Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  90 let od narození 1. ředitele Hvězdárny v Úpici pana Vladimíra Mlejnka

90 let od narození 1. ředitele Hvězdárny v Úpici pana Vladimíra Mlejnka

Vladimír Mlejnek
Vladimír Mlejnek
12. února 2010 uběhlo 90 let od narození pana Vladimíra Mlejnka, prvního ředitele úpické hvězdárny.

Historie hvězdárny vlastně začala již na počátku února roku 1952, na chodbě závodu TONAVA v Úpici. Předseda závodní rady tehdy oznámil tehdejšímu vedoucímu podnikové účtárny panu Vladimíru Mlejnkovi, že byl zvolen předsedou závodního klubu. Pan Mlejnek miloval astronomii a ihned využil této situace pro založení astronomického kroužku. A již 14. února se konala první schůzka astronomického kroužku pod patronací klubu.

Po počátečních potížích vznikla na konci roku 1953 na místě "U Lipek", kde se členové scházeli, první pozorovatelna - bouda s odsuvnou střechou. 22. srpna 1954 však přišla pohroma v podobě noční větrné smršti, která celou pozorovatelnu rozmetala po okolí. Nadšení však bylo veliké a tak již 17. července 1955 začala v Akci Z stavba hvězdárny zděné.

Okamžik jejího otevření nastal 8. listopadu 1959. V předvečer se konala krásná přednáška dr. Huberta Slouky "Až přistaneme na Měsíci". Mezitím hoši z kroužku ještě štěrbinou stěhovali do kopule velké pojízdné schody. V neděli, v 10 hodin a 30 minut, krajský inspektor pan Kvapil předal panu Mlejnkovi klíče. Ze staveniště se tak stala "Lidová hvězdárna v Úpici".

Pan Mlejnek se stal opravdovou duší tohoto nového astronomického zařízení. Po nocích strávených u dalekohledu při pozorování a fotografování oblohy ráno vstával a zařizoval "obyčejné" administrativní záležitosti chodu hvězdárny. Se svými spolupracovníky a díky kontaktům s předními českými astronomy z ostatních institucí zajistil její věhlas nejen na poli popularizace, ale i v odborném světě. Proslulým se stalo zejména pozorování Slunce jak vizuální, tak ve spektrální čáře H-alfa a na několika rádiových frekvencích. Byl též čestným členem České astronomické společnosti.

Své působení na hvězdárně ukončil odchodem do důchodu v roce 1986, kdy svou funkci předal dr. Evě Markové.

Od té doby žil ve svém bydlišti ve Dvoře Králové, kde 21. září 1999 zemřel.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »