Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Kopalův památník v Litomyšli opraven

Kopalův památník v Litomyšli opraven

Původní vzhled z roku 2004
Původní vzhled z roku 2004
Unikátní památník připomínající dvojhvězdu a doplněný displejem citací prof. Kopala, byl poškozen v červenci 2009 přívalem vody. Památník nebylo možno obnovit v původní podobě, ale za to vznikla podoba nová, neméně zajímavá.

Slavnostní odhalení

Památník byl odhalen při příležitosti nedožitých devadesátých narozenin světoznámého astronoma českého původu prof. Zdeňka Kopala 3. dubna 2004, kdy celá Litomyšl žila velkou mezinárodní konferencí o dvojhvězdách, uspořádanou na počest prof. Kopala. Konference se zúčastnila celá řada jeho žáků z univerzity v Manchesteru, kde působil desítky let. Při té příležitosti byl ve večerních hodinách, už za tmy, odhalen při světelné show památník.

V roce 2004 vznikla také internetová prezentace památníku a všech doprovodných akcí na stránkách města Litomyšl.

Při odhalení památníku byla přítomna i redaktorka České rozhlasu Jana Olivová - její rozhlasový příspěvek si můžete přehrát z archivu ČRo (délka 3 minuty, formát *.rm).

Světový unikát

Tmavý obdélník na chodníku ukazuje obrys Kopalova rodného domu. Uvnitř je digitálně posuvný červený text.
Tmavý obdélník na chodníku ukazuje obrys Kopalova rodného domu. Uvnitř je digitálně posuvný červený text.
Připomeňme, že cílem neobvyklého sochařského díla je pomocí světla zdůraznit především již neexistující dům v Havlíčkově ulici - místo narození Z. Kopala. Půdorys domu je po svém obvodu tvořen pomocí světla a pohybujícího se světelného textu. Text byl před loňským poškozením řízen počítačem, zdůrazňoval závažnost teoretické, numerické a vědecké roviny Kopalova výzkumu, ale také dával do souvislostí prostor plastiky současným obyvatelům.

Jako ústřední motiv památníku vytvořili Federico Diaz s prof. Mariánem Karlem plastiku, která přímo symbolizuje Kopalovo ústřední téma: dvě nekulové kapkovité hvězdy, které obíhají kolem společného těžiště a při pohledu diváka z určitého místa se navzájem částečně či úplně zakrývají.

Plastika je světovým unikátem nejen pro svůj obsah, ale také díky materiálu a technologii. Kapkovité hvězdy jsou navinuty z uhlíkového vlákna.

Dvojhvězda blíže k nebi

Po opravě roku 2005 byla dvojhvězda vynesena do výše
Po opravě roku 2005 byla dvojhvězda vynesena do výše
V roce 2005 došlo koncem léta při zateplování fasády přilehlého objektu k proražení menší z dvojhvězdy. Nutnost opravy vyvolala diskuzi o rozšíření tohoto díla. Na konci diskuse byl krásný vánoční dárek Litomyšlanům, ale i návštěvníkům města v podobě "dvojhvězdy blíž vesmíru".

Obnovená plastika dvojhvězdy se vznáší - je umístěna na subtilní karbonové tyči ve výšce 3,5 metrů nad zemí. Toto umístění podle autora Federika Diaze posiluje ideu pozorování hvězdné oblohy ze země a navíc díky technologickému konceptu užití karbonových vláken je možné vnímat plastiku proti obloze.

Nový půdorys

Podoba nápisů na chodníku po opravě 2010
Podoba nápisů na chodníku po opravě 2010
Bohužel památník utrpěl další poškození v roce 2009. Tentokrát se týkalo pohyblivého světelného textu umístěného na zemi a tvořícího obrys Kopalova rodného domu. Déšť tehdy dokonal již zčásti porouchanou součást tohoto neobvyklého díla. Světelný displej byl poslední záplavou velmi poškozen a jeho oprava by byla neúměrně drahá.

Město Litomyšl tedy připravilo ve spolupráci s původním autorem Federicem Díazem zjednodušenou variantu světelného textu - černý plast s prořezávaným písmem podsvětlený bílým světlem díky odolnému leddiodovému "hadu". Grafický návrh, využívající texty a vzorce spojené s prof. Kopalem, zpracoval v současné době již renomovaný mladý výtvarník z Litomyšle Tomáš Pakosta, který byl i autorem vítězného loga pro nedávné předsednictví ČR v rámci EU. Text je tedy statický a bílý, složený z jednotlivých bodů ("hvězdiček") a viditelný nejlépe v noci, což je v souvislosti s astronomií symbolické. Prosvětlení je nyní patrné v celé délce půdorysné stopy bývalého rodného domu profesora Kopala.

Památník se tedy podařilo opravit a v celé kráse ho můžete vidět v Litomyšli v Havlíčkově ulici u domu č. 1044.

Další informace o Zdeňku Kopalovi a akcích pořádaných na jeho počest nebo v jeho rodišti:



O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »