Hubbleův kosmický teleskopV prvím díle jsme si uvedli základní typy dalekohledů a obecné rozdíly mezi nimi. Vysvětlili jsme si, proč dalekohled "nezvětšuje" podle běžné představy, ale že vhodnější by bylo jeho hlavní funkci předstvavovat jako "přiblížení". Také jsme si popsali důvody, proč nemůžeme od dalekohledu očekávat nekonečně možné přiblížení. V dnešní druhé části se poněkud více zaměříme na fotometrické problémy související s funkcí dalekohledu.
Bratři Fričové12. března 2011 si připomínáme narození Josefa Jana Friče, zakladatele ondřejovské hvězdárny, z níž je dnes nejvýznamnější astronomická observatoř v republice.
Astronomický tábor pro děti a mládež 2011Týdenní pobytový tábor pro děti a mládež od 10 let se zaměřením na astronomii a příbuzné vědní obory s doplňkovým outdoorovým programem.
Dobsonův dalekohled (průměr objektivu 0,25m). Autor: Jiří Drbohlav.Jestliže zcela nepoučený návštěvník hvězdárny položí demonstrátorovi nějaké dotazy týkající se dalekohledu, kterým se podíval na hvězdnou oblohu, znějí přibližně takto: Jaké má tento dalekohled zvětšení? Jak to, že hvězdy "v dalekohledu" nejsou zvětšené? Zejména druhý poznatek vede někdy ke zklamání. Vzpomínám z mé demonstrátorské praxe, jak pohněvaný návštěvník opustil kopuli s poznámkou: "Já myslel, že ten Saturn bude tak veliký jako klobouk."
110 Messierových objektůHvězdárna Boleslava Tecla při DDM Moravská Třebová a ČAS sekce pro děti a mládež si dovolují pozvat obdivovatele hvězdné oblohy na I. ročník setkání nazvaného Malý Messierův maratón. Akce se uskuteční 2. - 3. dubna 2011 u hvězdárny Boleslava Tecla a v prostorách Domu dětí a mládeže. Vstup je volný, určeno zejména dětem a mládeži, ovšem rádi uvítáme i všechny dospěláky.
Charles MessierV jarním období obloha každoročně připravuje pohled na svých sto deset perel na hvězdném nebi - galaxie, mlhoviny a hvězdokupy, které před téměř třemi stoletími jako vedlejší produkt hledání komet katalogizoval a coby své životní dílo v světlo světa uvedl do té doby neznámý francouzský astronom Charles Messier. Na měsíc březen k této příležitosti připravila pardubická hvězdárna mimořádné pozorování Messierových objektů, a to každou středu, čtvrtek a pátek od 19 do 21 hodin.
Tisková zpráva Hvězdárny b. A. Krause v Pardubicích.
Štefan KürtiSnad každý z nás to zná - minimálně jednou v životě se octl na "pranýři", musel pro svou touhu dokázat, že je ten pravý, komu je souzeno dosáhnout na pomyslný pohár. Někdo z povinnosti, někdo z nadšení a touhy. Každý se jednou musel pokusit o vlastní úspěch v nějaké soutěži. Avšak ne každý se mermomocí hnal do soutěže vědomostní. Jakou je vlastně výjimkou a důkazem, že zdánlivý neúspěch vede v delším měřítku k prohloubení své vášně k astronomii, nám dnes o sobě poví Štefan Kürti.
LASO - Letní Astronomické SOustředění pro studenty v Brně. Autor: Jihlavská astronomická společnostLetní Astronomické SOustředění (LASO) je letní dětský tábor Jihlavské astronomické společnosti, který je zaměřený na popularizaci astronomie mezi dětmi a mládeží. V žádném případě se však nejedná o tábor, který by bezpodmínečně vyžadoval nějaké mimořádné schopnosti, dovednosti nebo znalosti. V průběhu tábora se děti postupně seznamují s některými přírodními zákony a pomocí astronomických dalekohledů se učí sledovat dění na obloze. Tábor je tedy vhodný pro všechny zvídavé děti a teenagery. Součástí LASO však jsou i nejrůznější hry a soutěže, v neposlední řadě i netradiční celotáborová kosmická hra.
Hvězdárna Valašské Meziříčí - hlavní budova Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. pořádá ve dnech 24. až 25. února 2011 závěrečnou pracovní konferenci s názvem CESTOVNÍM RUCHEM K POZNÁVÁNÍ A PROSPERITĚ v rámci projektu "Astronomické cestování". Chcete-li se dozvědět více, čtěte dál.
Narudlá stěna záře v Labuti při cestě do Bohdanče. Kresba: Petr HorálekPřipoutávám se a Václav startuje Škodovku 105, jak jen to jde. Rozjíždíme se za snem, ale on to ještě netuší. Já v to věřím. Plně! Míjíme stromy, Paramo, předjíždíme i ten trolejbus. Míjíme Semtín a Rybitví, kde trpce studoval Petr Komárek na základní škole. Tma je jak v pytli. Jen pár pouličních světel. Ze zvědavosti koukám kupředu a puká mi srdce. Hledím směrem k Labuti. Je v červeném závoji s šikmou strukturou. Ta se dvojí na dvě jasné nažloutlé linie. "Podívej před sebe!!" hlásím a ukazuji před sebe s vědomím, že je Vašek řidičem. Labuť nízko nad obzorem ho vyvádí z míry.
Ondřejov, fotoaparat Olympus C-2020Z, expozicni doba 16 sekund. Autor: J. BorovičkaVeliké ohlasy z mikroklimatického prostoru v autě naznačují ukotvenou senzaci a Petr Musil vjíždí do mlhy. Obšlehává nás ze všech stran a kužele reflektorů rozlišují jinak zcela skrytou silnici. Tuze z toho šílím, ale hustota mlhy se zmenšuje. Viditelnost zlepšuje… Jáj. Ostrý záblesk protijedoucího auta nás všechny uvrhl do slepoty. Jen Petr byl opět připraven a oslnit se nenechal. Odbočuje na místo vpravo. Tu žádná lampa a vlevo sestává pohled k severu. Mezi stromy, natlačenými na sebe jak rodina, se rozbíhá rozkošně nazelenalá mostová struktura.
Václav Knoll při pozorování zatmění Slunce na Kunětické hoře v roce 2003Ve čtvrtek 10. února je tomu přesně rok, co zesnul vynikající pardubický popularizátor astronomie Václav Knoll. Když jsme se na pardubické hvězdárně před rokem rozmýšleli, co bychom o něm vlastně řekli, co tak nějak nejvíc popisovalo jeho povahové rysy i jeho vliv na nás - jeho odchovance, mnozí přicházeli s kusými dialogy z veselých chvil. Pro mě je ale asi tou nejosobitější vzpomínkou na něj zážitek spojený s pozorováním jedinečné polární záře v noci z 20. na 21. listopadu 2003. Krátce po svém zážitku jsem tehdy napsal povídku s názvem Jak je ta technologie úžasná. Jak jsem tedy spatřil poprvé polární záři? A jaký vlastně byl Václav Knoll?
Logo Messierova maratónu. Zdroj: Hvězdárna v Rokycanech.Již od roku 2003 organizuje Hvězdárna v Rokycanech ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Plzeň a Západočeskou pobočkou ČAS tzv. Messierovský maratón. Nevíte o co se jedná?
Dovolená s dalekohledem... s meziplanetární hmotou pro majitele amatérské astronomické techniky
Dvacátý druhý ročník Dovolené s dalekohledem se bude konat na již tradičním místě v rekreačním středisku Melchiorova Huť. Po poměrně dlouhém a obtížném hledání se nám podařilo ukotvit Dovolenou s dalekohledem v této lokalitě, která svými parametry splňuje všechny naše základní požadavky. Akce proběhne ve dnech 20. - 27. 8. 2011.
Soutěž: Moje vánoční kometaSpolečnost pro meziplanetární hmotu (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS) a Sekcí pro mládež ČAS vyhlašuje vítěze 5. ročníku výtvarné a fotografické soutěže "Moje vánoční kometa..." se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.
Veřejné představení vzpomínkové knihy pacovského rodáka Jana ZajíceMěstské muzeum Antonína Sovy v Pacově a Vlašimská astronomická společnost si Vás dovolují pozvat na veřejné představení životopisné publikace Jana Zajíce "Dvojčata Vysočiny - Z Pacova až do vesmíru", které se uskuteční v pátek 4. února 2011 od 18 hodin v Městském muzeu Antonína Sovy v Pacově.
Logo BOINCDne 16. 1. 2010 se k týmu připojil desetitisící registrovaný člen distribuovaných výpočtů v systému BOINC. Toto číslo není zcela přesné, jelikož celkem registrovaných je již více než 12 000, ovšem "jen" těch deset tisíc skutečně zpracovalo a odevzdalo nějakou práci pro vědecké projekty a toto číslo je pro tým rozhodující. Zároveň se členové týmu účastní i projektů, které nespadají do společenství dnes již více sta projektů systému BOINC. I tam se jedná o několik set členů, kteří jsou povětšinou zároveň registrovaní i v systému BOINC.
Tisková zpráva Czech National Team o.s. ze dne 16. 1. 2010.
KvadrantObdivujete námořníky minulosti, kteří brázdili oceány, objevovali a mapovali nové země pouze se sextantem v ruce? Nebo používáte navigaci Global Positioning System (GPS) a chcete se dovědět více, než jen výsledky poskytnuté "černou krabičkou"? Zajímá vás, co bylo mezi tím? Uvažujete, k čemu nám bude nový evropský systém Galileo?
Slunce, Měsíc, Mléčná dráha, planety a hvězdy. Tajemné objekty, které odpradávna přitahovaly pozornost lidí. Nenechaly chladnými šamany, čaroděje, starověké badatele, později astronomy, astrofyziky, astronauty, astro-inženýry, astro-amatéry, astro-kohokoli. Tázání po smyslu vesmírných hádanek mělo někdy život ohrožující dopady (s věčnou úctou pane Galileo), někdy přineslo mnohé odpovědi, (děkujeme pane Keplere), někdy přispělo k upřesnění (promiňte, pane Koperníku), ale především dospělo k zásadnímu astronomickému počinu, tedy k založení naší ASTRONOMICKÉ EXPEDICE.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
