Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Kopalův památník v Litomyšli opraven

Kopalův památník v Litomyšli opraven

Původní vzhled z roku 2004
Původní vzhled z roku 2004
Unikátní památník připomínající dvojhvězdu a doplněný displejem citací prof. Kopala, byl poškozen v červenci 2009 přívalem vody. Památník nebylo možno obnovit v původní podobě, ale za to vznikla podoba nová, neméně zajímavá.

Slavnostní odhalení

Památník byl odhalen při příležitosti nedožitých devadesátých narozenin světoznámého astronoma českého původu prof. Zdeňka Kopala 3. dubna 2004, kdy celá Litomyšl žila velkou mezinárodní konferencí o dvojhvězdách, uspořádanou na počest prof. Kopala. Konference se zúčastnila celá řada jeho žáků z univerzity v Manchesteru, kde působil desítky let. Při té příležitosti byl ve večerních hodinách, už za tmy, odhalen při světelné show památník.

V roce 2004 vznikla také internetová prezentace památníku a všech doprovodných akcí na stránkách města Litomyšl.

Při odhalení památníku byla přítomna i redaktorka České rozhlasu Jana Olivová - její rozhlasový příspěvek si můžete přehrát z archivu ČRo (délka 3 minuty, formát *.rm).

Světový unikát

Tmavý obdélník na chodníku ukazuje obrys Kopalova rodného domu. Uvnitř je digitálně posuvný červený text.
Tmavý obdélník na chodníku ukazuje obrys Kopalova rodného domu. Uvnitř je digitálně posuvný červený text.
Připomeňme, že cílem neobvyklého sochařského díla je pomocí světla zdůraznit především již neexistující dům v Havlíčkově ulici - místo narození Z. Kopala. Půdorys domu je po svém obvodu tvořen pomocí světla a pohybujícího se světelného textu. Text byl před loňským poškozením řízen počítačem, zdůrazňoval závažnost teoretické, numerické a vědecké roviny Kopalova výzkumu, ale také dával do souvislostí prostor plastiky současným obyvatelům.

Jako ústřední motiv památníku vytvořili Federico Diaz s prof. Mariánem Karlem plastiku, která přímo symbolizuje Kopalovo ústřední téma: dvě nekulové kapkovité hvězdy, které obíhají kolem společného těžiště a při pohledu diváka z určitého místa se navzájem částečně či úplně zakrývají.

Plastika je světovým unikátem nejen pro svůj obsah, ale také díky materiálu a technologii. Kapkovité hvězdy jsou navinuty z uhlíkového vlákna.

Dvojhvězda blíže k nebi

Po opravě roku 2005 byla dvojhvězda vynesena do výše
Po opravě roku 2005 byla dvojhvězda vynesena do výše
V roce 2005 došlo koncem léta při zateplování fasády přilehlého objektu k proražení menší z dvojhvězdy. Nutnost opravy vyvolala diskuzi o rozšíření tohoto díla. Na konci diskuse byl krásný vánoční dárek Litomyšlanům, ale i návštěvníkům města v podobě "dvojhvězdy blíž vesmíru".

Obnovená plastika dvojhvězdy se vznáší - je umístěna na subtilní karbonové tyči ve výšce 3,5 metrů nad zemí. Toto umístění podle autora Federika Diaze posiluje ideu pozorování hvězdné oblohy ze země a navíc díky technologickému konceptu užití karbonových vláken je možné vnímat plastiku proti obloze.

Nový půdorys

Podoba nápisů na chodníku po opravě 2010
Podoba nápisů na chodníku po opravě 2010
Bohužel památník utrpěl další poškození v roce 2009. Tentokrát se týkalo pohyblivého světelného textu umístěného na zemi a tvořícího obrys Kopalova rodného domu. Déšť tehdy dokonal již zčásti porouchanou součást tohoto neobvyklého díla. Světelný displej byl poslední záplavou velmi poškozen a jeho oprava by byla neúměrně drahá.

Město Litomyšl tedy připravilo ve spolupráci s původním autorem Federicem Díazem zjednodušenou variantu světelného textu - černý plast s prořezávaným písmem podsvětlený bílým světlem díky odolnému leddiodovému "hadu". Grafický návrh, využívající texty a vzorce spojené s prof. Kopalem, zpracoval v současné době již renomovaný mladý výtvarník z Litomyšle Tomáš Pakosta, který byl i autorem vítězného loga pro nedávné předsednictví ČR v rámci EU. Text je tedy statický a bílý, složený z jednotlivých bodů ("hvězdiček") a viditelný nejlépe v noci, což je v souvislosti s astronomií symbolické. Prosvětlení je nyní patrné v celé délce půdorysné stopy bývalého rodného domu profesora Kopala.

Památník se tedy podařilo opravit a v celé kráse ho můžete vidět v Litomyšli v Havlíčkově ulici u domu č. 1044.

Další informace o Zdeňku Kopalovi a akcích pořádaných na jeho počest nebo v jeho rodišti:



O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »