Dovolená s dalekohledem... s meziplanetární hmotou pro majitele amatérské astronomické techniky
Dvacátý druhý ročník Dovolené s dalekohledem se bude konat na již tradičním místě v rekreačním středisku Melchiorova Huť. Po poměrně dlouhém a obtížném hledání se nám podařilo ukotvit Dovolenou s dalekohledem v této lokalitě, která svými parametry splňuje všechny naše základní požadavky. Akce proběhne ve dnech 20. - 27. 8. 2011.
Soutěž: Moje vánoční kometaSpolečnost pro meziplanetární hmotu (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS) a Sekcí pro mládež ČAS vyhlašuje vítěze 5. ročníku výtvarné a fotografické soutěže "Moje vánoční kometa..." se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.
Veřejné představení vzpomínkové knihy pacovského rodáka Jana ZajíceMěstské muzeum Antonína Sovy v Pacově a Vlašimská astronomická společnost si Vás dovolují pozvat na veřejné představení životopisné publikace Jana Zajíce "Dvojčata Vysočiny - Z Pacova až do vesmíru", které se uskuteční v pátek 4. února 2011 od 18 hodin v Městském muzeu Antonína Sovy v Pacově.
Logo BOINCDne 16. 1. 2010 se k týmu připojil desetitisící registrovaný člen distribuovaných výpočtů v systému BOINC. Toto číslo není zcela přesné, jelikož celkem registrovaných je již více než 12 000, ovšem "jen" těch deset tisíc skutečně zpracovalo a odevzdalo nějakou práci pro vědecké projekty a toto číslo je pro tým rozhodující. Zároveň se členové týmu účastní i projektů, které nespadají do společenství dnes již více sta projektů systému BOINC. I tam se jedná o několik set členů, kteří jsou povětšinou zároveň registrovaní i v systému BOINC.
Tisková zpráva Czech National Team o.s. ze dne 16. 1. 2010.
KvadrantObdivujete námořníky minulosti, kteří brázdili oceány, objevovali a mapovali nové země pouze se sextantem v ruce? Nebo používáte navigaci Global Positioning System (GPS) a chcete se dovědět více, než jen výsledky poskytnuté "černou krabičkou"? Zajímá vás, co bylo mezi tím? Uvažujete, k čemu nám bude nový evropský systém Galileo?
Slunce, Měsíc, Mléčná dráha, planety a hvězdy. Tajemné objekty, které odpradávna přitahovaly pozornost lidí. Nenechaly chladnými šamany, čaroděje, starověké badatele, později astronomy, astrofyziky, astronauty, astro-inženýry, astro-amatéry, astro-kohokoli. Tázání po smyslu vesmírných hádanek mělo někdy život ohrožující dopady (s věčnou úctou pane Galileo), někdy přineslo mnohé odpovědi, (děkujeme pane Keplere), někdy přispělo k upřesnění (promiňte, pane Koperníku), ale především dospělo k zásadnímu astronomickému počinu, tedy k založení naší ASTRONOMICKÉ EXPEDICE.
Kopule u Hvězdárny v BrněHvězdárna a planetárium Brno - ve spolupráci s Domem umění města Brna a Moravskou galerií v Brně - vyhlašuje veřejnou neanonymní soutěž na vytvoření jednotného vizuálního stylu.
Odhalení astronomického středu Evropy. Zdroj: Město Kuřim.Ve čtvrtek 25. listopadu 2010 se v Kouřimi (Střední Čechy) konalo slavnostní
odhalení symbolu astronomicky významného místa označovaného jako
astronomický střed Evropy - průsečík 15. poledníku východní délky a
50. rovnoběžky severní šířky. Symbol od té chvíle stojí na náměstí v
Kouřimi, i když místo samé je v poli za Kouřimí.
Miloslav DruckmüllerČeská astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2010 Prof. RNDr. Miloslavu Druckmüllerovi, CSc. z Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně za současné významné výsledky při matematickém zpracování obrazů sluneční koróny pořizovaných během úplných zatmění Slunce.
Slavnostní předání ceny proběhne 27. listopadu 2010 od 11:00 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě 3, Praha 1 v sále č. 206. Laudatio přednese RNDr. Pavel Kotrč, CSc. ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Po předání ceny bude přednesena laureátská přednáška "Poodhalená tajemství sluneční koróny aneb Bůh seslal lidstvu fotografii, a proto ďábel vymyslel počítač". Předání ceny i přednáška jsou přístupné předem registrovaným účastníkům (z kapacitních důvodů - www.astropis.cz), vstup zdarma. Novináři mají vstup volný.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 149 z 26. 11. 2010.
Noc na Hvězdárně 2010 ve Valašském Meziříčí. Autor: Petr TrnkaNěkdy si počasí postaví hlavu. Ve čtvrtek 28.10. to vypadalo právě na takový případ. Noc na hvězdárně ve Valašském Meziříčí tak začínala při zatažené obloze. Naštěstí se o několik hodin později, v tu nejvhodnější chvíli, nad námi nebe rozjasnilo a tak děti nepřišly ani o pohled na hvězdné nebe. Podívejme se ale na celou akci podrobněji.
Logo Klubu astronomů Liberecka (KaL)Dne 22. listopadu 2010 byla u příležitosti tradičního astronomického setkání v Klubu Na Rampě v Jablonci nad Nisou založena místní pobočka České astronomické společnosti (ČAS) pod názvem Klub astronomů Liberecka. Tato organizace je dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z řad veřejnosti.
Tisková zpráva Klubu astronomů Liberecka č. 1/2010.
Brian Mardsen v Harvard Center for Astrophysics, 1999Brian G. Marsden byl jedním z největších expertů na dynamiku malých těles Sluneční soustavy druhé poloviny dvacátého století. Jeho práce a život se desítky let prolínaly s rozmachem výzkumu blízkozemních asteroidů, transneptunických těles, měsíců obřích planet, zejména Uranu či sungrazing komet. Zároveň byl člověkem neobvykle velkého rozhledu i mimo astronomii a také pozoruhodného humoru. Jakýkoliv článek však může jen těžko vyjádřit všechno, co jsme získali setkáváním s tak významným odborníkem, výraznou osobností, spolupracovníkem, snad i přítelem a co jsme právě ztratili.
Původní vzhled z roku 2004Unikátní památník připomínající dvojhvězdu a doplněný displejem citací prof. Kopala, byl poškozen v červenci 2009 přívalem vody. Památník nebylo možno obnovit v původní podobě, ale za to vznikla podoba nová, neméně zajímavá.
Obloha zasažená světelným znečištěním. Autor: Jan KondziolkaHvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně v produkci Pavla Gabzdyla vyrobila krátký film Dny bez nocí. Ve vysoké kvalitě Vám jej přinášíme v tomto článku.
J. Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV NoeZápadočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s dalšími partnery pořádá setkání s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc., které se uskuteční v termínu 3. listopadu 2010 v Plzni.
30 astronomických let Hvězdárny a planetária Johanna Palisy
Dvacáté století bývá často označováno jako "Zlaté století astronomie", jenže už uběhla celá dekáda století jednadvacátého a astronomické objevy se stále vrší exponenciální řadou, možná jednou tohle století pojmenujeme jako "Platinové století astronomie". Zejména objevování planet u jiných hvězd a extragalaktická astronomie se rozvíjí velmi dynamicky.
KalendářZ městského úřadu v Rokycanech jsem dostal dotaz, který možná řešilo více čtenářů: "Kdy v roce 2011 začíná první týden". Šlo o rozlousknutí problému, kdy se vlastně na rokycanské radnici bude oddávat, když svatby připadají na každou lichou sobotu.
Tomáš Gráf v sále ostravského planetária.Až na středních školách se často setkáváme s tím, co nás v největší míře ovlivní na zbytek života. Jsou to slova oblíbených učitelů, slova neoblíbených učitelů nebo školní projekty, do kterých jsme se zprvu zdaleka nechtěli ani pustit, dokud nás to samo v průběhu práce nezačalo oslovovat. Pak už prvotní nechuť zmizela, přišly první noci strávené pod hroudou zajímavých knih (dneska pod kupou informací na internetu). Že se astronomií člověk může "naočkovat" téměř jen náhodou, nám potvrdí Tomáš Gráf.
Hvězdárna M. Koperníka v BrněZastupitelstvo města Brna na svém posledním zasedání 5. října 2010 po krátké diskuzi odsouhlasilo změnu zřizovací listiny, kterou se mj. mění i název brněnského centra popularizace astronomie a příbuzných přírodních věd na "Hvězdárna a planetárium Brno".
Petr KomárekAstronomie, nebo kosmonautika? Mnohým mladým klukům přirostla k srdci myšlenka, že jednou budou sedět v kokpitu letadla či rovnou v kabině vesmírného korábu, pod nimi zaburácí hořící palivo, jejich tělo ztěžkne pod náporem přetížení a po několika minutách je skrze okénko vidět modravá krása naší planety i temný vesmír okolo. Jenže pak často přijde ten zlom, který kluka od kosmonautiky odežene, stane se automechanikem, strojním inženýrem nebo něčím úplně jiným. Jeden z deseti se ale tak moc nevzdálí. A přesedlá se do bezpečí pozemské tíže. Stane se hvězdářem. Tak jako Petr Komárek.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“
Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,
