Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zemřel projektant dvoumetrového dalekohledu na Ondřejově

Zemřel projektant dvoumetrového dalekohledu na Ondřejově

Pavel Procházka
Pavel Procházka
Ing. Arch. Pavel Procházka, projektant kopule dvoumetrového dalekohledu Astronomického ústavu Akademie věd, zemřel 12. listopadu 2009 ve věku 79 let. Jeho podíl na vybudování dalekohledu byl podstatný po celých osm let výstavby, 1958-1967. Byl to velký projekt, který umožnil v šedesátých letech rozvoj astronomie u nás na světové úrovni, zejména v získávání spekter těsných dvojhvězd.

Projekt kopule a dalších zařízení není jednoduchou věcí ani dnes a byl mimořádně náročný před půl stoletím. Budova má tvar válce o průměru 20 m a je také 20 m vysoká. Pilíř dalekohledu o hmotnosti 100 tun se nesmí chvět při otáčení 195 tunové kopule. Ideální řešení není kupodivu stavět na skále nýbrž ne podloží dusaného říčního písku. Kopule musí mít nerušený rozhled a reflektory aut jedoucích po přístupové silnici nesmí osvětlovat kopuli. Přesnost betonového věnce kopule má toleranci jen několik milimetrů. V kopuli musí být galerie pro diváky oddělená sklem od provozního prostoru. Pracovní provoz v kopuli má svá pravidla, jimž je třeba vyhovět. Pavel Procházka se úkolu ujal, vytvořil skupinu projektantů specialistů a účastnil se mnoha porad s konstruktéry dalekohledu v Zeissových závodech v Jeně a s vědeckými pracovníky Astronomického ústavu Akademie věd.

Dalekohled byl slavnostně otevřen při příležitosti kongresu Mezinárodní astronomické unie v Praze v r. 1967 za přítomnosti všech dvou a půl tisíce účastníků. V dalších desetiletích úspěšně sloužil mnoha vědeckým úkolům stelární astronomie. I když během doby se počet velkých přístrojů ve světě podstatně zvýšil, zůstává i dnes zdrojem velmi kvalitních pozorování.

Procházka přispěl svým vynikajícím dílem k rozvoji jednoho z významných oborů základního výzkumu. Dnes je úroveň stelární astronomie u nás uznávána. Česká republika se stala členskou zemí Evropské jižní observatoře v Chile a plným členem Evropské kosmické agentury. Tím pokračuje snaha udržet se ne světové úrovni. Doufejme, že nejen astronomie, ale i další obory budou i nadále nacházet porozumění a podporu naší společnosti.




O autorovi



9. vesmírný týden 2021

9. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 3. do 7. 3. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je dobře vidět jasný Mars, který prochází pod hvězdokupou Plejády. Taky je vidět planeta Uran a planetka Vesta, která bude v opozici. Večer se dá také spatřit kužel zvířetníkového světla. Merkur je v západní elongaci, viditelný snad na denní obloze. Perseverance úspěšně testuje kamery a další přístroje na povrchu Marsu. Očekáváme start rakety Falcon 9 už v noci na pondělí. Týden bohatý na starty raket právě ukončuje výstup astronautů z ISS. Před 45 lety zasáhla Veněra 3 jako první umělé těleso Venuši, bohužel nefunkční.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Animácia pohybu blízkozemskej planetky s označením 2021 DW1

Další informace »