Logo kongresuVe dnech 27. září až 1. října 2010 se v pražském Kongresovém centru konal 61. kongres Mezinárodní astronautické federace IAF. Do Prahy se sjelo asi 2800 vědců, inženýrů, studentů, zástupců kosmických agentur, byznysmenů a mimo jiné také asi deset kosmonautů. V jedné sekci ohromné budovy Kongresového centra byla otevřena každý den kongresu Space exhibition (Kosmická expozice), která se skládala z několika desítek propagačních stánků kosmických agentur a firem, vyvíjejících kosmickou techniku (mezi nimi např. i Česká kosmická kancelář), v jiné části centra probíhala sezení, na kterých bylo projednáno celkem 1706 témat z oblasti kosmického výzkumu. A na této akci jsem strávil čtyři dny jako novinář. Ale zatím raději tyto oficiality vynechme.
Astronom Jiří Borovička v Astronomickém ústavu na Ondřejově. Zabývá se výzkumem meziplanetární hmoty, zejména meteorů.Na obloze, především té severní, nalezneme mnoho bájných souhvězdí. Jsou opředeny legendami, které přinášejí v dnešní době nejen inspiraci pro mladé demonstrátory na lidových hvězdárnách, ale koneckonců i ta kýžená poučení, co známe hlavně pohádek Hanse Christiana Andersena. Snad každý slyšel o Velkém a Malém voze, což jsou ve skutečnosti neoficiální nebeská souhvězdí, která pro svůj jednoznačný vzhled zlidověla. Jaképak legendární souhvězdí ovlivnilo Jiřího Borovičku?
Diplom - zlatá medaile 2010Student Stanislav Fořt z Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře získal na 4. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (4. IOAA) končící dnes v Číně zlatou medaili. V celkovém pořadí byl 8. ze 107 účastníků z 23 zemí.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 21. září 2010
Jakub ČernýAstronomie je obor tak pestrý, že i jeho malá část, malé odvětví může ovlivnit začínajícího hvězdáře a nechat jej při tom až do současna. Je navíc těžké uvěřit, že dalšího "hrdinu" našeho seriálu zasáhla vlna nadšení pro zvolený astronomický obor v už tak útlém věku, jak sám píše. Jaké bylo a je tedy to "osudové" hvězdářské odvětví Jakuba Černého?
Petr HorálekSpatřit výraz malého dítka, kterému se před očima právě odehrávají věci, co mu netuše zcela mění od základu život, je nesporně zážitek. Ale poznat ten zážitek z duše toho dítěte, už není tak jednoduché. Musíte si počkat pár let, až to dítko vstřebá, vypěstuje si vypravěčské schopnosti a snad pak vám to jednou vylíčí vlastními slovy. Máte štěstí - takový příběh nám v dnešním díle o astronomických začátcích poví Petr Horálek.
Hromada kamení...Ve dnech, kdy jinde řádily přívalové deště a nejeden potok se vylil ze břehů, se sjelo 25 dětí a 5 vedoucích do Říček v Orlických horách na druhý ročník A-K tábora. A zatímco jinde bojovali s vodou a blátem, my si užívali relativně slušného počasí. To vydrželo až do posledního dne - v pondělí pozdě odpoledne nás od lesa vyhnala bouřka a další program už se konal jen v klubovně. V úterý ráno jsme odjížděli a stejně jako při příjezdu nás provázel déšť.
V prvním díle jsme si definovali 7 dráhových elementů, které určují dráhu tělesa ve Sluneční soustavy. Dnes se podíváme na jiné vztažné soustavy, ve kterých lze popisat dráhu tělesa. Povíme si též, jak jsou definovány elementy drah umělých družic. Na závěr si představíme elementy drah dvojhvězd.
Dráhové elemntyChceme-li v mechanice určit pohyb hmotného bodu v prostoru, musíme kromě silového pole (určeného vektorem intenzity, jenž je obecně funkcí tří souřadnic a času) znát stav hmotného bodu. Tento stav je určen polohou a rychlostí ve vztažné soustavě v daném časovém okamžiku, tedy šesti navzájem nezávislými čísly. Z těchto šesti hodnot lze určit všechny stavy předcházející danému okamžiku a také stavy následující.
Michal ŠvandaNěkdy jsou "cesty zaprášené a uličky nejasné". Člověk se náhodnou chytne stébla a ani netuší, že drží celé pole. Takto by se nadneseně a metaforicky dalo popsat, jak se k astronomii a k jejímu pro něj součanému odvětví dostal další hvězdář, který nám dnes poví o svých začátcích. O tom, jak se jinak zcela opomíjený objekt na obloze stal jeho obživou, popíše sluneční fyzik a astronom Michal Švanda.
Logo SZAAV tomto roku si Slovenský zväz astronómov amatérov pripomína už 40. výročie svojho založenia. Rozhodli sme sa preto usporiadať pri tejto príležitosti seminár venovaný nielen SZAA, ale tiež astronómii na Slovensku.
