Skupinové foto účastníků konfrence Autor: Martin MašekSmetanova Litomyšl, malebné a kulturně bohaté městečko s krásným renesančním zámkem, není jen místem narození významného skladatele, ale také i rodným městem velkého astronoma a průkopníka studia dvojhvězd – Zdeňka Kopala. A právě na počest 100. výročí jeho narození zde byly na podzim roku 2014 pořádány dvě astronomické konference – týdenní konference Living together: planets, host stars and binaries, které se zúčastnila víc jak stovka profesionálních astronomů z celého světa, a každoroční víkendová 46. konference o výzkumu proměnných hvězd pořádaná Sekcí proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. O druhé zmiňované bude tento příspěvek.
Konference se konala 12. – 14. 9. 2014 v Evropském školícím centru v prostředí Zámku Litomyšl, kde byli účastníci konference rovněž ubytováni. Páteční večer byl zahájen kratochvilným povídáním Jiřího Grygara o Kopalově výjimečném životě a jeho úloze na poli výzkumu proměnných hvězd. Poté přednesl Andrej Prša, jeden z vývojářů softwaru PHOEBE, inspirující přednášku o vícenásobných hvězdných soustavách, a zdůraznil, proč jsou tyto systémy výjimečné. V druhé části přednášky se věnoval základním charakteristikám dat z družice Kepler a modelováním zákrytových trojhvězd. Jeho přednáškou byl, po zodpovězení četných dotazů, zahajovací večer ukončen a účastníci konference se odebrali do blízkých restauračních zařízení.
Přednáška Jiřího Grygara Autor: Martin Mašek Sobotní ráno zahájil opět Jiří Grygar shrnutím toho, co zaznělo během konference „Living together“, aby ostatní, kteří neměli možnost se této konference zúčastnit, seznámil s aktuálními výzkumy na poli proměnných hvězd a exoplanet. Poukázal, dle zaměření tématicky blízkých příspěvků, že jsou na špičce výzkumných záměrů astronomů v dnešní době systémy exoplanet obíhajících kolem binárních systémů. Poté se ujal slova Jiří Liška, který nám ukázal a vysvětlil některé zajímavé efekty v O-C diagramech zákrytových dvojhvězd, na jejichž vzniku se velkou měrou podíleli přispěvatelé do projektu B.R.N.O. Přednáška ukončila dopolední sekci a následoval oběd v restauraci U Medvěda. Po obědě účastníci konference navštívili místní muzeum, kde probíhala komentovaná výstava věnovaná Zdeňku Kopalovi.
Návštěva muzea v Litomyšli Autor: Martin Mašek Po návratu do školícího centra proběhlo předání cen vítězům astronomické soutěže pořádané katedrou fyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové. Poté Tomáš Dobrovodský představil příspěvek s aktuálními informacemi o Parku tmavé oblohy Poloniny a slova se zhostil i přítomný Pavel Suchan, který posléze celý odpolední blok konference moderoval. Dalším přednášejícím byl Marek Skarka, který jako každoročně přednesl posluchačům další pokroky studia proměnných hvězd typu RR Lyrae, které vykazují tzv. Blažkův jev. Následoval Rudolf Gális, který účastníky seznámil s dlouhodobým výzkumem symbiotické hvězdy AG Dra. Na něj navázal Ladislav Šmelcer se svou přednáškou o pozorování eruptivních zákrytových dvojhvězd. U hvězdy GJ 3236 Cas dokonce zaznamenal vzplanutí v oblasti zákrytu a jeho pozorování tak může mnoho napovědět o geometrii zákrytového eruptivního systému. Jakub Juryšek následně pohovořil o dalekohledu FRAM umístěném v Argentině, jeho měřeních atmosférické extinkce v rámci Observatoře Pierra Augera. Představil také některé nové výsledky astronomických pozorování a nabídl zájemcům pozorovací čas na tomto dalekohledu. Po skončení přednáškového bloku jsme se přesunuli na večeři do restaurace U Medvěda, kde poté následoval společenský večer a schůze výkonného výboru SPHE ČAS.
Ladislav Šmelcer přednáší Autor: Martin Mašek Nedělní ráno zahájil Ladislav Šmelcer plenární schůzí, při které byl zvolen revizor sekce Petr Sobotka. Následovala přednáška Stanislava Poddaného, který hovořil o výzkumu exoplanet v historickém kontextu. Luboš Brát ve svém příspěvku představil novou verzi CzeV katalogu, který nyní umožňuje kvalitnější správu nově objevených hvězd s propojením na fázové křivky. Martin Vrašťák naopak představil SvkV katalog a některé zajímavé hvězdy v tomto katalogu. Ladislav Šmelcer poté prezentoval ukázku citací prací B.R.N.O. v posledním roce a přednesl zprávu o činností sekce. Na konferenci byl také vyhlášen laureát ceny Jindřicha Šilhána Proměnář roku za rok 2014, kterou získal Robert Uhlář za robotizaci sekčního setu, (naváděného dalekohledu Newton 150/750 s CCD kamerou SBIG ST7 doplněnou o fotometrické filtry BVRI), který je umístěný v Jílovém u Prahy a který je přístupný pozorovatelům pro vzdáleně ovládaná pozorování.
Tímto závěrečným příspěvkem byla letošní 46. konference o výzkumu proměnných hvězd ukončena a plni nových poznatků, pocitu dobře odvedené práce a s motivací na další pozorování proměnných hvězd, se účastníci odebrali zpět do svých domovů.
Ing. Jakub Juryšek (* 1989 v Ostravě), je aktivní pozorovatel zákrytových proměnných hvězd. K jeho vášni jej přivedla první fotometrická měření v letech 2011-2012 na tehdejší Hvězdárně a Planetáriu Johanna Palisy. Nyní svá pozorování provádí jako operátor dalekohledu FRAM Fyzikálního ústavu AV ČR a také pozoruje s dalekohledy BOOTES 1A/2, provozované IAA-CSIC. Vystudoval astrofyziku na Slezské univerzitě v Opavě a současně biomedicínské inženýrství na VŠB v Ostravě. Spolu s opavskými kolegy se dosud věnuje studiu oscilací akrečních disků neutronových hvězd. Nyní studuje astronomii a astrofyziku na MFF UK a zabývá se především zákrytovými dvojhvězdami se změnou oběžné roviny. Od roku 2014 je členem výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a podílí se na organizaci každoroční Astronomické expedice v Úpici.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom.
Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou.
Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost.
220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme.
Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
9.8.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4