Evropský extrémně velký dalekohled bude stát v Chile

E-ELT.
Autor: ESO.

O ambiciózním projektu evropského extrémně velkého dalekohledu se mluví už dlouho. Delší dobu je také známo, že průměr hlavního zrcadla bude úctyhodných 42 metrů. Co ale bylo předmětem dlouhých debat, bylo místo, na kterém nakonec bude dalekohled stát.

Ve hře byly kromě Chile i Kanárské ostrovy. Obě bašty evropské pozorovací astronomie měly svá pro i proti. Kanárské ostrovy jsou přeci jen blíž Evropě, ale někdy bývají dalekohledy paralyzovány písečnými bouřemi, které navanou písek ze Sahary.

Konečné rozhodnutí padlo před pěti dny 26. dubna. Rada ESO nakonec vybrala favorizovanou Chile. Dalekohled bude postaven na Cerro Armazones, což je jen 20 kilometrů od velké observatoře Paranal. Nový největší dalekohled světa se může těšit na skvělé podmínky - 320 jasných nocí ročně. A nadmořská výška 3060 metrů zaručuje minimální rušení atmosférou.

Chilská vláda už souhlasila, že nové observatoři ohlídá podmínky pro práci, tedy ochranu před světelným znečištěním a těžařskými pracemi. Můžeme se tak společně těšit na rok 2018, kdy by měla být celá stavba dokončena.

O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Další články autora (241)

Krátké novinky

23.12.2025 13:50 Redakce Astro.cz

Elektronické Kosmické rozhledy

Milí členové České astronomické společnosti, dostává se vám na obrazovky první číslo elektronických Kosmických rozhledů, které by vám nadále měly přinášet aktuální informace z dění v České astronomické společnosti. Najdete je také v archivu Kosmických rozhledů.

Přeji vám krásné Vánoce (s aspoň trochou jasných nocí a třeba i s nějakým tím dalekohledem pod stromečkem) a optimistické vykročení do roku 2026 (tedy 6739 Scaligerovy juliánské periody).

Soňa Ehlerová předsedkyně ČAS

18.12.2025 10:45 Martin Gembec

Jared Isaacman novým administrátorem NASA

Americký senát poměrně výraznou většinou (67:30) schválil Jareda Isaacmena jako nového administrátora NASA. Tento miliardář se v minulosti stal známým díky programu Polaris, během něhož ve spolupráci se SpaceX realizoval dvě mise Crew Dreagonu Inspiration4 a Polaris Dawn. Přes jeho užší vazby na Elona Muska je jeho jmenování přijímáno mezi zájemci o kosmonautiku spíše pozitivně. Jeho hlavním úkolem bude dostat astronauty zpět na Měsíc v rámci programu Artemis a zároveň bude zajímavé sledovat, jak se mu podaří udržet při životě již rozjeté vědecké programy.

09.11.2025 07:00 Zbyšek Prágr

Saturn bez prstence

V listopadu nastává zajímavý planetární úkaz. Saturnu „zmizí“ prstence. Tento úkaz je souhra kombinací tenkých prstenců a jejich natáčení. Stejná situace proběhla v březnu letošního roku, ale Saturn byl blízko ke Slunci a tedy nepozorovatelný. Vybízíme proto k sledování Saturnu dalekohledy (nejen) na podzim. Další obdobná příležitost totiž nastane až v říjnu roku 2038!

08.11.2025 11:30 MUDr. JANA MATĚJKOVÁ

Bolidy 7. 11.

Oblohu v posledních dnech protínají jasné meteory, kterým říkáme bolidy. Takový byl zaznamenán například nad Maďarskem i kamerami Astronomického ústavu AV ČR. Ten nejvýraznější, zřejmě úlomek komety velikosti pěsti, proťal oblohu 7. 11. v 5:56. Další hlásí Dr. Matějková z Prahy v 17:38. Možná šlo o meteor z roje Taurid, úlomků Enckeho komety. Viz. přiložený text. Děkujeme za snímek ranního bolidu Liborovi a všem za hlášení.

12.10.2025 12:18 Josef Jíra

Plzeňská okna do vesmíru VII

Registrace na sedmý ročník „Plzeňských oken do vesmíru“ byla spuštěna. Seminář se uskuteční v sobotu 8. listopadu 2025 na 25. základní škole v Plzni a nabídne zajímavé astronomické přednášky, příjemnou atmosféru i kvalitní občerstvení. Více informací najdete na www.zpcas.cz.

více novinek »

Otestujte své znalosti

Pro nenasytné dychtivce...

Keplerovo muzeum

2. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 1. do 11. 1. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je nad jihem až jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem Jupiter, který bude v opozici, a tedy nejblíže Zemi a viditelný celou noc. Uran je také v noci vysoko na obloze a chybí jen planety v konjunkci se Sluncem. Aktivita Slunce se zvýšila a erupce vedly i k aktivitě geomagnetického pole a slabým polárním zářím. Pokračují starty Falconů 9 pro platící zákazníky i pro vlastní síť Starlink. K testu se chystá nová raketa Ceres-2. Před 90 lety se narodil Robert Woodrow Wilson, který spolu s Arno Penziasem objevil záření kosmického pozadí.

Další informace »