Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zemřel projektant dvoumetrového dalekohledu na Ondřejově

Zemřel projektant dvoumetrového dalekohledu na Ondřejově

Pavel Procházka
Pavel Procházka
Ing. Arch. Pavel Procházka, projektant kopule dvoumetrového dalekohledu Astronomického ústavu Akademie věd, zemřel 12. listopadu 2009 ve věku 79 let. Jeho podíl na vybudování dalekohledu byl podstatný po celých osm let výstavby, 1958-1967. Byl to velký projekt, který umožnil v šedesátých letech rozvoj astronomie u nás na světové úrovni, zejména v získávání spekter těsných dvojhvězd.

Projekt kopule a dalších zařízení není jednoduchou věcí ani dnes a byl mimořádně náročný před půl stoletím. Budova má tvar válce o průměru 20 m a je také 20 m vysoká. Pilíř dalekohledu o hmotnosti 100 tun se nesmí chvět při otáčení 195 tunové kopule. Ideální řešení není kupodivu stavět na skále nýbrž ne podloží dusaného říčního písku. Kopule musí mít nerušený rozhled a reflektory aut jedoucích po přístupové silnici nesmí osvětlovat kopuli. Přesnost betonového věnce kopule má toleranci jen několik milimetrů. V kopuli musí být galerie pro diváky oddělená sklem od provozního prostoru. Pracovní provoz v kopuli má svá pravidla, jimž je třeba vyhovět. Pavel Procházka se úkolu ujal, vytvořil skupinu projektantů specialistů a účastnil se mnoha porad s konstruktéry dalekohledu v Zeissových závodech v Jeně a s vědeckými pracovníky Astronomického ústavu Akademie věd.

Dalekohled byl slavnostně otevřen při příležitosti kongresu Mezinárodní astronomické unie v Praze v r. 1967 za přítomnosti všech dvou a půl tisíce účastníků. V dalších desetiletích úspěšně sloužil mnoha vědeckým úkolům stelární astronomie. I když během doby se počet velkých přístrojů ve světě podstatně zvýšil, zůstává i dnes zdrojem velmi kvalitních pozorování.

Procházka přispěl svým vynikajícím dílem k rozvoji jednoho z významných oborů základního výzkumu. Dnes je úroveň stelární astronomie u nás uznávána. Česká republika se stala členskou zemí Evropské jižní observatoře v Chile a plným členem Evropské kosmické agentury. Tím pokračuje snaha udržet se ne světové úrovni. Doufejme, že nejen astronomie, ale i další obory budou i nadále nacházet porozumění a podporu naší společnosti.




O autorovi



38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »