Dotkni se hvězd...Je teplý letní večer, asi dvě hodiny po západu slunce. Pod jasnou a hvězdami prozářenou oblohou se otevírá kopule hvězdárny. Dalekohled se mezitím sám automaticky nastavuje na souřadnice, které před chvíli do počítače zadal mladý astronom. Stejně jako minulou noc se chystá fotografovat galaxii ve Velké medvědici. Na včerejším snímku je totiž neidentifikovaný objekt. Rychle prohlídne právě pořízený snímek, na kterém ho ale nezajímají úchvatné detaily v galaxii, ale slabá hvězdička. Od včerejší noci se mírně posunula. Zdá se taky trochu rozmazaná — není pochyb — je to kometa! Rychlý výpočet její dráhy odhalí… PROBOHA! Srazí se ze Zemí!
Láká tě tahle představa typické noci astronoma? Tak se podívej na film Drtivý dopad. Chceš se dovědět jak to pod oblohou skutečně chodí? Tak přijeď na Astronomickou expedici do Úpice na hvězdárnu.
Naučíš se, jak se vyznat na obloze i v hvězdných mapách. Jak rozlišit Malý vůz od Velkého. Jak najít galaxii v Andromedě. Jak zakreslovat mlhoviny, hvězdokupy, planety, krátery na Měsíci i sluneční skvrny. Vyzkoušíš si, jak se pozorují meteory. Jak se obloha fotografuje. Jak se pozorují proměnné hvězdy a jak své pozorování zpracovat, abys získal světelnou křivku. Zkusíš najít planetku stejně jako první objevitelé před 200 lety. Poslechneš si vesmír na rádiových vlnách.
Asi neobjevíš kometu, kterou by po tobě pojmenovali. Ale dozvíš se, co znamená slovo scintilace. V maratonu přednášek kurzu astronomie se od zkušených astronomů dovíš vše potřebné. Od zvaných přednášejících - předních českých astrofyziků - pak i to, na co ses vždy bál zeptat. Seznámíš se s rozličnými meteorologickými jevy a naučíš se sám odhadovat vývoj počasí. Stranou nezůstanou ani oblíbené pokusy z fyziky.
V neposlední řadě se seznámíš se spoustou zajímavých lidí z celé republiky a poznáš malebné prostředí podkrkonoší. Až se budeš po dvou týdnech s úzkostí vracet domů, budeš vědět jak se dívat na vesmír, ve kterém žiješ, abys v něm objevil dosud skryté zákoutí.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
