Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  52. konference o výzkumu proměnných hvězd

52. konference o výzkumu proměnných hvězd

Představa soustavy bílého trpaslíka a staré hvězdy
Autor: Mark Garlick/Science Photo Library

Konference je nejvýznamnější proměnářské setkání tradičně pořádané Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS a Astronomickým ústavem MFF UK v Praze, které zaštítí Studentskou sekci v pátečním programu konference. Z důvodu nepříznivé epidemiologické situace se konference uskuteční ONLINE na platformě Zoom. Termín konference je 6. - 7. listopadu 2020.

O KONFERENCI

Cílem konferencí bylo vždy vytvářet vazby mezi profesionálními astronomy a astronomy amatéry působícími na poli výzkumu proměnných hvězd a exoplanet a rozvíjet nadšení u budoucích studentů astronomie a astrofyziky. Každoročně jsou prezentovány zejména přehledové přednášky profesionálů, výzkumné práce studentu astrofyziky o aktuálních tématech na poli proměnných hvězd a své místo dostávají i amatérští astronomové s cennými výsledky svých pozorování, které mnohdy dosahují profesionální úrovně.

V neposlední řadě se také SPHE ČAS snaží navázat řadu zahraničních spolupráci, což vede k tomu, že se z konference v posledních letech stává konference s významným mezinárodním charakterem.

Příspěvky, které zazní na konferenci, budou vydány jako sborník se zajištěnou indexací příspěvků v databázi SIMBAD a Smithsonian/NASA's ADS. Záznamy přednášek budou tradičně zveřejněny i na YouTube kanále SPHE ČAS a na stránkách konference budou veřejně k dispozici i prezentace.

Mimo přednáškový program bude konference doplněna o netradiční doprovodný program. Mimořádně v letošním roce však vzniká studentská sekce, kde mohou studenti vysokých (i středních) škol prezentovat výsledky svých výzkumů.

Důležitá data:

1. 11. 2020 - deadline pro registraci účastníků, včetně zaslání abstraktů

REGISTRACE

Přihlašovat se můžete na této stránce.

PRAKTICKÉ INFORMACE

Místo a čas

Konference bude probíhat online přes platformu Zoom od pátečního podvečera 6. 11. (plenární přednáška a studentská sekce) a v průběhu soboty 7. 11.. Konference bude ukončena sobotní večer Zprávou o činnosti SPHE ČAS, plenární schůzí členů a virtuálním předání ceny Jindřicha Šilhána Proměnář roku 2020.

Instrukce pro aktivní účastníky s příspěvkem

  • Akceptujeme mluvené příspěvky o standardní délce 20 minut včetně diskuze, přehledové přednášky o délce 30 minut.
  • Studenti VŠ a SŠ se mohou hlásit do Studentské sekce, která proběhne v pátek 6. 11. 2020.
  • Aktivní přednášející své příspěvky přednesou ze svých počítačů formou sdílení obrazovky.
  • Témata přednášek budou rozdělena do příbuzných sekcí. Den přednášky v případě omezení specifikujte v přihlášce.
  • Počet příspěvků jedné osoby není omezen.
  • Abstrakt bude přijat v jakémkoliv běžném jazyce (angličtině, češtině i slovenštině).
  • Po udělení souhlasu přednášejících budou příspěvky nahrávány a zveřejněny na sekčním YouTube kanále, případně streamovány online.  

Konferenční poplatky

Vzhledem k online podobě konference je konference pro všechny účastníky ZDARMA.

Doprovodný program

Přestože se na konferenci neuvidíme osobně, bude velmi milé, pokud bude po ukončení pátečního programu uskutečněn virtuální welcome drink s domácím přípitkem.

PROGRAM

Program bude publikován po ukončení příjmu přihlášek.

ABSTRAKTA    

Již nyní můžete nahlížet na přihlášené příspěvky. Ke konferenci bude vydán Sborník abstraktů. K jeho tištěné podobě se můžete přihlásit v přihlášce.
 

KONTAKTY

SOC & LOC

  • Kateřina Hoňková, katerina.honkova@astronomie.cz
  • Filip Walter, edmund.squirell@gmail.com

52. konference o výzkumu proměnných hvězd Autor: Sekce proměnných hvězd
52. konference o výzkumu proměnných hvězd
Autor: Sekce proměnných hvězd

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet



O autorovi

Kateřina Hoňková

Kateřina Hoňková

Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.

Štítky: Sekce SPHE, Konference


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »