Dopis Jiřího Grygara k odmítnutí ceny "Česká hlava"
J. Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV NoeRedakce astro.cz Vám s laskavým svolením RNDr. Jiřího Grygara, CSc. přináší obsah dopisu, ve kterém Jiří Grygar 6. listopadu 2009 odmítá cenu "Česká hlava" jako nesouhlas se současným postojem vlády České republiky k Akademii věd ČR. Připomínáme, že cenou "Česká hlava" jsou ocenění čeští vědci za mimořádné celoživotní výsledky v oblasti výzkumu, vývoje a nově i inovací. O nositeli ceny rozhoduje vláda České republiky na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Oceněný musí být státním občanem České republiky (oficiální znění ceny).
Dopis Jiřího Grygara z 6. listopadu 2009:
Vážení,
děkuji Vám za Vaši zprávu, v níž mi sdělujete, že na základě usnesení vlády ČR
jsem byl zvolen laureátem ceny Rady pro výzkum, vývoj a inovace ČR Česká hlava 2009.
Tato cena však nese jméno instituce, která v poslední době vyvíjí činnost, která podle mého soudu vážně poškozuje dobré jméno Akademie věd ČR, v níž právě
půlstoletí pracuji (pochopitelně včetně svého působení v někdejší ČSAV). Poslední publikované návrhy a doporučení Rady pro výzkum, vývoj a inovace mohou dokonce v příštích letech ohrozit podle mého názoru samotnou existenci Akademie věd, což nedokáži pochopit, protože se domnívám, že Akademie patří dlouhodobě
k nejproduktivnějším složkám českého vědeckého výzkumu.
Z těchto důvodů nemohu zmíněnou cenu přijmout.
Rád bych však při této příležitosti zdůraznil, že moje odmítnutí Ceny se nijak netýká činnosti České hlavy, jíž se velmi vážím a stejně tak i členů poroty ČH. Netýká se také pana premiéra Jana Fischera, jehož úsilí o rozvoj naší země i české vědy si rovněž považuji.
Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula
Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula.
Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia.
Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom.
Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi.
Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy.
V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy.
Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie.
Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.1. až 7.3.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4