Slunce, Měsíc, Mléčná dráha, planety a hvězdy. Tajemné objekty, které odpradávna přitahovaly pozornost lidí. Nenechaly chladnými šamany, čaroděje, starověké badatele, později astronomy, astrofyziky, astronauty, astro-inženýry, astro-amatéry, astro-kohokoli. Tázání po smyslu vesmírných hádanek mělo někdy život ohrožující dopady (s věčnou úctou pane Galileo), někdy přineslo mnohé odpovědi, (děkujeme pane Keplere), někdy přispělo k upřesnění (promiňte, pane Koperníku), ale především dospělo k zásadnímu astronomickému počinu, tedy k založení naší ASTRONOMICKÉ EXPEDICE.
Astronomická expedice se bude letos konat již po třiapadesáté v termínu od 22. července do 7. srpna 2011. Má tedy již svou tradici, promyšlený program, poměrně vysokou účast (50-60 "expedičníků") a může se pochlubit občasnou návštěvou renomovaných astronomů (Petr Kulhánek, Jiří Grygar, Vladimír Karas a další). Dalo by se říci, že takováto letní škola je v Evropě v podstatě unikum. Skvělou zprávou je, že se k nám může přihlásit kdokoli ve věku 15-25 let. Složení účastníků je různorodé, tudíž pokud nejste zrovna fyzikální géniové, žádný strach! A kdo ví, třebas učiníte pozoruhodný objev právě v Úpici v Podkrkonoší, tedy v místě, kde expedice probíhá.
Co konkrétně účast na expedici obnáší? Především pozorování denní i noční oblohy, provádění fyzikálních experimentů, rozšiřování znalostí v rámci zajímavých přednášek. 16ti denní program dále zahrnuje např. experimentování s astrofotografií, CCD kamerou, radiovou anténou nebo astronavigací. Harmonogram dne je pochopitelně vytvořen v závislosti na nočním pozorování, snídá se tedy v půl jedenácté, obědvá ve dvě, večeří v sedm a ještě o půlnoci, uléhá se kolem třetí hodiny ranní. Při nepřízni počasí pořádáme filmový večer nebo bojovou hru. Přes den pak nezapomínáme ani na letní radovánky jako výlety, koupání, volejbal, ping-pong a další.
Expedičníci bydlí ve vlastních stanech přímo na pozemku úpické hvězdárny, k dispozici je sociální zařízení a sprchy s teplou vodou, počítače s připojením na internet a wi-fi síť s pokrytím po celém pozemku hvězdárny.
Hlavním pořadatelem expedice je Hvězdárna v Úpici, spolupořadateli jsou Hvězdárna a planetárium v Brně, společnost Amatérská prohlídka oblohy, Sdružení pro podporu astronomických pozorovaní a Východočeská pobočka České astronomické společnosti. Program zajišťuje skupina vedoucích, tvořená zejména studenty vysokých škol přírodovědného zaměření.
Chcete-li spatřit hvězdnou oblohu přes dalekohled, prozkoumat mlhoviny, hvězdokupy, galaxie, pozorovat rej meteorů, dozvídat se, pátrat, zkoumat, žasnout, letní astronomická expedice Vám doširoka otevírá bránu poznání.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
