Evropský extrémně velký dalekohled bude stát v Chile

E-ELT.
Autor: ESO.

O ambiciózním projektu evropského extrémně velkého dalekohledu se mluví už dlouho. Delší dobu je také známo, že průměr hlavního zrcadla bude úctyhodných 42 metrů. Co ale bylo předmětem dlouhých debat, bylo místo, na kterém nakonec bude dalekohled stát.

Ve hře byly kromě Chile i Kanárské ostrovy. Obě bašty evropské pozorovací astronomie měly svá pro i proti. Kanárské ostrovy jsou přeci jen blíž Evropě, ale někdy bývají dalekohledy paralyzovány písečnými bouřemi, které navanou písek ze Sahary.

Konečné rozhodnutí padlo před pěti dny 26. dubna. Rada ESO nakonec vybrala favorizovanou Chile. Dalekohled bude postaven na Cerro Armazones, což je jen 20 kilometrů od velké observatoře Paranal. Nový největší dalekohled světa se může těšit na skvělé podmínky - 320 jasných nocí ročně. A nadmořská výška 3060 metrů zaručuje minimální rušení atmosférou.

Chilská vláda už souhlasila, že nové observatoři ohlídá podmínky pro práci, tedy ochranu před světelným znečištěním a těžařskými pracemi. Můžeme se tak společně těšit na rok 2018, kdy by měla být celá stavba dokončena.

O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Další články autora (245)

Krátké novinky

06.07.2026 11:00 Martin Gembec

Snímek planetky Komo'oalewa z Tianwen 2

Čína konečně uvolnila snímek malé planetky Komo'oalewa, jakéhosi dočasného měsíčku Země, který zkoumá sonda Tianwen 2. O tom, že sonda úspěšně přiletěla k planetce a srovnala s ní oběžnou rychlost víme díky sledování amatérskými radioteleskopy, např. u Bochumi v Německu. Čínské zdroje však doposud mlčely. Že by je k uveřejnění alespoň nějakého snímku donutili Japonci, kteří ve stejný den uveřejnili snímek planetky Torifune? Foto na Xinhuanet.com.

25.05.2026 00:00 Soňa Ehlerová

Online konference o vzdělávání v astronomii

Plně online konference "IAU OAE Conference on Astronomy for Education 2026" proběhne 17.-20.11.2026; jedná se nástupce Shaw-IAU Workshops. Více informací o účasti, možnosti se zapojit a časem i o programu najdete na stránkách konference https://astro4edu.org/workshops/iau-oae-conference-2026/.

24.04.2026 05:00 Josef Chlachula

Téma - Statistika vesmíru

Časopis ČSU Statistika & My 2026/4 přináší řadu zajímavých článků z astronomie a kosmonautiky včetně rozhovoru s předsedkyní ČASu Soňou Ehlerovou.

23.04.2026 20:34 Martin Gembec

Kometa C/2025 R3 v koronografu SOHO

V zorném poli koronografu LASCO C3 už je vidět kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). Ta nyní projde jakoby mezi Sluncem a Zemí ve vzdálenosti přibližně poloviny cesty ke Slunci, tedy 75 mil. km. Můžeme očekávat, že uvidíme její pěkný iontový ohon. Aktuální snímek zde: https://soho.nascom.nasa.gov/data/realtime/c3/512/

08.04.2026 14:40 Martin Gembec

Neobvyklý zákryt Slunce z Artemis II

Posádka mise Artemis II posílá na Zemi unikátní snímky Země i Měsíce. Jeden z nejpozoruhodnějších je zvláštní zatmění, kdy Měsíc zakryl Slunce, ale srpek Země ležící vlevo mimo záběr osvětlil část jeho povrchu. Vpravo od Měsíce je vidět tři planety, které jsou úhlově blízko Slunci. Saturn, Mars a Merkur (jasnější tečky).

Fotografie z mise najdete v odkazu na Flickr, po rozkliknutí novinky uvidíte zmiňovaný záběr Měsíce.

více novinek »

Otestujte své znalosti

Pro nenasytné dychtivce...

Keplerovo muzeum

32. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2026. Měsíc bude vidět nad ránem spolu s většinou planet a bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko. Ráno uvidíme Merkur, Mars, Saturn, Uran i Neptun. Aktivita Slunce je spíše nízká, ale může se občas zvýšit. Na obloze létá dost meteorů, většina budou postupně Perseidy. Starship stále pluje, Falcon 9 uskutečnil již 90 startů v roce 2026. Na ISS se chystá výstup do volného kosmu. Startovat má japonská raketa H-3. Před 100 lety se narodil český astronom Vladimír Vanýsek. Před 50 lety začala mise Vikingu 2 u Marsu.

Další informace »