Evropský extrémně velký dalekohled bude stát v Chile

E-ELT.
Autor: ESO.

O ambiciózním projektu evropského extrémně velkého dalekohledu se mluví už dlouho. Delší dobu je také známo, že průměr hlavního zrcadla bude úctyhodných 42 metrů. Co ale bylo předmětem dlouhých debat, bylo místo, na kterém nakonec bude dalekohled stát.

Ve hře byly kromě Chile i Kanárské ostrovy. Obě bašty evropské pozorovací astronomie měly svá pro i proti. Kanárské ostrovy jsou přeci jen blíž Evropě, ale někdy bývají dalekohledy paralyzovány písečnými bouřemi, které navanou písek ze Sahary.

Konečné rozhodnutí padlo před pěti dny 26. dubna. Rada ESO nakonec vybrala favorizovanou Chile. Dalekohled bude postaven na Cerro Armazones, což je jen 20 kilometrů od velké observatoře Paranal. Nový největší dalekohled světa se může těšit na skvělé podmínky - 320 jasných nocí ročně. A nadmořská výška 3060 metrů zaručuje minimální rušení atmosférou.

Chilská vláda už souhlasila, že nové observatoři ohlídá podmínky pro práci, tedy ochranu před světelným znečištěním a těžařskými pracemi. Můžeme se tak společně těšit na rok 2018, kdy by měla být celá stavba dokončena.

O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Další články autora (240)

Krátké novinky

18.06.2025 19:50 Martin Gembec

Nova V462 Lupi na jižní obloze

Na jižní obloze v souhvězdí Vlka nedaleko Kentaura zjasnila hvězda tak, že je nyní viditelná slabě i pouhým okem. Jedná se o novu a její nárůst jasu je enormní, protože před výbuchem měla kolem 22 mag a nyní již dosahuje téměř 5,5 mag. Byla označena jako V462 Lupi. Vzhledem k deklinaci –40° není od nás pozorovatelná, protože hodnota –40 by znamenala, že když objekt vrcholí, dotýká se zrovna jižního obzoru.

Více na Sky&Telescope.org

14.03.2025 16:22 Martin Gembec

Zatmění z Měsíce

14. března 2025 se Měsíc na chvíli skryl v zemském stínu a nastalo úplné zatmění Měsíce viditelné z části západní Evropy, ale především z Ameriky. Na Měsíci se ale sonda Blue Ghost také ocitla v zemském stínu a už máme první snímek, jak to vypadalo, když začalo Slunce znovu vycházet zpoza naší planety Země! Zdroj: flickr.com

13.03.2025 21:42 Martin Gembec

Evropská sonda Hera minula Mars

Mise ESA Hera určená k průzkumu planetky Dimorphos, která obíhá kolem většího asteroidu Didymos, právě minula planetu Mars. Sonda využila průlet ke gravitačnímu manévru a otestování přístrojů. Už máme první obrázky z průletu a pohled na měsíček Deimos proti povrchu Marsu v pozadí je skutečně vydařený. Příjem dat sledoval v řídícím středisku mise i známý hudebník a vědec Brian May.

04.03.2025 08:00 Soňa Ehlerová

Chat s astronomkou 2025

V pátek 7.3. se uskuteční chat s astronomkami Astronomického ústavu Akademie věd ČR https://www.asu.cas.cz/chat-s-astronomkou. Mezi 14:00 a 19:00 se můžete zeptat na astronomické záhady a diskutovat o svých oblíbených astronomických objektech, ale zajímat se můžete i o další otázky vědeckého života.

02.03.2025 09:45 Martin Gembec

Blue Ghost úspěšně přistál na Měsíci

Společnost Firefly Aerospace dokázala jako první soukromá společnost měkce přistát na povrchu Měsíce. Sonda Blue Ghost dosedla 2. března 2025 v 9:36 SEČ v Moři nepokojů.

více novinek »

Otestujte své znalosti

Pro nenasytné dychtivce...

Keplerovo muzeum

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »