Evropský extrémně velký dalekohled bude stát v Chile
E-ELT. Autor: ESO.O ambiciózním projektu evropského extrémně velkého dalekohledu se mluví už dlouho. Delší dobu je také známo, že průměr hlavního zrcadla bude úctyhodných 42 metrů. Co ale bylo předmětem dlouhých debat, bylo místo, na kterém nakonec bude dalekohled stát.
Ve hře byly kromě Chile i Kanárské ostrovy. Obě bašty evropské pozorovací astronomie měly svá pro i proti. Kanárské ostrovy jsou přeci jen blíž Evropě, ale někdy bývají dalekohledy paralyzovány písečnými bouřemi, které navanou písek ze Sahary.
Konečné rozhodnutí padlo před pěti dny 26. dubna. Rada ESO nakonec vybrala favorizovanou Chile. Dalekohled bude postaven na Cerro Armazones, což je jen 20 kilometrů od velké observatoře Paranal. Nový největší dalekohled světa se může těšit na skvělé podmínky - 320 jasných nocí ročně. A nadmořská výška 3060 metrů zaručuje minimální rušení atmosférou.
Chilská vláda už souhlasila, že nové observatoři ohlídá podmínky pro práci, tedy ochranu před světelným znečištěním a těžařskými pracemi. Můžeme se tak společně těšit na rok 2018, kdy by měla být celá stavba dokončena.
Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“
Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,