude úctyhodných 42 metrů. Co ale bylo předmětem dlouhých debat, bylo místo, na kterém nakonec bude dalekohled stát.
Astronomicko - kosmonautický tábor 2009, foto. Z. PrágrPřed 9 lety napadlo partu mladých lidí založit při České astronomické společnosti sekci, která by se věnovala práci s dětmi. Pořádala by pro ně soutěže, nejrůznější akce a podporovala je v jejich zájmu o astronomii.
Návštěvnící Dnů otevřených dveříDny proběhnou 14. až 16. května 2010, vždy od 9 do 17 hodin. Po celé tři dny budou otevřena odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek jsou zvány také školy. Otevírací doba po všechny tři dny je 9 až 17 hodin, v pátek a sobotu večer navíc doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale např. i pro rodiny s dětmi. Vstup zdarma
Logo České astronomické společnosti
K uctění památky význačného českého astronoma XX. století Prof. RNDr. Zdeňka Kopala, DSc. (* Litomyšl, 4. 4. 1914; + Manchester 23. 6. 1993) zřizuje Česká astronomická společnost Kopalovu přednášku jako ocenění českého astronoma/astronomky za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Výkonný výbor České astronomické společnosti na svém jednání 14. dubna 2010 určil termín, do kterého je možné podávat návrhy na udělení Kopalovy přednášky pro rok 2010. V letošním roce lze nominace zasílat do 30. června 2010.
Hubble na oběžné drázeUž neuvěřitelných dvacet let pracuje na oběžné dráze kolem Země Hubbleův kosmický teleskop (Hubble Space Telescope - HST). Do vesmíru byl dopraven 24. 4. 1990 na palubě raketoplánu Discovery v rámci mise STS-31. Hubblův kosmický teleskop je nejvýkonnějším astronomickým přístrojem všech dob. Od zahájení své práce do podzimu 2009 provedl HST skoro 900 tisíc pozorování, pořídil více než 570 tisíc snímků více než 29 tisíc vesmírných objektů. Během necelých 20 let pozorování pořídil skoro 39 terabytů dat.
Logo České astronomické společnosti
Česká astronomická společnost i v roce 2010 udělí své nejvýznamnější ocenění, totiž Cenu Františka Nušla. Dle statutu Ceny je možné návrhy na udělení tohoto ocenění podávat do konce dubna.
Dotkni se hvězd...Je teplý letní večer, asi dvě hodiny po západu slunce. Pod jasnou a hvězdami prozářenou oblohou se otevírá kopule hvězdárny. Dalekohled se mezitím sám automaticky nastavuje na souřadnice, které před chvíli do počítače zadal mladý astronom. Stejně jako minulou noc se chystá fotografovat galaxii ve Velké medvědici. Na včerejším snímku je totiž neidentifikovaný objekt. Rychle prohlídne právě pořízený snímek, na kterém ho ale nezajímají úchvatné detaily v galaxii, ale slabá hvězdička. Od včerejší noci se mírně posunula. Zdá se taky trochu rozmazaná — není pochyb — je to kometa! Rychlý výpočet její dráhy odhalí… PROBOHA! Srazí se ze Zemí!
Společné foto, zleva: J. Grygar, E. Marková, J. Vondrák, I. Hána. Autor: Jan MánekV neděli 28. března 2010 skončil na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově dvoudenní 18. sjezd České astronomické společnosti.
Tisková zpráva České astronomické společnosti ze dne 30. března 2010
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 12. do 21. 12. 2025. Měsíc bude v novu. Nastává zimní slunovrat. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Aktivita Slunce se opět snížila. Stále je na obloze několik zajímavých slabších komet. Geminidy nyní budou slábnout. Astronauti mise Artemis II by měli testovat v lodi Orion. Raketa Atlas V poletí s dalšími družice konstelace Amazon Leo. Vrátila se tříčlenná posádka ISS v kosmické lodi Sojuz MS-27. Před 60 lety se na oběžné dráze nacházely v těsné blízkosti kosmické lodě Gemini 6A a Gemini 7.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
Fotografováno v severním Chile poblíž hvězdárny Observatorio Cerro Mamalluca, fotoaparát Panasonic Lumix DMC FZ200 na stativu bez dalekohledu, clona 2,8, ISO 3200, exp. 15 sec, neupravováno. Nejsem astrofotograf, jedná se o amatérský pokus pořízený během cestování po Chile