Klášter Teplá Občanské sdružení Pod střechou pořádá Davidovu noc, která proběhne 21.
srpna 2010. Ve 14.00 hodin bude v klášteře Teplá
otevřena naučná stezka (s možností vycházky po ní až na Branišovský
vrch - trasa 15 km), večer občerstvení v Nežichově, od 20.00 hodin je
plánovaná akce na Branišovském vrchu s přednáškami a pozorováním noční
oblohy (v případě špatného počasí se akce přesouvá do Nežichova).
Země a Měsíc - tělesa, jejichž vlivy gravitačního pole jsou pro nás nejcitelnějšíV předchozím díle byla řeč o potenciálu gravitačního pole (a jeho alternativách pro různá tělesa). V samém závěru článku byl odvozen vztah mezi intenzitou gravitačního pole a jeho potenciálem. Na to dnes navážeme otázkou homogenity zemského gravitačního pole. Také si ukážeme zákonotosti silového pole na povrchu rotující koule.
Český astronom Josip Kleczek v Ondřejovské hvězdárně. Autor: Petr VilgusKaždý astronom, ať už amatér či profesionál, známý popularizátor či neznámý nadšenec, každý z nich se svou zálibou v astronomii musel někdy začít. U někoho to bylo v jeho útlém mládí, jiný k "hvězdařině" přišel až po vysokoškolských studiích. Někdo byl doslova unešen kouzlem okamžiku spojeném s nějakým úkazem na obloze. U jiného byla přízeň k této krásné vědě formována pozvolna i několik let. Redakce astro.cz vám přináší zbrusu nový nepravidelný seriál, který bude představovat astronomické začátky známých i méně neznámých astronomů především z České i Slovenské republiky tak, abyste pochopili, že stát se astronomem není žádná věda. A že k astronomii může "přičuchnout" skutečně každý, aniž by měl nějaké odborné vzdělání.
Příklad vlivu ekvipotenciálních ploch: přetok hmoty z hvězdy na hvězdu.V druhém díle tohoto seriálu byla řeč o intenzitě gravitačního pole. Vysvětlili jsme si pojmy jako centrální a homogenní pole, intenzita pole na povrchu tuhé homogenní kouli, intenzita uvnitř kulového pláště i homogenní koule. Ve třetím díle se podíváme na potenciál gravitačního pole (a jeho alternativy) a odvodíme si vztah mezi intenzitou gravitačního pole a jeho potenciálem.
Mayové konec světa nepředpovídajíV posledních letech se z nejrůznějších zdrojů (www.astro.cz nevyjímaje) dozvídáme, že 21. prosince 2012 končí mayský kalendář. V souvislosti s tím se šíří i zprávy o příchodu jakési blíže nespecifikované celosvětové katastrofy či dokonce konce světa. Samozřejmě v mayském kalendáři žádný takový údaj jako 21. prosinec 2012 nenalezneme! Mayský kalendář totiž vznikl zcela nezávisle na našem současném gregoriánském kalendáři a hlavně o mnoho staletí před ním. Jak tomu tedy ve skutečnosti je? K tomu si musíme nejdřív povědět několik základních informací o tom, jak vlastně mayský kalendář vypadá.
Intenzita gravitačního poleV minulém díle jsme se zabývali Newtonovým gravitačním zákonem. Vysvětlili jsme si pojem gravitace a definovali Gaussovu gravitační konstantu. V dnešním díle se blíže zaměříme na intenzitu gravitačního pole a vysvětlíme si všechny jeho alternativy.
Zvídavé děti. Autor: Věra BartákováPřipravit astronomický program pro děti ve věku 7 - 9 není právě jednoduché. Tentokrát nám však s nápady pomohlo samotné zaměření příměstského tábora v Týništi nad Orlicí. Pořádal ho místní Dům dětí a mládeže Sluníčko a letos se na táboře sešlo asi 30 "včelích medvídků". Po emailové domluvě jsme za nimi hned na počátku prázdnin vyrazili i my.
Isaac Newton na malbě Geofreho Knellera z roku 1702.Po delší době přinášíme další seriál pro teoretické fyziky, atrofyziky i zájemce o matematicko-fyzikální vysvětlení některých známých fyzikálních zákonů. Tentokráte se zameříme na gravitační a tíhové pole, a to jak z obecného pohledu, tak i pro konkrétní příklad - pole naší Země. Vysvětlíme si základní pojmy a ukážeme si jejich souvislosti nejen ve fyzikálním, ale i historickém úhlu pohledu.
Detail úhloměrného pravítka s posuvným vizírem Vzájemné vzdálenosti objektů na obloze vyjadřujeme vždy jen v úhlové míře. Jsou to totiž vzdálenosti zdánlivé, často nevíme ani přibližně, jak jsou od nás pozorovaná nebeská tělesa daleko, a proto můžeme měřit jen úhel, který svírají dvě přímky vycházející z našeho oka a směřující k jednomu a druhému objektu. Takováto měření mají v astronomii velký význam, protože umožňují určit polohu kosmických objektů, jejich vzájemný pohyb, jejich vzdálenost od Země a mnoho dalších údajů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
m.jpg "Zvídavé děti. Autor: Věra Bartáková")
