Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Jarní seminář o zpracování astronomických dat

Jarní seminář o zpracování astronomických dat

Přímé spektrum exoplanety - eso 02/2010

Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, tentokrát ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR, pořádá jarní seminář/workshop zaměřený na zpracování astronomických dat. Seminář proběhne o víkendu 29. 4. - 1. 5. 2016 na hvězdárně v Ondřejově. Účastníci workshopu se seznámí s metodami dávkového zpracování fotometrických dat; s programem PHOEBE pro modelování světelných křivek; a také s jednoduchou metodou měření radiálních rychlostí ve spektrech dvojhvězd. Součástí semináře bude také představení nového pozorovacího projektu eruptivních dvojhvězd. V případě jasné oblohy budou mít účastníci jedinečnou možnost se zapojit do pozorování na ondřejovském 65 cm dalekohledu.

Seminář je vhodný zejména pro pozorovatele, kteří již nějaká vlastní data napozorovali a chtějí se dozvědět o dalších možnostech a postupech zpracování, ale také pro studenty astronomie a nadšence, kteří si rádi osvojují nové znalosti. Seminář se budeme snažit přizpůsobit zájmům účastníků a jejich vstupním znalostem.

Témata semináře

Vlastní příspěvky účastníků jsou velmi vítány! Pokud chcete na semináři vystoupit s vlastním tématem, prosíme, uveďte to v přihlášce, kterou odešlete nejpozději do 10. 4. 2016. Konkrétní podoba programu bude upřesněna po tomto datu.

Na semináři jsme si pro Vás připravili níže uvedená témata. 

Python pro fotometrii

Představení užitečných knihoven programovacího jazyka Python, pomocí kterých je možné účinně provádět dávkovou fotometrii velkého množství snímků. Zájemci obdrží kompletní sadu skriptů, které budou moci využívat pro zpracování vlastních dat. V rámci workshopu budou vysvětleny základy programování v jazyce Python a hlavní principy fotometrických algoritmů tak, aby účastníci byly sami schopni využívat Python pro účely zpracování astronomických dat.

Úvod do PHOEBE

Účastníci workshopu se seznámí se základními principy modelování světelných křivek v programu PHOEBE a sami si zkusí vytvořit fyzikální model vybrané zákrytové proměnné hvězdy.

Spektra dvojhvězd - Měření radiálních rychlostí

Analýzou spekter dvojhvězd můžeme určit mnoho fyzikálních vlastností těchto systémů. Jednou z metod spektrální analýzy je určení radiálních rychlostí z dopplerovských posuvů spektrálních čar. Jsou-li ve spektru patrné čáry obou složek systému, pak pokud známe inklinaci (např. z fotometrie), můžeme měřením radiálních rychlostí určit hmotnosti obou složek dvojhvězdy a hlavní poloosy jejich drah. Účastníci workshopu se seznámí se základními principy měření radiálních rychlostí ze spekter dvojhvězd a sami si vyzkouší jejich měření zrcadlovou metodou.

Spektroskopie eruptivních dvojhvězd - GJ 3236 Cas

Fotometrie eruptivních hvězd přináší zajímavé výsledky o fyzice těchto objektů. Porovnání aktivity hvězd podobných Slunci a trpasličích hvězd může dát odpověď na otázku existence tzv. supererupcí, které by mohli nastat i na Slunci. Aktivita hvězd se prozrazuje také přítomností velkých skupin skvrn, které se dají odhalit i z fotometrických dat. Cílem spektroskopie má být potvrzení přítomnosti hvězdných skvrn na povrchu trpasličích hvězd. Přítomnost skvrn je možné prokázat pozorováním profilu čáry CaII (854,2 nm), případně H-alfa, kdy v případě přítomnosti hvězdných skvrn se má projevit mělčím profilem čáry.

DOPLŇKOVÝ PROGRAM - POZOROVÁNÍ A EXKURZE

Noční obloha nad kopulí 65cm dalekohledu v Ondřejově Autor: Martin Mašek
Noční obloha nad kopulí 65cm dalekohledu v Ondřejově
Autor: Martin Mašek
V případě zatažené oblohy proběhne večerní exkurze do kopule 65cm dalekohledu (viz plánek - budova 22), na kterém se pozorují proměnné hvězdy a planetky z programu Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově a Astronomického ústavu UK v Praze. Za jasné oblohy se budou moci účastníci semináře seznámit s pozorováním na tomto dalekohledu (v jednu chvíli se do kopule vejdou max 3 - 4  lidi) a po domluvě je možné si i něco vlastního napozorovat! 

Protože je obloha v Ondřejově nádherná a stojí za vidění, účastníci se mohou osmělit dovést i vlastní pozorovací náčiní pro potěchu oka. Pozorování pak proběhne na louce mezi seminární místností a kopulí 65cm dalekohledu.

V sobotu či neděli (bude upřesněno) proběhne pod taktovkou Pavla Suchana exkurze do historické části Ondřejova, navštívíme muzeum a kopuli 2-m Perkova dalekohledu.

PŘIHLÁŠKY

Deadline přihlášek pro účastníky, kteří budou chtít ukázat některé vlastní postupy zpracování dat nebo přednést přednášku, je 10. 4. 2016. Přednášky a přihlášena témata budou zveřejňovány postupně. Konečný termín pro příjem přihlášek je 24. 4. 2016PŘIHLÁŠKA.

Cena semináře

100 Kč členové SPHE ČAS, 200 Kč nečlenové (za poplatek bude zaplaceno drobné občerstvení na semináři). 

Doprava

Seminář se bude konat v seminární místnosti AÚ, která se nachází v blízkosti 65 cm dalekohledu (viz plánek - budova 23), vizte GPS souřadnice (49°54'55.924"N, 14°46'47.105"E) či mapu

Autem
Vizte GPS. 

Hromadná doprava:
Nejlepší cesta z hlavního nádraží v Praze, či aut. nádraží na Florenci je metrem C do stanice Háje, odkud jede autobus 383 přímo do Ondřejova. Podrobnější popis: Ve stanici Háje se dejte směrem na Uhříněves. Po výstupu z podchodu metra dále doprava na nejvzdálenější zastávku. Nejblíže AÚ je zastávka Ondřejov, U Pily (na znamení), ale v případě, že si budete chtít nakoupit zásoby jídla, vystupte raději až na Ondřejov, náměstí, což je o jednu zastávku dále. Dále pokračujte pěšky pořád do kopce ve směru ukazatelů “Astronomický ústav AV ČR”. 

Na kole:
Ondřejovem prochází pěkné cyklotrasy Ladova kraje.


Ubytování

Přednáška v seminární místnosti v Ondřejově Autor: Martin Mašek
Přednáška v seminární místnosti v Ondřejově
Autor: Martin Mašek
Účastníci semináře mají možnost využít tři možnosti ubytování:

Snížený komfort: Přespání ve vlastním spacáku přímo v prostorách seminární místnosti. Přespání je zdarma. V budově je jedna sprcha a záchod. Protože kolektivní spaní je vždy zvukově dobrodružné, účastníkům, kteří budou přespávat v seminární místnosti, budou při registraci rozdány špunty do uší.

Vyšší komfort: Ve čtyřlůžkovém pokoji (2 palandy) ve vile Leonoře v areálu AÚ. 160 Kč/os/noc. Pouze pro první čtyři účastníky! Tato místa jsou primárně určena pro účastníky, kteří preferují pohodlnější ubytování a nepřijedou na workshop autem. 

Nejvyšší komfort: Přímo v Ondřejově se nenachází žádný penzion. Účastníci si mohou zařídit ubytování v některém z penzionů okolních obcí, viz okolní penziony. Tato varianta je vhodná pro nejnáročnější účastníky s vlastním autem.


Stravování

Kromě drobného občerstvení v průběhu semináře se budou účastnit stravovat sami. V seminární místnosti je možno využít skromnou kuchyňku (vařič, lednice), ale pro jistotu si nádobí vezměte vlastní (hrneček, talíř, příbor). K dispozici určitě budou plastové kelímky, plastové lžičky a pár hrnců. Přímo v Ondřejově na náměstí se nachází dva obchůdky s potravinami přímo naproti zastávky Ondřejov-náměstí, ze směru od Prahy:

Potraviny: pátek otevřeno do 17:00, sobota do 11:30, neděle zavřeno.
Večerka: pátek otevřeno do 19:00, sobota a neděle do 17:00.

Na ondřejovském náměstí je také možné využít oblíbenou restauraci Pietro a v nedalekých Husicích (pár minut autem) se nachází tématická restaurace U Šejků ve stylu Ladových obrázků.  

Upozornění

Mějte prosím na paměti, že se semináře/workshopy pořádané SPHE ČAS konávají při mnohem skromnějších podmínkách, než například listopadové konference. Vzhledem k tomu, že bude řada účastníků přespávat přímo v seminární místnosti, může se do neděle místo činu proměnit v překážkovou dráhu :-) 

Kontakt

K. Hoňková a J. Juryšek
+420 604 379 886, +420 607 256 949
nadseni.promenari@astronomie.cz

Srdečně se na všechny  zájemce těšíme!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS



O autorovi

Jakub Juryšek

Ing. Jakub Juryšek (* 1989 v Ostravě), je aktivní pozorovatel zákrytových proměnných hvězd. K jeho vášni jej přivedla první fotometrická měření v letech 2011-2012 na tehdejší Hvězdárně a Planetáriu Johanna Palisy. Nyní svá pozorování provádí jako operátor dalekohledu FRAM Fyzikálního ústavu AV ČR a také pozoruje s dalekohledy BOOTES 1A/2, provozované IAA-CSIC. Vystudoval astrofyziku na Slezské univerzitě v Opavě a současně biomedicínské inženýrství na VŠB v Ostravě. Spolu s opavskými kolegy se dosud věnuje studiu oscilací akrečních disků neutronových hvězd. Nyní studuje astronomii a astrofyziku na MFF UK a zabývá se především zákrytovými dvojhvězdami se změnou oběžné roviny. Od roku 2014 je členem výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a podílí se na organizaci každoroční Astronomické expedice v Úpici.

Štítky: Proměnná hvězda, Sekce pro děti a mládež ČAS, Sekce proměnných hvězd a exoplanet, Nová proměnná hvězda


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »