Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Sjezd České astronomické společnosti za "dohledu" čtyř planet na obloze

Sjezd České astronomické společnosti za "dohledu" čtyř planet na obloze

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Ve dnech 27. - 28. 3. 2010 se na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově bude konat 18. sjezd České astronomické společnosti - jedné z nejstarších vědeckých společností u nás. Jednání sjezdu se zúčastní na 60 delegátů jednotlivých složek společnosti a několik hostů, mimo jiné i předseda Slovenské astronomické společnosti. Sjezd bude bilancovat činnost za uplynulé tři roky a volit nové vedení České astronomické společnosti na další tři roky.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 140 z 26. 3. 2010.

Česká astronomická společnost (ČAS) je dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z řad veřejnosti. Byla založena v Praze 8. prosince 1917. Je členem Rady vědeckých společností České republiky a kolektivním členem Evropské astronomické společnosti. ČAS kromě práce poboček a odborných sekcí v současné době např. pořádá Astronomickou olympiádu, věnuje se problematice světelného znečištění, provozuje Keplerovo muzeum v Praze, organizuje Českou astrofotografii měsíce a především provozuje vědecko populární web s vysokou denní návštěvností www.astro.cz.

Na sjezdu České astronomické společnosti bude slavnostně předána Kvízova cena 2010 Martinu Lehkému (viz Tiskové prohlášení č. 139).

ČAS má v současnosti asi 500 individuálních a 18 kolektivních členů - mezi nimi např. Astronomický ústav Akademie věd České republiky. Členem České astronomické společnosti se může stát každý s dovršeným věkem 15ti let. Ke svému zařazení do společnosti si může vybrat některou z místních poboček nebo odborných sekcí - viz /cas/. Informace o členství v České astronomické společnosti lze získat na www.astro.cz.

Rokování hvězdářů přejí i planety na obloze. Na večerní oblohu se jako Večernice vrací planeta Venuše. Navíc začátkem dubna budeme moci na obloze pozorovat čtyři okem viditelné planety - Merkur, Venuši, Mars a Saturn. Více o tom přineseme v tiskové informaci 29. března 2010.

Mimořádné pozorování planety Mars pro veřejnost - Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

V předvečer sjezdu České astronomické společnosti - v pátek 26. března 2010 za jasného počasí od 19 do 21 hodin se koná pozorování planety Mars. Pozorování se uskuteční v historické Západní kopuli v Ondřejově a také za pomoci přenosného dalekohledu v prostoru historické hvězdárny u muzea. Průvodci budou astronomové a také členové Astronomického kroužku Astronomického ústavu AV ČR. Pro veřejnost, zdarma! Pouze za jasného počasí. Mapku s polohou Marsu na jarní obloze najdete ZDE.

Sjezd České astronomické společnosti se uskuteční o víkendu 27. - 28. března 2010 na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Výběr z programu (podrobný program najdete na /cas/dokumenty/sjezd/2010):

Sobota 27. března 2010

11:00 - Zahájení, přivítání hostů (RNDr Eva Marková, CSc. - předsedkyně, RNDr. Jiří Grygar, CSc. - čestný předseda)
Přivítání na Astronomickém ústavu AV ČR (Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc. - ředitel)
Vystoupení hostů

13:00 - Zpráva o činnosti ČAS za období mezi sjezdy
16:00 - Slavnostní předání ocenění Astrofotograf roku 2009

16:15 - Předání Kvízovy ceny 2010 a přednáška laureáta

17:30 - Nahlédnutí do sjezdu a organizace Polské astronomické společnosti - Dr. Arkadiusz Berlicki
18:30 - Přednáška: Výzkum Slunce z kosmu - Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc.

Neděle 28. března 2010

8:30 - Volba čestných členů ČAS
Volba předsedy ČAS a členů Výkonného výboru České astronomické společnosti
Informace o připravovaných akcích v roce 2010
Usnesení 18. sjezdu ČAS
Exkurze po vybraných pracovištích Astronomického ústavu AV ČR

Ke stažení
[1] Tiskové prohlášení ve formátu DOC (90 kB)
[2] Tiskové prohlášení ve formátu PDF (68 kB)




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »