Zvídavé děti. Autor: Věra BartákováPřipravit astronomický program pro děti ve věku 7 - 9 není právě jednoduché. Tentokrát nám však s nápady pomohlo samotné zaměření příměstského tábora v Týništi nad Orlicí. Pořádal ho místní Dům dětí a mládeže Sluníčko a letos se na táboře sešlo asi 30 "včelích medvídků". Po emailové domluvě jsme za nimi hned na počátku prázdnin vyrazili i my.
Isaac Newton na malbě Geofreho Knellera z roku 1702.Po delší době přinášíme další seriál pro teoretické fyziky, atrofyziky i zájemce o matematicko-fyzikální vysvětlení některých známých fyzikálních zákonů. Tentokráte se zameříme na gravitační a tíhové pole, a to jak z obecného pohledu, tak i pro konkrétní příklad - pole naší Země. Vysvětlíme si základní pojmy a ukážeme si jejich souvislosti nejen ve fyzikálním, ale i historickém úhlu pohledu.
Detail úhloměrného pravítka s posuvným vizírem Vzájemné vzdálenosti objektů na obloze vyjadřujeme vždy jen v úhlové míře. Jsou to totiž vzdálenosti zdánlivé, často nevíme ani přibližně, jak jsou od nás pozorovaná nebeská tělesa daleko, a proto můžeme měřit jen úhel, který svírají dvě přímky vycházející z našeho oka a směřující k jednomu a druhému objektu. Takováto měření mají v astronomii velký význam, protože umožňují určit polohu kosmických objektů, jejich vzájemný pohyb, jejich vzdálenost od Země a mnoho dalších údajů.
Mléčná dráha nad Ontariem. Autor: Kerry-Ann Lecky HepburnHvězdárna na jihočeské Kleti je nejvýše položenou hvězdárnou v České republice. Každou jasnou noc míří z Kleti k hvězdné obloze velké dalekohledy. Zdejší astronomové jsou u nás i ve světě jsou známi výzkumem komet a planetek včetně blízkozemních asteroidů. Ochotně však přibližují svoji práci široké veřejnosti. Na letní prázdniny, kdy se hora Kleť stává významným a lákavým turistickým bodem, připravili pro návštěvníky oblíbené letní exkurze včetně nové fascinující výstavní expozice pod názvem "PONOŘTE SE DO MLÉČNÉ DRÁHY".
Účastníci Letního astronomického tábora 2008.Doslova téměř ve dne v noci bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. otevřena v letním období pro veřejnost (organizované skupiny, rodiny či jednotlivce), a to v pracovní dny a v sobotu i v denní dobu. Navštívit nás můžete od 1. července do 31. srpna 2010 v době od 9:00 do 16:00 hodin.
První oficiální "Noc na hvězdárně" pořádala Sekce pro děti a mládež České astronomické společnosti v Pardubicích o víkendu 12-13.6. Začala podle plánu společným obědem na terase restaurace Pod košem. Než nám donesli objednaná jídla, stali se z našich mladých hvězdářů "kosmonauti ve výcviku": zkoušeli, co zvládnou na kolotočích, houpačkách a dalších atrakcích místního hřiště.
Obr. 10: Paválcové zobrazení MollweidovoV předposledním díle seriálu o zobrazení oblohy byla řeč o kuželovém zobrazování. Podívali jsme se například na Ptolemaiovo či Hammerovo zobrazování. Dnešní, závěrečný díl bude pojednávat o zobrazeních paválcových. Seznámíme se tak se zobrazením Sansonovým či Mollweidovým. V samotném závěru článku nebude chybět několik životopisných poznámek k jednotlivým v seriálu zmíněným osobnostem.
Hlavní dalekohled na Hvězdárně v PardubicíchUž jste někdy měli možnost strávit 24 hodin na nějaké hvězdárně? Pravděpodobně ne. Že nevíte, co byste tam tak dlouho dělali? Pokud se přidáte k akci Sekce pro děti a mládež ČAS, rozhodně vám nehrozí žádná nuda. První Noc na hvězdárně je naplánovaná do Pardubic, na Hvězdárnu barona Artura Krause. Doba pro akci je velmi příznivá, o víkendu 12. - 13. června bude Měsíc ve fázi novu a nebude rušit noční pozorování. Sraz je před hvězdárnou ve 14 hodin. Pro ty z vás, kteří společně budou chtít poobědvat v nedaleké (osvědčené) restauraci ještě o dvě hodinky dříve. Po obědě začne hlavní program. Bude opravdu bohatý.
Obr. 5: Válcové zobrazení Marinovo (Školní zeměpisný atlas, Praha 1952)V předchozích dílech tohoto seriálu jsme se zabývali azimutárními zobrazenímu. Dnes začneme další kapitolu. Podíváme se na zobrazení válcová. Mezi nimi bude řeč například o Marinově zobrazení nebo zobrazení Mercantově. Dozvíme se také, jaké zobrazení užíval Antonín Bečvář při tvorbě svých slavných hvězdných atlasů.
Symbolická kresba letu Jana KašparaAž s podivem a rozhodně i s obdivem se v posledních dvou letech můžeme dívat na významná výročí, která nám připomínají slavné skutky neméně slavných a vyznaných lidí. V roce 2009 jsme s úžasem pohlédli na oblohu a připomněli si 400 let od prvního zdokumentovaného užití dalekohledu k astronomickému pozorování. Téhož roku i rovných 40 let od prvního přistání člověka na Měsíci. A letošní rok je opět ve znamení čtyřstého výročí, tentokráte od prvního pozorování Saturnových prstenců. Mezi vším tím kosmickým dobrodružstvím jako by skoro zanikalo jedno neméně významné, kterému je nyní rovných 100 let.
Obr. 4: Azimutální Lambertovo zobrazení v poloze rovníkové (S laskavým svolením Ing. A. Rükla)Ve druhém díle našeho seriálu jsme se blíže podívali na další dva druhy azimutálního zobrazení, a sice zobrazení stereografické a Postelovo. Ukázali jsme si, kde se tato zobrazení běžně užívala. Dnes se podíváme na zobrazení Lambertovo a detailněji se seznámíme s gnómonickým zobrazením.
Obr. 3: Azimutální Postelovo zobrazení v poloze polární (Kapesní atlas ČSČK 1931)V minulém díle jsme se seznámili se základními pojmy. Definovali jsme si glóbus, mapu, měřítko mapy a zkreslení. Uvedli jsme si první z azimutálních zobrazení, a sice zobrazení ortografické. Dnes se blíže seznámíme s dalšími typy azimutárního zobrazení, jakými jsou zobrazení stereografické a Postelovo.
Obr. 1: Azimutální ortografické zobrazení v poloze rovníkové.Na problém zobrazování hvězdné oblohy a kosmických těles lze pohlížet nejméně ze dvou hledisek - jakožto na záležitost převážně uměleckou (kdy jsou souhvězdí znázorněna naturalisticky) nebo především kartografickou. I když bychom však chtěli klást důraz především na umělecké ztvárnění, jakým je např. Bauerova Uranometrie z r. 1603, nevyhneme se problémům kartografickým. A jim chceme věnovat tento seriál, v jehož průběhu se seznámíme nejen s jednotlivými typy zobrazení, ale ukážeme si i jejich praktické využití.
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan KlusáčekV pátek 28. května 2010 se v Praze uskutečnilo finále 7. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky základních škol a studenty gymnázií. 50 finalistů z celé České republiky se sjelo do Prahy, kde dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd úlohy řešili na Gymnáziu Jana Keplera, tedy doslova v blízkosti základů domu, kde pobýval Tycho Brahe, žáci 6. a 7. tříd se sešli na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Odpoledne pak společně na Gymnáziu Jana Keplera obdrželi diplomy a řadu odměn.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 31. května 2010.
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan KlusáčekV pátek 28. května 2010 se v Praze uskuteční finále 7. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky základních škol a studenty gymnázií. 50 finalistů z celé České republiky se sjede do Prahy, aby dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd budou úlohy řešit na Gymnáziu Jana Keplera, žáci 6. a 7. tříd se sejdou na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Odpoledne pak společně na Gymnáziu Jana Keplera obdrží diplomy a řadu odměn. Výherci si odnesou astronomické dalekohledy věnované firmou Supra Praha, s.r.o. (www.celestron.cz). V sobotu pokračuje finále Astronomické olympiády exkurzí na observatoř Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Finalisté Astronomické olympiády se budou moci podívat na odborná pracoviště včetně kopule s největším dalekohledem u nás o průměru zrcadla 2 m a ptát se vědeckých pracovníků a pozorovatelů, kteří výzkum vesmíru vykonávají.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 27. května 2010.
Logo České astronomické společnosti
Při příležitosti konání 20. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (22. října 2010) udělí Česká astronomická společnost cenu Littera astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jenž svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie v České republice. Dle statutu Ceny lze návrhy na laureáty podávat do 30. května 2010.
Den Země 2010V sobotu 24.4. v Rudné u Prahy proběhla akce k mezinárodnímu Dni Země. Protože v této oblasti není o astronomii vidu ani slechu (kromě pár soukromníků s dalekohledem na své zahrádce v okolních obcích), snažím se královskou vědu a krásy vesmíru propagovat v Rudné na astronomických večerech a na zmíněném Dni Země s velkou účastní veřejnosti.
E-ELT. Autor: ESO.O ambiciózním projektu evropského extrémně velkého dalekohledu se mluví už dlouho. Delší dobu je také známo, že průměr hlavního zrcadla bude úctyhodných 42 metrů. Co ale bylo předmětem dlouhých debat, bylo místo, na kterém nakonec bude dalekohled stát.
Astronomicko - kosmonautický tábor 2009, foto. Z. PrágrPřed 9 lety napadlo partu mladých lidí založit při České astronomické společnosti sekci, která by se věnovala práci s dětmi. Pořádala by pro ně soutěže, nejrůznější akce a podporovala je v jejich zájmu o astronomii.
Návštěvnící Dnů otevřených dveříDny proběhnou 14. až 16. května 2010, vždy od 9 do 17 hodin. Po celé tři dny budou otevřena odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek jsou zvány také školy. Otevírací doba po všechny tři dny je 9 až 17 hodin, v pátek a sobotu večer navíc doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale např. i pro rodiny s dětmi. Vstup zdarma
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“
Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,
m.jpg "Zvídavé děti. Autor: Věra Bartáková")
