Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Jak se pozorovalo na 59. praktiku pozorovatelů proměnných hvězd

Jak se pozorovalo na 59. praktiku pozorovatelů proměnných hvězd

Společná fotografie účastníků 59. praktika pro pozorovatele proměnných hvězd. Nad nimi se rozprostírá typická zatažená obloha.
Autor: Martin Mašek

Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 24. – 31. srpnem 2019, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo celkem 17 účastníků praktika pozorovatelů proměnných hvězd. Podobně jako v loňském roce se na letošním praktiku objevilo několik nováčků. Ale nebyli to úplní nováčci, neboť někteří z nich již prošli úpickou expedicí, takže o proměnných hvězdách už něco věděli.

Úvodní i závěrečné setkání u táboráku, kde se projednávali závažné otázky z oblasti proměnných hvězd. Autor: Martin Mašek
Úvodní i závěrečné setkání u táboráku, kde se projednávali závažné otázky z oblasti proměnných hvězd.
Autor: Martin Mašek
Po seznámení s provozem hvězdárny a organizačními pokyny se účastníci mohli blíže seznámit při úvodním táboráku. Tady také mohli přednést své požadavky na program či požadavky a posléze začalo rozdělení pozorovacích pozic u hvězdárenských dalekohledů a příprava vlastních přístrojů praktikantů. Současně se podařilo zprovoznit dálkově ovládaný sekční dalekohled. Příprava proběhla, ale počasí z počátku nebylo příliš přívětivé. První noc vydrželo jasno tak do druhé hodiny ranní, tak se povedlo získat několik světelných křivek. Oproti loňskému praktiku letošek nebyl tak hektický z hlediska pozorovacích nocí, dalších se účastníci dočkali 27., 28. a 30. srpna. Celkem byly pouze dvě noci jasné po celou dobu až do svítání. 

Stanislav Daniš a jeho přednáška o magnetohydrodynamice nejen ve hvězdách. Autor: Martin Mašek
Stanislav Daniš a jeho přednáška o magnetohydrodynamice nejen ve hvězdách.
Autor: Martin Mašek
Dopolední a odpolední program byl doplněn přednáškami. Úvodní byla věnována základním informacím o proměnných hvězdách a tou nás provedla Kateřina Hoňková. O zpracování dat z pozorovaní novým programem Silicups popovídal v neděli Pavel Cagaš. Individuálně a v kuloárech se většinou hovořilo o zpracování dat pořízených CCD kamerami i o pozorovacích programech. O některých zaznělo i v samostatných přednáškách, jako například o novinkách v programu sledování eruptivních hvězd nebo o využívání robotického dalekohledu FRAM, o kterém popovídal Martin Mašek

Ondra Pejcha a jeho astrocoffe a supernovy Autor: Martin Mašek
Ondra Pejcha a jeho astrocoffe a supernovy
Autor: Martin Mašek
V návaznosti na pozorovací program eruptivních hvězd jsem požádal Stanislava Daniše o přednášku na téma základů magnetohydrodynamiky, které se zhostil nad míru výtečně včetně ukázkových pokusů z magnetismu, jak se na vysokoškolského učitele patří. V podobném duchu zazněla i přednáška o rentgenovém záření nejen ve vesmíru. Dalším přednášejícím na praktiku byl Ondra Pejcha, který ve svých povídáních zúročil několikaleté působení na zahraničních univerzitách a observatořích. Posluchače nadchli jeho astrocoffe, kde nás seznámil s nejnovějšími články z oblasti astronomie i přednáška na téma supernov a podobných transientů. Také nás zkoušel ze znalostí astronomických vzorců a nutil nás vážit vesmír v gramech a měřit v centimetrech, což je ve světě prý běžné :-) .

Účastníci praktika marně vyhlížejí jasnou oblohu Autor: Martin Mašek
Účastníci praktika marně vyhlížejí jasnou oblohu
Autor: Martin Mašek
Vzhledem k vývoji počasí během týdne došlo i na praktické ukázky využití a zpracování dat z robotických přehlídek, kterých se zhostil Martin Mašek. Například Filip Walter tímto způsobem doplňuje a upřesňuje elementy do CzeV katalogu z přehlídky ASASSN

I přes relativní nepřízeň počasí se podařilo získat zajímavá měření. Martin Mašek se svojí skupinou v západní kopuli se věnovali zanedbaným dvojhvězdám, jakou je například excentrická dvojhvězda s apsidálním pohybem V0731 Cep nebo DZ Cas. V zorném poli prvně jmenované se podařilo objevit novou proměnnou hvězdu typu delta Scuti, nyní vedenou pod označením CzeV1782 Cep. Dalšími dalekohledy byly sledovány další objekty, například eruptivní zákrytová dvojhvězda BX Tri, kde se pozorují i variace v O-C diagramu. Pravděpodobně je potvrzen jeden cyklus oběhu třetí hvězdy v systému s periodou kolem 6-ti let.

Závěr chci poděkovat hvězdárně ve Valašském Meziříčí za poskytnutí zázemí pro pořádání této akce a všem organizátorům, kteří se podíleli na přípravě praktika a též všem přednášejícím. Doufáme, že příští rok se opět s některými účastníky praktika setkáme na této či jiné akci Sekce pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet.

A nakonec se i občas dočkali Autor: Martin Mašek
A nakonec se i občas dočkali
Autor: Martin Mašek

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS



O autorovi

Ladislav Šmelcer

Ladislav Šmelcer

Narozen v roce 1966 v Liberci, kde byl také zasažen astronomií již za raného mládí. Hlubšího vzdělání v astronomii se mu dostalo na pomaturitním studiu ve Valašském Meziříčí v letech 1988 - 1990. Prostředí se mu natolik zalíbilo, že na Hvězdárně Valašské Meziříčí pracuje od roku 1996 doposud. Hlavním jeho zájmem je fotometrie proměnných hvězd.

Štítky: Proměnná hvězda, Nová proměnná hvězda, Praktikum SPHE, Sekce proměnných hvězd a exoplanet


15. vesmírný týden 2024

15. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 4. do 14. 4. 2024. Měsíc bude v novu a v Americe uvidí úplné zatmění Slunce. Na večerní obloze se loučíme s kometou 12P/Pons-Brooks, která na začátku dubna ještě o magnitudu zjasnila a na večerní obloze ji doplní Jupiter a srpek Měsíce. Aktivita Slunce je nižší. Přistál Sojuz MS-24. SpaceX intenzivně chystá další testovací let SuperHeavy Starship. Delta IV Heavy pro technický problém rampy ještě neletěla. Před 65 lety byla vybrána v USA první sedmička astronautů a před 60 lety začal program Gemini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie M81 a M82

Bodeho hmlovina (iné názvy: Bodeho galaxia, Messier 81, M 81, NGC 3031) je špirálová galaxia vzdialená od Slnka 12 miliónov svetelných rokov v súhvezdí Veľká medvedica. Objavil ju Johann Elert Bode v roku 1774. Cigara (iné názvy: Messier 82, M 82, NGC 3034) je nepravidelná galaxia typu (Ir II) v súhvezdí Veľká medvedica s výraznými stopami výbuchu jadra. Jej zdanlivá jasnosť je 9,2m, absolútna jasnosť -20,2m, celková hmotnosť 10 miliárd hmotností Slnka, priemer 32 000 ly. Vo vodíkovej čiare Hα má vláknitú štruktúru, expandujúcu smerom od centra rýchlosťou asi 1 000 km.s-1 pri vzdialenosti 5 000 ly od jadra. Kinetická energia expandujúcich plynov sa odhaduje na 1048-1059 J. Expanzia sa vysvetľuje výbuchom, ktorý nastal v jadre galaxie pred 1 000 000 rokmi. Niektorí autori vysvetľujú pozorovanú šírku spektrálnych čiar ich zložitým, multipletovým charakterom bez predpokladaného výbuchu. Fotograficky sa dosiaľ nepodarilo rozlíšiť v galaxii jednotlivé hviezdy. Televíznou technikou sa potvrdila prítomnosť hviezd v jej centrálnych oblastiach (horúce B hviezdy) i v okrajových oblastiach (hviezdy spektrálnych typov A, F). Fotografie v infračervenom svetle dokázali, že v centrálnej časti galaxie je niekoľko zhustení B hviezd; celý tento komplex sa nazýva superkopa B hviezd. M82 je zdrojom rádiového a röntgenového žiarenia. Najjasnejší kompaktný zdroj rádiového žiarenia v jadre galaxie má priemer iba 25 svetelných dní. Rádiové pozorovania dokázali, že galaxia je vo veľkom komplexe mrakov neutrálneho vodíka, ktorý je spoločný aj pre galaxiu M81. Vzdialenosť od Zeme 10 miliónov ly. Skúsil som zlúćiť čerstvé dáta z minuloročnými snímkami a k tomu pridat Halpha vrstvu. Dokopy to bolo cez 33 hodin dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Dáta z roku 2023: EQ5Pro, GSO Newton astrograf 150/600, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, myFocuserPRO2, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 138x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 134x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats Dáta z roku 2023: 269x180 sec. Lights gain5, offset115 pri -10°C 14.2. až 10.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »