Největší světová organizace pro ochranu přírody, WWF, vyzývá prostřednictvím Českého svazu ochránců přírody česká města, vesnice, firmy i jednotlivce, aby se připojili k celosvětové klimatické akci Hodina Země 2010. Proběhne 27. března od 20:30. Jde o symbolické hodinové vypnutí veřejného osvětlení, zhasnutí dominant, osvětlení budovy Vaší firmy či zhasnutí ve Vaší domácnosti. Zhasnutím se připojíte k cca 6 000 obcí po celém světě, k mnoha milionům lidí a dáte tak najevo, že si uvědomujete svoji odpovědnost za budoucnost naší Země.
Trocha historie
Historie Hodiny Země se datuje k 31. březnu 2007, když více než 2,2 miliónu domácností a firem v australském Sydney vypnulo na hodinu svá světla. Uplynul jeden rok a Hodina Země dosáhla již do 370 měst a obcí, ve více než 35 zemích, v 18 časových pásmech. Kampaň se proměnila z události v Sydney v celosvětové hnutí za trvale udržitelný život. Odhadem 50 až 100 milionů lidí po celém světě zhaslo v roce 2008 v rámci Hodiny Země svá světla a světově známé dominanty, včetně mostu Golden Gate v San Francisku, římského Kolosea, reklamy na Coca-Colu na náměstí Times Square nebo hotelu Jumeirah v Dubaji na jednu hodinu potemněly.
Zdroj: http://friskingskies.files.wordpress.com/2009/04/earth_hour_eifel_tower_2009.png?w=455&h=958Ve svém třetím roce se Hodina Země 2009 zapsala do historie jako dosud nejrozsáhlejší dobrovolná akce vůbec. Hodina Země 2009 představovala vůbec první celosvětové vyjádření názoru. I úspory energie ukazují, že stovky milionů lidí hlasovaly pro Zemi tím, že svá světla vypnulo 4159 měst v 88 zemích včetně 79 hlavních měst a 9 z 10 nejlidnatějších velkoměst. Mezi světově známými stavebními památkami, které podpořily akci zhasnutím, byla např. Sfinga a pyramidy v Gíze, socha Krista spasitele v Brazílii nebo pařížská Eiffelova věž.
Hodina pro Zemi není žádnou vědeckou či výzkumnou akcí. Hodina pro Zemi je zejména happeningem proti globálnímu oteplování a za snižování emisí CO2, nicméně s fenoménem světelného znečištění dostává i druhý rozměr. To ovšem neznamená, že by se v potemnělých lokalitách nedala využít ke "změření" oblohy,pořízení naprosto jedinečných snímků potemnělého města nebo k posezení venku pod potemnělou oblohou či doma při svíčkách.
Českým organizátorem akce je ZO ČSOP Veronica a seznam všech měst a firem, které se k akci připojují najdete ZDE. Přidat se můžete i na Facebooku ZDE.
Stránku s mnoha krásnými fotkami z akce, které vám po kliknutí zhasnou, najdete ZDE.
Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“
Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,