Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Sjezd České astronomické společnosti za "dohledu" čtyř planet na obloze

Sjezd České astronomické společnosti za "dohledu" čtyř planet na obloze

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Ve dnech 27. - 28. 3. 2010 se na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově bude konat 18. sjezd České astronomické společnosti - jedné z nejstarších vědeckých společností u nás. Jednání sjezdu se zúčastní na 60 delegátů jednotlivých složek společnosti a několik hostů, mimo jiné i předseda Slovenské astronomické společnosti. Sjezd bude bilancovat činnost za uplynulé tři roky a volit nové vedení České astronomické společnosti na další tři roky.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 140 z 26. 3. 2010.

Česká astronomická společnost (ČAS) je dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z řad veřejnosti. Byla založena v Praze 8. prosince 1917. Je členem Rady vědeckých společností České republiky a kolektivním členem Evropské astronomické společnosti. ČAS kromě práce poboček a odborných sekcí v současné době např. pořádá Astronomickou olympiádu, věnuje se problematice světelného znečištění, provozuje Keplerovo muzeum v Praze, organizuje Českou astrofotografii měsíce a především provozuje vědecko populární web s vysokou denní návštěvností www.astro.cz.

Na sjezdu České astronomické společnosti bude slavnostně předána Kvízova cena 2010 Martinu Lehkému (viz Tiskové prohlášení č. 139).

ČAS má v současnosti asi 500 individuálních a 18 kolektivních členů - mezi nimi např. Astronomický ústav Akademie věd České republiky. Členem České astronomické společnosti se může stát každý s dovršeným věkem 15ti let. Ke svému zařazení do společnosti si může vybrat některou z místních poboček nebo odborných sekcí - viz /cas/. Informace o členství v České astronomické společnosti lze získat na www.astro.cz.

Rokování hvězdářů přejí i planety na obloze. Na večerní oblohu se jako Večernice vrací planeta Venuše. Navíc začátkem dubna budeme moci na obloze pozorovat čtyři okem viditelné planety - Merkur, Venuši, Mars a Saturn. Více o tom přineseme v tiskové informaci 29. března 2010.

Mimořádné pozorování planety Mars pro veřejnost - Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

V předvečer sjezdu České astronomické společnosti - v pátek 26. března 2010 za jasného počasí od 19 do 21 hodin se koná pozorování planety Mars. Pozorování se uskuteční v historické Západní kopuli v Ondřejově a také za pomoci přenosného dalekohledu v prostoru historické hvězdárny u muzea. Průvodci budou astronomové a také členové Astronomického kroužku Astronomického ústavu AV ČR. Pro veřejnost, zdarma! Pouze za jasného počasí. Mapku s polohou Marsu na jarní obloze najdete ZDE.

Sjezd České astronomické společnosti se uskuteční o víkendu 27. - 28. března 2010 na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Výběr z programu (podrobný program najdete na /cas/dokumenty/sjezd/2010):

Sobota 27. března 2010

11:00 - Zahájení, přivítání hostů (RNDr Eva Marková, CSc. - předsedkyně, RNDr. Jiří Grygar, CSc. - čestný předseda)
Přivítání na Astronomickém ústavu AV ČR (Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc. - ředitel)
Vystoupení hostů

13:00 - Zpráva o činnosti ČAS za období mezi sjezdy
16:00 - Slavnostní předání ocenění Astrofotograf roku 2009

16:15 - Předání Kvízovy ceny 2010 a přednáška laureáta

17:30 - Nahlédnutí do sjezdu a organizace Polské astronomické společnosti - Dr. Arkadiusz Berlicki
18:30 - Přednáška: Výzkum Slunce z kosmu - Doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc.

Neděle 28. března 2010

8:30 - Volba čestných členů ČAS
Volba předsedy ČAS a členů Výkonného výboru České astronomické společnosti
Informace o připravovaných akcích v roce 2010
Usnesení 18. sjezdu ČAS
Exkurze po vybraných pracovištích Astronomického ústavu AV ČR

Ke stažení
[1] Tiskové prohlášení ve formátu DOC (90 kB)
[2] Tiskové prohlášení ve formátu PDF (68 kB)




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »