Tomáš Gráf v sále ostravského planetária.Až na středních školách se často setkáváme s tím, co nás v největší míře ovlivní na zbytek života. Jsou to slova oblíbených učitelů, slova neoblíbených učitelů nebo školní projekty, do kterých jsme se zprvu zdaleka nechtěli ani pustit, dokud nás to samo v průběhu práce nezačalo oslovovat. Pak už prvotní nechuť zmizela, přišly první noci strávené pod hroudou zajímavých knih (dneska pod kupou informací na internetu). Že se astronomií člověk může "naočkovat" téměř jen náhodou, nám potvrdí Tomáš Gráf.
Hvězdárna M. Koperníka v BrněZastupitelstvo města Brna na svém posledním zasedání 5. října 2010 po krátké diskuzi odsouhlasilo změnu zřizovací listiny, kterou se mj. mění i název brněnského centra popularizace astronomie a příbuzných přírodních věd na "Hvězdárna a planetárium Brno".
Petr KomárekAstronomie, nebo kosmonautika? Mnohým mladým klukům přirostla k srdci myšlenka, že jednou budou sedět v kokpitu letadla či rovnou v kabině vesmírného korábu, pod nimi zaburácí hořící palivo, jejich tělo ztěžkne pod náporem přetížení a po několika minutách je skrze okénko vidět modravá krása naší planety i temný vesmír okolo. Jenže pak často přijde ten zlom, který kluka od kosmonautiky odežene, stane se automechanikem, strojním inženýrem nebo něčím úplně jiným. Jeden z deseti se ale tak moc nevzdálí. A přesedlá se do bezpečí pozemské tíže. Stane se hvězdářem. Tak jako Petr Komárek.
Plakát výstavy 6 expedic SAROSPardubická hvězdárna ve spolupráci s Informačním centrem Pardubice pořádá výstavu "Z našich 6 expedic SAROS za úplným zatměním Slunce". Tuto výstavu najdete v prostorách Informačního centra Pardubice ve dnech 12. - 31. října 2010. Jedinečná výstava mapující 6 expedic do exotických zemí za úplnými zatměními Slunce je oproti verzi, kterou mohli spatřit na pardubické hvězdárně návštěvníci od září 2009 do června 2010, doplněna o další informace ze zákulisí první expedice SAROS do Thajska. Od jejího uskutečnění totiž právě v době konání výstavy uplyne přesně 15 let.
Tisková zpráva Hvězdárny b. A. Krause v Pardubicích.
Noc vědců 2010 na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí.Sekce pro děti a mládež ve spolupráci s Hvězdárnou ve Valašském Meziříčí připravila další Noc na hvězdárně - a kde jinde, než ve Valašském Meziříčí!
Zuzana SobotkováPuberta je velmi ošidný věk. Člověk se během něj může dostat do vážných potíží, vydat se nesprávným směrem a žel si i dost ublížit. Přichází první vážná zklamání, první rozčarování, ale i první hlubší vnímání světa okolo nás. Těžko říct, či to mají v pubertě horší dívky či chlapci. Dnešní šestý díl našeho seriálu poprvé obohatí příběh ženy. Že mohou být ženy astronomky, již není žádným tajemstvím. Ale že se z pubertálního živoření až k astronomii dostat, to už není tak obvyklé a známé. Své nám o tom poví Zuzana Sobotková.
Logo kongresuVe dnech 27. září až 1. října 2010 se v pražském Kongresovém centru konal 61. kongres Mezinárodní astronautické federace IAF. Do Prahy se sjelo asi 2800 vědců, inženýrů, studentů, zástupců kosmických agentur, byznysmenů a mimo jiné také asi deset kosmonautů. V jedné sekci ohromné budovy Kongresového centra byla otevřena každý den kongresu Space exhibition (Kosmická expozice), která se skládala z několika desítek propagačních stánků kosmických agentur a firem, vyvíjejících kosmickou techniku (mezi nimi např. i Česká kosmická kancelář), v jiné části centra probíhala sezení, na kterých bylo projednáno celkem 1706 témat z oblasti kosmického výzkumu. A na této akci jsem strávil čtyři dny jako novinář. Ale zatím raději tyto oficiality vynechme.
Astronom Jiří Borovička v Astronomickém ústavu na Ondřejově. Zabývá se výzkumem meziplanetární hmoty, zejména meteorů.Na obloze, především té severní, nalezneme mnoho bájných souhvězdí. Jsou opředeny legendami, které přinášejí v dnešní době nejen inspiraci pro mladé demonstrátory na lidových hvězdárnách, ale koneckonců i ta kýžená poučení, co známe hlavně pohádek Hanse Christiana Andersena. Snad každý slyšel o Velkém a Malém voze, což jsou ve skutečnosti neoficiální nebeská souhvězdí, která pro svůj jednoznačný vzhled zlidověla. Jaképak legendární souhvězdí ovlivnilo Jiřího Borovičku?
Diplom - zlatá medaile 2010Student Stanislav Fořt z Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře získal na 4. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (4. IOAA) končící dnes v Číně zlatou medaili. V celkovém pořadí byl 8. ze 107 účastníků z 23 zemí.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 21. září 2010
Jakub ČernýAstronomie je obor tak pestrý, že i jeho malá část, malé odvětví může ovlivnit začínajícího hvězdáře a nechat jej při tom až do současna. Je navíc těžké uvěřit, že dalšího "hrdinu" našeho seriálu zasáhla vlna nadšení pro zvolený astronomický obor v už tak útlém věku, jak sám píše. Jaké bylo a je tedy to "osudové" hvězdářské odvětví Jakuba Černého?
Petr HorálekSpatřit výraz malého dítka, kterému se před očima právě odehrávají věci, co mu netuše zcela mění od základu život, je nesporně zážitek. Ale poznat ten zážitek z duše toho dítěte, už není tak jednoduché. Musíte si počkat pár let, až to dítko vstřebá, vypěstuje si vypravěčské schopnosti a snad pak vám to jednou vylíčí vlastními slovy. Máte štěstí - takový příběh nám v dnešním díle o astronomických začátcích poví Petr Horálek.
Hromada kamení...Ve dnech, kdy jinde řádily přívalové deště a nejeden potok se vylil ze břehů, se sjelo 25 dětí a 5 vedoucích do Říček v Orlických horách na druhý ročník A-K tábora. A zatímco jinde bojovali s vodou a blátem, my si užívali relativně slušného počasí. To vydrželo až do posledního dne - v pondělí pozdě odpoledne nás od lesa vyhnala bouřka a další program už se konal jen v klubovně. V úterý ráno jsme odjížděli a stejně jako při příjezdu nás provázel déšť.
V prvním díle jsme si definovali 7 dráhových elementů, které určují dráhu tělesa ve Sluneční soustavy. Dnes se podíváme na jiné vztažné soustavy, ve kterých lze popisat dráhu tělesa. Povíme si též, jak jsou definovány elementy drah umělých družic. Na závěr si představíme elementy drah dvojhvězd.
Dráhové elemntyChceme-li v mechanice určit pohyb hmotného bodu v prostoru, musíme kromě silového pole (určeného vektorem intenzity, jenž je obecně funkcí tří souřadnic a času) znát stav hmotného bodu. Tento stav je určen polohou a rychlostí ve vztažné soustavě v daném časovém okamžiku, tedy šesti navzájem nezávislými čísly. Z těchto šesti hodnot lze určit všechny stavy předcházející danému okamžiku a také stavy následující.
Michal ŠvandaNěkdy jsou "cesty zaprášené a uličky nejasné". Člověk se náhodnou chytne stébla a ani netuší, že drží celé pole. Takto by se nadneseně a metaforicky dalo popsat, jak se k astronomii a k jejímu pro něj součanému odvětví dostal další hvězdář, který nám dnes poví o svých začátcích. O tom, jak se jinak zcela opomíjený objekt na obloze stal jeho obživou, popíše sluneční fyzik a astronom Michal Švanda.
Logo SZAAV tomto roku si Slovenský zväz astronómov amatérov pripomína už 40. výročie svojho založenia. Rozhodli sme sa preto usporiadať pri tejto príležitosti seminár venovaný nielen SZAA, ale tiež astronómii na Slovensku.
Klášter Teplá Občanské sdružení Pod střechou pořádá Davidovu noc, která proběhne 21.
srpna 2010. Ve 14.00 hodin bude v klášteře Teplá
otevřena naučná stezka (s možností vycházky po ní až na Branišovský
vrch - trasa 15 km), večer občerstvení v Nežichově, od 20.00 hodin je
plánovaná akce na Branišovském vrchu s přednáškami a pozorováním noční
oblohy (v případě špatného počasí se akce přesouvá do Nežichova).
Země a Měsíc - tělesa, jejichž vlivy gravitačního pole jsou pro nás nejcitelnějšíV předchozím díle byla řeč o potenciálu gravitačního pole (a jeho alternativách pro různá tělesa). V samém závěru článku byl odvozen vztah mezi intenzitou gravitačního pole a jeho potenciálem. Na to dnes navážeme otázkou homogenity zemského gravitačního pole. Také si ukážeme zákonotosti silového pole na povrchu rotující koule.
Český astronom Josip Kleczek v Ondřejovské hvězdárně. Autor: Petr VilgusKaždý astronom, ať už amatér či profesionál, známý popularizátor či neznámý nadšenec, každý z nich se svou zálibou v astronomii musel někdy začít. U někoho to bylo v jeho útlém mládí, jiný k "hvězdařině" přišel až po vysokoškolských studiích. Někdo byl doslova unešen kouzlem okamžiku spojeném s nějakým úkazem na obloze. U jiného byla přízeň k této krásné vědě formována pozvolna i několik let. Redakce astro.cz vám přináší zbrusu nový nepravidelný seriál, který bude představovat astronomické začátky známých i méně neznámých astronomů především z České i Slovenské republiky tak, abyste pochopili, že stát se astronomem není žádná věda. A že k astronomii může "přičuchnout" skutečně každý, aniž by měl nějaké odborné vzdělání.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
