Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Messierův maratón 2011

Messierův maratón 2011

Logo Messierova maratónu. Zdroj: Hvězdárna v Rokycanech.
Logo Messierova maratónu. Zdroj: Hvězdárna v Rokycanech.
Již od roku 2003 organizuje Hvězdárna v Rokycanech ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Plzeň a Západočeskou pobočkou ČAS tzv. Messierovský maratón. Nevíte o co se jedná?

Koláž se všemi Messierovy objekty
Koláž se všemi Messierovy objekty
Ve druhé polovině 18. století francouzský astronom Charles Messier, známý pozorovatel a hledač komet, začal sestavovat seznam mlhavých vesmírných objektů, jejichž podstatu ve své době ani netušil. Ale v každém případě se mu pletly právě s hledanými kometami. Dnes víme, že se jedná o vzdálené hvězdokupy, mlhoviny či galaxie.

Náhoda tomu chtěla, že se Slunce jednou ročně, vždy kolem jarní rovnodennosti, dostane do oblasti, v níž se nenachází žádný objekt slavného Messierova katalogu. Z toho však vyplývá, že na samém konci zimy a začátku jara lze teoreticky během jediné noci spatřit prakticky všechny položky slavného soupisu nejjasnějších objektů "vzdáleného vesmíru" severní oblohy. Stačí jen, aby vám přálo trochu štěstí na počasí a aby jste byli velice dobře připraveni.

A od toho už je jen krok k "Messierovskému maratónu". Vymysleli si jej pro zábavu, motivaci k pozorování a získávání nových zkušeností astronomové amatéři v severní Americe. "Běhá" se už mnoho desítek let. Samozřejmě, že jako každý maratón není ani tento jednoduchý. Obzvlášť když "pravověrní sportovci" při něm zakazují používat tzv. dělené kruhy, natož pak další moderní automaticky naváděné dalekohledy.

V roce 2011 připadá měsíční úplněk na 19. března, tedy na čas, který je pro pořádání Messierovského maratónu nejvhodnější. Takže vhodný čas novů se dostává do již méně příznivých datumů 4. března či 3. dubna. Právě to je důvod proč jsme letošní "domácí" Messier maratón z obvyklé týdenní délky rozšířili na celý měsíc. Pokusit se o co nejlepší výsledek máte tedy možnost od 1. března až do 2. dubna. Maratón bude součástí pozorovacího víkendu, který se na hvězdárně uskuteční ve dnech 1. - 3. dubna. V Rokycanech na hvězdárně se sejdeme v sobotu 2. dubna po poledni k vyvrcholení celé akce. Při našem snažení nám často situaci komplikuje nepřízeň počasí. Proto je pro účastníky maratónu připravován i další program. Bude tomu tak i letos. Na odpoledne 2. dubna (15 hod) je připravena přednáška ředitele Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, pana Ing. Marcela Grüna, s názvem "50 let od Gagarina", která bude volně přístupná i široké veřejnosti.

Se západem Slunce pak už na hvězdárně budou zúčastnění pozorovatelé vyhlížet nad západním obzorem první objekty Messierova katalogu a v průběhu noci se budou snažit překonat dosavadní rekord v počtu spatřených objektů, který činí 69 objektů. Jejich snaha by měla vyvrcholit v neděli za postupujícího svítání, kdy se dostanou do strhujícího finiše svého celonočního "běhu".

Leč pro rok 2011 je zde přeci jen jedna novinka. Zúčastněným maratónským běžcům totiž nabízíme prostoje mezi hledáním jednotlivých messierovských objektů proložit i tělesy sluneční soustavy. Z planet to bude samozřejmě především Saturn, ale nezapomeňte ani na Merkur brzy večer případně Venuši za svítání. Ale nabídka je ještě bohatší. Na nebi bude k dispozici kometa, byť velice slabá:

Comet R.A. Decl. r d Elong m1 Best Time(A, h)

2. dubna 2011

103P/Hartley

7 50.25

3 39.0

2.172

1.677

105

13.3

19:44 (13, 43)

Ale s menšími obtížemi naleznete také planetky hlavního pásu, respektive trpasličí planetu Ceres:

Planet R.A. Decl. mag

3. dubna 2011

(1) Ceres

22:36:21

-16:55.4

9.3
(2) Pallas 20:07:33 +10:35.8 10.4
(3) Juno 11:13:17 +07:05.4 9.5
(4) Vesta 20:07:49 -18:57.6 7.6

Setkat se můžeme také se sporadickými meteory a není ani vyloučeno, že zahlédnete přelétající družici ISS (3. 4. 2011; 1:58:00 UT; 16° E; -0,8 mag) či záblesk Iridia (2. 4. 2011; 19:07:03 UT; 26° N; -3 mag).

S východem Slunce bude pro každého z pozorovatelů, který překoná hranici 50 nalezených objektů, připraven speciální diplom. Nezbývá něž si přát, aby nám v roce 2011 přálo počasí a dovolilo užít si naplno naši soutěž.

Převzato: Hvězdárna v Rokycanech. Další informace naleznete též na stránce Západočeské poboočky ČAS.




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.



39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »