Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Messierův maratón 2011

Messierův maratón 2011

Logo Messierova maratónu. Zdroj: Hvězdárna v Rokycanech.
Logo Messierova maratónu. Zdroj: Hvězdárna v Rokycanech.
Již od roku 2003 organizuje Hvězdárna v Rokycanech ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Plzeň a Západočeskou pobočkou ČAS tzv. Messierovský maratón. Nevíte o co se jedná?

Koláž se všemi Messierovy objekty
Koláž se všemi Messierovy objekty
Ve druhé polovině 18. století francouzský astronom Charles Messier, známý pozorovatel a hledač komet, začal sestavovat seznam mlhavých vesmírných objektů, jejichž podstatu ve své době ani netušil. Ale v každém případě se mu pletly právě s hledanými kometami. Dnes víme, že se jedná o vzdálené hvězdokupy, mlhoviny či galaxie.

Náhoda tomu chtěla, že se Slunce jednou ročně, vždy kolem jarní rovnodennosti, dostane do oblasti, v níž se nenachází žádný objekt slavného Messierova katalogu. Z toho však vyplývá, že na samém konci zimy a začátku jara lze teoreticky během jediné noci spatřit prakticky všechny položky slavného soupisu nejjasnějších objektů "vzdáleného vesmíru" severní oblohy. Stačí jen, aby vám přálo trochu štěstí na počasí a aby jste byli velice dobře připraveni.

A od toho už je jen krok k "Messierovskému maratónu". Vymysleli si jej pro zábavu, motivaci k pozorování a získávání nových zkušeností astronomové amatéři v severní Americe. "Běhá" se už mnoho desítek let. Samozřejmě, že jako každý maratón není ani tento jednoduchý. Obzvlášť když "pravověrní sportovci" při něm zakazují používat tzv. dělené kruhy, natož pak další moderní automaticky naváděné dalekohledy.

V roce 2011 připadá měsíční úplněk na 19. března, tedy na čas, který je pro pořádání Messierovského maratónu nejvhodnější. Takže vhodný čas novů se dostává do již méně příznivých datumů 4. března či 3. dubna. Právě to je důvod proč jsme letošní "domácí" Messier maratón z obvyklé týdenní délky rozšířili na celý měsíc. Pokusit se o co nejlepší výsledek máte tedy možnost od 1. března až do 2. dubna. Maratón bude součástí pozorovacího víkendu, který se na hvězdárně uskuteční ve dnech 1. - 3. dubna. V Rokycanech na hvězdárně se sejdeme v sobotu 2. dubna po poledni k vyvrcholení celé akce. Při našem snažení nám často situaci komplikuje nepřízeň počasí. Proto je pro účastníky maratónu připravován i další program. Bude tomu tak i letos. Na odpoledne 2. dubna (15 hod) je připravena přednáška ředitele Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, pana Ing. Marcela Grüna, s názvem "50 let od Gagarina", která bude volně přístupná i široké veřejnosti.

Se západem Slunce pak už na hvězdárně budou zúčastnění pozorovatelé vyhlížet nad západním obzorem první objekty Messierova katalogu a v průběhu noci se budou snažit překonat dosavadní rekord v počtu spatřených objektů, který činí 69 objektů. Jejich snaha by měla vyvrcholit v neděli za postupujícího svítání, kdy se dostanou do strhujícího finiše svého celonočního "běhu".

Leč pro rok 2011 je zde přeci jen jedna novinka. Zúčastněným maratónským běžcům totiž nabízíme prostoje mezi hledáním jednotlivých messierovských objektů proložit i tělesy sluneční soustavy. Z planet to bude samozřejmě především Saturn, ale nezapomeňte ani na Merkur brzy večer případně Venuši za svítání. Ale nabídka je ještě bohatší. Na nebi bude k dispozici kometa, byť velice slabá:

Comet R.A. Decl. r d Elong m1 Best Time(A, h)

2. dubna 2011

103P/Hartley

7 50.25

3 39.0

2.172

1.677

105

13.3

19:44 (13, 43)

Ale s menšími obtížemi naleznete také planetky hlavního pásu, respektive trpasličí planetu Ceres:

Planet R.A. Decl. mag

3. dubna 2011

(1) Ceres

22:36:21

-16:55.4

9.3
(2) Pallas 20:07:33 +10:35.8 10.4
(3) Juno 11:13:17 +07:05.4 9.5
(4) Vesta 20:07:49 -18:57.6 7.6

Setkat se můžeme také se sporadickými meteory a není ani vyloučeno, že zahlédnete přelétající družici ISS (3. 4. 2011; 1:58:00 UT; 16° E; -0,8 mag) či záblesk Iridia (2. 4. 2011; 19:07:03 UT; 26° N; -3 mag).

S východem Slunce bude pro každého z pozorovatelů, který překoná hranici 50 nalezených objektů, připraven speciální diplom. Nezbývá něž si přát, aby nám v roce 2011 přálo počasí a dovolilo užít si naplno naši soutěž.

Převzato: Hvězdárna v Rokycanech. Další informace naleznete též na stránce Západočeské poboočky ČAS.




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »