Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Letní astronomické soustředění LASO 2011

Letní astronomické soustředění LASO 2011

LASO - Letní Astronomické SOustředění pro studenty v Brně. Autor: Jihlavská astronomická společnost
LASO - Letní Astronomické SOustředění pro studenty v Brně.
Autor: Jihlavská astronomická společnost
Letní Astronomické SOustředění (LASO) je letní dětský tábor Jihlavské astronomické společnosti, který je zaměřený na popularizaci astronomie mezi dětmi a mládeží. V žádném případě se však nejedná o tábor, který by bezpodmínečně vyžadoval nějaké mimořádné schopnosti, dovednosti nebo znalosti. V průběhu tábora se děti postupně seznamují s některými přírodními zákony a pomocí astronomických dalekohledů se učí sledovat dění na obloze. Tábor je tedy vhodný pro všechny zvídavé děti a teenagery. Součástí LASO však jsou i nejrůznější hry a soutěže, v neposlední řadě i netradiční celotáborová kosmická hra.

Letní astronomické soustředění LASO 2011 (již osmý ročník tábora) proběhne od 20. do 29. července 2011 na základně DDM Jihlava na Hájence Černé lesy u Brtnice na Jihlavsku (viz mapy.cz).

LASO - Černé lésy, pozorování
LASO - Černé lésy, pozorování
Cena tábora je 2850 Kč.

Doporučená věková kategorie účastníků je 12 až 17 let.

Po celou dobu konání tábora je na místě i relativně velký dalekohled 12" SC LX 200 GPS (MEADE) se kterým se děti učí pozorovat. K dispozici je však i celá řada menší přístrojů.

Nedílnou součástí tábora jsou i tradiční výpravy na zajímavá místa.

LASO - exkurze Hradec Králové
LASO - exkurze Hradec Králové
Letní astronomické soustředění se v roce 2010 vypravilo na prohlídku hvězdárny a planetária v Hradci Králové.

V minulých letech jsme navštívili například ondřejovskou hvězdárnu Astronomického ústavu AV ČR, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Hvězdárnu a planetárium M. Koperníka v Brně, Štefánikovou hvězdárnu na Petříně nebo třeba Hvězdárnu a planetárium v Hradci Králové. LASO se však v vypravuje například i do zákulisí vysílacího studia Českého rozhlasu Region, do jihlavských katakomb, Muzea Vysočiny Jihlava, jihlavské Zoo nebo do Jaderné elektrárny Dukovany.

LASO - Tomáš Tyc
LASO - Tomáš Tyc
Jedna z minulých exkurzí Letního astronomického soustředění mířila do Brna. Zde mladí astronomové krom hvězdárny a planetária na Kraví hoře navštívili i Ústav teoretické fyziky a astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Zde nás provázel prof. Tomáš Tyc.

Při Letních astronomických soustředění mají dědi možnost setkat se i některými významnými osobnostmi. V roce 2007 LASO navštívil kupříkladu i astrofyzik Dr. Jiří Grygar. Při výletu v roce 2009 se děti mohli seznámit s prof. Tomášem Tycem z Přírodovědecké fakulty MU, který jim připravil poutavý "fyzikální cirkus". Pravidelným hostem tábora je i astronom doc. Ivo Zajonc.

LASO - Český rozhlas Region
LASO - Český rozhlas Region
Jedno z velice netradičních míst, kam se mohou účastníci Letního astronomického soustředění podívat, je i zákulisí Českého rozhlasu Region. Děti si zde mohou s profesionálními moderátory a techniky vyzkoušet, co vše obnáší práce v rádiu.

Veškerý táborový servis (strava, zdravotní ošetření, hygienické normy apod.) je zajišťován Domem dětí a mládeže Jihlava. Všichni vedoucí a instruktoři Jihlavské astronomické společnosti jsou řádně proškolenými spolupracovníky DDM Jihlava.

LASO je především pohodově strávený kus léta pod hvězdnou oblohou.

Pokud Vás tábor LASO zaujal, více informací naleznete na webu www.jiast.cz/laso. Máte-li o tábor zájem, neváhejte a rezervujete si místo. Kapacita se již plní.

LASO - Černé lesy
LASO - Černé lesy
Kontakt:
web: www.jiast.cz/laso
(z webu lze stáhnou oficiální přihlášku)
e-mail: laso@jiast.cz
telefon: +420 728 880 930

LASO - západ Slunce
LASO - západ Slunce
Západ Slunce na Letním astronomickém soustředění...




O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »