Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Odhalení symbolu astronomického středu Evropy

Odhalení symbolu astronomického středu Evropy

Odhalení astronomického středu Evropy. Zdroj: Město Kuřim.
Odhalení astronomického středu Evropy. Zdroj: Město Kuřim.
Ve čtvrtek 25. listopadu 2010 se v Kouřimi (Střední Čechy) konalo slavnostní odhalení symbolu astronomicky významného místa označovaného jako astronomický střed Evropy - průsečík 15. poledníku východní délky a 50. rovnoběžky severní šířky. Symbol od té chvíle stojí na náměstí v Kouřimi, i když místo samé je v poli za Kouřimí.

Akce po mnoha letech navázala na happening Pražské pobočky ČAS strávit na místě průsečíku středoevropské rovnoběžky se středoevropským poledníkem pravé poledne v den podzimní rovnodennosti spojený s vyměřením místa za pomocí GPS pracovníky Výzkumného ústavu geodetického a kartografického.

Při slavnostním odhalení symbolu astronomického středu Evropy v Kouřimi předal Astronomický ústav AV ČR starostce města fotografii bolidu Kouřim pořízenou kamerou Evropské bolidové sítě dne 22. dubna 1995 v Ondřejově.

Fotografie z akce

Odhalení astronomického středu Evropy. Zdroj: Město Kuřim.
Odhalení astronomického středu Evropy. Zdroj: Město Kuřim.
Odhalení astronomického středu Evropy. Zdroj: Město Kuřim.
Odhalení astronomického středu Evropy. Zdroj: Město Kuřim.
Odhalení astronomického středu Evropy. Zdroj: Město Kuřim.
Odhalení astronomického středu Evropy. Zdroj: Město Kuřim.
Odhalení astronomického středu Evropy. Zdroj: Město Kuřim.
Odhalení astronomického středu Evropy. Zdroj: Město Kuřim.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »