Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astronomický rok

Astronomický rok

Měsíc stáří 21,83 dne
Autor: Antonín Hušek

Začátkem října spustila Sekce pro děti a mládež svůj první samostatný projekt s názvem Astronomický rok. Projekt je určen dětem  prvního stupně základních škol a doplňuje a rozšiřuje učivo prvouky, přírodovědy a přírodopisu o malé astronomické úkoly. V projektu spoléháme na spolupráci se školami a konkrétními učiteli, bez nich není v našich silách děti zapojit do pravidelné, i když nenáročné, činnosti.

Jakou jsme zvolili formu projektu? Každý měsíc zašleme na školy, které se do projektu přihlásí, jednu pozorovací úlohu a rozpracované náměty na jednu projektovou hodinu, včetně pracovních listů a seznamu potřebných pomůcek. Vše v elektronické formě. Na stránkách sekce pak k těmto dvěma částem přibude část třetí, námět na domácí pokus. Všechny tři části mají v daném měsíci společné téma, například pro měsíc říjen jsou tímto tématem fáze Měsíce. V dalších měsících děti a jejich učitele povedeme k pozorování povrchu Měsíce, určení severu pomocí Polárky, rozeznání typických zimních a jarních souhvězdí, pozorování družic a meteorů, seznámíme je se jmény některých jasných hvězd a posledním tématem bude pozorování Jupitera. Ani k jednomu pozorování, úkolu či projektové hodině není přitom potřebná žádná technika, děti si vystačí s pozorováním očima, jako pomůcky postačí běžné věci, které se ve škole nebo doma nacházejí: papír, lepidlo, míčky, modelína, pastelky, hladká mouka a kakao, špejle či párátka, baterka….

Demonstrace fází Měsíce pomocí míčku a baterky
Demonstrace fází Měsíce pomocí míčku a baterky
Pozorovací část Astronomického roku je soutěžní. Pokud nám školy v určeném termínu odešlou naskenované vyplněné pracovní listy, naše malá porota jim přidělí body a ty pak zveřejníme na stránkách sekce. Hodnoceny budou jak školy, tak jednotliví účastníci. Po posledním splněném pozorovacím úkolu body sečteme a hezkou cenou odměníme první tři školy a 10 nejšikovnějších malých pozorovatelů.

Prozatím jsme s nabídkou projektu obeslali pražské školy. Okruh oslovených škol chceme ještě rozšířit, ale abychom byli schopní průběžně hodnotit vypracované úlohy, nemůžeme zaslat nabídku úplně všem školám v republice. Na druhou stranu stojíme o aktivní spolupráci se školami a proto, pokud se mezi čtenáři článku najde někdo, kdo by se chtěl do projektu přihlásit a naše oficiální pozvánka do jeho školy nedošla, stačí nám napsat na adresu astronomicky.rok@astro.cz a my mu pošleme jak přihlášku, tak první pozorovací úkol a projektovou hodinu. A pokud se snad Astronomický rok dostane také k dětem ze škol, které se do projektu zapojit nechtějí, ale ony samy ano, ani to není problém. Přes výše uvedenou adresu takovému nadějnému adeptovi na astronoma rádi zašleme pozorovací úlohy a poradíme, jak na ně.

Návody na domácí pokusy naleznete na stránkách Sekce pro děti a mládež v sekci Astronomický rok.

Zákres fází Měsíce
Zákres fází Měsíce
Po skončení projektu všechna zadání včetně pracovních listů a všech příloh zveřejníme na našich stránkách. Budou tak přístupné i dalším dětem, učitelům a mohou posloužit i jako materiály pro astronomické kroužky.

Věříme, že Astronomický rok bude děti i učitele bavit. Pokud ano, chceme na něj navázat  i v dalších letech.

Věra Bartáková, Sekce pro děti a mládež České astronomické společnosti

Kontakty:   astronomicky.rok@astro.cz, bartakova@astro.cz, tel. 737 826 352

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce pro děti a mládež



O autorovi

Věra Bartáková

Je rodačka z malého města Varnsdorfu, kde absolvovala základní i střední školu. Po maturitě vystudovala strojní inženýrství v Liberci. Ačkoliv ji astronomie zajímala už od dětství, naplno se jí začala věnovat až v době, kdy jí odrostly její vlastní děti. Z vlastních zkušeností vyšla její snaha o popularizaci astronomie i v místech vzdálených od hvězdáren a planetárií, kde jsou astronomické akce vzácností a možnosti dětí zapojit se do nějaké astronomické činnosti velmi omezené. V současnosti se plně věnuje práci s dětmi a mládeží - vede Sekci pro děti a mládež České astronomické společnosti, spolupracuje s DDM Rumburk a Městskou knihovnou ve Varnsdorfu, kde pořádá přednášky pro veřejnost a pořady pro děti. Doufá, že jednou bude v krásném kraji pískovců Českého Švýcarska stát malá hvězdárna.

Štítky: Sekce pro děti a mládež ČAS, Astronomický rok


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »