Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jaká byla Noc na hvězdárně ve Valašském Meziříčí?

Jaká byla Noc na hvězdárně ve Valašském Meziříčí?

Noc na Hvězdárně 2010 ve Valašském Meziříčí. Autor: Petr Trnka
Noc na Hvězdárně 2010 ve Valašském Meziříčí.
Autor: Petr Trnka
Někdy si počasí postaví hlavu. Ve čtvrtek 28.10. to vypadalo právě na takový případ. Noc na hvězdárně ve Valašském Meziříčí tak začínala při zatažené obloze. Naštěstí se o několik hodin později, v tu nejvhodnější chvíli, nad námi nebe rozjasnilo a tak děti nepřišly ani o pohled na hvězdné nebe. Podívejme se ale na celou akci podrobněji.

Noc na Hvězdárně 2010 ve Valašském Meziříčí. Autor: Petr Trnka
Noc na Hvězdárně 2010 ve Valašském Meziříčí.
Autor: Petr Trnka
O akci byl velký zájem a tak se odpoledne ve čtvrtek v areálu hvězdárny sešlo celkem 16 mladých "astronomů". Tentokrát výrazně převažovaly dívky, na programu to však nic nezměnilo. Většina dětí byla z blízkého okolí, což je pochopitelné, ale cestu dlouhou více než 360 km na druhou Noc na hvězdárně podnikli i dva mládenci ze severních Čech.

Noc na Hvězdárně 2010 ve Valašském Meziříčí. Autor: Petr Trnka
Noc na Hvězdárně 2010 ve Valašském Meziříčí.
Autor: Petr Trnka
Po ubytování a prohlídce celé hvězdárny přišla na řadu první ze dvou "přednášek" o meziplanetárních objektech. V této části se mluvilo o meteoroidech, meteorech, bolidech a meteoritech, v druhé půlce bloku jsme si pak vzali "do parády" komety. K výkladu pochopitelně patřilo velké množství zajímavých obrázků. Nových informací v tomto bloku děti získaly opravdu hodně a tak byla vyhlášena delší přestávka na odreagování a svačinku. Po ní se pokračovalo velice živým programem zaměřeným na orientaci na noční obloze. Jakmile se setmělo, šli jsme nově získané poznatky vyzkoušet do kopule. Tady jsme se štěrbinou pokoušeli najít nějaká ta souhvězdí a dalekohledem jsme pozorovali Jupiter a několik půvabných mlhovin a hvězdokup. Naše pozorování však bylo násilně přerušeno jakousi vyděšenou pracovnicí NASA, která za námi do kopule přiběhla s naléhavou žádostí o pomoc. V areálu hvězdárny přistál létající talíř a mezi stromy a budovami se tam ukrývalo několik mimozemšťanů. Někteří byli hodní, jiní zlí... Asi tušíte, že takto byla uvedena noční dobrodružná hra, při které se naši malí svěřenci vyběhali a vyřádili do sytosti. Vyhodnocení hry pak proběhlo v přednáškovém sále. O dalším pozorování připravenými přenosnými dalekohledy jsem si mohli nechat zdát. Obloha, která se před naší návštěvou kopule jako zázrakem rozjasnila, byla teď už zase beznadějně zatažená.

Noc na Hvězdárně 2010 ve Valašském Meziříčí. Autor: Petr Trnka
Noc na Hvězdárně 2010 ve Valašském Meziříčí.
Autor: Petr Trnka
Poměrně brzy se všechny děti vydaly na kutě do ubytovny. Je pravda, že čas už pokročil a pro ty nejmenší "astronomy" bylo zážitků na jedno odpoledne až až... O to dříve se druhý den vstávalo. V půl osmé vzbudila první "ranní ptáčata" ostatní a tak po snídani a hygieně zbylo před hlavním programem ještě dost času na další pozorování v kopuli. Tentokrát jsme se dívali na bledý srpek Měsíce na modravém nebi. Páteční program však především patřil pokusům. Testovalo se například složení barev, kterými jsou plněné fixy. Bezesporu největší úspěch však měla výroba barevného slizu - i ti největší neposedové tentokrát pracovali ze všech sil, míchali, hnětli a tvarovali hmotu, div jim prstíky neupadly. Jen nevím, jestli je pak doma rodiče za jejich výrobek pochválili...

Ochota, s jakou se nás na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí "ujali", byla překvapivá a milá, program, který pro nás připravili, výborný. Za obojí upřímně děkujeme. Podle zájmu o pokračování akce se dá soudit, že nikdo z první valašské Noci na hvězdárně rozčarovaný nebyl. Takže snad někdy brzy na viděnou ve Valašském Meziříčí a snad nám napodruhé vyjde i počasí!

Související a doporučené odkazy:
[1] Noc na hvězdárně - tentokrát na Valašsku
[2] Jaká byla Noc na hvězdárně v Pardubicích?
[3] Noc na pardubické hvězdárně
[4] Sekce pro mládež České astronomické společnosti




O autorovi

Věra Bartáková

Je rodačka z malého města Varnsdorfu, kde absolvovala základní i střední školu. Po maturitě vystudovala strojní inženýrství v Liberci. Ačkoliv ji astronomie zajímala už od dětství, naplno se jí začala věnovat až v době, kdy jí odrostly její vlastní děti. Z vlastních zkušeností vyšla její snaha o popularizaci astronomie i v místech vzdálených od hvězdáren a planetárií, kde jsou astronomické akce vzácností a možnosti dětí zapojit se do nějaké astronomické činnosti velmi omezené. V současnosti se plně věnuje práci s dětmi a mládeží - vede Sekci pro děti a mládež České astronomické společnosti, spolupracuje s DDM Rumburk a Městskou knihovnou ve Varnsdorfu, kde pořádá přednášky pro veřejnost a pořady pro děti. Doufá, že jednou bude v krásném kraji pískovců Českého Švýcarska stát malá hvězdárna.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »