Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zemřel projektant dvoumetrového dalekohledu na Ondřejově

Zemřel projektant dvoumetrového dalekohledu na Ondřejově

Pavel Procházka
Pavel Procházka
Ing. Arch. Pavel Procházka, projektant kopule dvoumetrového dalekohledu Astronomického ústavu Akademie věd, zemřel 12. listopadu 2009 ve věku 79 let. Jeho podíl na vybudování dalekohledu byl podstatný po celých osm let výstavby, 1958-1967. Byl to velký projekt, který umožnil v šedesátých letech rozvoj astronomie u nás na světové úrovni, zejména v získávání spekter těsných dvojhvězd.

Projekt kopule a dalších zařízení není jednoduchou věcí ani dnes a byl mimořádně náročný před půl stoletím. Budova má tvar válce o průměru 20 m a je také 20 m vysoká. Pilíř dalekohledu o hmotnosti 100 tun se nesmí chvět při otáčení 195 tunové kopule. Ideální řešení není kupodivu stavět na skále nýbrž ne podloží dusaného říčního písku. Kopule musí mít nerušený rozhled a reflektory aut jedoucích po přístupové silnici nesmí osvětlovat kopuli. Přesnost betonového věnce kopule má toleranci jen několik milimetrů. V kopuli musí být galerie pro diváky oddělená sklem od provozního prostoru. Pracovní provoz v kopuli má svá pravidla, jimž je třeba vyhovět. Pavel Procházka se úkolu ujal, vytvořil skupinu projektantů specialistů a účastnil se mnoha porad s konstruktéry dalekohledu v Zeissových závodech v Jeně a s vědeckými pracovníky Astronomického ústavu Akademie věd.

Dalekohled byl slavnostně otevřen při příležitosti kongresu Mezinárodní astronomické unie v Praze v r. 1967 za přítomnosti všech dvou a půl tisíce účastníků. V dalších desetiletích úspěšně sloužil mnoha vědeckým úkolům stelární astronomie. I když během doby se počet velkých přístrojů ve světě podstatně zvýšil, zůstává i dnes zdrojem velmi kvalitních pozorování.

Procházka přispěl svým vynikajícím dílem k rozvoji jednoho z významných oborů základního výzkumu. Dnes je úroveň stelární astronomie u nás uznávána. Česká republika se stala členskou zemí Evropské jižní observatoře v Chile a plným členem Evropské kosmické agentury. Tím pokračuje snaha udržet se ne světové úrovni. Doufejme, že nejen astronomie, ale i další obory budou i nadále nacházet porozumění a podporu naší společnosti.




O autorovi



31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »