Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Sjezd České astronomické společnosti za "dohledu" čtyř planet na obloze

Sjezd České astronomické společnosti za "dohledu" čtyř planet na obloze

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Ve dnech 27. - 28. 3. 2010 se na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově bude konat 18. sjezd České astronomické společnosti - jedné z nejstarších vědeckých společností u nás. Jednání sjezdu se zúčastní na 60 delegátů jednotlivých složek společnosti a několik hostů, mimo jiné i předseda Slovenské astronomické společnosti. Sjezd bude bilancovat činnost za uplynulé tři roky a volit nové vedení České astronomické společnosti na další tři roky.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 140 z 26. 3. 2010.

Česká astronomická společnost (ČAS) je dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z řad veřejnosti. Byla založena v Praze 8. prosince 1917. Je členem Rady vědeckých společností České republiky a kolektivním členem Evropské astronomické společnosti. ČAS kromě práce poboček a odborných sekcí v současné době např. pořádá Astronomickou olympiádu, věnuje se problematice světelného znečištění, provozuje Keplerovo muzeum v Praze, organizuje Českou astrofotografii měsíce a především provozuje vědecko populární web s vysokou denní návštěvností www.astro.cz.

Na sjezdu České astronomické společnosti bude slavnostně předána Kvízova cena 2010 Martinu Lehkému (viz Tiskové prohlášení č. 139).

ČAS má v současnosti asi 500 individuálních a 18 kolektivních členů - mezi nimi např. Astronomický ústav Akademie věd České republiky. Členem České astronomické společnosti se může stát každý s dovršeným věkem 15ti let. Ke svému zařazení do společnosti si může vybrat některou z místních poboček nebo odborných sekcí - viz /cas/. Informace o členství v České astronomické společnosti lze získat na www.astro.cz.

Rokování hvězdářů přejí i planety na obloze. Na večerní oblohu se jako Večernice vrací planeta Venuše. Navíc začátkem dubna budeme moci na obloze pozorovat čtyři okem viditelné planety - Merkur, Venuši, Mars a Saturn. Více o tom přineseme v tiskové informaci 29. března 2010.

Mimořádné pozorování planety Mars pro veřejnost - Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

V předvečer sjezdu České astronomické společnosti - v pátek 26. března 2010 za jasného počasí od 19 do 21 hodin se koná pozorování planety Mars. Pozorování se uskuteční v historické Západní kopuli v Ondřejově a také za pomoci přenosného dalekohledu v prostoru historické hvězdárny u muzea. Průvodci budou astronomové a také členové Astronomického kroužku Astronomického ústavu AV ČR. Pro veřejnost, zdarma! Pouze za jasného počasí. Mapku s polohou Marsu na jarní obloze najdete ZDE.

Sjezd České astronomické společnosti se uskuteční o víkendu 27. - 28. března 2010 na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Výběr z programu (podrobný program najdete na /cas/dokumenty/sjezd/2010):

Sobota 27. března 2010

11:00 - Zahájení, přivítání hostů (RNDr Eva Marková, CSc. - předsedkyně, RNDr. Jiří Grygar, CSc. - čestný předseda)
Přivítání na Astronomickém ústavu AV ČR (Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc. - ředitel)
Vystoupení hostů

13:00 - Zpráva o činnosti ČAS za období mezi sjezdy
16:00 - Slavnostní předání ocenění Astrofotograf roku 2009

16:15 - Předání Kvízovy ceny 2010 a přednáška laureáta

17:30 - Nahlédnutí do sjezdu a organizace Polské astronomické společnosti - Dr. Arkadiusz Berlicki
18:30 - Přednáška: Výzkum Slunce z kosmu - Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc.

Neděle 28. března 2010

8:30 - Volba čestných členů ČAS
Volba předsedy ČAS a členů Výkonného výboru České astronomické společnosti
Informace o připravovaných akcích v roce 2010
Usnesení 18. sjezdu ČAS
Exkurze po vybraných pracovištích Astronomického ústavu AV ČR

Ke stažení
[1] Tiskové prohlášení ve formátu DOC (90 kB)
[2] Tiskové prohlášení ve formátu PDF (68 kB)




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »