Zemřel projektant dvoumetrového dalekohledu na Ondřejově
Projekt kopule a dalších zařízení není jednoduchou věcí ani dnes a byl mimořádně náročný před půl stoletím. Budova má tvar válce o průměru 20 m a je také 20 m vysoká. Pilíř dalekohledu o hmotnosti 100 tun se nesmí chvět při otáčení 195 tunové kopule. Ideální řešení není kupodivu stavět na skále nýbrž ne podloží dusaného říčního písku. Kopule musí mít nerušený rozhled a reflektory aut jedoucích po přístupové silnici nesmí osvětlovat kopuli. Přesnost betonového věnce kopule má toleranci jen několik milimetrů. V kopuli musí být galerie pro diváky oddělená sklem od provozního prostoru. Pracovní provoz v kopuli má svá pravidla, jimž je třeba vyhovět. Pavel Procházka se úkolu ujal, vytvořil skupinu projektantů specialistů a účastnil se mnoha porad s konstruktéry dalekohledu v Zeissových závodech v Jeně a s vědeckými pracovníky Astronomického ústavu Akademie věd.
Dalekohled byl slavnostně otevřen při příležitosti kongresu Mezinárodní astronomické unie v Praze v r. 1967 za přítomnosti všech dvou a půl tisíce účastníků. V dalších desetiletích úspěšně sloužil mnoha vědeckým úkolům stelární astronomie. I když během doby se počet velkých přístrojů ve světě podstatně zvýšil, zůstává i dnes zdrojem velmi kvalitních pozorování.
Procházka přispěl svým vynikajícím dílem k rozvoji jednoho z významných oborů základního výzkumu. Dnes je úroveň stelární astronomie u nás uznávána. Česká republika se stala členskou zemí Evropské jižní observatoře v Chile a plným členem Evropské kosmické agentury. Tím pokračuje snaha udržet se ne světové úrovni. Doufejme, že nejen astronomie, ale i další obory budou i nadále nacházet porozumění a podporu naší společnosti.
