Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pozorujte Slunce s velkým "flekem"

Pozorujte Slunce s velkým "flekem"

Slunce se svými skvrnami ze sondy SDO, 7. 5. 2025
Autor: SDO.

Aktuální předpověď počasí nám na nadcházející dny slibuje možnost, pokud ne zcela jasné oblohy, alespoň protrhanou oblačnost. A právě to nám dává zajímavou příležitost k neobvyklému astronomickému pozorování. Svoji pozornost upřeme k naš nejbližší hvězdě - ke Slunci.

Jak jistě všichni zájemci a astronomii vědí, nachází se Slunce ve fázi kolem maxima svého již
25. „jedenáctiletého“ cyklu aktivity. Odborníci se zatím ještě neshodli na tom, zda vrchol sluneční činnosti již máme za sebou, či zda nás nejvyšší aktivita teprve čeká. Na tom však v tuto chvíli úplně nezáleží.

Na disku se v posledních dubnových dnech, u východního okraje, vynořila aktivní oblast, která svou mohutností vzbudila pozornost všech zájemců o sledování naší hvězdy. Skupina dostala v rámci Carringtonovy otočky č. 2297 označení AR 4079. Dnes již s jistotou můžeme říci, že se jedná o doposud bezkonkurenčně největší skupinu slunečních skvrn roku 2025. Délka skupiny činí nepředstavitelných 140 000 km a pokrývá plochu rovnající se polovině pověstné Carringtonovy skupiny z roku 1859, která je dodnes považována za největší takový útvar, který byl dosud sledován.

Aktivní oblast AR 4079 na Slunci z 3. 5. 2025 Autor: Vincenzo Mirabella
Aktivní oblast AR 4079 na Slunci z 3. 5. 2025
Autor: Vincenzo Mirabella

V současné době skupina AR 4079, v rámci rotace Slunce, právě prochází středem disku a je proto velice příznivě natočena vůči Zemi. To nám dává ideální šanci pro její sledování. A na své si tentokrát mohou přijít nejen astronomové vybavení speciálními dalekohledy pro pozorování a fotografování Slunce, ale příležitost spatřit tmavý „flíček“ na zářícím slunečním disku mají i pozorovatelé bez jakýchkoli speciálních přístrojů. Ke spatření skupina AR 4079 nám totiž stačí i jen pouhé neozbrojené oči.

V tuto chvíli je ovšem na místě velice důrazné varování, že pohled na Slunce je velice nebezpečný pro naše oči. Slunce je mimořádně silný zdroj světla, takže si zrak musíme chránit kvalitním hustým filtrem. V žádném případě nestačí sebetmavší sluneční brýle a doporučit nelze ani v minulosti často používaná svíčkou začouzená skla. Vhodný je svářečský filtr s hustotou alespoň 13 a nejlepším řešením jsou pak speciální solární brýle užívané obvykle při sledování zatmění Slunce.

Pomocí dalekohledu s vhodným filtrem, vzhledem k výše uvedeným mimořádně velkým rozměrům skupiny, ale i mohutnosti jednotlivých samostatných skvrn, které ji tvoří, si můžeme prohlédnout i další detaily. Černá jádra (umbra) jsou tak velká, že by každé z nich pohltilo Zemi. Jsou obklopena světlejšími oblastmi (penumbra) tvořenými slunečními vlákny dlouhými až 20 tisíc km. Vlákna jsou v podstatě magnetické trubice, které vedou horkou plazmu dovnitř a ven ze sluneční skvrny.

Skupina slunečních skvrn AR 4079 z 6. 5. v 06:00 UT. Vlevo foto Hvězdárna Rokycany CoolPix Nikon P950, vpravo zvětšený detail sondy SDO. Autor: Karel HALÍŘ
Skupina slunečních skvrn AR 4079 z 6. 5. v 06:00 UT. Vlevo foto Hvězdárna Rokycany CoolPix Nikon P950, vpravo zvětšený detail sondy SDO.
Autor: Karel HALÍŘ

Nenechte si ujít šanci spatřit na obvykle neposkvrněném Slunci tmavou skvrnku. Podobná příležitost se nemusí opakovat i jedenáct následujících let.

Jak se podařilo mimořádnou skupinu skvrn vyfotografovat na hvězdárně v Rokycanech, je možné porovnat se snímkem pořízeným sluneční sondou SDO na obrázku vlevo.

 




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Sluneční skvrna, Slunce


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »