Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  90 let od narození 1. ředitele Hvězdárny v Úpici pana Vladimíra Mlejnka

90 let od narození 1. ředitele Hvězdárny v Úpici pana Vladimíra Mlejnka

Vladimír Mlejnek
Vladimír Mlejnek
12. února 2010 uběhlo 90 let od narození pana Vladimíra Mlejnka, prvního ředitele úpické hvězdárny.

Historie hvězdárny vlastně začala již na počátku února roku 1952, na chodbě závodu TONAVA v Úpici. Předseda závodní rady tehdy oznámil tehdejšímu vedoucímu podnikové účtárny panu Vladimíru Mlejnkovi, že byl zvolen předsedou závodního klubu. Pan Mlejnek miloval astronomii a ihned využil této situace pro založení astronomického kroužku. A již 14. února se konala první schůzka astronomického kroužku pod patronací klubu.

Po počátečních potížích vznikla na konci roku 1953 na místě "U Lipek", kde se členové scházeli, první pozorovatelna - bouda s odsuvnou střechou. 22. srpna 1954 však přišla pohroma v podobě noční větrné smršti, která celou pozorovatelnu rozmetala po okolí. Nadšení však bylo veliké a tak již 17. července 1955 začala v Akci Z stavba hvězdárny zděné.

Okamžik jejího otevření nastal 8. listopadu 1959. V předvečer se konala krásná přednáška dr. Huberta Slouky "Až přistaneme na Měsíci". Mezitím hoši z kroužku ještě štěrbinou stěhovali do kopule velké pojízdné schody. V neděli, v 10 hodin a 30 minut, krajský inspektor pan Kvapil předal panu Mlejnkovi klíče. Ze staveniště se tak stala "Lidová hvězdárna v Úpici".

Pan Mlejnek se stal opravdovou duší tohoto nového astronomického zařízení. Po nocích strávených u dalekohledu při pozorování a fotografování oblohy ráno vstával a zařizoval "obyčejné" administrativní záležitosti chodu hvězdárny. Se svými spolupracovníky a díky kontaktům s předními českými astronomy z ostatních institucí zajistil její věhlas nejen na poli popularizace, ale i v odborném světě. Proslulým se stalo zejména pozorování Slunce jak vizuální, tak ve spektrální čáře H-alfa a na několika rádiových frekvencích. Byl též čestným členem České astronomické společnosti.

Své působení na hvězdárně ukončil odchodem do důchodu v roce 1986, kdy svou funkci předal dr. Evě Markové.

Od té doby žil ve svém bydlišti ve Dvoře Králové, kde 21. září 1999 zemřel.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)1

původní snímek moc nevyšel ale včera už tam v pegasu zalovit šlo bohužel tam kličkuje hodně satelitu tak sem využil jen 22minut z hodiny dat

Další informace »